Význam recyklačních obalů a co znamenají čísla jako 22


19.03.2026

V moderním světě hraje recyklace a nakládání s odpady důležitou roli. A s tím roste i množství značek a možností recyklace. Tento článek si klade za cíl provést vás těmi nejčastějšími recyklačními symboly, abyste měli představu, co jednotlivý symbol znamená. Tyto recyklační značky najdete vždy na obalu výrobku.

Díky nim můžeme zjistit, z jakého materiálu jsou vyrobeny, kde je možné produkt skladovat a hlavně kam obal můžeme správně vyhodit až bude prázdný.

Základní recyklační symboly

  • Symbol prázdného trojúhelníku s nevyplněnými šipkami značí výrobky, jehož obal je možné recyklovat.
  • Dalším je trojúhelník s plnými šipkami, který značí, že je obal určen k recyklaci.
  • Číslo uprostřed této značky nás informuje o tom, z jakého materiálu je obal vyroben.
  • Kulatá značka se šipkami směřujícími dovnitř patří mezi ochranné značky, tzv. zelený bod.
  • Na většině výrobků uvidíte tento symbol panáčka, který vyhazuje odpad do koše. Tato značka je pouze informativní, abychom chránili životní prostředí a vyhazovali odpadky do koše místo na zem.
  • Obal s označením přeškrtnuté popelnice značí obal, který bychom měli odevzdat prodejci nebo k ekologické likvidaci. Nepatří ani do směsného odpadu, ale ani do kontejnerů pro tříděný odpad.

Co znamená číslo 22 na obalu?

Číslo 22 značí papír, takže obal je papírový. Označení ostatních druhů obalů je např. v našem článku značky na obalech. Buďto bývá v trojúhelníčku anglická zkratka materiálu nebo číselný symbol. Bohužel zákon ukládá značit jen obal, nikoliv výrobek. Ve Vašem případě číslo 22 značí, že obal je z papíru, o svíčkách se nic neříká. Proto Vás asi značení zmátlo.

Recyklace papíru

Začátkem 70. let minulého století postihla údajně výrobce fotokopírek obava, že společnost spěje k úplné eliminaci používání papíru. O čtyři dekády později ho produkujeme více než kdykoli předtím. Papír není, na rozdíl od jiných materiálů, recyklovatelný do nekonečna. Tvoří ho celulózová vlákna, která, aby z nich mohl být znovu vyroben papír, musí mít určitou délku. Tato délka se ale s každou novou recyklací zkracuje a nový papír tím ztrácí na kvalitě.

Kromě toho je většina recyklovaného papíru potištěna barvami, inkoustem a v případě obalů často i lepidlem. Pozorný třídič si už určitě všiml, že v případě papírového obalu se pod šipkami nachází zkratka „PAP“.

Čtěte také: Význam ekologického chovu slepic

PAP 24-39: ostatní papír.

Všechny takto označené obaly můžeme s klidným svědomím vytřídit do modrého kontejneru.

Když už si to míříme s vytříděným papírem ke kontejneru, nemusíme si lámat hlavu, zda jsme nezapomněli odstranit všechny svorky, sponky nebo fóliová okénka. Tyto drobnosti můžeme do kontejneru hodit spolu s papírem. Při recyklaci dojde k jejich odstranění.

Účtenky (nebo třeba i jízdenky) z termopapíru nepatří do modrých kontejnerů! Obsahují totiž bisfenol. Uvolněné látky znečišťují vodu v papírnách a dostávají se také do papíroviny. Tento druh papíru patří do směsného odpadu.

Recyklace kompozitních materiálů

Zdaleka ne všechny obaly jsou vyrobeny jen z papíru. Doba pokročila, a tak můžeme poměrně často narazit na papírové obaly, které jsou vyrobeny ze dvou či více materiálů. Obaly složené z více druhů materiálu nazýváme kompozitní.

Kompozitní materiály (složené z více materiálů, které nelze ručně oddělit) jsou značené vždy písmenem C (z anglického „composite“), pak lomenou čarou a značkou materiálu, který převažuje a jeho identifikačním číslem. Výjimku tvoří nápojové kartony označené C/ PAP. Přestože se skládají z více materiálů, je možné je recyklovat. Recyklační značky C/PAP 81 a C/PAP/ALU 84 se používají pro nápojové kartony.

Čtěte také: Role distributora v provozu čerpacích stanovišť

Nápojové kartony jsou kombinovaným obalem, který tvoří z cca 75 % velmi kvalitní papír. Nápojové kartony proto třídíme do oranžových kontejnerů - kvalitní papír s dlouhými vlákny může projít recyklací ještě 5-7krát!

Doba rozkladu různých materiálů

Jak je vidět na příkladu papíru, recyklace může přinášet určitou, na první pohled možná skrytou komplexitu, s níž je pak třeba se při zpracování tříděného odpadu vypořádat. Většina odpadu, který vyprodukujeme, skončí na skládkách nebo ve spalovnách.

Odpad na skládkách smrdí, zabírá spoustu místa a po zahrabání pod zem může působit toxicky na půdy i vodní zdroje. Spalování odpadu přispívá ke znečištění ovzduší a zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře. Co víc, takový odpad obsahuje množství znovu použitelného materiálu.

Materiál Doba rozkladu
Bioodpad Týdny
Papír Měsíce (v závislosti na kvalitě a podmínkách)
Hliník 20-100 let
Sklo 4000 let
Baterie 200-500 let
Pneumatiky cca 265 let
Olej 10-100 let

Elektroodpad a jeho recyklace

Elektrické spotřebiče a elektronika představují neodmyslitelnou součást našich životů. Jsou zajímavými „nástroji“, díky kterým je náš život jednodušší, pohodlnější i zábavnější. Je zřejmé, že pravidelným používáním se opotřebovávají, a tak dříve či později dojde k jejich výměně. Některé jsou nahrazeny dokonce ještě dříve, než doslouží - ať už z důvodu nemodernosti, slabého výkonu nebo jednoduše chuti pořídit si novější model.

Zcela zjednodušeně - jako elektroodpad jsou označována vyřazená elektrozařízení, která využívala ke svému chodu energii z elektrické sítě nebo byla napájena bateriemi. Jedná se o velké spotřebiče jako jsou pračky, chladničky, sporáky, myčky nádobí, malé spotřebiče, vysavače, televizory, audio a video technika, stolní počítače, notebooky, tiskárny, osobní elektronika (mobilní telefony, tablety, nositelná elektronika).

Čtěte také: Eko-friendly volby pro spotřebitele

Našli jste na elektrozařízení vyrytý nebo vytištěný symbol přeškrtnutého odpadkového koše? Staré, nefunkční nebo vyřazené elektrospotřebiče totiž nepatří do komunálního odpadu, a už vůbec ne do přírody. Jejich součástí jsou také materiály, které představují pro životní prostředí vážné ekologické riziko. Obsahují železné kovy, neželezné kovy, drahé kovy, plasty i velmi nebezpečné chemikálie.

Recyklace elektroodpadu snižuje množství odpadu na skládkách, zabraňuje uvolňování škodlivých látek do životního prostředí a umožňuje využít hodnotné suroviny a materiály opakovaně.

Možnosti recyklace elektroodpadu

  • Sběrný dvůr: Ideální řešení pro všechny druhy elektroodpadu a v situaci, kdy neplánujete kupovat nic nového. Na sběrném dvoře od vás převezmou elektroodpad v různých velikostech - od baterií, přes LED žárovky až po velké spotřebiče. Tato služba je pro obyvatele příslušné obce/města bezplatná.
  • Mobilní sběr/sklizňová akce: Jedná se o akci vyhlášenou obcí, která bývá párkrát ročně. Na konkrétní místa v obci/městě je v předem určené datu přistaven velký kontejner, do kterého můžete podle pokynů uložit malý a velký elektroodpad.
  • Kontejnery pro sběr elektroodpadu: Jsou přítomny ve větších obcích nebo městech a určené především pro malý elektroodpad do 50 cm (délka kabelu na spotřebiči se nezapočítává).
  • Zpětný sběr: Je realizován prodejnami. Při velkém elektroodpadu funguje princip kus za kus a prodejce jej od vás bezplatně na prodejně převezme, jste-li jeho zákazníkem, tedy pokud kupujete spotřebič stejného druhu (např. pračka za pračku).

Nové označování nebezpečných odpadů

Shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu musí být označen podle přílohy č. 29 (viz dále), a popřípadě jménem a příjmením osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.

Další požadavky na označení prostředků a míst pro soustřeďování nebezpečných odpadů:

  • označení kódem a názvem nebezpečné vlastnosti,
  • nápisem „nebezpečný odpad"
  • výstražným grafickým symbolem

Toto se uvádí na označovacím štítku, který je umístěn tak, aby byl při běžném nakládání viditelný pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady. Název odpadu a jeho katalogové číslo musí být při běžném nakládání viditelné pro osobu nakládající s nebezpečnými odpady, a mohou být součástí štítku.

Pokud jsou název odpadu a jeho katalogové číslo součástí štítku, musí být uvedeny stejnou velikostí písma jako nápis „nebezpečný odpad". Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku (viz tabulka). Tzn., že minimální rozměry z tabulky nejdou použít pro celou etiketu, protože název a kód odpadu se nepočítá do rozměru štítku!!!! Musí se tedy použít větší etiketa, než je stanovený minimální rozměr štítku.

V případě, že odpad vykazuje současně více nebezpečných vlastností je prostředek a místo pro soustřeďování nebezpečných odpadů označeno štítkem se dvěma nebo více grafickými symboly všech těchto nebezpečných vlastností. Tentokrát to MŽP již pochopilo a vyřešilo to stanovením minimálních velikostí symbolů (již tedy neplatí původně navrhovaná 1/3 plochy).

Nejmenší možné rozměry označení nebezpečných odpadů (štítků) jsou stanoveny v následující tabulce:

Velikost obalu (L) Nejmenší rozměr štítku (mm) Rozměry každého z výstražných symbolů (mm)
menší nebo rovno 3 pokud možno alespoň 52 × 74 větší než 10 x 10 pokud možno alespoň 16 x 16
větší než 3 a menší nebo rovno 50 alespoň 74 × 105 alespoň 23 x 23
větší než 50 a menší nebo rovno 500 alespoň 105 x 148 alespoň 32 x 32
větší než 500 alespoň 148 x 210 alespoň 46 x 46

Grafické symboly mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný. Tzn., že je povinný barevný tisk.

Zpřísňuje se také použití symbolů pro nebezpečnou vlastnost H4 Dráždivé. Původně byl použit jen symbol pro "žíravost". Nyní jsou pro HP4 možné 2 symboly podle obsažených látek: "žíravý" pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: žíravost pro kůži Skin corr. 1A, (H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí) a na poškození očí Eye dam. 1, (H318 Způsobuje vážné poškození očí), "vykřičník" pro nebezpečné odpady obsahující látky (nebo směsi) klasifikované jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti: dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315 Dráždí kůži) a na podráždění očí Eye irrit.

Recyklační znaky a piktogramy

Recyklační znaky a piktogramy na produktech hrají klíčovou roli při ochraně životního prostředí a udržitelném hospodaření s odpady a vůbec celkovém nakládání se zakoupeným produktem. Tyto symboly poskytují spotřebitelům důležité informace o možnostech recyklace a správného nakládání s odpady. V Evropě je označení založeno na rozhodnutí Evropské komise 97/129/EC ze dne 28. 1. Tento symbol (často označován jako Mobiusův pás) je tvořen třemi šipkami uspořádanými do trojúhelníku. Uvnitř trojúhelníku je číslo od 1 do 99, které označuje typ použitého materiálu.

  • 1 (PET) - Polyetylentereftalát.
  • 21 (PAP) - Hladká lepenka.
  • Zelený bod - (v originále Der Grüne Punkt) je ochranná známka, která se používá na obaly výrobků. Tato známka signalizuje, že výrobce zaplatil finanční příspěvek organizaci, jež zajišťuje sběr, třídění a recyklaci obalového odpadu. Označení Zelený bod však neznamená, že daný obal je recyklovatelný.
  • FSC - Značka FSC spotřebiteli garantuje, že dřevo použité k výrobě produktu (nejčastěji papír) pochází z legálně těžených a udržitelně spravovaných lesů.
  • Triman - I v rámci jednotlivých členských států v EU mohou platit trochu jiná pravidla pro použití recyklačních znaků a log. Jednou z takových výjimek je například použití loga ,,Triman“ ve Francii. Před 1. lednem 2022 ve Francii stačilo umístit logo Triman na váš web, pokud jste z jakéhokoli důvodu nemohli fyzicky přidat symbol na své produkty. Od ledna 2022 je však podle francouzského environmentálního zákona povinné označit vaše produkty tímto recyklačním logem. Nové značení musí zahrnovat logo a pokyny k třídění.

PPWR a budoucnost recyklace

V loňském roce se podařilo zrecyklovat a energeticky využít 81 % všech obalů uvedených na trh. Češi patří mezi nejzdatnější třídiče odpadů. Mají k tomu výborné podmínky díky funkčnímu propracovanému systému sběru odpadů. Problémem však je, že množství odpadu neustále roste.

Proto jednou z priorit právě připravované novely evropského nařízení o obalech (PPWR) je snižování jeho množství a předcházení vzniku odpadu. Také třídění a možnost následné recyklace by měla úprava legislativy usnadnit.

Nárůst obalového odpadu

Množství obalového odpadu neustále roste. Do roku 2030 se dokonce očekává nárůst o 46 % u plastových obalových odpadů. Proto PPWR klade velký důraz i na opětovné využívání a plnou recyklovatelnost obalů.

Značení obalů

Zajistit vysoce kvalitní recyklaci by nebylo možné bez dokonalého vytřídění odpadů. Usnadnit separaci použitých obalů by mělo jednotné značení obalů. Cílem nařízení je mimo jiné podpořit kvalitu recyklace a usnadnit informovanost spotřebitelů.

Recyklovaný obsah

Jde o povinnost výrobců uvádět některé vybrané výrobky povinně s obsahem recyklátu.

Kvalitně vytříděný odpad je základ pro recyklaci

Jak uvádí AOS EKO-KOM, České republice se daří rozšiřovat řady lidí pravidelně třídících odpad. Právě díky nim se v minulém roce podařilo zrecyklovat a energeticky využít 81 % všech obalů, které byly uvedeny na trh.

Uhlíková stopa

O více než 902 970 tun CO2 ekvivalentně jsme snížili uhlíkovou stopu díky třídění, recyklaci nebo energetickému využití obalových odpadů.

Energie

6 797 225 MWh bylo uspořeno v minulém roce díky třídění, recyklaci a energetickému využití obalových odpadů. Toto množství elektrické energie odpovídá spotřebě všech domácností Karlovarského kraje.

Voda

Díky třídění a recyklaci obalových odpadů spoříme každoročně i významné množství vody. V roce 2022 to bylo 335 mil. m³. Takový objem vody pojmou vodní nádrže Slapy a Vranov dohromady.

Recyklace a energetické využití obalů

Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se Česká republika v míře recyklace obalových odpadů drží v rámci Evropy na špici. V průměru vytřídila v loňském roce každá česká domácnost bezmála 51 kg papíru, 37 kg plastů, 46,2 kg kovů a 32,7 kg skla.

Každý obal by měl být označen recyklačním symbolem, který říká, z jakého výrobku je obal vyroben. Jde o symbol tří šipek vzájemně propojených do trojuhelníku. Zajímá-li vás konkrétní kód nebo číslo, jednoduše jej zkuste najít na stránce přes vyhledávání v prohlížeči (Ctrl+F) nebo si pročtěte následující kategorie. Pokud zde symbol nenajdete, s největší pravděpodobností se jedná o netříděný nebo nebezpečný odpad.

Děláte při třídění chyby? Podívejte se na seznam často dotazovaných obalů a kam správně patří.

Kam patří co?

  • Do papíru nepatří: mokré, mastné a znečištěné papíry, voskový a uhlový papír (kopírák), termopapír, použité papírové kapesníky, hygienické vložky, obvazy, obaly ze směsi papíru a jiného materiálu (např.
  • Do plastu patří: fólie, sáčky, plastové tašky, sešlapané PET lahve (může být i s víčkem), obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky (od jogurtů, mléčných výrobků), balící fólie od spotřebního zboží, plastové cd obaly (nikoliv cd samotné), polystyrén (velké kusy ideálně rozkouskovat). Plasty zabírají poměrně dost místa a tak je nutné například plastové lahve sešlapávat.
  • Do plastu nepatří: mastné obaly, obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od oleje (ani kuchyňského, pokud není láhev vymytá), žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny, novodurové trubky.
  • Do skla patří: lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, tabulové sklo od oken a dveří, sklenice od kečupů, marmelád, zavařenin, rozbité skleničky. V Česku se sklo recykluje, nepočítáme-li vratné lahve, lidé sklo vyhazují do zelených nebo bílých kontejnerů. Pokud jsou v místě oba kontejnery, je nutné rozlišovat sklo čiré (do bílého kontejneru) nebo barevné (do zeleného kontejneru).
  • Do skla nepatří: keramika, porcelán, zrcadla, autoskla, drátované sklo, pozlacená či pokovená skla, (+ zálohované vratné lahve, které je vhodnější vracet do obchodu).
  • Do nápojových kartonů patří: Tetra-pak, krabice od džusů, vína, mléka. Obaly je třeba sešlápnout, aby nezabraly tolik místa. V Česku se nápojové kartony třídí na některých místech, kde pro ně existují kontejnery s oranžovou nálepkou (kontejnery nemusí být celé oranžové a dokonce může jít třeba jen o oranžové pytle) a nebo kde je možné je třídit společně s plasty (do žlutých kontejnerů, které mají i oranžovou nálepku). C/PAP81Kombinace papíru a dalšího materiálu (např.
  • Na některých místech už je možné třídit i obaly z kovu, kam patří zejména nejrůznější plechovky nebo třeba víčka od jogurtů.
  • Biologicky rozložitelný odpad již v některých místech lze také vyhazovat do popelnic k tomu určených. Pod bio odpadem si lze představit biologicky rozložitelný odpad, který nepřišel do kontaktu s produkty živočišného původu a nebyl znečištěn nebezpečnými látkami. Bio odpad produkuje i spoustu firem, my se zde ale budeme zabývat odpady z domácnosti.
  • Sem patří především celá škála kombinovatelných obalů, které se skládají z cíce druhů materiálů. Kombinované obaly se jednotně označují velkým písmenem C, které znamená, že jde o kombinovaný obal a lomenou čarou (/), za ní následuje označení materiálu, který v daném výrobku množstevně převažuje (např C/PAP, C/ALUE/LDPE, C/PAP/ALU).
  • Do směsného odpadu patří: v podstatě všechny drobné odpady, které se nedají recyklovat, nepatří do sběrného dvora a nejsou nebezpečným odpadem. Dále věci, které zdánlivě patří do tříděného odpadu, ale už se recyklovat nedají (např. rulička od toaletního papíru, papírové plato od vajec) a nebo jsou znečištěné (např.
  • Do směsného odpadu nepatří: recyklovatelný odpad, nebezpečný odpad, nadměrný opad (např. nábytek), tráva, klacky, nebezpečný odpad (např. zářivky, baterie, tonery, pneumatiky), elektronika...
  • Patří sem léky (ty se odevzdávají v lékárnách), zářivky, výbojky, akumulátory, baterie, ledničky, mrazničky, barvy, lepidla a oleje, pneumatiky, počítače, elektronika, tonery do tiskáren. Všechny tyto výrobky je nutné odevzdat ve Sběrných dvorech (elektroniku a běžné baterie i v prodejnách elektroniky), případně počkat, až obec uspořádá mobilní svoz nebezpečného odpadu.

Problémy s porozuměním ekologickým symbolům

Obaly mají spotřebitele navigovat k odpovědnému chování, realita je však složitější. Více než polovina obyvatel České republiky nerozumí ekologickým symbolům na obalech výrobků, přestože se s nimi setkává prakticky denně. Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos realizovaného na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů, který byl zveřejněn v rámci analýzy k měnící se evropské obalové legislativě.

Konkrétně 56 % Čechů uvádí, že eko-symbolům nerozumí, a velmi podobný podíl, 55 % respondentů, těmto symbolům ani nevěří. Paradoxem je, že povědomí o udržitelnosti obalů není v české populaci nízké. Celkem 59 % dotázaných deklaruje, že si změn v oblasti obalů a jejich environmentálních dopadů všímá.

Přesto však většina spotřebitelů nedokáže správně interpretovat informace, které mají jejich chování usměrňovat. Výzkum Ipsos zároveň ukazuje, že spotřebitelé přenášejí odpovědnost za udržitelnost především na výrobce. Více než polovina respondentů, konkrétně 54 %, považuje právě výrobní firmy za hlavní aktéry, kteří by měli zajistit ekologicky šetrné obaly i jejich srozumitelné označení. Stát a zákonodárce v této roli vidí pouze 21 % dotázaných a samotní spotřebitelé si připisují odpovědnost jen v 12 % případů.

Důležitým zjištěním je také vztah Čechů k ceně a udržitelnosti. Pouze 13 % respondentů je ochotno zaplatit více za výrobek, který je šetrnější k životnímu prostředí. To však neznamená, že by spotřebitelé byli vůči ekologickým tématům lhostejní. Až 81 % dotázaných připouští, že ke změně chování je může motivovat jiný faktor než cena, například jasné informace, srozumitelné značení nebo jednoduchý systém třídění.

Zajímavý je i postoj k digitalizaci informací o výrobcích. O digitální pas produktu, který by poskytoval detailnější údaje o složení a recyklaci obalu, by mělo zájem pouze 32 % Čechů. I mezi nimi však panuje rozdělení preferencí. Polovina z nich chce mít klíčové informace přímo na obalu, zatímco 44 % by uvítalo jejich dostupnost v digitální podobě.

Aktuální data společnosti Ipsos ukazují, že bez srozumitelné komunikace zůstávají i dobře míněné změny nevyužitým potenciálem. Samotné zpřísňování legislativy a zavádění nových symbolů tedy nestačí.

Zajímáte se o obaly potravin?

Zajímáte se nejen o kvalitu, ale i o obal potravin ? Zamýšleli jste se někdy nad tím, jakým způsobem se obaly a druhotné suroviny "recyklují" ? Uvozovky jsou zde na místě, protože ne vždy se jedná o recyklaci v pravém slova smyslu ( opakované použití ). Někdy se jedná spíše jen o druhotné zpracování, které ale cyklus, který by se správně měl opakovat, končí.

Příkladem tak mohou být plastové PET lahve, ze kterých se vyrobí slušivá fleecová mikina, ale zde už kruh recyklace končí. Naopak v porovnání třeba se skleněnou sklenicí od okurek, která se po vhození do kontejneru opět stane tou samou sklenicí a může se tak využívat opakovaně. Základní orientační značka je ta, kterou vidíte vpravo, tj. Jaké máte zkušenosti vy s tříděním obalů od potravin ? A zajímáte se jak jsou zabaleny potraviny?

tags: #znaceni #obalu #recyklace #32 #co #to

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]