Dopady Klimatických Změn v Budoucnosti

Změna klimatu a ztráta biodiverzity mají dnes dopad na globální ekonomiky a společnosti. Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Vědci dokládají, že změny klimatu mají naprosto zřetelné dopady už nyní, a v některých místech světa jsou pro tamní populaci dokonce likvidační. Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace.

Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution zvýšily klimatické změny způsobené člověkem intenzitu přívalových dešťů, které letos vedly k rozsáhlým povodním v západní části Středomoří. Velká voda připravila ve Španělsku, Portugalsku a Maroku o život nejméně padesát lidí a způsobila škody v řádu miliard eur. Jen Portugalce stály letošní lednové a únorové deště asi jedno procento HDP.

Globální Dopady Klimatické Změny

Ve výsledku se dopady týkají všech: co se bude dít na jiných místech planety, se prostřednictvím trhů či politických a ekonomických nestabilit projeví všude. Jiné dopady budou na Sibiři a Aljašce, kde taje permafrost, jinak v pobřežních oblastech, kde dochází k zvedání hladin oceánů. V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech.

Dopady na Infrastrukturu a Vodní Zdroje

Dopadem změny klimatu, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek. Jakmile v řekách není dost vody, nemůže vyrábět elektřinu.

Vliv na Ekosystémy a Zemědělství

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Zpráva IPCC zmiňuje hrozby vyhynutí živočichů a možnost kolapsu celých ekosystémů, které nejsou schopny se se situací vyrovnat. V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa. Při určitém oteplení pravděpodobně přestane být možné některé klasické plodiny pěstovat.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Klimatická Změna v České Republice

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví.

Příkladem může být vznik samostatné České republiky, od kterého byly v České republice zaznamenány patery velké povodně, konkrétně v letech 1997, 2002, 2006, 2013 a 2024. Na druhou stranu Česko pravidelněji postihují dlouhodobá, až extrémní sucha, která se kumulují a vytváří dlouhodobý nedostatek vláhy v půdě. Z tohoto počtu velkých povodní je patrné, že několikasetletá voda není pojmenovaná podle periody, za kterou přichází, ale že jde o statistické vyjádření pravděpodobnosti výskytu jednou za sto let, což znamená, že v každém roce je pravděpodobnost jejího vzniku 1 %.

Dopady na Vodní Hospodářství a Lesnictví

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou. Nasycenost půdy vodou se sníží a vytvoří podmínky pro zrychlený odtok vody. Takový pokles zákonitě způsobí častější sucha a povodně na jaře a v létě.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho. Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů.

Ekonomické a Sociální Dopady

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami. Z méně nákladných opatření na českém nemovitostním fondu je patrná například absence venkovních žaluzií chránících interiéry před nadměrným ohříváním, více než polovina rezidenčních budov postavených před rokem 1980 stále postrádá zateplení odpovídající nárokům na současné tepelně izolační vlastnosti, o ekonomice jejich provozu a dopadu na životní prostředí prostřednictvím emisí skleníkových plynů nemluvě.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Adaptační Opatření a Řešení

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších. Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody.

Inovace a Energetická Tranzice

Inovace v České republice jsou na 45 % průměru Evropské unie. V roce 2023 bylo 30 % celkové spotřebované energie v Česku z obnovitelných zdrojů. Další rozvoj v této oblasti je tak pro nás naprostou nezbytností. Do roku 2030 bychom v souladu s cíli udržitelného rozvoje měli dosáhnout minimálně na 45 %. V Česku jsme podle vydané zprávy za loňský rok dosáhli nadprůměrné úrovně ročních emisí skleníkových plynů - také o více než 50 % než je průměr EU, konkrétně 9,2 tun CO2e na hlavu oproti průměru EU 6,3 tun CO2e. Jejich redukce a efektivního využívání zdrojů můžeme dosáhnout jedině proaktivním přístupem k energetické tranzici a zvyšování národní energetické nezávislosti.

Obnova Lesů a Biodiverzity

České lesy jsou mimo jiné jedním z významných nástrojů sekvestrace (ukládání) oxidu uhličitého s potenciálem zachycení až 10 megatun CO2 ročně. Nicméně po kůrovcové kalamitě na Vysočině je tato jejich schopnost významně omezena a v následujícím desetiletí se naopak očekává uvolňování CO2 do atmosféry v objemu až 10 megatun CO2 ročně. Podle Strategického plánu Ministerstva zemědělství na období 2024-2030 by v lesích do roku 2030 mělo dojít ke zvýšení podílu listnatých stromů na 30 %, to je o přibližně 5 %. Cílem je zvýšit velmi nízkou úroveň biodiverzity a zlepšit ekologickou stabilitu lesních porostů v Česku.

Globální Perspektiva: Etiopie a Afghánistán

Zatímco se na COP30 setkají lídři a klimatologičtí experti, my přinášíme svědectví a jasné poselství přímo od lidí z Etiopie a Afghánistánu: je potřeba podpořit místní obyvatelstvo a organizace v adaptaci na změnu klimatu. Investice musí směřovat tímto směrem a nemůžeme zapomenout na ty nejzranitelnější lidi.

Afghánistán: Několik Krizí Najednou

Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou. Pro osmdesát devět procent populace je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Stále častěji totiž přichází sucho i záplavy kvůli nepravidelným srážkám.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Etiopie: Sucho i Povodně

Etiopie je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu. Mezi dopady změny klimatu patří narušená vegetační období, snížená vlhkost půdy, častější záplavy, sesuvy půdy, sucha, více chorob rostlin, více škůdců, a dokonce i častější výskyt malárie, kterou přenáší komáři.

Doporučení pro COP30

• Zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejméně rozvinuté země a zranitelné státy.
• Podporovat lokálně vedenou a inkluzivní adaptaci.
• Zavést klimatickou odolnost do humanitárních, mírových a rozvojových programů.
• Investovat do dat, včasného varování a komunitních systémů.

Globální Teplotní Změny a Jejich Dopady na Úmrtnost

Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, dopadá globální oteplování hůř na mladé. Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci.

Budoucnost: Adaptace vs. Mitigace

IPCC konstatuje s vysokou jistotou, že globální teploty budou stoupat nejméně po několik příštích dekád (především v závislosti na dosavadních emisích). To znamená, že i při agresivním snižování emisí do roku 2030 či 2040 se nevyhneme některým významným dopadům - musíme se na ně adaptovat. Adaptace bez mitigace by vedla do slepé uličky: pokud bychom nebrzdili emise, oteplení by překročilo 3 °C, 4 °C nebo více, což by zřejmě znamenalo katastrofické dopady, jimž se nelze plně přizpůsobit. Mitigace bez adaptace by zase ignorovala realitu, že změny už probíhají - i při oteplení 1,5 °C bude nutné investovat do ochrany před povodněmi, budování infrastruktury odolné vůči extrémům, změn plodin v zemědělství apod.

Někteří experti ale upozorňují, že debata je nevyvážená: většina politické energie (a financí) míří do snižování emisí, zatímco na adaptaci se zapomíná nebo se podceňuje. Adaptovat se přitom budou muset bohaté i chudé země - a pro ty chudší to bude obzvlášť obtížné bez pomoci.

Vedle toho se začíná diskutovat i třetí pilíř reakce na klimatickou krizi: geoinženýrství. Jde o soubor nápadů, jak technicky zasáhnout do klimatu planety a uměle snížit teplotu.

Socioekonomická Stabilita v Ohrožení

Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava. Fyzických nebezpečí vyplývajících z klimatické změny, jakými jsou zvýšený výskyt záplav, vln veder, lesních požárů nebo erozí půdy evropská legislativa definuje 28 a rozděluje je na akutní a chronická.

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami. Z akutních rizik u nás narůstá hlavně riziko povodní a vichřic. Vyšší průměrné teploty pak souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy - vyšší teploty podporují růst populace klíšťat.

Důvody pro Adaptaci a Udržitelnost

Důvody pro adaptaci a udržitelnost jsou pragmatické a empiricky doložené Zprávou o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024 podle cílů udržitelného rozvoje OSN (17 SDGs). Jsou v ní zdůrazněny výzvy, kterým Česko čelí.

1. Inovace v České republice jsou na 45 % průměru Evropské unie. Další rozvoj v této oblasti je tak pro nás naprostou nezbytností.
2. V roce 2023 bylo 30 % celkové spotřebované energie v Česku z obnovitelných zdrojů, ale 30 % je stále málo. Do roku 2030 bychom v souladu s cíli udržitelného rozvoje měli dosáhnout minimálně na 45 %.
3. V Česku jsme podle vydané zprávy za loňský rok dosáhli nadprůměrné úrovně ročních emisí skleníkových plynů - také o více než 50 % než je průměr EU, konkrétně 9,2 tun CO2e na hlavu oproti průměru EU 6,3 tun CO2e.

Proto se nás také týká nařízení o odlesňování EUDR (European Union Deforestation Regulation), které představuje nové požadavky na firmy, které uvádějí, dodávají na trh EU nebo exportují z EU relevantní komodity, kterými jsou dřevo, kaučuk, skot, kakao, káva, sója a palma olejná nebo relevantní produkty, které byly vyprodukovány za jejich použití, jako jsou například pneumatiky, nábytek, čokoláda, kůže, trubky, pásy, těsnění vyrobené z přírodního kaučuku, buničina a papír, tedy také knihy, noviny, letáčky, papírová brčka, papírové obaly a tak dále.

tags: #změny #klimatu #v #budoucnosti #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný styl s crossbody
• Wesco koše: design a kvalita
• Co je CIM Ministerstvo Emise?
• Škola v přírodě: Seznam věcí
• Ekologická a evoluční biologie podrobněji