Změny klimatu ve městech a možnosti adaptace

30.03.2026

Bakalářská práce se zabývá rostoucími teplotami vlivem klimatické změny ve městech a vesnicích na území České republiky. Nastiňuje dopad těchto změn na obyvatelstvo, jejich zdraví a mnohdy extrémní projevy ve veřejném prostoru. Analyzuje a navrhuje možná koncepční řešení pro podporu udržitelného rozvoje měst a zmenšení dopadu. Cílem práce je poukázat na přírodě blízká opatření, pomocí kterých lze reagovat na změnu klimatu v ulicích, veřejném prostoru a zpříjemnit tak pobyt lidí a života v zastavěném území. Součástí práce je vlastní návrh úpravy daného veřejného prostoru ve městě Valašské Meziříčí, do kterého se jednotlivá opatření konkrétně promítají.

Globální změna klimatu ve spojení s urbanizací a rozrůstáním měst se dotýká všech ekosystémů, lidí, sektorů průmyslu, služeb a dalších oblastí života. Jednou z možností, jak snížit negativní dopad klimatické změny, vznik tepelných ostrovů nebo nevhodné urbanizace je návrh modro-zelené infrastruktury. Tyto prvky mají využití v mnoha oblastech.

Modro-zelená infrastruktura

Realizace prvků modro-zelené infrastruktury je však ve městech často problematická. Samotný pojem nemá jasně danou definici a pro mnoho regionálních orgánů se jedná o abstraktní pojem. Mnohdy je problém s tím, že při výstavbě reagujeme na zděděnou situaci, kdy nebyla krajina ani města plánována strategicky. Přesto, že potíže s přehříváním měst jsou velmi výrazné, není problematice věnována dostatečná pozornost.

Chladící efekt zeleně

Některé studie potvrzují, že například chladící efekt modro-zelených prvků je velmi výrazný, a to až 1,5-9,5 °C. Nejefektivnějším řešením je výsadba stromů a zeleně zastupující prvky zelené infrastruktury. Ve výsadbě stromů je problém s tím, že městské prostředí není pro stromy vhodné. Dochází k ohrožení inženýrských sítí, je zde nedostatek vlhkosti půdy a nízký stupeň ochrany kořenů stromů. Pokud je výsadba zeleně ve městě možná, je tedy nutné dbát na to, aby stromy měly dostatečný životní prostor, ať už nad zemí, nebo pod ní.

Zelené střechy a fasády

Kromě obecné výsadby stromů a zeleně lze k zelené složce infrastruktury zařadit i zelené nebo biosolární střechy. Jejich podíl ve městech je nedostačující. Zelené střechy plní nejen estetickou funkci, ale zároveň zachycují dešťovou vodu, ochlazují a zvlhčují okolní prostředí, zabraňují přehřívání střech a přispívají k ochlazení budovy či snížení nákladů na vytápění a klimatizace.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Někdy je těžké rozhodnout se, zda je lepší fotovoltaika či zeleň. Biosolární střechy, tedy použití obou typů opatření, je velmi výhodným řešením. Panely na zelené střeše vyrobí až o 3,6 % více elektřiny, nemusí se kotvit do střechy a narušovat tak hydroizolační vrstvy.

Zelené fasády zajišťují kromě estetické funkce i tepelnou izolaci budov. Zvlhčují a ochlazují vzduch odpařováním vody, zachycují nečistoty, snižují prašnost či pohlcují hluk.

Modrá infrastruktura a propustné povrchy

Samostatná řešení prvků zelené infrastruktury jsou bez modré složky neudržitelná. Vodní prvky v podobě fontán, kašen, mlžítek nebo jezírek jsou ve městech velmi žádoucí. Dalším problémem měst je velký podíl nepropustného podloží. Realizace propustných ploch není po praktické stránce ideálně zvládnuta. Používají se ve velké míře betonové prvky, které však nadměrně zahřívají a vysušují povrch. Jednou z variant je použití zasakovacích roštů, které mají navíc dostatečnou nosnost pro pojezd i nákladních automobilů. Jsou velmi komfortní pro uživatele a umožňují zachovat původní odtokové poměry i další ekologické aspekty.