Dopady klimatické změny na lidské zdraví

Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí. Zdravotní důsledky klimatické změny způsobené lidskou aktivitou se nejvíce týkají nejzranitelnějších skupin - malých dětí́, starších osob, osob závislých na sociální́ či zdravotní́ péči a chronicky nemocných.

Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace. Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva.

Teplota naší planety stoupla již o 1,1 ºC oproti předindustriální době. Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. Environmentální krize funguje jako takzvaný „násobitel hrozeb“. Pokud se lidé již nacházejí v kritické socioekonomické situaci, přírodní katastrofa, nebo dlouhodobá neúroda pro ně může být devastující. Kvůli své už tak špatné situaci trpí lidé ze znevýhodněných skupin na následky klimatické změny mnohonásobně více. Je pro ně obtížné, ne-li nemožné, se adaptovat na nové prostředí či začít nový život na novém místě.

Přímé a nepřímé dopady klimatické změny

Změna klimatu a globální oteplování jsou pojmy a skutečnosti, které ovlivňují nejen naše životní prostředí, přírodní zdroje a přírodu jako takovou. Klimatické změny mají i přímý dopad na naše zdraví. Hlavní rizika můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: na přímé dopady a nepřímé dopady. Mezi ty přímé určitě patří nárůst teploty a s tím spojená rizika většího výskytu období takzvaných horkých vln, tedy období s vysokými teplotami v létě.

Ty mají přímý dopad na lidské zdraví a mohou způsobovat v extrémních případech i zvýšený počet úmrtí v důsledku horka. Také s tím souvisí i další extrémní jevy. Jako příklad mohu uvést tropické cyklóny a další extrémní bouře, u kterých ale už ten rostoucí trend není tak průkazný jako u horkých vln. Očekává se ale, že i tyto meteorologické jevy budou extrémnější. I ty jsou životu nebezpečné.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Pak tady jsou spíše nepřímé dopady, které souvisí se zvýšením rizika výskytu sucha obecně na planetě, ale i v šířkách mírného pásma. S tímto pak souvisí nedostatek vody pro zemědělství, nedostatek produkce potravin, a to zejména v těch oblastech, kde je už dnes nedostatek vody. To může způsobovat i hladomory nebo konflikty o vodu. Dalším nepřímým dopadem je zvýšené riziko šíření různých tropických infekčních onemocnění, která se dnes vyskytují v tropických oblastech, a kvůli oteplování se mohou vektory šířící tato onemocnění, jako jsou různé druhy komárů nebo klíšťat, šířit do vyšších zeměpisných šířek.

Konkrétní dopady v České republice

Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres.

Klimatická změna v ČR nejvíce zasahuje vodní hospodářství, které má zásadní problémy se schopností zadržovat vodu v krajině a vyrovnávat výkyvy v množství srážek. Zvyšující se teploty a změny v půdní vlhkosti už nyní ohrožují naši zemědělskou produkci. V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje hlavně monokultury smrku. Vysoké letní teploty a vlny vedra urychlí šíření onemocnění a počet úmrtí spojených s horkem. Mimochodem to souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy - vyšší teploty podporují růst populace klíšťat.

Evropský kontext

Evropa se otepluje nejrychleji ze všech regionů, přičemž v letech 2022 až 2023 zemřelo kvůli horku v pětatřiceti evropských zemích přes 100 000 lidí. "Klimatická krize je zdravotní krizí. Už nás zabíjí a bez urgentních opatření se to ještě zhorší," uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. Podle agentury Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus byl rok 2024 celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia.

Řešení a adaptace

Existují způsoby, jak zmírnit rychlost oteplování z globálního hlediska. To ale jedinec příliš neovlivní. Záleží spíše na přístupu států, které vytvářejí podmínky pro omezování produkce skleníkových plynů a obecně šetrnější hospodaření a průmysl vůči klimatu a životnímu prostředí. Z pohledu člověka jako jednotlivce - možná to bude znít banálně - je důležité udržovat se v kondici. Rizika, o kterých jsme mluvili, jsou nejvyšší u lidí ve špatné zdravotní a fyzické kondici. Vím, že se to lehko říká a hůře udělá, ale v tomto případě je to asi nejefektivnější a nejlevnější způsob, jak se může jedinec chránit před dopady globálního oteplování na vlastní zdraví.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Mezi další možná řešení patří:

• Snižování emisí základních znečišťujících látek z vytápění domácností a dopravy
• Přechod na alternativní paliva a pohony v dopravě a příklon k obnovitelným zdrojům při výrobě elektřiny a tepla
• Zlepšení kvality ovzduší
• Přechod na oběhové hospodářství, snižování celkové produkce odpadů a skládkování
• Snižování hlukové zátěže obyvatel a světelného znečištění
• Podpora ekologické stability krajiny a udržitelného hospodaření - obnova lesů, zvyšování kvality zemědělské a lesní půdy, prevence eroze
• Systémové řešení zadržování vody v krajině a vytváření lesů odolných vůči změně klimatu
• Podpora biologické rozmanitosti
• Připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. I proto se 25 lékařských fakult po celé Evropě rozhodlo, že do učebních plánů zavedou více hodin, kdy se studenti budou seznamovat s dopady klimatických změn na naše zdraví. Naučí se mimo jiné léčit pacienty tak, aby možná co nejméně zatěžovali životní prostředí.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

tags: #změna #klimatu #dopad #na #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Praktické vlastnosti koše Curver Flipbin Paris
• Účinné metody odstranění vodního kamene
• Gel na ucpané odpady
• Korupce v dopravních stavbách
• Řešení neplatičů Jablonec nad Nisou