Změna klimatu a záplavy: Příčiny a dopady

Extrémní počasí, od nadprůměrných vln veder po neobvykle silné lijáky, způsobilo dramatické změny po celém světě. Vlivem extrémního počasí zahynuly tisíce lidí a další miliony musely opustit své domovy. V posledních třech měsících monzunové deště způsobily katastrofální záplavy v Bangladéši a vlny veder sužovaly části jižní Asie a Evropy.

Tým klimatologů zveřejnil studii v časopise Environmental Research: Climate. Vědci podrobně zkoumali, jakou roli vlastně sehrála změna klimatu v jednotlivých událostech posledních dvou desetiletí. "V případě vln veder a extrémních srážek jsme zjistili, že mnohem lépe rozumíme tomu, jak se mění intenzita těchto jevů v důsledku změny klimatu," uvedl spoluautor studie Luke Harrington, klimatolog z Victoriiny univerzity ve Wellingtonu.

Obecně lze podle WWA říci, že vlna veder, u které byla dříve pravděpodobnost výskytu jedna ku deseti, je nyní téměř třikrát pravděpodobnější. Například dubnová vedra, při nichž teplota v Indii a Pákistánu vystoupala nad 50 stupňů Celsia, byla podle WWA 30krát pravděpodobnější právě v důsledku změny klimatu. Také červnové teploty, zaznamenané na severní polokouli, od Evropy po Spojené státy, zdůrazňují to, co ukazuje studie.

Nedávno došlo v Číně k rozsáhlým záplavám v důsledku silných dešťů. Ve stejné době byl Bangladéš zasažen záplavami, které vyvolaly vydatné monzunové deště. Přívalové deště jsou obecně stále častější a intenzivnější. Vědcům se však nedaří zjistit, jak změna klimatu přímo ovlivňuje sucho. Podle studie jsou vyšší teploty na západě USA způsobeny rychlejším táním sněhové pokrývky, zatímco sucha ve východní Africe zatím nebyla přímo spojena se změnou klimatu. Méně srážek v jarním období dešťů ale souvisí s teplejšími vodami v Indickém oceánu.

Dopady klimatických změn v Evropě

Nejničivějšími projevy klimatické změny jsou v Evropě v posledních letech znát na intenzitě sucha a povodní. Loňské záplavy na východě Španělska způsobily škody za 10,7 miliardy eur. Živelné pohromy zde byly vždycky, lidskou aktivitou působené změny klimatu je ale zesilují a zvyšují jejich četnost. Tak zní už mnoho let konsensus drtivé většiny odborníků dokládaný stále novými daty.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Třebaže Evropská agentura pro životní prostředí užívá konzervativní metodu výpočtu a čísla za jednotlivé roky jsou pravděpodobně vyšší, celkový trend je i v její statistice jednoznačný: výše způsobených škod se s postupující klimatickou změnou v poslední dekádě skokově zvýšila. Zatímco v letech 1980-1989 činily průměrné roční ztráty způsobené pohromami a dalšími klimatickými událostmi v Evropě podle agentury 8,5 miliardy eur, v letech 2020-2023 šlo ročně už o 44,5 miliardy eur. Do let 2021, 2022 a 2023 spadá přesně 22 procent z celkové sumy ztrát za celé třiačtyřicetileté sledované období - konkrétně 162 miliard eur ze 738. Nominálně připadá nejvíce škod za celou zkoumanou éru na Německo - 180 miliard eur. Následují Itálie, Francie, Španělsko a Polsko.

Experti nicméně připomínají, že nejvíce zasažené jsou ve skutečnosti chudší populace, protože ve srovnání s bohatšími musí sanovat škody vyšším dílem svých příjmů, respektive rozpočtů. Většina zemí Evropského hospodářského prostoru má zároveň výrazné mezery v pojišťování tohoto typu událostí. Dle statistik Evropské agentury pro životní prostředí bylo v sedmnácti státech pojištěno pouze deset procent případů. Jen ve dvou zemích - Dánsku a Norsku - pokrylo pojištění více než polovinu ztrát.

Trend zachycený v celoevropských statistikách dokládají i data a pozorování prováděná přímo v jednotlivých evropských státech. Ve Španělsku jsou příkladně rostoucí ekonomické ztráty způsobené klimatickými jevy zaznamenávány soustavně od roku 2017. Nejničivějším rokem ve Španělsku byl rok 2022, kdy sucho, lesní požáry a prudké bouře způsobily škody ve výši jedenácti miliard eur. Nejničivějším typem pohromy celkově jsou v zemi na Pyrenejském poloostrově povodně a přívalové deště, následované lesními požáry, které sílí kvůli dlouhotrvajícím vlnám veder a sucha. Podle španělského deníku El Confidencial očekává Španělsko do roku 2050 škody v důsledku klimatických změn ve výši 4,6 bilionu eur.

Také Litva zaznamenává stále výraznější dopady změny klimatu. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí země v období 1980-2023 utrpěla kvůli extrémním jevům způsobeným klimatem a počasím škody přesahující dvě miliardy eur. Tamní ministerstvo životního prostředí označilo za zlomový rok 2024. Průměrná roční teplota tehdy dosáhla 9,5 °C, což je o 2,1 °C více, než je dlouhodobý národní průměr. Litva v tomto roce zároveň evidovala celkem jednatřicet nebezpečných meteorologických a klimatických jevů. Vlny veder, sucha, bouře, tornáda a povodně způsobily značné škody na majetku, zdraví obyvatel i infrastruktuře. Koncem června byla v lázeňském městě Druskininkai naměřena rekordní teplota 34 °C.

V Polsku se v poslední době projevuje zvláštní zranitelnost vůči povodním a suchu. Vedle loňských záplav, které postihly i Rakousko a Českou republiku, zasáhla v září 2023 jihozápad Polska masivní povodeň způsobená tlakovou níží Boris. Letos na jaře zasáhlo severovýchodní Polsko, zejména Podleské vojvodství, vážné sucho. Jeho negativní dopady se projevily hlavně v tamních národních parcích. Tažní ptáci, kteří obvykle odpočívají a hledají potravu v Biebrzańském či Narewském národním parku, se těmto místům začali kvůli vyschlým loukám vyhýbat. V Biebrzańském parku, největším polském národním parku a jednom z nejvýznamnějších mokřadů Evropy, byl průtok vody na jaře pětkrát nižší než o rok dříve, a to v kombinaci s nízkou hladinou podzemní vody.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Podle dat Evropské centrální banky měla Česká republika v roce 2020 třetí nejvyšší podíl klimatických škod vůči HDP v EU - hned po Slovinsku a Portugalsku. Průměrná teplota se v České republice od roku 1961 zvýšila o 2,3 °C, což představuje přibližně dvojnásobný nárůst proti průměrné globální teplotní anomálii. Z živelných a klimatických pohrom sužují Českou republiku nejvíce častá sucha. Druhým nejčastějším jevem jsou krátkodobé, ale velmi intenzivní lokální povodně, které se v některých oblastech objevují téměř každý rok. Kromě toho se jednou za dva až tři roky objeví výjimečná událost, která dříve nastávala jednou za století. Příkladem jsou rozsáhlé loňské záplavy, lesní požár v Českosaském Švýcarsku v roce 2022 nebo tornádo na Moravě v roce 2021. Největší ekonomické škody dlouhodobě hlásí zemědělci a vlastníci lesů. Klimatická změna v kombinaci s nevhodným hospodařením u nás v minulých letech vytvořila ideální podmínky pro masivní přemnožení kůrovce, kterému se suchem stresované smrkové monokultury nedokázaly ubránit.

Role člověka a "atribuce extrémních událostí"

Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. To ovšem neznamená, že pravděpodobnost výskytu stoupá u všech extrémních událostí - a navíc se v některých částech světa změny projevují více, jinde méně. V každém případě mají tyto události často významné dopady na společnost: ztráta úrody či zemědělské půdy, zničení majetku, vážné narušení ekonomiky, ztráty na životech apod.

Když k něčemu takovému dojde, veřejnost se zpravidla začne ptát po příčinách. Smyslem publikace "Kompas pro novináře" je pomoci novinářům se v tomto tématu zorientovat. Text nejprve představuje vědeckou metodu zvanou „atribuce extrémních událostí“, pomocí níž lze určit, do jaké míry můžeme (či nemůžeme) danou meteorologickou událost přisoudit (atribuovat) klimatické změně.

Změna klimatu nicméně může mít vliv na to, jak pravděpodobná a jak intenzivní určitá událost je, a tedy i jaký dopad má na osoby, majetek a přírodu. Novináři, jejichž úkolem je po proběhlé katastrofě uspokojit zájem veřejnosti, proto musí vědět, jak se na ní klimatická změna podílela. Až donedávna se vědci spojování jednotlivých událostí se změnou klimatu většinou vyhýbali. Místo toho poukazovali na obecný trend a říkali, že daná událost může být něčím, co budeme v budoucnu zažívat ve větší míře. Změna klimatu však zásadně ovlivňuje počasí už po celá desetiletí a vědci o této souvislosti dnes už konečně začínají mluvit více.

Odpověď je pokaždé jiná: záleží na lokalitě, ročním období, na typu události a také na její intenzitě, délce a rozsahu. Ne všechny extrémní meteorologické jevy jsou v důsledku změny klimatu častější a horší - u některých se může pravděpodobnost výskytu snížit nebo může zůstat víceméně stejná. Cílem této příručky je pomoci novinářům, aby mohli o extrémních meteorologických jevech přinášet přesné informace a správně je zasazovat do kontextu globálního oteplování.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Metody atribuční analýzy

Dnešní atribuční analýza se skládá ze tří samostatných, ale navzájem souvisejících metod. Jedna z nich je popsána výše uvedenými kroky: jde o simulaci a srovnání současného a předindustriálního klimatu pomocí mnoha různých klimatických modelů. Druhá část metodiky pracuje s daty o počasí z minulosti a současnosti a zjišťuje, nakolik se změnila pravděpodobnost extrémních událostí. Uvedená metodika umožňuje vědcům popsat trendy spojené s extrémními událostmi a zároveň vypočítat změnu pravděpodobnosti jejich výskytu.

Databáze výsledků výzkumu věnovaného atribuci extrémních událostí - a už to bylo více než 400 studií z celého světa - je zveřejněna na webu Carbon Brief. Například iniciativa World Weather Attribution provedla od roku 2014 díky celoevropské spolupráci vědců zabývajících se atribucí již řadu rychlých studií s cílem co nejdříve zjistit, jakou roli u extrémní události hrála změna klimatu. V některých případech se dokonce podařilo získat výsledky ještě před skončením samotné události.

Příklady atribučních studií

Bangladéš, srpen 2017: Přívalové deště

Autoři atribuční studie v tomto případě nebyli schopni dojít k závěru, zda byly extrémní srážky intenzivnější v důsledku změny klimatu - částečně proto, že historické záznamy o srážkách v tomto regionu jsou příliš stručné, a částečně proto, že sulfátové aerosoly v oblasti jižní Asie mají lokální ochlazovací efekt, čímž částečně kompenzují globální oteplování.

Itálie, Balkán, Turecko, leden 2017: Extrémně nízké teploty a sněžení

Nejde o bezprecedentní událost - k něčemu takovému dochází zhruba jednou za 35 let. Teploty v daném regionu jsou velmi proměnlivé, takže vliv globálního oteplování nebylo možné přesně stanovit.

Západní Evropa, Skandinávie, červenec 2019: Extrémní vlna veder

Ve Francii a Nizozemsku se pravděpodobnost výskytu počasí, které bude minimálně tak horké jako tato vlna veder, zvýšila v důsledku změny klimatu přibližně stokrát. V Německu a Velké Británii stoupla asi desetkrát.

Západní Kapsko (JAR), 2015-2017: Podprůměrné srážky a sucho

Zásoby vody v nádržích se v celém regionu výrazně snížily a Kapské Město, které je na nich závislé, se ocitlo jen pár dní od tzv. „dne nula“ - tedy okamžiku, kdy by v městském vodovodu už nebyla vůbec žádná voda.

Důsledky a prognózy

S každou další událostí spojenou s extrémním počasím se znovu vynoří podobné otázky: Je dnes takových pohrom víc než dřív? Jsou silnější? A je to kvůli změně klimatu? Někdy ano a někdy ne.

Globální oteplování se měří jako průměr pro celý svět, je to tedy něco jiného, než co lidé zažívají. Jak se ale průměrná teplota postupně zvyšuje, mění se i rozsah možných teplot v určitém místě v určitém čase. To znamená, že všude na světě se mírně teplejší dny stávají o něco pravděpodobnějšími a mírně chladnější dny o něco méně pravděpodobnými. Teploty, které dříve představovaly „extrém“, jsou nyní jen neobvyklé. A teploty, které byly dříve téměř nemožné, jsou novou definicí extrému. Ke změně pravděpodobnosti dochází nejrychleji u nejextrémnějších teplot.

Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 10 let, se nyní za stejné období vyskytne 2,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 50 let, se nyní za stejné období vyskytne 4,8krát a bude o 1,2 °C teplejší.

Povodně ve střední Evropě v roce 2023

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.

Analýza týmu 27 klimatologů a meteorologů ukázala, že záplavy, při nichž v září 2023 ve střední Evropě zahynulo 24 lidí, byly způsobeny srážkami, jejichž pravděpodobnost se v důsledku změny klimatu způsobené člověkem přibližně zdvojnásobila. Studie World Weather Attribution varuje, že s dalším oteplováním způsobeným fosilními palivy budou povodně ničivější, a také upozorňuje na to, že řešení budou stále dražší.

Základní zjištění:

• Čtyřdenní srážky způsobené tlakovou níží Boris byly nejsilnější, jaké kdy byly ve střední Evropě zaznamenány.
• Změna klimatu způsobila, že se pravděpodobnost silných čtyřdenních lijáků zvýšila nejméně dvakrát a srážky pak byly nejméně o sedm procent silnější.
• Podobné bouře přinesou v budoucnosti nejméně o pět procent více srážek a budou se vyskytovat o padesát procent častěji než nyní, pokud oteplení dosáhne dvou stupňů Celsia.

Vědci varují, že následky budou stále ničivější a budou pořád více narušovat běžný lidský život. Proto bude stále nutnější, aby přípravám a adaptacím na tyto přírodní katastrofy způsobené extrémním počasím byla věnována dostatečná pozornost a aby se dostaly mezi priority.

Studie zdůrazňuje, že tato opatření sice významně zmírnila dopady, ale upozorňuje na potřebu dalšího stanovení priorit a provádění adaptace. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že povodně se budou se změnou klimatu zintenzivňovat, investice do rozsáhlých prostor pro skladování vody v záplavových oblastech a do varovných systémů i minimalizace zástavby v oblastech ohrožených povodněmi sníží dopady a zachrání životy, tvrdí vědci.

Nová studie organizace Fakta o klimatu ukazuje, že rychlý konec spalování uhlí pro Česko nemusí být problém pro výrobu elektřiny, zvlášť pokud přidáme v rozvoji větrných a solárních zdrojů. Pak nehrozí výpadky ani významné zdražení (vyplácet se naopak přestane uhlí).

Bioložka polárních oblastí se zaměřením na klima Marie Šabacká z Jihočeské univerzity upozorňuje na více než bilion korun, které má Česko na proměnu svého hospodářství k dispozici.

Existuje tu velká skupina tzv. popíračů klimatické změny - u nás je nejznámější zřejmě Václav Klaus. V USA stále dvacet pět procent lidí nevěří v klimatickou změnu.

Myslím si, že vnitřně vědí, jak to je. Ale je to otázka byznysu, financí. Jsou to ti poslední, od kterých můžeme očekávat, že to uznají veřejně.

Zatím pouze slovní a diplomatické rozpory mezi Indií a Čínou nebo Ruskem a Západem můžou lehce transformovat to něčeho většího a nezvládnutelného. Prostor pro technologické řešení tu však do jisté míry bude.

Klesá cena solárních panelů, větrných turbín, rostou možnosti, jak uskladnit elektřinu a využívat nízkouhlíkové zdroje pro její výrobu. Už teď se do této oblasti obrovsky investuje, a to i přes přetrvávající investice do fosilních paliv. Aspoň v některých sférách si lidé uvědomují, že je potřeba něco dělat. Je to sice žalostně málo, ale aspoň něco.

Technologie sice nemůžeme ze života vyloučit, ale klimatická změna není primárně technologického rázu. Je to problém spíše socioekonomický. Jde o ideologii neustálého růstu spotřeby, populace, bohatství; nekonečný koloběh výroby a spotřeby.

tags: #změna #klimatu #zaplavy #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Rizika a omezení školy v přírodě
• Udržitelné Vánoce
• Olomoucká básnířka Klára Goldstein
• Ekologická témata v české literatuře
• Reálné emisní testy Opel