Půda, jako důležitá součást ekosystému, je vystavena řadě negativních vlivů, často způsobených lidskou činností. Degradace půdy může mít různé formy, včetně kontaminace potenciálně rizikovými prvky a sloučeninami. Je důležité si uvědomit, že potenciálně rizikové prvky, včetně těžkých kovů, se v půdě vyskytují přirozeně, zejména v matečných horninách a půdotvorných substrátech.
Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji.
Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit. Co s tím můžeme dělat?
Přirozeně se vyskytující rizikové prvky jsou obvykle v málo přístupných formách. Na rozdíl od toho, antropogenní zdroje znečištění, jako jsou imisní spady, emise z dopravy, odpadní vody a aplikace agrochemikálií, představují větší riziko. Mezi rizikové sloučeniny patří především skupina perzistentních organických polutantů, které mohou mít negativní dopady na půdní mikrobiální aktivitu, mezo- a makroedafon, a dokonce i na lidské zdraví.
Jedním ze způsobů, jak omezit vstup nežádoucích prvků a sloučenin do půdy i jejich obsah v ní, jsou legislativní předpisy. Ty mohou omezit například v zemědělství jejich vstupy do půdy aplikací hnojiv, pomocných půdních látek, kalů z čistíren odpadních vod nebo vytěžených sedimentů. Všechny tyto vstupy má Česká republika ošetřené legislativně.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
V roce 2016 došlo i k významné novelizaci vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., která stanovila tzv. maximálně přípustné hodnoty rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. Na základě moderních přístupů a dlouhodobých experimentů, realizovaných zejména ve VÚMOP, v. v. i., vznikla ve spolupráci několika organizací moderní legislativa (vyhláška MŽP č. 153/216 Sb.), která obsahuje preventivní a indikační limity, jejichž účelem je eliminovat výše uvedená rizika a zároveň minimálně omezit hospodaření na zemědělských půdách. Využito bylo stanovení mobilních podílů rizikových prvků v půdě i výpočtů karcinogenního rizika zootoxicky působících prvků a sloučenin.
Znečišťování ovzduší, znečištění vody a znečištění půdy jsou závažné environmentální problémy. Dále, vyčerpávání zdrojů energie a surovin, devastace lesů, živočišných druhů a bezprostředního okolí člověka, jsou další faktory, které ohrožují naši planetu.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
tags: #znecisteni #pudy #prezentace