Znečištění ovzduší člověkem: příčiny a důsledky

Lidstvo bylo vždy ohroženo suchem, povodněmi, požáry a dalšími přírodními událostmi. Změna klimatu způsobená člověkem se však podílí na jejich častějším výskytu a intenzitě. Stáváme se tak obětí svých vlastních činů.

Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Lidská společnost více než kdykoliv předtím využívá mnoho přírodních zdrojů a uvolňuje do ovzduší ohromná množství znečišťujících látek. Dopady znečištění mohou mít lokální, regionální až celosvětový rozsah.

Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou měrou zhoršuje. Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít.

Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace.

Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva. Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Příčiny znečištění ovzduší

Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Antropogenními (lidské znečištění) zdroji znečištění jsou hlavně emise z automobilů a továren.

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy.

Velké rozpětí znečišťujících látek je spojené se spalováním různých paliv, jako je benzín, dřevo, uhlí, plyn. Existuje i mnoho přírodních zdrojů, které znečišťují ovzduší. Volně žijící sudokopytníci, kteří vydechují oxid uhličitý, radioaktivní plyn, který se uvolňuje že zemské kůry. Kvůli sopečné aktivitě se uvolňuje popel, sloučeniny síry nebo chlóru a dochází k tepelné zátěži.

Druhy znečištění ovzduší

• Zdroje primární - Spočívají v uvolňování populantů.
• Zdroje antropogenní - Jsou vytvořeny a způsobovány lidmi.
• Přírodní zdroje - Existuje i mnoho přírodních zdrojů, které znečišťují ovzduší.

Důsledky znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví. Znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti. To vyvolává také značné ekonomické dopady, protože rostou náklady na zdravotní péči a snižuje se produktivita ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti.

Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů. Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres.

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních.

Dopady na dýchací systém

Znečištěné ovzduší může vést k respiračním infekcím, zánětům průdušek, astmatu a v těžších případech k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či dokonce k rakovině plic. Částice menší než 10 µm pronikají za hrtan a nazývají se vdechované neboli tzv. Částice menší než 2.5 µm se usazují v průduškách. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“.

Dopady na kardiovaskulární systém

Expozice znečištěnému vzduchu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve a v horších případech může dojít k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Mají vliv na ucpávání tepen a mohou tak zvýšit pravděpodobnost vzniku zánětu žil či infarktu.

Dopady na duševní zdraví

Znečištění vzduchu může mít vážné důsledky i pro duševní zdraví. Průzkumy ukazují, že zvýšená úroveň znečištění je spojena se zhoršením kvality spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku. Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde může napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Další dopady

Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí.

Rizikové skupiny

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější.

Jak předejít problémům se znečištěním ovzduší?

Většinu času během pracovního dne trávíme uvnitř budov, které jsou zdrojem těkavých organických látek a chemikálií z nábytku a stavebních materiálů. Pokud máte domov nebo práci u silnice či továrny nebo vám do oken často letí cigaretový kouř z ulice, je vhodné kvalitu vzduchu upravit, abyste si nezadělali na problémy. Pro tyto účely jsou nejvhodnějším řešením čističky vzduchu s vyměnitelným filtrem.

Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy. Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl.

Snižování emisí základních znečišťujících látek z vytápění domácností a dopravyPřechod na alternativní paliva a pohony v dopravě a příklon k obnovitelným zdrojům při výrobě elektřiny a teplaZlepšení kvality ovzduší Přechod na oběhové hospodářství, snižování celkové produkce odpadů a skládkováníSnižování hlukové zátěže obyvatel a světelného znečištěníPodpora ekologické stability krajiny a udržitelného hospodaření - obnova lesů, zvyšování kvality zemědělské a lesní půdy, prevence erozeSystémové řešení zadržování vody v krajině a vytváření lesů odolných vůči změně klimatuPodpora biologické rozmanitostiPřipravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem (např.

Znečištění ovzduší nemusí vykazovat zjevné nebo okamžité účinky, ale postupně napomáhá zhoršování fyzického a duševního zdraví člověka. Protože každý nádech se počítá.

Vývoj znečištění ovzduší v ČR

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

Oblasti se zvýšeným znečištěním v ČR

V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

Monitoring znečištění ovzduší na území MSK prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 µg.m-3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Dospělý člověk spotřebuje denně kolem 15 kg vzduchu, z nichž se při klidném dýchání asi 1/2 kg kyslíku vstřebává do krve a je metabolizováno v těle. Ve srovnání s denní spotřebou přibližně 1,5 kg potravin a asi 2 l vody k pitným účelům je to značné množství. Člověk je až na výjimečné případy vždy odkázán na ovzduší, ve kterém se bezprostředně nachází bez možnosti jakéhokoliv výběru. Dýchací systém je branou, jíž do organismu vstupují nejen plyny tvořící normální ovzduší, ale i plynné imise, které se dostanou do ovzduší jako znečišťující látky škodlivé až toxické pro organismus. Do organismu se dostávají tuhé imise (prach, popílek, saze) a mikroorganismy (baktérie, viry, spory plísní apod.). Při tom mají velký význam také fyzikální vlastnosti ovzduší (teplota, vlhkost, ionizace, barometrický tlak aj.).

V následující tabulce je přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty, horních a dolních mezí pro posuzování podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 350:

tags: #znecisteni #ovzdusi #clovekem #priciny #dusledky

Oblíbené příspěvky:

• Vaječné skořápky do kompostu?
• Ekologická vize Jana Pokorného
• Připojovací hadice z nerezu
• Udržujte sprchový kout v perfektním stavu
• Třídění odpadů v ČR