Že půda patří k největšímu bohatství lidí na celém světě, je všeobecně známé. I v pohádkách se o tom často hovoří. Ale před několika tisíci lety začal člověk kácet les ve snaze obdělávat půdu pro získání potravy. Tyto snahy měly z počátku pouze omezený rozsah, a tedy i malý a lokální vliv na půdu, která se již předtím vytvářela několik tisíc let, vlastně od skončení zatím poslední doby ledové. A pro rozvoj značné produkce tak člověk zasáhl do přirozených lesů a travinných ekosystémů a zvýšil intenzitu pěstování plodin. Oba tyto zásahy se samozřejmě projevily i v kvalitě půd.
Jaký je vlastně rozdíl mezi těmi přírodními a těmi lidskými vlivy? K prvotně přírodním faktorům znehodnocování půdy patří například nadměrný výskyt některých prvků, např. olova, chromu, niklu či hořčíku, jež vyvolávají poruchy růstu organismů, minerální podzemní vody a také sezonně mineralizované povrchové vody, což jsou takové vody, které obsahují jeden gram minerálních látek na jeden litr vody a působí na půdy v suchých oblastech. Na kvalitu půd působí i sopečná činnost, která se jen zdánlivě nedotýká našich zemí, ale i v místech dávné vulkanické činnosti (Doupovské hory či České středohoří) se negativně projevuje na degradaci půd. Prvotně přírodní faktory znehodnocování půdy mohou mít krátkodobý nebo dlouhodobý účinek.
A člověk se činí. Jeho hlavními prohřešky jsou především odstranění původní vegetace, což je odlesňování a deflorizace (čili zbavení zemského povrchu přirozeného rostlinného pokryvu), změna vegetace, tj. zornění, kultivace, výsadba dřevin (nejhorší výsadbou jsou výsadby dřevin nepůvodních, rozrušování půdy těžbou surovin, stavební činnost, hlavně pak stavby silnic a železnic. Člověk se činí i při nevhodných způsobech orby, při nevhodných melioracích, při výstavbách vodních děl, tak oblíbených u nás (rybníky, přehrady, regulace toků, deregulace toků atd.). K výlučně lidským zásahům do půdy patří i nadměrné změny teploty půdy pomocí teplovodů a jiných produktovodů, výstavba dočasných fóliovníků a skleníků, černé fólie na ničení plevelů, akumulace toxických a škodlivých látek (odkaliště, septiky, smetiště, skládky včetně černých), velkochovy a chovy zvířat (výběhy, pastviny, sešlapávání svahů).
Nejhorší ovšem je, že na znehodnocování půdy se nepodílí pouze člověk zemědělský. Netechnogenní vliv člověka na půdu znamená deštěm, ovzduším, ledem, sněhem, podzemní vodou a vlivy prostředí zprostředkovaný účinek škodlivin vzniklých činností člověka. K těm nejznámějším patří emise, exhaláty a polutany, které jako imise intoxikují půdu.
Stejně jako se pozná nemoc u člověka, pozná se i nemoc, nebo, chcete-li, znehodnocení půdy. A jako u člověka, jsou tu tři skupiny nemocných půd. Jsou půdy znehodnocené fyzikálními vlivy, ke kterým patří třeba zhutnění, erozní destrukce, vysušení či zamokření, překrývání odpady či narušení sesuvy. Dále je tu znehodnocení chemické, které bychom mohli přirovnat k otravám, a sem patří hlavně okyselení půd či jejich zasolení, či dokonce intoxikování nebezpečnými prvky či sloučeninami. A je tu ještě destrukce biologická, zřejmě v tomto směru nejhorší.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Ale pozor! Některé vlastnosti půdy mohou odpovídat jak jejím přirozeným vlastnostem, tak i půdnímu poškození. A tady musíme být i při nápravě věcí velmi opatrní. Třeba okyselování (acidifikace) je snížení hodnot pH půdy. Naproti tomu kyselost půdy jako půdní vlastnost není znakem znehodnocené půdy, pokud se jedná o původní, přirozenou kyselou půdu. Jestliže však původně slabě kyselá půda se změní na silně kyselou, konstatuje se znehodnocení půdy okyselením. Takové okyselení je stresem pro původní půdní biotop.
Při sledování znaků znehodnocené půdy je třeba mít vždy na zřeteli původní, environmentální vlastnosti půdy, které vyjadřují hodnocení půdy z hlediska ochrany prostředí; charakterizují půdu jako jedinečný systém, který je schopen různě reagovat na změny přírodních, včetně antropických, faktorů; nejvýznamnějšími těmito vlastnostmi jsou stabilita, která vyjadřuje schopnost systému setrvat v původním stavu a vztahuje se na vratné změny a zahrnuje v sobě odolnost i pružnost; k vratnému poškození půdy patří její kontaminace některými organickými látkami pocházejícími z imisí a zemědělství a dále zhutnění půdy, i když jsou známé i nevratné změny způsobené narušením půdní struktury.
Dále je to rezistence (odolnost, pevnost) - schopnost půdy odolávat změnám, kterým je vystavena působením různých sil a její velikost závisí na rozsahu změn; je schopností nevychýlit se při narušení z existujícího stavu a pružnost půdy, jež je rychlostí, s níž se půda vrací po narušení do dřívějšího stavu a závisí na rychlosti změn; rezistenci a pružnost ovlivňují jak statické (textura půdy, typy jílových minerálů), tak i dynamické (společenstva organismů, vegetační kryt, koloběhy živin, struktura půdy) charakteristiky půdy. Všechny tyto vlastnosti mají pak společně vliv na zranitelnost půdy. Ta odráží charakteristiky resistence a pružnosti. Půdy, které jsou nejméně stabilní vůči změnám a které se nevrátí do původního stavu, když stres odezní, jsou nejvíce zranitelné.
Rozlišování zranitelnosti půd v intenzivně využívané krajině je nezbytné z důvodů exaktnější identifikace působení člověka na přírodu. Globální (celoplošné, celosvětové) znehodnocování půd se vyskytuje na většině kontinentů a je způsobeno hlavně odlesňováním půdy s následující zrychlenou erozí, nadměrnou mineralizací humusu a organické hmoty (děje se prakticky na všech kontinentech), acidifikací půdy kyselými dešti (zejména v průmyslových oblastech Evropy, Severní Ameriky a v jihovýchodní Asii). Také znečištění polutanty, kde se projevují především imisní vlivy průmyslu, dopravy, válečných operací, oteplování, vysušování a desertifikace (přeměna v pouště) se děje opět celosvětově. Sekundární zasolování zavlažováním působí velké problémy hlavně ve střední Asii, v USA a v severní Africe. K některým problémům celoplošného znehodnocování půdy jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy. Přesto však celoplošné znehodnocování půdy roste a v některých případech hrozí celosvětovou katastrofou.
Regionální znehodnocování půdy má lokální charakter i význam a může se jednat např. o intoxikaci půd pesticidy, znečištění půdy ropou a jejími produkty, únavu půdy monokulturním pěstováním, sesuvy půdy, překrytí a tím i destrukce půdy (lávou, asfaltem apod.), znečištění půdy odpadními látkami, stavebnictvím, skládkami a zaplavení půd. Problémem je intenzifikace zemědělství.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Nutno říci, že u nás v současné době zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (334/1992 Sb.) působí vůči těmto všem nebezpečím poněkud bezzubě a soustřeďuje se především na problematiku odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu tak, aby toto bylo co nejjednodušší. Je to škoda, neboť předcházející zákony, které ochranu půdního fondu řešily, byly považovány ve světě za špičkové. Ale časy se změnily. Jen abychom jednou nelitovali.
Kontaminace půdy a její příčiny
Kontaminace půdy je způsobena zvýšeným obsahem potenciálně rizikových látek v půdním prostředí, zpravidla antropogenního původu. Mezi tyto látky patří rizikové prvky, perzistentní organické polutanty, radioaktivní prvky, kyanidy a jiné chemikálie. Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství.
Vzhledem k široké škále látek, které mohou kontaminovat půdu, jsou i příčiny (zdroje) kontaminace různé:
- Rizikové prvky: Tato skupina zahrnuje kovy a metaloidy, které mohou vyvolávat projevy akutní či chronické toxicity u živých organismů. Antropogenními zdroji rizikových prvků jsou plošné imisní spady z průmyslové činnosti, spalovacích procesů a dopravy. Maloplošnou, ale intenzivní kontaminaci, mohou způsobovat prašné úlety z procesů zpracování rud, chemického průmyslu apod. Do zemědělských půd se mohou tyto prvky dostávat s nekvalitními průmyslovými hnojivy, organickými látkami a pesticidy. Rovněž aplikace kalů z čistíren odpadních vod či rybničních sedimentů může být z hlediska vnosu rizikových prvků do půdy značně problematická.
- Perzistentní organické polutanty: Jedná se o velmi rozsáhlou skupinu látek přírodního (produkty hoření, rozkladných procesů, metabolizmu atd.) či antropogenního původu. Polutanty vznikající činností člověka lze dále dělit na látky záměrně vyráběné (pesticidy, změkčovadla, součásti nátěrových hmot) a látky vznikající jako vedlejší produkt výroby nebo produkt spalování (např. polycyklické aromatické uhlovodíky). Mezi nejčastější zdroje kontaminace patří uhlovodíky, rozpouštědla, polycyklické aromatické uhlovodíky a pesticidy.
Dopady znečištění půdy
Při kontaminaci půdy může dojít k narušení základních funkcí půdy (např. inhibice mikrobiální činnosti a procesů humifikace), dále k přestupu kontaminantů do dalších složek prostředí (povrchová a podzemní voda), včetně potravních řetězců. Rostlinná produkce může být ohrožena kvalitativně (obsah kontaminantů) nebo kvantitativně (snížená tvorba výnosů plodin následkem fytotoxického působení kontaminantů v půdě). Výrazně zvýšený obsah kontaminantů v půdě pak může způsobit přímé ohrožení lidského zdraví inhalačním, dermálním nebo perorálním příjmem u osob, pohybujících se dlouhodobě na půdě (např. dětská hřiště).
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) tvoří významnou skupinu látek, z nichž většina vykazuje nepříznivé účinky na vodní organismy i na člověka. Vzhledem k jejich perzistenci mají schopnost dlouho přetrvávat ve vodním prostředí. Polycyklické aromatické uhlovodíky můžeme nalézt ve všech složkách životního prostředí. To je dáno tím, že dominantním zdrojem znečištění jsou spalovací procesy, jež jsou jak přirozeného, tak antropogenního původu. Nejvýznamnějším přirozeným zdrojem PAU jsou vulkanická činnost, požáry vegetačního pokryvu a některé sedimentované horniny.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Antropogenní emise PAU neprůmyslového charakteru vznikají cíleným vypalováním vegetace, z domácích topenišť či kouřením. Míra produkce PAU závisí na procesu spalování a druhu použitého paliva.
Výskyt PAU v lesních mikropovodích
Ve dvou lesních mikropovodích na území České republiky (Bystřice v Moravskoslezských Beskydech a Košetice na Českomoravské vrchovině) byla sledována zátěž PAU. Byla potvrzena významná zátěž PAU v lokalitě Bystřice. Koncentrace Σ15 PAU za sledované období v mokré depozici na volné ploše činila 0,785 ± 0,579 mg.l-1 v lokalitě Bystřice a 0,114 ± 0,110 mg.l-1 v lokalitě Košetice. Úroveň atmosférického spadu Σ15 PAU v lokalitě Bystřice byla vypočtena na 1 098,7 g.km-2.rok-1, v lokalitě Košetice je 10 x nižší: 102,7 g.km-2.rok-1.
Toxicita PAU
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zatřídila 60 polycyklických aromatických uhlovodíků do skupin podle jejich potenciálních karcinogenních účinků pro člověka. Z 15 PAU sledovaných v rámci projektu ATMDEP náleží do skupiny 1 - „prokázaný karcinogen“ benzo[a]pyren.
Řešení problematiky kontaminace půdy
Řešení problematiky kontaminace půdy spočívá v limitování obsahů kontaminantů ve vstupech do půd (hnojiva, pesticidy, kaly ČOV, vytěžené sedimenty), které je u nás legislativně rovněž upraveno a dále v realizaci pravidelných kontrol. Dále je důležité snižovat riziko kontaminace půdy, vody a potravního řetězce.
Legislativa v České republice
Problematika kontaminace je v ČR vhodně ošetřena legislativně. Vyhláška MŽP 153/2016 Sb. stanoví preventivní a indikační limity obsahy rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v zemědělských půdách, které mají přímou vazbu na použití kalů ČOV a vytěžených sedimentů v zemědělství (preventivní limit) a na ohrožení kvality a kvantity zemědělské produkce nebo přímého ohrožení lidského zdraví (indikační limit).
Novela zákona o ochraně ovzduší rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích. Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší, u nichž se zohlední inflace z posledních let.
tags: #znecisteni #pud #organickymi #latkami #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]