Znečištění při provozu podniku a související legislativa v České republice

Kvalita ovzduší patří v posledních letech jednoznačně k největším problémům, které české životní prostředí má. Problematická je především imisní zátěž obyvatel, což vede i k prokazatelným zdravotním dopadům, jako je zvýšený výskyt respiračních onemocnění, včetně chronických. Česko proto patří mezi země EU s nejhorší kvalitou ovzduší.

Legislativa a ochrana ovzduší

V České republice vznikl první zákon o odpadech v roce 1991. V současnosti nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Právním základem pro činnost tohoto oddělení je zákon o odpadech.

Oddělení ochrany ovzduší se podílí na vlastní ochraně ovzduší, ochraně klimatického systému a ochraně ozonové vrstvy Země. Slouží mu k tomu zákon o ochraně ovzduší, nařízení Evropského parlamentu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu a nařízením Evropského parlamentu o fluorovaných skleníkových plynech.

Ministerstvo životního prostředí zaslalo ostatním vládním resortům k připomínkám návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který má přinést v příštích letech zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochranu obyvatel České republiky před imisní zátěží.

Stávající právní úprava neumožňuje regulovat emisně a imisně významné sektory a skupiny zdrojů znečišťování ovzduší (zejména spalovací zdroje v domácnostech a dopravu).

Čtěte také: Znečištění životního prostředí a podnikání

Imisní limity a cíle

Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší. Imisní limity jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Národní cíl snížení expozice je hodnota, které má být dosaženo snížením průměrné expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví. Národní cíl snížení expozice je uveden v příloze č.

Emisní limity a stropy

Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Emisní stropy doplňují emisní limity s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č.

Pokud je pro stacionární zdroj stanoven jeden nebo více specifických emisních limitů nebo jeden nebo více emisních stropů, nevztahují se na něj obecné emisní limity. Specifický emisní limit stanovený v povolení provozu nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím právním předpisem pro daný stacionární zdroj.

Dělení stacionárních zdrojů

Stacionární zdroje se dělí na stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a na stacionární zdroje neuvedené v příloze č. Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu se zařazují pod příslušné kódy uvedené v této příloze na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky s ohledem na celkové projektované parametry, jsou-li v příloze č. 2 k tomuto zákonu uvedeny.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Pod kódy 11.1. až 11.9. a kód 12.1. lze stacionární zdroj zařadit pouze v případě, že jej nelze zařadit pod jiný kód uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle věty první. Pod kód 13. lze zařadit pouze stacionární zdroj neuvedený jinde v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pro který bylo požádáno o vydání povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm.

Posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění

Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ministerstvo zajišťuje posuzování úrovně znečištění pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise a porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 250000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č.

Posuzování úrovně znečištění provádí ministerstvo stacionárním měřením, výpočtem nebo jejich kombinací, podle toho, zda v zóně nebo aglomeraci došlo k překročení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovně znečištění.

Povinnosti provozovatelů

• Provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování.
• Provozovatel je povinen uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o ovzduší, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem.
• Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře.
• Provozovatel je povinen spalovat ve stacionárním zdroji pouze stanovená a povolená paliva.
• Provozovatel stacionárního zdroje je povinen provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem.
• Provozovatel stacionárního "malého" spalovacího zdroje je povinen dodržovat minimální emisní požadavky a provádět pravidelné kontroly zdroje.
• Provozovat vyjmenovaný zdroj pouze na základě povolení k provozu.

Zjišťování úrovně znečišťování

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu.

Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku. Dochází-li u stacionárního zdroje ke znečišťování prostřednictvím více komínů nebo výduchů, zjišťuje se úroveň znečišťování na každém z nich, pokud není v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí. V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis.

Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření zajistí provozovatel jednorázovým měřením emisí provedeným autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. a) jednou za kalendářní rok. Každé 3 kalendářní roky provozovatel zajistí kalibraci kontinuálního měření emisí.

Programy ke zlepšení kvality ovzduší

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Obsahové náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č.

Program zlepšování kvality ovzduší zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady, jinými příslušnými správními orgány, příslušným krajem a příslušnými obcemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu nebo nebyl dosažen národní cíl snížení expozice. Program zlepšování kvality ovzduší vydává ministerstvo formou opatření obecné povahy.

Součástí programu zlepšování kvality ovzduší jsou taková opatření, která zajistí, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve. Pro dosažení imisních limitů a cíle snížení expozice se opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší a opatření uvedená v národním programu navzájem doplňují.

Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování. Opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší musí být prováděna tak, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5.

Integrovaná prevence

Základní směrnicí pro zavedení integrovaného systému prevence znečištění v EU je Směrnice Rady ES 96/61/EC ze dne 24. 9. 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Vstup České republiky do EU znamená začlenit, mimo jiné, více než 200 právních aktů komunitárního práva do české environmentální legislativy. Nejvýznamnějším zásahem je přijetí Směrnice 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).

Parlament ČR schválil tento návrh jako zákon č. 76/2002 dne 5. 2. 2002 (hypertextová verze zákona). Nově zaváděný proces integruje pro dotčená zařízení povolení dle složkových zákonů. Výstupem procesu bude integrované povolení, bez kterého po roce 2007 nelze provozovat zařízení.

Cílem směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, tj. neposuzovat odděleně dopad činnosti na jednotlivé složky životního prostředí, ale vycházet ze široké škály možných vlivů činnosti na kvalitu životního prostředí a lidské zdraví.

Směrnice stanoví požadavky, které mají členské státy přijmout pro to, aby se zamezilo znečišťování ovzduší, vody a půdy, případně, aby se toto znečištění co nejvíce omezilo.

Podmínky povolení musí především obsahovat emisní limity pro látky vyjmenované ve směrnici, pokud budou vypouštěny ve významném množství a vzhledem k jejich schopnosti přenášet znečištění z jednoho média do druhého. Parametry a technická opatření doplňující emisní limity musí vycházet z požadavku nejlepších dostupných technik.

Přehled povinností dle legislativy

Následující tabulka shrnuje vybrané povinnosti, které stanovuje legislativa o ovzduší:

Aktuální případy porušení povinností

Aktuální případy porušení některých níže uvedených povinností:

• Překročení emisních limitů: Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili pokutu 200 tisíc korun pražské Fakultní nemocnici v Motole. Při provozu spalovny nebezpečných odpadů překročila povolený emisní limit pro polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF).
• Zařízení s obsahem chladiva, úniky, detekce: Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili společnosti AHOLD Czech Republic, a.s. pokutu ve výši 120 tisíc korun za dva přestupky. V provozovně Albert v Praze 4 bylo zjištěno, že přes evidované úniky chladiva nezajistil provozovatel bez zbytečného prodlení opravu chladícího zařízení. V provozovně Albert v Lanškrouně zase nebyly řádně zajištěny kontroly čidla zaznamenávajícího možné úniky chladiva.
• Provoz zdroje bez povolení: Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili pokutu 400 tisíc korun firmě, která provozovala své zařízení Kalové hospodářství Drasty v okrese Praha-východ bez platného povolení.
• Provoz zdroje bez povolení: Inspektoři z ČIŽP uložili pokutu 120 tisíc korun firmě, která ve svém závodě bez povolení provozovala zdroj znečišťování ovzduší - linku na výrobu takzvané těžké folie pro automobilový průmysl.

Provozní řád

Provozní řád není jen administrativa, ale klíčová právní povinnost, kterou kontroluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Porušení pravidel může vést k pokutám až 10 milionů korun či zastavení provozu. Firmy provozující vyjmenované zdroje znečištění musí mít aktuální, schválený provozní řád. Provozní řády musí reflektovat aktuální znění zákona č. 201/2012 Sb. a prováděcí vyhlášky č.

Revize a aktualizace provozních řádů je odborná agenda s velkým potenciálem pro právní chyby. Provozní řád je technicko-právní dokument, který se může zdát na první pohled jako pouhá administrativa zahrnující soubor postupů a pravidel. V praxi je to však právní základ, na kterém Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) staví své kontroly a sankce.

Provozní řád konkrétně definuje, jak provozujete stacionární zdroj, jaké jsou parametry provozu a jak monitorujete emise. Je to manuál vaší právní odpovědnosti. Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jej musí mít provozovatelé tzv. vyjmenovaných zdrojů znečištění uvedených v příloze č. 2 zákona.

Povinnost vypracovat provozní řád vyplývá z § 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Náležitosti provozního řádu stanovuje příloha č. 12 prováděcí vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování. Provozní řád musí zahrnovat identifikaci zdroje, podrobný technický popis, popis technologie ke snižování emisí, seznam znečišťujících látek a jejich parametry.

Dále je povinné uvést závazné podmínky provozu, například teplotní režimy, tlakové spády na filtrech nebo dávkování reagentů. Aktuální právní praxe klade důraz na soulad s podmínkami integrovaného povolení (u IPPC zařízení) a na přesné plnění ohlašovacích povinností.

Setkáváme se s případy, kdy firmy provozují zdroje podle řádu schváleného před deseti lety, přičemž technologie doznala změn. Druhý typický problém je chybná provozní evidence, která musí být vedena v souladu s vyhláškou č. 415/2012 Sb. Častou chybou je, že firmy data zapisují zpětně, odhadem, nebo chybí údaje o provozních hodinách a spotřebě vstupních surovin. Toto ČIŽP kvalifikuje jako provozování zdroje v rozporu s provozním řádem, což je správní delikt podle § 25 zákona o ochraně ovzduší.

Například provozní řád stanoví povinnost denní kontroly diferenciálního tlaku na filtru, ale v provozním deníku chybí záznamy. Toto je nejzávažnější scénář. Pokud provozujete vyjmenovaný zdroj bez platného povolení provozu, hrozí vám pokuta až 10 000 000 Kč. ČIŽP v těchto případech postupuje nekompromisně.

Inspektoři provádějí fyzickou kontrolu zařízení. Pokud zjistí, že například filtrační zařízení uvedené v řádu je demontované, nefunkční nebo nahrazené jiným typem bez povolení změny, jedná se o závažný delikt. Chyby v evidenci jsou častým důvodem pokut. Lakovna například neeviduje denní spotřebu těkavých organických látek (VOC) a nemůže tak prokázat dodržování emisních limitů.

Zákon a vyhláška vyžadují provádění pravidelných technických kontrol a revizí. Pokud firma nepředloží platné protokoly o měření emisí nebo kontrole technického stavu, je to přímý důvod k pokutě. Pokud jednorázové měření emisí nebo kontinuální monitoring prokáže překročení stanovených limitů, jedná se o správní delikt. V takovém případě je povinností provozovatele neprodleně přijmout opatření k nápravě a informovat ČIŽP.

• Provoz v rozporu s provozním řádem (zastaralý řád): Pokuta až 10 000 000 Kč.
• Chybná nebo chybějící provozní evidence: Pokuta až 500 000 Kč.

Jak se připravit na kontrolu ČIŽP

Když víte, co inspektoři hledají, můžete se připravit. Inspektoři vždy začínají kontrolou platného povolení provozu a schváleného provozního řádu. Klíčovým bodem je kontrola provozní evidence (deníků). Inspektoři porovnávají údaje v evidenci s daty odeslanými v Souhrnné provozní evidenci přes systém ISPOP. Musíte předložit platné protokoly o autorizovaném měření emisí (jednorázovém) nebo záznamy z kontinuálního měření.

Fyzická prohlídka zdroje odhalí netěsnosti, korozi, zanesené filtry nebo neoprávněné úpravy technologie. Inspektoři mohou položit dotazy přímo obsluze zařízení, aby ověřili, zda zná postupy uvedené v provozním řádu. Rozpor mezi odpovědí zaměstnance a textem řádu je důkazem nefunkčního systému školení.

Co dělat, když dojde ke kontrole?

1. Co dělat, když inspektoři přijdou neohlášeně? Inspektoři mají právo na vstup do provozovny. Vaší povinností je poskytnout součinnost. Ihned však kontaktujte svého právního zástupce.
2. Mohu být u kontroly přítomen? Ano, provozovatel (nebo jeho zástupce) má právo být přítomen všem úkonům kontroly, včetně odběru vzorků či nahlížení do dokumentace.
3. Co když inspektoři zjistí pochybení? Výsledkem je protokol o kontrole. Proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu můžete podat námitky ve lhůtě stanovené inspektorem (ze zákona je to obvykle 15 dnů, pokud není určeno jinak).

Prevence je vždy levnější než pokuty. Ověřte, zda váš provozní řád odpovídá aktuálnímu stavu zařízení a legislativě. Pokud jste prováděli jakékoliv technické změny, je pravděpodobné, že řád je neaktuální. Zkontrolujte, zda je evidence vedena řádně, čitelně a v požadovaném rozsahu dle vyhlášky 415/2012 Sb. Zajistěte prokazatelné proškolení obsluhy. Zkontrolujte data posledních měření emisí a ověřte, zda se neblíží konec lhůty. Legislativa v oblasti životního prostředí se neustále zpřísňuje v souladu se směrnicemi EU (např. směrnice o průmyslových emisích IED).

U velkých zdrojů (IPPC) se průběžně uplatňují Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které mohou zpřísňovat emisní limity nebo zavádět nové požadavky na monitoring. Povinnosti ohlašování přes Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) jsou striktně vymáhány. Je nutné sledovat, zda novelizace přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší nezměnila kategorizaci vašeho zdroje.

Časté chyby

• Chyba č. 1: Použití stažené šablony z internetu je riskantní. Provozní řád musí být "šitý na míru" konkrétní technologii a místním podmínkám.
• Chyba č. 2: Při povolování stavby či změny užívání vydává orgán ochrany ovzduší závazné stanovisko s podmínkami. Tyto podmínky musí být zapracovány do provozního řádu.
• Chyba č. 3: V praxi často chybí konkrétní postupy pro havárie. Nestačí napsat "zavoláme hasiče".

Následuje sepis provozního řádu dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 415/2012 Sb. Podává se žádost o vydání nebo změnu povolení provozu na místně příslušný krajský úřad, případně Magistrát hl. m. Prahy. Nesoulad technologie s požadavky na Nejlepší dostupné techniky.

Dohlížejte na to, aby inspektoři zaznamenali do protokolu i skutečnosti ve váš prospěch. Příkladem může být záznam o tom, že závada byla ihned odstraněna, nebo že nedošlo k úniku emisí. Protokol o kontrole je klíčový důkaz. Pokud s ním nesouhlasíte, musíte podat písemné a odůvodněné námitky ve stanovené lhůtě, která je zpravidla 15 dnů. Pokud je zahájeno řízení o přestupku, je nutné zvolit vhodnou procesní strategii. Argumentovat lze nenaplněním materiální stránky přestupku, polehčujícími okolnostmi nebo procesními vadami kontroly.

Provozní řád je živý dokument, který musí odrážet realitu vašeho provozu a aktuální legislativu. Jeho zanedbání je hazardem s existencí firmy. Preventivní právní audit a aktualizace provozního řádu je investicí, která se vyplatí, protože právníci zajistí neprůstřelnou dokumentaci.

Často kladené otázky

1. Musím mít provozní řád i pro malý zdroj? Záleží na zařazení zdroje dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. I menší zdroje, jako jsou plynové kotelny nad 300 kW nebo některé lakovny a truhlárny, mohou být vyjmenovanými zdroji s povinností mít provozní řád.
2. Jak dlouho trvá schválení provozního řádu? Správní lhůta je 30, ve složitějších případech 60 dnů.
3. Hrozí mi pokuta, když jsem řád ztratil? Ano, provozovatel je povinen předložit provozní řád při kontrole. Pokud ho nemáte, je to správní delikt.
4. Kdo může vypracovat provozní řád? Zákon nevyžaduje speciální autorizaci pro zpracovatele (na rozdíl od posudků či měření), ale vyžaduje odbornou znalost technologie a legislativy.
5. Lze se proti pokutě od ČIŽP odvolat? Ano, proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí. Odvolání má odkladný účinek, takže pokutu zatím neplatíte.
6. Spolupracujete i s interními právníky firem? Ano, běžně poskytuje specializovanou podporu podnikovým právníkům v oblasti práva životního prostředí (EIA, IPPC, odpady, ovzduší), kde je třeba hluboká expertíza.

tags: #znecisteni #pri #provozu #podniku #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Krkonošský národní park a fauna
• Aktuální výzvy a řešení emisí nafty
• Komunální odpad v Krumlově
• Hrozí konec přírody?
• Rozmanitost života v zemědělské krajině