Znečištění moří a aktivity Greenpeace

Cílem intenzivní kampaně Greenpeace je zachovat úžasnou rozmanitost oceánů a jejich přírodní zdroje pro budoucí generace. Greenpeace působí už půl století ve více než padesáti zemích světa. Chráníme životní prostředí, přinášíme svědectví o jeho ničení a žádáme nápravu a odpovědnost od těch, kteří mají moc situaci změnit. Abychom mohli zůstat nezávislí, nepřijímáme peníze od vlád, politických stran ani korporací. Naše síla pochází výhradně od lidí, kteří nechtějí jen nečinně přihlížet. Od lidí jako jste vy. Dnes vás žádám, abyste se k nim přidali. Váš dar není jen příspěvek. Postav se proti zločinům páchaným na životním prostředí po celém světě. Lidé, kteří podporují ochranu přírody jsou oporou a jistotou, že v naší práci nepolevíme a můžeme i nadále pokračovat.

Z přírody si bereme více, než je schopna obnovovat. Energie, spotřební zboží, jídlo a odpady. Změny klimatu již dnes může pocítít každý. Je třeba upustit od využívání fosilních paliv, zastavit devastaci pralesů a energii získávat z čistých zdrojů.

Plastové znečištění a kampaň "Plast je past"

Česká pobočka Greenpeace se přidala k celoevropské iniciativě žádající změnu podmínek pro nakládání s odpady, a to především s těmi plastovými. V rámci kampaně spouští Greenpeace petici za konec jednorázových plastů v Evropě a zároveň buduje silné protiplastové hnutí. Na stránkách www.plastjepast.cz naleznou lidé kromě elektronické výzvy určené evropským ministrům i tipy, jak se zbavit plastů v domácnosti, či odpovědi na nejrůznější otázky týkající se plastového znečištění.

Globální produkce plastových výrobků se v posledních letech dramaticky zvýšila. Největší podíl celosvětové poptávky po plastech tvoří obalové materiály (v Evropě je to 39,9 %), z nichž většina je jen na jedno použití, tedy například různé příbory, kelímky či sáčky. Odhaduje se, že plasty již nyní tvoří 60 až 80 % procent všech odpadků v mořích a oceánech, přičemž toto číslo stále stoupá.

Plasty v oceánech ohrožují život dvěma způsoby. Zvířata jako ryby a ptáci je mohou nechtěně spolknout a buď se zadusit, nebo zajít na ucpaný trávicí trakt a podvýživu.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Zástupci ekologické organizace Greenpeace ČR předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi výzvu požadující směrnici o omezení jednorázových plastů. Výzva byla součástí kampaně Plast je past, jež odstartovala zhruba před čtyřmi měsíci a podpis k ní připojilo 113 864 lidí.

Signatáři výzvy Plast je past ekologické organizace Greenpeace ČR se obracejí na supermarkety a obchody s dotazem, jak chtějí v budoucnu řešit problematiku plastových obalů. K výzvě, jež požaduje omezení jednorázových plastů, se během necelých tří týdnů přidalo více než 70 tisíc lidí.

„Papriky zabalené po jedné v plastu nebo oloupaný pomeranč v plastové krabičce. Takové obskurnosti už mnoho z nás vidělo na vlastní oči nebo alespoň na fotografiích, které se virálně šíří internetem. Příroda vybavila zeleninu i ovoce svým vlastním obalem, přesto jsou nám mnohdy servírované v přebytečném plastu. Je načase, aby obchody s touto praxí skoncovaly," poznamenal Hrábek. Podle Hrábka není problém jen s ovocem a zeleninou. "Když lidé chodí nakupovat, je pro ně velmi těžké vyhnout se výrobkům zabaleným v plastu.

Skupina aktivistů z enviromentální organizace Greenpeace happeningem před supermarketem Billa v centru Prahy upozornila, že obchodní řetězce nadužívají jednorázové plastové obaly. „Chceme kupovat jídlo, ne zbytečné plasty,“ stálo na jednom z transparentů. Aktivisté nakoupili v prodejně různé potraviny, přebalili je z plastových obalů do přinesených tašek a sklenic.

„Z odpovědí supermarketů vyplývá, že jejich provozovatelé si dobře uvědomují problémy spojené se zpracováním plastového odpadu a jeho uvolňováním do životního prostředí. Organizace chce proto jednat s představiteli průmyslu i zástupci obchodních řetězců o způsobech, jak nadužívání plastů ukončit. Řetězec Billa, před jehož prodejnou se happening uskutečnil, v reakci Greenpeace navrhl setkání různých zainteresovaných stran včetně ekologů. Happening se konal v rámci širší kampaně Plast je past. K té se připojilo přes třiasedmdesát tisíc lidí, kteří žádají omezení plastových obalů a apelují na politiky, aby se věcí aktivně zabývali.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Plasty slouží lidem přes sto let. Díky svým jedinečným vlastnostem si život bez nich dovede představit jen málokdo. Jsou levné, trvanlivé, tvárné, lehké, pevné a odolné. Skvělé přednosti plastů se však začínají obracet proti nám. Plastovým odpadem a jeho mikročásticemi jsme doslova zahltili celou planetu - od arktických oblastí po dno oceánů, ze vzduchu, který dýcháme, až po půdu a vodu, které nás živí. Situace se dramaticky zhoršuje a bez okamžitých opatření může být do roku 2040 plastové znečištění až trojnásobné.

Proč podepsat výzvu Plast je past? Pokud to nezastavíme, znečištění plasty se do roku 2040 ztrojnásobí. Jen do oceánů se dostává 8 až 12 milionů tun plastu každý rok. Kvůli plastovému znečištění hynou ročně statisíce mořských savců, želv a dalších živočichů. Situace se zhoršuje geometrickou řadou. Mikroplasty jsou všude - ve vodě, vzduchu i jídle. Dostávají se dokonce do naší krve a ohrožují naše zdraví. Ročně unikne do přírody 36 tisíc tun mikroplastů, které jsou vědomě přidávány do výrobků (kosmetiky, barev, pesticidů atd.). Těžba ničí krajinu, výroba zrychluje klimatickou krizi a odpad dusí oceány. Dove se tváří, že pečuje o naši pokožku i sebevědomí - ale její mateřská firma Unilever patří mezi největší plastové znečišťovatele na světě. Každou sekundu vychrlí 1700 jednorázových plastových sáčků. Mnoho původních obyvatel a marginalizovaných komunit trpí kvůli špatným pracovním podmínkám a nízkým mzdám v plastovém průmyslu.

Podporujeme lokální komunity přímo v oblastech nejvíce zasažených plastovým znečištěním, přinášíme jejich příběhy a nabízíme naše nástroje i znalosti. Musíme být vidět a slyšet! Budeme přinášet důležitá svědectví a zásadní informace do médií, na sociální sítě i do expertních debat. Zapojíme veřejnost a známé osobnosti, abychom zvýšili povědomí o plastovém znečištění a podpořili přijetí Globální plastové dohody. Naše týmy budou mapovat plastové znečištění a spolupracovat s odborníky, aby zvýšily povědomí o naléhavé potřebě Globální plastové dohody. Prosadíme přijetí Globální plastové dohody a její ratifikaci. Naši experti spolupracují s vědci, připravují odborné podklady a argumenty k podpoře Globální plastové dohody. Po celém světě dáme lidem možnost ukázat, že chtějí svět bez plastového znečištění - v online prostředí i osobně na našich stáncích, demonstracích a dalších veřejných akcích.

Od nejhlubších oceánů po nejvyšší vrcholky hor, plasty dusí život, na kterém závisíme. Samotné recyklování problém nevyřeší. Musíme zastavit výrobu plastů přímo u zdroje.

Prosíme, podpořte schválení a ratifikaci Globální plastové dohody i darem. S vaší podporou můžeme prosadit dohodu, která umožní konec produkce jednorázových plastů, sníží celkovou produkci plastů o alespoň 75 % do roku 2040, ochrání biodiverzitu, zabezpečí naši klimatickou budoucnost a podpoří přechod k ekonomice založené na opětovném využívání materiálů.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

V roce 2023 byla na půdě OSN zahájena jednání o nové globální plastové úmluvě, která by měla pokrýt všechny formy znečištění plasty. Závěrečné kolo jednání proběhne již 25. listopadu 2024. Je to jedinečná příležitost, jak společně vyřešit tuto krizi. Svět bohužel nedosáhl dohody o Globální plastové úmluvě. Její přijetí zmařil silný tlak lobbistů fosilního a chemického průmyslu, rozdílné zájmy států, nedostatečné závazky a krátkodobé politické priority. Jednání však budou pokračovat v roce 2025, a to je naše šance.

Plastové obaly a igelitové tašky, které znečišťují prakticky všechny ekosystémy na světě, v posledních letech začínají podléhat mezinárodní regulaci. Čtyřicet zemí světa plastové tašky buď zakázalo, nebo zpoplatnilo. První z nich byla Bangladéš v roce 2002. Plastové taškou jsou zpoplatněny od letošního roku i v České republice. Řetězec Lidl je dokonce přestal prodávat. Podle jeho propočtů se tak ročně do oběhu dostane o sedmadvacet milionů tašek méně.

Evropská legislativa a snahy o omezení plastů

Problémem plastového odpadu se intenzivně zabývá i Evropská komise. Ta zpracovala směrnici zakazující prodej plastových brček i jednorázového nádobí. Komise dále požaduje, aby členské státy do roku 2025 zajistily sběr a recyklaci alespoň devadesáti procent plastových lahví na jedno použití. Česká republika návrh směrnice v obecné rovině podporuje.

Směrnice schválená v plénu EP se týkala deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise (EK) tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích. Nejvýrazněji by dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům.

Europoslanci schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů. Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Znění schválené parlamentem také počítalo s rozšířením odpovědností výrobců u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhovalo mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požadovalo míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025.

Výzva Plast je past ale není určena jen supermarketům a dalším obchodům. Signatáři skrze ni chtějí vytvořit tlak na politiky. Senát ve středu unijní zákaz podpořil. Vládě na směrnici vadil možný zákaz plastových vatových tyčinek, Brabec ale senátorům přislíbil v této věci změnu stanoviska. Horní komora mimo jiné také podpořila snížení spotřeby plastových nápojových kelímků a nádob na potraviny. V obecné rovině se senát kladně vyjádřil také ke sběru jednorázových plastových lahví od nápojů.

Hnutí Greenpeace a signatáři výzvy dále požadují, aby Česko nad rámec směrnice prosazovalo další kroky, například odstranění nebezpečných chemických látek z používaných plastových materiálů nebo zavedení povinnosti pro výrobce podílet se na úklidu jednorázových plastů z nádrží, vodních toků, moří a oceánů. Organizace doufá, že si ČR vezme příklad z Nového Zélandu. Další fází výzvy Plast je past má být testování vody v českých řekách na přítomnost mikroplastů, které by se mělo uskutečnit v září.

Zdraví milionů lidí po celém světě ohrožuje výroba plastů. Více než 50 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije v dosahu toxického znečištění z továren, které vyrábějí suroviny pro plast, vyplývá z nové zprávy Greenpeace International. Zmíněné provozy vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky jako těkavé organické sloučeniny (VOC), oxidy dusíku a síry nebo pevné částice. Mezi zkoumané země patřily například Spojené státy, Německo, Malajsie, Švýcarsko nebo Nizozemsko. Zpráva uvádí, že nejpostiženější byly Spojené státy s 13 miliony lidí v rizikové zóně, v Nizozemsku jde o čtvrtinu celé populace. V Česku se podobné provozy nachází třeba u Litvínova nebo v Kralupech nad Vltavou. Podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, kterou loni zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, se kvalita ovzduší zlepšovala.

Greenpeace v návaznosti na svá zjištění vyzývá k přijetí Globální plastové úmluvy, která by stanovila jasný cíl snížit celosvětovou produkci plastů o alespoň 75 procent do roku 2040. Další kolo vyjednávání se uskuteční od úterý 5. do čtvrtka 14. srpna v Ženevě. "Tato zpráva ukazuje, že plast není jen problém odpadu. Je to naléhavý problém veřejného zdraví. Aby mohly fosilní a petrochemické firmy dál vyrábět zbytečný plast, jsou lidé vystavováni toxickému znečištění. Více než 51 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije do deseti kilometrů od petrochemických zařízení spojených s výrobou plastů, 16 milionů lidí žije do pěti kilometrů.

Oceánská úmluva a ochrana moří

Londýn/Praha - 14. září 2023: Destrukce oceánů pokračuje a dokonce se stupňuje. A to i v těch nejcennějších oblastech, které by do roku 2030 měly být chráněny. To jsou závěry dnes zveřejněné analýzy, kterou nechala vypracovat Greenpeace International. Česká pobočka Greenpeace proto dnes vyzvala vládu, obě komory parlamentu a prezidenta ČR, aby co nejdříve ratifikovaly globální oceánskou úmluvu, která umožňuje vytvořit mořské rezervace na 30 % volných moří. Smlouva se oficiálně otevře k ratifikaci již příští týden 20. Rychlá ratifikace oceánské úmluvy není jediný způsob, jak může Česko přispět k ochraně oceánů. Již v listopadu proběhne další jednání Rady Úřadu pro mořské dno, jejímž členem je i Česko. To se posledního jednání v jamajském Kingstonu neúčastnilo a nepřipojilo se zatím oficiálně ke státům, které volají po moratoriu na hlubokomořskou těžbu.

Jan Freidinger, vedoucí oceánské kampaně Greenpeace ČR, říká:“V březnu se celý svět po 20 letech dohadování konečně shodl na nutnosti chránit třetinu volných moří. Aby ale tato přelomová dohoda vstoupila v platnost, je třeba, aby ji ratifikovalo alespoň 60 států, a to co nejrychleji. Jinak se z vítězství pro světové oceány může stát velká blamáž. Doufáme proto, že Česko bude mezi prvními státy, které tolik potřebnou dohodu o ochraně oceánů ratifikují. Jak ukazují data z dnes vydané analýzy, tlak na oceány vytrvale stoupá, a to i v těch nejcennějších oblastech. V letech 2018 až 2022 se počet hodin, ve kterých byly i ekologicky významné oblasti doporučené k ochraně vystaveny rybářskému tlaku se zvýšil o 22.5 %. [1] Podle Greenpeace to jasně ukazuje naléhavou potřebu jednat, protože s každým okamžikem prodlení se hrozby na volném moři zhoršují. Dnes vydaná zpráva podrobně popisuje, jak oteplování, okyselování a znečištění oceánů stále více zatěžují podmořské ekosystémy. Zároveň zpráva zmiňuje i nové hrozby, které mohou oceány ničit, jako je především hlubokomořská těžba.

Greenpeace ve své zprávě zároveň popisuje politické kroky a opatření, které jsou nezbytné pro efektivní naplnění hlavního cíle úmluvy - vytvoření oceánských rezervací na 30 % volných moří. Mezi lety 2018 (7 825 411 hodin) a 2022 (8 487 894 hodin) došlo k nárůstu počtu hodin doloženého rybolovu na volném moři o 8,5 % (662 483 hodin). Větší nárůst doložené rybolovné činnosti o 22,5 % byl zjištěn v oblastech doporučených k ochraně v rámci tzv.

Jak se zapojit do aktivit Greenpeace?

Požadujeme silnou globální dohodu o plastech. Děkujeme za podpis výzvy Plast je past! Greenpeace je organizace, jejíž práce by byla nemyslitelná bez pomoci dobrovolnic a dobrovolníků. Existuje mnoho způsobů, jak se zapojit! Můžeš se přidat k lokální dobrovolnické skupině a organizovat vlastní eventy, vést workshopy na školách jako součást lektorského týmu nebo se účastnit přímých akcí - třeba i jako člen/ka lezeckého týmu. Můžeš zvýšit povědomí o důležitých tématech na petičních stáncích nebo třeba vyrábět rekvizity na naše akce. On-line se můžeš zapojovat psaním článků nebo právní podporou.

Na co použijeme Váš dar? Podporujeme lokální komunity přímo v oblastech nejvíce zasažených plastovým znečištěním, přinášíme jejich příběhy a nabízíme naše nástroje i znalosti. Musíme být vidět a slyšet! Budeme přinášet důležitá svědectví a zásadní informace do médií, na sociální sítě i do expertních debat. Zapojíme veřejnost a známé osobnosti, abychom zvýšili povědomí o plastovém znečištění a podpořili přijetí Globální plastové dohody. Naše týmy budou mapovat plastové znečištění a spolupracovat s odborníky, aby zvýšily povědomí o naléhavé potřebě Globální plastové dohody. Prosadíme přijetí Globální plastové dohody a její ratifikaci. Naši experti spolupracují s vědci, připravují odborné podklady a argumenty k podpoře Globální plastové dohody. Po celém světě dáme lidem možnost ukázat, že chtějí svět bez plastového znečištění - v online prostředí i osobně na našich stáncích, demonstracích a dalších veřejných akcích.

tags: #znečištění #moří #Greenpeace

Oblíbené příspěvky:

• Montáž bidetu krok za krokem
• Přístup k přírodě: Duchovní rozměr
• Přehled organizací v bio zemědělství ČR
• Výhody a nevýhody drtiče odpadu
• Likvidace odpadu v Kolíně