Dopady Změny Klimatu na Jižní Moravu a Možnosti Adaptace

Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím. Cílem naší infografiky je přinést přehled dopadů změny klimatu a navrhovaných adaptačních opatření. V doprovodném textu uvádíme příklady již provedených adaptačních opatření a ekonomických nástrojů nutných pro posílení odolnosti společnosti i ekosystémů vůči dopadům změny klimatu.

Adaptační Opatření a Jejich Realizace

Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.

Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov) nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů na zajištění prostředků pro poskytování podpory (např. silniční daň). Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld.

Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat. Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl. Opatření, která se vážou k tomuto cíli jsou buď průřezová (realizace informační kampaně, propagace informačního systému pro šíření a výměnu informací Climate-ADAPT, popularizace na festivalech nebo v knihovnách apod.), nebo se vztahují k určité oblasti a k odborné veřejnosti. V oblasti lesnictví by se tak měly například propagovat realizované příklady udržitelného lesnictví, v oblasti vodního režimu je jedním z cílů zase například zapojit veřejnost do procesu tvorby a připomínkování příslušných plánů.

Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy.

Dopady Změny Klimatu na Různé Sektory

Lesní Hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti). Obecně lze ale očekávat, že zvýšené náklady na šetrnější těžbu a dopravu dříví budou kompenzovány nižšími náklady na obnovu a výchovu mladých lesních porostů.

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů. Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR. Aktuální přehled využití půdy v ČR mapuje agentura CENIA. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi. Podle Jiřího Musila ze společnosti Agdata, českého dodavatele technologií pro chytré zemědělství, šetří digitalizace zemědělství zhruba 50 % člověkohodin měsíčně.

Vodní Hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek. Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření. Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010). Stát se navíc podílí například i na kompenzaci dopadů sucha v zemědělství (AS ČR str. 87).

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Městské Prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov. Ekonomická analýza zde zahrnuje pouze renovaci energeticky úsporných budov, která je adaptačním i mitigačním opatřením zároveň. Předpokládá se, že státní investiční podpora těchto renovací se státu vrací na daních z příjmu firem, zaměstnanců, na nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti atd. Očekává se, že na 1 mld. investovaných korun připadá 0,97-1,21 mld. Město Chrudim se adaptaci na projevy změny klimatu, zejména na sucho, věnuje již několik let. Rodinný dům ve vnitrobloku na pražské Letné se stal jedním z vítězů prvního ročníku soutěže Adapterra Awards.

Ekosystémy

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů. Protikladem jsou zde invazivní druhy rostlin a živočichů, které jsou odolné vůči změnám klimatu, mohou se nekontrolovaně šířit a zaujmout v ekosystému místo původních druhů. Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností. Vyhodnocení ekonomických aspektů v tomto sektoru je v současné době obtížné vzhledem k absenci prostředků vhodných pro stanovení hodnoty biodiverzity a ekosystémových služeb (AS ČR str. 88).

Zdraví a Hygiena

Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva. Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu. I u optimistického scénáře vývoje klimatu lze předpokládat, že k hlavním zasaženým územím by patřily právě oblasti soustředěného cestovního ruchu (AS ČR str. 87).

Doprava

Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd. Dopravní podnik Ostrava jako první v České republice koncem roku 2018 zahájil provoz elektrobusů s technologií „opportunity charging“, která umožňuje ultrarychlé dobíjení, a to během 1 minuty na další hodinu provozu.

Průmysl a Energetika

Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků. V této oblasti existuje celá řada existujících mechanismů získávání financí pro zavádění adaptačních opatření, například daně z pevných paliv, zemního plynu nebo elektřiny. Dále pak zpoplatnění emisí CO2 (AS ČR str. 83-84).

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Analýza Vlivu Odběrů Vod a Klimatických Změn

Analýza vlivu odběrů vod a klimatických změn na vodní zdroje v Česku ukazuje značnou regionální variabilitu. Co se týče srážek, obecně platí, že scénáře předpovídají variabilnější vývoj. Scénář SSP2-4.5 ukazuje na mírný nárůst srážek, zatímco scénář SSP5‑8.5 předpovídá výraznější změny s vyššími úhrny srážek v západní a jižní části Česka. Výpočet SPI indexu potvrzuje výskyt extrémně suchých a vlhkých období, přičemž rozdíly mezi jednotlivými povodími naznačují potřebu přizpůsobit vodohospodářská opatření regionálním podmínkám.

Součástí práce je také zhodnocení regionálních rozdílů v hydrologickém režimu českých povodí a identifikace oblastí, kde dochází k výrazným změnám v dostupnosti vody a SSP5-8.5.

Celkové Ovlivnění Povrchových Vod

Jak ukazuje obr. 1, nejvyšších hodnot celkového ovlivnění povrchových vod dosahovala povodí na jižní Moravě a povodí Osoblahy, Labe od Orlice po Loučnou a zejména povodí Bíliny (v tomto povodí však vstupovala data pouze z jedné vodoměrné stanice); nejnižších hodnot naopak povodí Rybné a Lužnice od Rybné po Nežárku, Sázavy od Želivky po ústí a Dyje od Svratky po ústí. Při zahrnutí odběrů z podzemních vod byly vysoké hodnoty zjištěny opět u povodí na jižní Moravě a dále v povodích západních a severozápadních Čech.

Analýza Trendů pro Období 1991-2020

Z analýzy trendů pro referenční období 1991-2020 lze u odběrů a vypouštění vod vypozorovat rozdílné chování ve vybraných vodoměrných stanicích, často vytvářející nápadné shluky v několika oblastech (obr. 2). Z celkového hlediska však převládá napříč odběry a vypouštěním vod nulový trend. V případě odběrů povrchových vod včetně podzemních byl pozorován mírně klesající a mírně rostoucí trend u zhruba 8 % ze všech sledovaných stanic. Stejný poměr byl naměřen u stanic s významně rostoucím trendem. U 47 stanic byl pak zjištěn významně klesající trend (necelých 14 % ze všech stanic), tvořící nápadné shluky u stanic v severních Čechách (zejména povodí Ploučnice) a východních Čechách (povodí Metuje, Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice po ústí a Loučné a Labe od Loučné po Chrudimku).

V případě odběrů jenom povrchových vod bylo naopak zjištěno pouze minimum stanic s rostoucím trendem. Klesající trendy byly zaznamenány u necelých 30 % sledovaných stanic, které jsou poměrně rovnoměrně rozloženy po celém území Česka. U vypouštění vod byla zjištěna mírná převaha rostoucích trendů (celkem 62 stanic) oproti trendům klesajícím (34 stanic). Oblasti s převahou rostoucích trendů tvoří povodí západních Čech (Mže po soutok s Radbuzou či Otava po Volyňku), jižní Moravy (Svratka a Svitava) a východní Moravy (Vsetínská a Rožnovská Bečva či Ostravice).

Teploty Vzduchu a Srážky dle Klimatických Scénářů

Teploty vzduchu jsou, na rozdíl od srážek, dle očekávání rovnoměrněji rozloženy mezi jednotlivými povodími, což umožňuje analyzovat jejich změny pro celé území Česka. Ve srovnání s normálem z období 1991-2020 oscilují změny průměrné měsíční teploty mezi 0 °C a +2 °C u obou scénářů přibližně do roku 2055 (obr. 3). Od tohoto roku lze pozorovat výraznější nárůst změny teplot vzduchu u obou scénářů, zejména u pesimističtějšího scénáře SSP5-8.5. Zatímco se změna průměrné měsíční teploty vzduchu oproti normálu pohybuje v prvních čtyřech dekádách (mezi lety 2020-2060) v celorepublikovém měřítku okolo +1 °C, v dekádě 2060-2070 překračuje u scénáře SSP5-8.5 hodnotu +2 °C a průběžně roste až k extrémním +5 °C ke konci století.

U srážek jsou predikce více variabilní, přičemž průběh podle různých scénářů se výrazně liší (obr. 4). Z celorepublikového hlediska se podle scénáře SSP2-4.5 měsíční úhrn srážek dlouhodobě pohybuje okolo průměru referenčního období 1991-2020 (59,9 mm/měsíc). Naopak scénář SSP5-8.5 naznačuje výraznější změny, podobně jako tomu bylo u vývoje teplot vzduchu. Kolem roku 2055 dochází k pozitivní změně měsíčního úhrnu srážek oproti normálu z let 1991-2020.

Jižní Morava: Region Zasažený Klimatickou Změnou

Současná změna klimatu a přetrvávající sucho vyvolávají otázky o budoucím vývoji teplot a srážek na území ČR. Jedna z nejvíce postižených oblastí je jižní Morava a zde se nacházející povodí řeky Dyje. Po několika suchých letech zažívá Česko klidnější období. Vody je dost a příroda je nejzelenější za poslední roky. Vydržet to ale nemusí dlouho. Podle předpovědi klimatologů jsou v dohledu ještě krutější sucha i horší povodně než dosud.

Zkušenosti z Dolních Bojanovic jsou jedním z příkladů extrémních výkyvů počasí posledních let. Sucha, která zemi zasáhla v letech 2015 až 2019, nemají podle výzkumníků v moderní historii obdoby. Na jižní Moravě byl v suchých letech problém znát nejvíce. "Od května do podzimu jsme nevěděli, jak vypadá zelená tráva. Vyprahlé trávníky a rozpukaná pole popisuje také starostka Morkůvek na Břeclavsku Brigita Petrášová (nezávislá). Odborníci ale upozorňují, že většina modelů odhaduje pravý opak: sucha budou čím dál častější a výraznější. Stejně jako druhá strana extrému - povodně.

Podle Trnky se klima jižní Moravy stále více blíží Chorvatsku. Změna je ale znát už dnes, například na plodinách, kterým se na jižní Moravě daří. "Máme tam kukuřici, slunečnici. Stejně jako vinařství. Lidé běžně pěstují fíky. Stanovení rolí jednotlivých aktérů nebo prioritám prvního cyklu se věnovalo dnešní první zasedání Rady pro klima, nového poradního a strategického orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050.

Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Sedmadvacetičlenná rada má hledat řešení a na základě dat kraji umožnit rychleji posouvat projekty, které například zlepší hospodaření s vodou nebo posílí odolnost krajiny. "Máme funkční strategii, ale je potřeba nastavit řízení procesů a setkávání odborníků. Dneškem se KAP v podstatě dává do pohybu. Děláme to proto, aby krajina jižní Moravy zůstala zdravá a odolná. Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. Struktura řízení stojí na principu spolupráce. Rada se věnuje také přípravě žádosti o podporu v hodnotě deset milionů eur (asi 242 milionů korun) na projekty z KAP.

"Jsou velmi drahé a jejich implementace souvisí i se získáním dotací. Naším dotačním titulem jsme letos klimatická opatření podpořili více než 30 miliony korun. KAP vznikl na přelomu let 2023 a 2024 za účasti více než 70 odborníků a stovek aktérů z veřejnosti i institucí. Jako tři hlavní dlouhodobé vize stanovuje zdravou a odolnou krajinu, udržitelná a obyvatelná sídla a uhlíkově neutrální energii a mobilitu. Jižní Morava je jedním z regionů nejzasaženějších klimatickou změnou. Odhady potvrzují další zhoršování. "Jihomoravský kraj jako nejteplejší a nejsušší oblast Česka už nyní výrazně pociťuje dopady změny klimatu - od rostoucích teplot a dalších epizod sucha po častější extrémy počasí. Naše nejnovější predikce ukazují, že počet tropických dnů může do poloviny století přesáhnout 50 ročně a zároveň ještě poklesnou dostupné vodní zdroje.

Vývoj teploty vzduchu a úhrnu srážek podle klimatických scénářů

tags: #změny #klimatu #jižní #moravy #dopady #a

Oblíbené příspěvky:

• LPG vs. Benzín: Srovnání emisí
• Proces eliminace spalin
• Efektivní řešení pro lapoly tuků
• Miliardová investice do agrovoltaiky v Itálii
• Žatec: Klima a počasí