V moderním světě hraje recyklace a nakládání s odpady důležitou roli. A s tím roste i množství značek a možností recyklace. Tento článek si klade za cíl provést vás těmi nejčastějšími recyklačními symboly, abyste měli představu, co jednotlivý symbol znamená. Tyto recyklační značky najdete vždy na obalu výrobku.
Díky nim můžeme zjistit, z jakého materiálu jsou vyrobeny, kde je možné produkt skladovat a hlavně kam obal můžeme správně vyhodit až bude prázdný.
Číslo 22 značí papír, takže obal je papírový. Označení ostatních druhů obalů je např. v našem článku značky na obalech. Buďto bývá v trojúhelníčku anglická zkratka materiálu nebo číselný symbol. Bohužel zákon ukládá značit jen obal, nikoliv výrobek. Ve Vašem případě číslo 22 značí, že obal je z papíru, o svíčkách se nic neříká. Proto Vás asi značení zmátlo.
Začátkem 70. let minulého století postihla údajně výrobce fotokopírek obava, že společnost spěje k úplné eliminaci používání papíru. O čtyři dekády později ho produkujeme více než kdykoli předtím. Papír není, na rozdíl od jiných materiálů, recyklovatelný do nekonečna. Tvoří ho celulózová vlákna, která, aby z nich mohl být znovu vyroben papír, musí mít určitou délku. Tato délka se ale s každou novou recyklací zkracuje a nový papír tím ztrácí na kvalitě.
Kromě toho je většina recyklovaného papíru potištěna barvami, inkoustem a v případě obalů často i lepidlem. Pozorný třídič si už určitě všiml, že v případě papírového obalu se pod šipkami nachází zkratka „PAP“.
Čtěte také: Význam ekologického chovu slepic
Všechny takto označené obaly můžeme s klidným svědomím vytřídit do modrého kontejneru.
Když už si to míříme s vytříděným papírem ke kontejneru, nemusíme si lámat hlavu, zda jsme nezapomněli odstranit všechny svorky, sponky nebo fóliová okénka. Tyto drobnosti můžeme do kontejneru hodit spolu s papírem. Při recyklaci dojde k jejich odstranění.
Účtenky (nebo třeba i jízdenky) z termopapíru nepatří do modrých kontejnerů! Obsahují totiž bisfenol. Uvolněné látky znečišťují vodu v papírnách a dostávají se také do papíroviny. Tento druh papíru patří do směsného odpadu.
Zdaleka ne všechny obaly jsou vyrobeny jen z papíru. Doba pokročila, a tak můžeme poměrně často narazit na papírové obaly, které jsou vyrobeny ze dvou či více materiálů. Obaly složené z více druhů materiálu nazýváme kompozitní.
Kompozitní materiály (složené z více materiálů, které nelze ručně oddělit) jsou značené vždy písmenem C (z anglického „composite“), pak lomenou čarou a značkou materiálu, který převažuje a jeho identifikačním číslem. Výjimku tvoří nápojové kartony označené C/ PAP. Přestože se skládají z více materiálů, je možné je recyklovat. Recyklační značky C/PAP 81 a C/PAP/ALU 84 se používají pro nápojové kartony.
Čtěte také: Role distributora v provozu čerpacích stanovišť
Nápojové kartony jsou kombinovaným obalem, který tvoří z cca 75 % velmi kvalitní papír. Nápojové kartony proto třídíme do oranžových kontejnerů - kvalitní papír s dlouhými vlákny může projít recyklací ještě 5-7krát!
Jak je vidět na příkladu papíru, recyklace může přinášet určitou, na první pohled možná skrytou komplexitu, s níž je pak třeba se při zpracování tříděného odpadu vypořádat. Většina odpadu, který vyprodukujeme, skončí na skládkách nebo ve spalovnách.
Odpad na skládkách smrdí, zabírá spoustu místa a po zahrabání pod zem může působit toxicky na půdy i vodní zdroje. Spalování odpadu přispívá ke znečištění ovzduší a zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře. Co víc, takový odpad obsahuje množství znovu použitelného materiálu.
| Materiál | Doba rozkladu |
|---|---|
| Bioodpad | Týdny |
| Papír | Měsíce (v závislosti na kvalitě a podmínkách) |
| Hliník | 20-100 let |
| Sklo | 4000 let |
| Baterie | 200-500 let |
| Pneumatiky | cca 265 let |
| Olej | 10-100 let |
Elektrické spotřebiče a elektronika představují neodmyslitelnou součást našich životů. Jsou zajímavými „nástroji“, díky kterým je náš život jednodušší, pohodlnější i zábavnější. Je zřejmé, že pravidelným používáním se opotřebovávají, a tak dříve či později dojde k jejich výměně. Některé jsou nahrazeny dokonce ještě dříve, než doslouží - ať už z důvodu nemodernosti, slabého výkonu nebo jednoduše chuti pořídit si novější model.
Zcela zjednodušeně - jako elektroodpad jsou označována vyřazená elektrozařízení, která využívala ke svému chodu energii z elektrické sítě nebo byla napájena bateriemi. Jedná se o velké spotřebiče jako jsou pračky, chladničky, sporáky, myčky nádobí, malé spotřebiče, vysavače, televizory, audio a video technika, stolní počítače, notebooky, tiskárny, osobní elektronika (mobilní telefony, tablety, nositelná elektronika).
Čtěte také: Eko-friendly volby pro spotřebitele
Našli jste na elektrozařízení vyrytý nebo vytištěný symbol přeškrtnutého odpadkového koše? Staré, nefunkční nebo vyřazené elektrospotřebiče totiž nepatří do komunálního odpadu, a už vůbec ne do přírody. Jejich součástí jsou také materiály, které představují pro životní prostředí vážné ekologické riziko. Obsahují železné kovy, neželezné kovy, drahé kovy, plasty i velmi nebezpečné chemikálie.
Recyklace elektroodpadu snižuje množství odpadu na skládkách, zabraňuje uvolňování škodlivých látek do životního prostředí a umožňuje využít hodnotné suroviny a materiály opakovaně.
Shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu musí být označen podle přílohy č. 29 (viz dále), a popřípadě jménem a příjmením osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.
Toto se uvádí na označovacím štítku, který je umístěn tak, aby byl při běžném nakládání viditelný pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady. Název odpadu a jeho katalogové číslo musí být při běžném nakládání viditelné pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady, a mohou být součástí štítku.
Pokud jsou název odpadu a jeho katalogové číslo součástí štítku, musí být uvedeny stejnou velikostí písma jako nápis „nebezpečný odpad". Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku (viz tabulka). Tzn., že minimální rozměry z tabulky nejdou použít pro celou etiketu, protože název a kód odpadu se nepočítá do rozměru štítku!!!! Musí se tedy použít větší etiketa, než je stanovený minimální rozměr štítku.
V případě, že odpad vykazuje současně více nebezpečných vlastností je prostředek a místo pro soustřeďování nebezpečných odpadů označeno štítkem se dvěma nebo více grafickými symboly všech těchto nebezpečných vlastností. Tentokrát to MŽP již pochopilo a vyřešilo to stanovením minimálních velikostí symbolů (již tedy neplatí původně navrhovaná 1/3 plochy).
| Velikost obalu (L) | Nejmenší rozměr štítku (mm) | Rozměry každého z výstražných symbolů (mm) |
|---|---|---|
| menší nebo rovno 3 | pokud možno alespoň 52 × 74 | větší než 10 x 10 pokud možno alespoň 16 x 16 |
| větší než 3 a menší nebo rovno 50 | alespoň 74 × 105 | alespoň 23 x 23 |
| větší než 50 a menší nebo rovno 500 | alespoň 105 x 148 | alespoň 32 x 32 |
| větší než 500 | alespoň 148 x 210 | alespoň 46 x 46 |
Grafické symboly mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný. Tzn., že je povinný barevný tisk.
Zpřísňuje se také použití symbolů pro nebezpečnou vlastnost H4 Dráždivé. Původně byl použit jen symbol pro "žíravost". Nyní jsou pro HP4 možné 2 symboly podle obsažených látek: "žíravý" pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: žíravost pro kůži Skin corr. 1A, (H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí) a na poškození očí Eye dam. 1, (H318 Způsobuje vážné poškození očí), "vykřičník" pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315 Dráždí kůži) a na podráždění očí Eye irrit.
Recyklační znaky a piktogramy na produktech hrají klíčovou roli při ochraně životního prostředí a udržitelném hospodaření s odpady a vůbec celkovém nakládání se zakoupeným produktem. Tyto symboly poskytují spotřebitelům důležité informace o možnostech recyklace a správného nakládání s odpady. V Evropě je označení založeno na rozhodnutí Evropské komise 97/129/EC ze dne 28. 1. Tento symbol (často označován jako Mobiusův pás) je tvořen třemi šipkami uspořádanými do trojúhelníku. Uvnitř trojúhelníku je číslo od 1 do 99, které označuje typ použitého materiálu.
V loňském roce se podařilo zrecyklovat a energeticky využít 81 % všech obalů uvedených na trh. Češi patří mezi nejzdatnější třídiče odpadů. Mají k tomu výborné podmínky díky funkčnímu propracovanému systému sběru odpadů. Problémem však je, že množství odpadu neustále roste.
Proto jednou z priorit právě připravované novely evropského nařízení o obalech (PPWR) je snižování jeho množství a předcházení vzniku odpadu. Také třídění a možnost následné recyklace by měla úprava legislativy usnadnit.
Množství obalového odpadu neustále roste. Do roku 2030 se dokonce očekává nárůst o 46 % u plastových obalových odpadů. Proto PPWR klade velký důraz i na opětovné využívání a plnou recyklovatelnost obalů.
Zajistit vysoce kvalitní recyklaci by nebylo možné bez dokonalého vytřídění odpadů. Usnadnit separaci použitých obalů by mělo jednotné značení obalů. Cílem nařízení je mimo jiné podpořit kvalitu recyklace a usnadnit informovanost spotřebitelů.
Jde o povinnost výrobců uvádět některé vybrané výrobky povinně s obsahem recyklátu.
Jak uvádí AOS EKO-KOM, České republice se daří rozšiřovat řady lidí pravidelně třídících odpad. Právě díky nim se v minulém roce podařilo zrecyklovat a energeticky využít 81 % všech obalů, které byly uvedeny na trh.
O více než 902 970 tun CO2 ekvivalentně jsme snížili uhlíkovou stopu díky třídění, recyklaci nebo energetickému využití obalových odpadů.
6 797 225 MWh bylo uspořeno v minulém roce díky třídění, recyklaci a energetickému využití obalových odpadů. Toto množství elektrické energie odpovídá spotřebě všech domácností Karlovarského kraje.
Díky třídění a recyklaci obalových odpadů spoříme každoročně i významné množství vody. V roce 2022 to bylo 335 mil. m³. Takový objem vody pojmou vodní nádrže Slapy a Vranov dohromady.
Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se Česká republika v míře recyklace obalových odpadů drží v rámci Evropy na špici. V průměru vytřídila v loňském roce každá česká domácnost bezmála 51 kg papíru, 37 kg plastů, 46,2 kg kovů a 32,7 kg skla.
Každý obal by měl být označen recyklačním symbolem, který říká, z jakého výrobku je obal vyroben. Jde o symbol tří šipek vzájemně propojených do trojuhelníku. Zajímá-li vás konkrétní kód nebo číslo, jednoduše jej zkuste najít na stránce přes vyhledávání v prohlížeči (Ctrl+F) nebo si pročtěte následující kategorie. Pokud zde symbol nenajdete, s největší pravděpodobností se jedná o netříděný nebo nebezpečný odpad.
Děláte při třídění chyby? Podívejte se na seznam často dotazovaných obalů a kam správně patří.
Obaly mají spotřebitele navigovat k odpovědnému chování, realita je však složitější. Více než polovina obyvatel České republiky nerozumí ekologickým symbolům na obalech výrobků, přestože se s nimi setkává prakticky denně. Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos realizovaného na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů, který byl zveřejněn v rámci analýzy k měnící se evropské obalové legislativě.
Konkrétně 56 % Čechů uvádí, že eko-symbolům nerozumí, a velmi podobný podíl, 55 % respondentů, těmto symbolům ani nevěří. Paradoxem je, že povědomí o udržitelnosti obalů není v české populaci nízké. Celkem 59 % dotázaných deklaruje, že si změn v oblasti obalů a jejich environmentálních dopadů všímá.
Přesto však většina spotřebitelů nedokáže správně interpretovat informace, které mají jejich chování usměrňovat. Výzkum Ipsos zároveň ukazuje, že spotřebitelé přenášejí odpovědnost za udržitelnost především na výrobce. Více než polovina respondentů, konkrétně 54 %, považuje právě výrobní firmy za hlavní aktéry, kteří by měli zajistit ekologicky šetrné obaly i jejich srozumitelné označení. Stát a zákonodárce v této roli vidí pouze 21 % dotázaných a samotní spotřebitelé si připisují odpovědnost jen v 12 % případů.
Důležitým zjištěním je také vztah Čechů k ceně a udržitelnosti. Pouze 13 % respondentů je ochotno zaplatit více za výrobek, který je šetrnější k životnímu prostředí. To však neznamená, že by spotřebitelé byli vůči ekologickým tématům lhostejní. Až 81 % dotázaných připouští, že ke změně chování je může motivovat jiný faktor než cena, například jasné informace, srozumitelné značení nebo jednoduchý systém třídění.
Zajímavý je i postoj k digitalizaci informací o výrobcích. O digitální pas produktu, který by poskytoval detailnější údaje o složení a recyklaci obalu, by mělo zájem pouze 32 % Čechů. I mezi nimi však panuje rozdělení preferencí. Polovina z nich chce mít klíčové informace přímo na obalu, zatímco 44 % by uvítalo jejich dostupnost v digitální podobě.
Aktuální data společnosti Ipsos ukazují, že bez srozumitelné komunikace zůstávají i dobře míněné změny nevyužitým potenciálem. Samotné zpřísňování legislativy a zavádění nových symbolů tedy nestačí.
Zajímáte se nejen o kvalitu, ale i o obal potravin ? Zamýšleli jste se někdy nad tím, jakým způsobem se obaly a druhotné suroviny "recyklují" ? Uvozovky jsou zde na místě, protože ne vždy se jedná o recyklaci v pravém slova smyslu ( opakované použití ). Někdy se jedná spíše jen o druhotné zpracování, které ale cyklus, který by se správně měl opakovat, končí.
Příkladem tak mohou být plastové PET lahve, ze kterých se vyrobí slušivá fleecová mikina, ale zde už kruh recyklace končí. Naopak v porovnání třeba se skleněnou sklenicí od okurek, která se po vhození do kontejneru opět stane tou samou sklenicí a může se tak využívat opakovaně. Základní orientační značka je ta, kterou vidíte vpravo, tj. Jaké máte zkušenosti vy s tříděním obalů od potravin ? A zajímáte se jak jsou zabaleny potraviny?
tags: #znaceni #obalu #recyklace #32 #co #to