Znečištění ovzduší koksovnami: Studie a dopady na Ostravsko

Do centra města nepatří čadící výroba koksu. Mladí ekologičtí aktivisté to o víkendu v Ostravě vyjádřili jasným protestem, když nelegálně obsadili jednu z místních koksoven. Desítky účastníků klimakempu hnutí Limity jsme my pronikly do areálu koksovny Svoboda v Ostravě-Přívoze. Chtěli tak upozornit na to, že koksovna podle nich dlouhodobě znečišťuje ovzduší a firma OKK Koksovny to přehlíží a bagatelizuje.

Když aktivisté z iniciativy Limity jsme my v sobotu obsadili koksovnu Svoboda, chtěli upozornit, jak je hloupé udržovat uprostřed města takový relikt z časů průmyslové revoluce. Stačí pohled na mapu. Čtyři koksárenské baterie s 210 komorami na koks stojí ve vzdálenosti 1,6 kilometru od Čapkovy sokolovny, kde chrabří Sokoli při svých cvičeních funí z plných plic již století. Patří koksovna do těchto míst?

Policie před polednem část ekologických aktivistů zajistila. Policejní autobus je odvezl z areálu k podání vysvětlení na policejní služebnu. Druhá část aktivistů poté zůstala na střeše jedné z budov a podle organizátorů protestu blokovali nákladiště, odkud koks odvážejí vlaky. Průběžně komunikovali s policisty a zástupci podniku. Před 14:00 začali podle zpravodajky ČTK slézat dolů.

„Jsme tady, protože koksovnu považujeme za jeden z hlavních důvodů, proč se například lidé stěhují z kraje. Považujeme ji za přispěvatele ke klimatické krizi a zároveň je dokázáno, že ničí zdraví místních lidí emisemi benzo(a)pyrenu, který je karcinogenní. Je to vlastně objekt fosilní infrastruktury, vůči které se velmi ostře vymezujeme a nechceme, aby tady byla.“

Mluvčí OKK Koksovny označil protest aktivistů za zbytečný krok. "Například rozptylová studie, kterou si nechalo udělat město Ostrava v minulých týdnech, prokázala, že náš vliv (na znečištění ovzduší), je minimální. My se snažíme se všemi otevřeně komunikovat, investovat do proekologických opatření a chovat se obecně jako dobrý soused," řekl Vaněk.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Podle mluvčího jejího vlastníka OKK Koksovny Jindřicha Vaňka si však továrna tuto kritiku nezaslouží. Není prý totiž ani zdaleka tak velkým znečišťovatelem ovzduší jako jiné ostravské továrny. Firma chce podle něj vést otevřený dialog a nechce se uchýlit k omezování práva na vyjádření názoru. "To, že někdo vnikl do našeho areálu, je samozřejmě porušení zákona a my se proti němu budeme muset ohradit.

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke smogu v nejvíce zamořené východní části města přispívá například druhá největší huť v zemi, podnik Liberty s koksovnou a desítkami komínů. Jasné nebylo ani to, kolik zplodin přidává automobilová doprava, lokální vytápění a přenos z Polska.

Měření a limity znečištění

Když se na fabriku v roce 2015 přijeli podívat odborníci z Dánské ekologické rady, nemohli uvěřit svým očím. V jejich vlasti by musela koksovna daleko za brány města. Dánové tehdy mezi činžáky u fabriky naměřili 46 750 ultrajemných prachových částic na centimetr krychlový. Když přitom jejich počet v Dánsku dosáhne číslovky 20 tisíc, je to krizový stav a průmysl se zastaví.

Přijatelným rizikem je roční průměr 0,12 nanogramů benzo(a)pyrenu. Standard v Evropské unii, který by tedy měl platit i v České republice, je pak 1 nanogram.

Vědecké studie a dopady na zdraví

S informací, že koksovny, ocelárna, chemička a další jedy z ostravské průmyslové aglomerace včetně automobilové dopravy zkracují život o dva roky, přišel již v roce 2010 výzkumník Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Obyvatele Ostravska tak vybudil k asi třem demonstracím za čistý vzduch, pak protesty umlčeli regionální politikové ujištěními, že situace není tak dramatická, jak to vidí „pražští vědci“.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Uplynulo deset let. A jiná vědecká studie z roku 2020 znova potvrdila, co v Ostravě zjistili ti „chytráci Pražáci“. Tentokrát se na výzkumu podílela i Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Benzo(a)pyren je výhradně produktem koksoven.

Na Ostravské univerzitě přitom do letošního listopadu probíhá další zásadní výzkumný projekt: Healthy Aging in Industrial Environment (HAIE). Ten zjišťuje dopad průmyslového znečištění na vzorku osmi tisíc osob v regionu a dílčí výsledky nejsou vůbec optimistické. Může za to polétavý prach, který na sebe váže onen zákeřný benzo(a)pyren z koksoven, což je prostě lidský karcinogen.

Kontroverze a reakce

Na sobotní akci mladých lidí reagoval mluvčí koksovny Jindřich Vaněk tak, jak to fabrika dělá již od privatizace. My nic, splňujeme limity. „Například rozptylová studie, kterou si nechalo udělat město Ostrava v minulých týdnech, prokázala, že náš vliv na znečištění ovzduší je minimální. Jenže dobrý soused netrápí jiné sousedy. I když je nutno přiznat, že koksaři to dělají v mezích zákona, neboť limity oficiálně dodržují. Problém vězí jinde, což se nikomu nechce řešit.

Paradoxní je, že koksovna Svoboda ležící dva kilometry od Nové radnice má pro Ostravu skoro nulový význam. Vyrábí koks z importovaného uhlí a většinu produkce rovněž vyváží. Navíc zaměstnává jen 500 lidí, kteří by našli uplatnění v jiných oborech.

Představte si ovšem, že žijete v centru Ostravy a tento puch vás může připravit o 730 dnů života. Buď se okamžitě odstěhujete z města, anebo moc rádi uvěříte místním politikům, že koksovny vlastně neškodí. Důkazem přece je, že nedaleko koksovny Svoboda vyrostlo obchodní centrum Outlet Arena Moravia a letos téměř u bran fabriky vzniklo i další nákupní středisko.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Pohled místních obyvatel

Vydala jsem se na místo zjistit, co si myslí místní obyvatelé. „Prach byl všude. Kde se člověk podíval, tam byla kupa prachu. Prostředí v továrně stálo za dvě věci,“ říká bývalý zaměstnanec Koksovny Svoboda Oldřich H. Ostrava je kvůli svému znečištěnému ovzduší z průmyslové výroby proslulá. Na prach si obyvatelé Ostravy už zvykli a dnes tomu není jinak.

„Tam, jak to dýmá, jsou vany a v nich koks, který potom hasí. Továrna musí jet furt,“ poukazuje pan Oldřich na mohutný dým linoucí se pomalu po okolí. Obličej i ruce má zbrázděné vráskami, nad ústy mroží knír a jeho krátkými černými vlasy prosvítají zšedivělé pramínky. V průmyslovém prostředí se pohybuje téměř celý život. Dříve pracoval v Třineckých železárnách, v koksovně byl mezi lety 2010 až 2014 údržbářem. Dohlížel, aby všechno jelo tak, jak má. Práci v koksovně popisuje jako peklo. Nyní je mu 69 let a svůj důchod si užívá v malém městečku Brušperk nedaleko Ostravy.

„Lidé by se měli zamyslet sami nad sebou. Všude je ekologie zapotřebí. V Ostravě to pořád dýmá. Nechtěl bych tady bydlet,“ povzdechne si.

Podle tiskového mluvčího OKK Koksoven Jindřicha Vaňka je však v koksovně bezpečnost práce na prvním místě. Během výroby koksu se uvolňuje celá řada vedlejších produktů, jako je čpavek, surový dehet nebo právě síra. O žlutých oblacích nad koksovnou vypráví také místní obyvatel Jiří Lhoťan. „Občas je to nepříjemné, ten smrad a oranžový nebo žlutý dým na obloze. Člověk si musí zvykat,“ říká Lhoťan.

Podíl koksovny na znečištění

Vedení koksovny též odkazuje na loňskou rozptylovou studii, v níž Technické služby ochrany ovzduší Ostrava pro ostravský magistrát zmapovaly její podíl na znečištění ostravského ovzduší. Podle dat z této studie koksovna přispívá ke znečištění nejvíce v oblasti Základní školy Gebauerova, konkrétně může za 26 procent roční koncentrace povoleného imisního limitu karcinogenního benzo(a)pyrenu.

Ostravskou situaci dokreslují data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle nichž každoročně dochází k překročení limitu koncentrace benzo(a)pyrenu téměř po celé republice. V roce 2021 tomu tak bylo na čtyřiceti procentech měřicích stanic. Nejvyšší koncentraci benzo(a)pyrenu v republice pak ČHMÚ naměřil v Ostravě-Radvanicích. Podle ústavu pochází znečištění převážně z areálu hutního podniku Liberty Ostrava (někdejší Nová Huť), který ročně vyrábí více než dva miliony tun oceli.

Přestože se koksovna nepodílí na celkových emisích tak významně jako jiné ostravské podniky, v lokálním měřítku můžou koksovny podle údajů ČHMÚ zásadně ovlivňovat kvalitu ovzduší. K vyšší koncentraci benzo(a)pyrenu však vedle průmyslové výroby přispívá také lokální vytápění.

Podle vedoucího oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Marka Bruštíka dochází v posledních letech ke zlepšení situace. Vedle příliš pomalého postupu výměny starých kotlů situaci komplikují i toxické látky produkované továrnami v Slezském vojvodství v sousedním Polsku.

Osud ostravské koksovny nicméně poodhalí výsledky městem zadané studie analyzující zdravotní rizika průmyslových provozů.

tags: #znecisteni #ovzdusi #koksovnami #studie

Oblíbené příspěvky:

• Termíny svozu objemného odpadu
• Globální odpadové hospodářství
• Ekologická toaleta Sanitoa
• Zdravotní benefity pistácií Jumbo
• Bohatost směsi