Znečištění plasty životního prostředí: Globální výzva

Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jedná se o připomínkový den OSN, jehož cílem je upozornit na vzrůstající problémy související s životním prostředím.

Důraz se klade na zásadní ekologické výzvy, mezi které patří změny klimatu, znečišťování vod, problematika udržitelné spotřeby či právě boj proti znečištění plasty.

António Guterres, generální tajemník OSN, vydává ke Světovému dni životního prostředí toto prohlášení: Světový den životního prostředí je výzvou k boji proti znečištění plasty.

Každý rok se na světě vyrobí více než 400 milionů tun plastů, z nichž třetina se použije pouze jednou. Každý den se do našich oceánů, řek a jezer vysype tolik plastů, kolik se vejde na více než dva tisíce nákladních aut. Důsledky jsou katastrofální.

Mikroplasty se dostávají do jídla, které jíme, do vody, kterou pijeme, a do vzduchu, který dýcháme. Plasty se vyrábějí z fosilních paliv. Čím více plastů produkujeme, tím více fosilních paliv spalujeme a tím více zhoršujeme klimatickou krizi.

Čtěte také: globální výzvy v oblasti odpadů

Máme ale řešení. V loňském roce začalo světové společenství jednat o právně závazné dohodě o ukončení znečištění plastem. To je slibný první krok, ale musíme jít dál.

Nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí konstatuje, že do roku 2040 můžeme snížit znečištění plasty o 80 %, pokud budeme jednat hned a začneme plasty znovu používat, recyklovat a odkloníme se od plastů.

Musíme postupovat společně, vlády, firmy i spotřebitelé, abychom se zbavili závislosti na plastech, zasadili se o nulový odpad a vybudovali skutečně oběhové hospodářství. Společně můžeme vytvořit čistší, zdravější a udržitelnější budoucnost pro všechny.

Článek vznikl za podpory klastru WASTen.

Dopady znečištění plasty

Znečištění plasty nelze brát jen jako riziko pro lidské zdraví. Mění procesy v celém zemském systému. Ještě zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity, okyselování oceánů a kontaminuje jak sladkou, tak slanou vodu.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Autoři nové studie upozorňují, že plastové znečištění nesmíme považovat jen za problém s odpadem. Většina plastů se nerecykluje. Buď se spálí, což vede ke vzniku celé řady škodlivých látek, ve valné většině případů však končí na skládkách.

V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 506 milionů tun plastů. Plasty se nerozloží, rozpadnou se na mikroplasty - drobné plastové úlomky, které se doslova přelévají do životního prostředí. Jsou úplně všude, od Mount Everestu po Mariánský příkop.

Plastový odpad mění systémy naší planety. O dopadu mikroplastů na zdraví se spekuluje. Nacházejí se v naší krvi i tkáních, dokonce pronikají i do mozku. Vědci je objevili i v placentách těhotných žen a v kojeneckém mléku.

Zvyšovat mohou i rizika rakoviny a panuje podezření i na negativní dopad na plodnost. Tým zkoumal komplexní sadu údajů o účincích plastového odpadu na životní prostředí a zdraví a pohodu lidí. Tím myslí životní dráhu plastu od těžby surovin, výroby a použití a jeho uvolňování do životního prostředí a vliv na životní prostředí.

Dopady na životní prostředí a zdraví jsou mnohem složitější, než si myslíme. Plastový odpad zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity a okyselování oceánů tím, že uvolňuje do životního prostředí toxické chemikálie.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Dopady plastu na životní prostředí a zdraví jsou složité a vzájemně propojené a musíme k nim přistupovat jinak, upozorňují odborníci. Rychlý nárůst znečištění plasty představuje velký problém s velmi závažnými dopady na environmentální, ekonomické a zdravotní aspekty udržitelného rozvoje.

V plastech se vyskytuje přes 13 000 chemických látek, přičemž u mnoha z nich neznáme přesné toxikologické dopady; u některých věda již jasně prokázala škodlivé účinky na lidské zdraví - např. v případě endogenních disruptorů.

V celém svém životním cyklu mají plasty současnosti trojnásobné emise ve srovnání s leteckou dopravou.

Současné odhady naznačují, že množství plastového odpadu se v příštích desetiletích ztrojnásobí, což povede k dalšímu znečištění oceánů, půdy, volně žijících živočichů a dopadne i na člověka. Dopady plastů na životní prostředí a zdraví daleko přesahují rámec odpadu.

Horším a méně viditelným, ale již široce rozšířením je zatížení malými částicemi plastů (mikro či nanoplasty), které vzniknou rozpadem či otěrem původního výrobku či odpadu. Mikroplasty byly nyní detekovány v půdě, řekách, ovzduší a dokonce i v lidských orgánech, přičemž vědci jsou zvláště znepokojeni potenciálně toxickými chemikáliemi, které se uvolňují při rozkladu plastů.

Globální snahy o řešení plastové krize

Vyjednávání o Globální plastové úmluvě (často označované jako „Pařížská dohoda pro plasty“) jsou považována za jedna z nejsložitějších environmentálních jednání v historii. Ačkoliv se v roce 2022 zdálo, že se svět rychle shodne, realita jednání (zejména po pátém kole vyjednávání v jihokorejském Pusanu na konci roku 2024) ukázala hluboké příkopy mezi státy.

Zásadní spor mezi jednacími stranami vyplývá z požadavků na omezení výroby versus zlepšování postupů nakládání s odpady.

Plastová krize je komplexní problém propojující ekologii, zdraví a geopolitiku.

Více než 100 členských států tzv. „Koalice vysokých ambicí“, včetně Spojeného království a bloku EU, se zasazovalo o právně závaznou mezinárodní úmluvu, která by omezila výrobu plastů a zavedla omezení pro nebezpečné chemikálie používané při jejich výrobě. Na opačné straně stála skupina tzv.

Plasty v našem životě a odpady

Plasty je označení pro širokou skupinu materiálů, které jsou v našich životech v současnosti všudypřítomné. Plasty se nacházejí v nespočetných formách, tvarech a aplikacích - od obalů, stavebních materiálů, přes elektroniku a automobilový průmysl až po zdravotnické materiály či nástroje, přístroje a díly. Plastové materiály jsou v některých oblastech nenahraditelné.

Z běžných výrobků, jako jsou hračky, nádobí, nábytek, oblečení, sportovní náčiní, nástroje určené pro zemědělství a lov, různé nádoby, nátěrové hmoty a další se po skončení jejich životnosti stávají odpady. Plastové odpady a mikroplasty mohou mít negativní dopady na životní prostředí a také zdraví lidí, proto je třeba tuto oblast regulovat.

Celosvětová výroba plastů trvale roste, což má alarmující dopady na naši planetu. Podle statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se za posledních dvacet let celosvětová produkce plastového odpadu zdvojnásobila, a toto tempo se má v příštích desetiletích dále zvyšovat.

K této problematice se aktivně staví nový zákon, který byl přijat dne 10. srpna 2022.

Plasty jsou problémem zejména kvůli své trvanlivosti a odolnosti. Rozkládají na velmi dlouhou dobu, takže se hromadí v životním prostředí a ohrožují faunu a flóru. A to nejen ve vodních tocích a oceánech, kde mají až katastrofální dopad na mořské živočichy, kteří plast mohou přijímat jako potravu. Negativní dopad pocítí také naše zdraví. Mikroplasty, tedy drobné částice rozkládajícího se plastu, pronikají do potravního řetězce. A konzumaci takového mikroplastu člověk ani zvíře nemá šanci pocítit. Navíc chemické látky uvolněné z plastů mohou znečišťovat půdní ekosystémy a ovlivňovat rostliny.

Jedním z klíčových kroků k řešení problému plastů je přechod k ekologickým čisticím produktům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Tyto produkty obsahují méně škodlivých chemikálií a mají snížený negativní dopad na naše vody a půdu. Ale co je ještě důležitější, některé ekologické čisticí produkty jdou ještě dál - ve svých obalech používají recyklované plasty.

Jako spotřebitelé můžete aktivně přispět k ochraně životního prostředí tím, že volíte produkty v recyklovaných obalech. Pamatujte, že ačkoliv je váš odpad odvážen na skládku, existuje riziko, že odpad může uniknout ze skládky a znečišťovat okolní krajinu a vodní toky. Plasty mohou být nesené větrem nebo povodněmi z místa skládky do okolí. To může vést k rozptýlení plastů do přírodního prostředí, včetně lesů, řek a moří.

Plasty také nikdy nespalujte.

Závazky a regulace

Zákon č. 243/2022 Sb. uvádí seznam výrobků, které je od 1. 10. 2022 zakázané uvádět na trh a do oběhu. Také stanovuje nové povinnosti výrobců jednorázových plastových výrobků, jako povinnost evidence výrobků uvedených na trh, označování výrobků, osvětová činnost, úhrada nákladů obcím za úklid odpadu (littering), zakládání a provozování kolektivních systémů a možné sankce spojené s nedodržováním zákonných povinností.

• Zákon č. 244/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.
• Nařízení EU 2020/2151 specifikuje povinnosti související s označováním vybraných plastových výrobků - např.

Plastový odpad často putuje do rozvojových zemí. Ty ale nemají pro jejich zpracování odpovídající technologii. Zpracovávají se tam za daleko horších podmínek než u nás a představují nebezpečí pro zdraví lidí i životní prostředí.

Vývoz plastů sice byl od 1. ledna částečně omezen Basilejskou úmluvou (reguluje přepravu odpadů mezi státy), neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají, to stále považují za nedostatečné.

Problém s plasty není jen problémem nakládání s odpady. Plasty jsou příliš levné ve srovnání s přírodními materiály, jejich produkce proto exponenciálně roste. Je třeba ho řešit snížením produkce, a to zejména snižováním produkce jednorázových plastových výrobků a obalů. Plastový odpad často putuje do rozvojových zemí. Ty ale nemají pro jejich zpracování odpovídající technologii. Zpracovávají se tam za daleko horších podmínek než u nás a představují nebezpečí pro zdraví lidí i životní prostředí.

Postoj veřejnosti

Znečištění životního prostředí plastovými odpady vadí lidem na celém světě. V závěru loňského roku prováděla agentura Ipsos zjišťování přístupu veřejnosti k problematice znečištění životního prostředí plasty.

Šetření probíhalo ve 32 zemích celého světa a dotazováno při něm bylo téměř 25 tisíc osob ve věku 16 až 74 let.

Ve všech sledovaných zemích velká většina respondentů (90 %) souhlasí s celosvětovým zákazem používání prvýrobu plastů takových chemikálií, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. Jen o málo méně respondentů (87 %) soudí, že je nezbytné snížit množství celosvětově vyráběných plastů.

A stejné množství lidí se hlásí k tezi, že plasty, které nelze snadno recyklovat, by měly být zakázány.

Více než osm z deseti (85 %) souhlasí s nastolením zákazu zbytečných plastových výrobků na jedno použití, jako jsou nákupní tašky, příbory, kelímky či talíře.

Zavedení přímé odpovědnosti vlád a výrobců plastů za snižování množství plastového odpadu a ukončování znečištění plasty podporují téměř tři čtvrtiny respondentů (73 %). Základním dokumentem, jímž by se měly vlády a výrobci plastů povinně řídit, se má stát globální smlouva OSN o ukončení plastového znečištění, na jejímž znění členské státy nyní intenzivně pracují, a která by měla být schválena do konce roku 2024.

Na otázku, zda mají mít všechny státy rovný přístup k financování, technologiím a dalším zdrojům umožňujícím snižování plastového znečištění, odpovědělo kladně v průměru 72 % respondentů.

V srpnu 2025 se v Ženevě sešli zástupci 184 států, aby se pokusili dokončit vyjednávání a najít účinné řešení pro stále naléhavější problém zvyšujícího se znečištění životního prostředí (zejména moří) plasty. Bohužel, ani šesté zasedání nepřineslo dokončení textu úmluvy a proces byl přerušen. 24. 9.

Kontroverze a perspektivy

„Vědecké články, které se hojně objevují v tisku i odborech publikacích a ve kterých se píše, že se mikroplasty našly v plicích, placentě, mozku či v jiný částech lidského těla, vyvolávají otázku, jak se tam mohly dostat. Jednoznačná detekční metoda, kterou by se jejich přítomnost v lidském těle dala opravdu prokázat, zatím chybí. Na rozdíl od chemických látek, které jsou rozpustné, jsou mikroplasty pevné částice, a ty od určité velikosti nemohou procházet biologickými bariérami a pohybovat se tak v těle.

Průmysl vyrábějící plasty tvrdí, že řešením je lepší nakládání s odpady, nikoli omezení výroby. Tento přístup zaměřený na recyklaci však naráží na značné překážky.

Krach vyvolal rozhořčené reakce několika delegací. “Podle ohlasů, které zazněly od nejvyššího vedení UNEP i od některých států “Koalice” neznamená neúspěch jednání OEWG 3.2 v Ženevě konec vyjednávání ani to, že nikdy úmluva o plastech nebude. Na politické úrovni již státy se záměrem mít úmluvu o plastech jednomyslně souhlasily v březnu 2022 a bohužel se od té doby geopolitická situace dost změnila. Na úmluvě se bude dál pracovat, jen v této chvíli neumíme odhadnout, kdy se dialog opět obnoví. Všechny státy i organizace potřebují trochu času na rozmyšlenou, jak dál smysluplně pokračovat.

tags: #znečištění #plasty #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Aphanus rolandri v ČR
• Obnovitelné zdroje v ČR
• Komunální odpad Podivín
• Řešení pro změnu klimatu v Evropě
• Kompostování spadaných jablek