Od roku 1993 slaví lidstvo Světový den vody, který připadá na 22. březen, a je věnován vodě a klimatické změně. Cílem je ukázat, že voda hraje významnou roli v boji proti klimatické změně a jejím následkům. Aby mohla voda tuto roli plnit, musí byt splněny některé podmínky.
Z výroční zprávy o vodách ke koupání vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy Evropské unie, které zajišťují výbornou kvalitu vody. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé Evropě.
Podíl pobřežních a vnitrozemských lokalit ke koupání s výbornou kvalitou vody se v posledních letech ustálil přibližně na 85 %. Normy zajišťující minimální, přijatelnou kvalitu vody byly v roce 2020 splněny u 93 % monitorovaných lokalit. Naopak nevyhovující byla kvalita vody v Evropě v roce 2020 u 296, čili 1,3 % lokalit. Zatímco jejich podíl od roku 2013 mírně poklesl, problémy přetrvávají zejména při posuzování zdrojů znečištění a zavádění opatření pro integrované hospodaření s vodou.
V lokalitách, u kterých je obtížné určit původ nebo příčiny znečištění, jsou zapotřebí zvláštní studie o jeho zdrojích. Někde kvalitu nebylo v rámci současného posouzení možné klasifikovat, neboť pandemická omezení neumožnila odebrat dostatečný počet vzorků.
Nejčistší vodu na koupání má ze zemí Evropské unie Kypr, za ním skončily Rakousko, Řecko a Malta. V pěti zemích - na Kypru, v Rakousku, Řecku, na Maltě a v Chorvatsku - pak byla v 95 i více procentech případů zjištěna výborná kvalita vody ke koupání.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Ani Česká republika si nevedla špatně. V zemi bylo evropskou agenturou hodnoceno celkem 153 lokalit, z toho výbornou kvalitu vody má 125 (81,7 %). Šestnáct míst mělo vodu dobrou či dostatečnou, jedenáct nebylo klasifikováno. Jen jedna lokalita byla vyhodnocena jako místo se špatnou vodou (0,7 %).
Dvě třetiny lokalit se nacházejí na evropských pobřežích. Pro plavce může být zpráva dobrým vodítkem, jak si vybrat lokalitu s tou nejčistší vodou.
První v žebříčku se umístil již zmíněný Kypr. Tam dosáhlo 112 míst ke koupání nejvyššího možného skóre v kvalitě vody. Ostrovní stát ve Středozemním moři se může těšit z dobře načasovaného oznámení. Po loňské neslavné turistické sezoně, která se kvůli šíření koronaviru vyznačovala 84procentním poklesem příjezdů, se Kypr snaží letos opět nalákat turisty.
Chorvatsko si za poslední roky vydobylo pověst jedné z nejoblíbenějších dovolenkových destinací v Evropě. Krásné pobřeží, historická města a pohodová atmosféra lákají miliony lidí. Jenže právě tahle popularita je čím dál větší problém - Chorvatsko už zkrátka nezvládá turistický nápor. Nejde přitom o ojedinělý případ. Celá Evropa se potýká s tzv. overtourismem - tedy přelidněním turistickými návštěvníky.
V roce 2023 sem zamířilo 747 milionů cestovatelů a Chorvatsko patřilo k těm nejvytíženějším místům. Například na Istrii připadá na jednoho obyvatele přes 130 turistů. Dubrovník je na tom ještě hůř.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Podle dat magazínu Which? I když v absolutních číslech nevede, poměr návštěvníků k místní populaci je znepokojivý. A to se samozřejmě odráží v každodenním životě, infrastruktuře i kvalitě služeb.
Třeba Dubrovník, často označovaný jako perla Jadranu, má dnes téměř 28 turistů na jednoho obyvatele. Z kdysi živého centra města se stává turistická kulisa, kde mizí tradiční kavárny, obchody a místní obyvatelé.
I když Chorvatsko v roce 2024 přivítalo přes 21 milionů turistů, neznamená to automaticky výdělek. Náklady na provoz rostou - od energie po potraviny. Ačkoliv přibývá hostů, ziskovost je pod tlakem. Hotely a kempy hlásí, že letos spoléhají spíš na last-minute rezervace a nestabilita trhu nutí podnikatele do módu přežití, ne investic.
Velký problém je také samotná struktura ubytování. V Chorvatsku tvoří hotely jen asi 10 % všech kapacit. Většinu představují soukromé pronájmy, často mimo jakoukoli regulaci. To snižuje příjmy z daní, komplikuje plánování a přispívá k dalšímu přelidnění v nejužších centrech měst.
Turismus má v Chorvatsku i environmentální a sociální dopady. Výstavba v chráněných oblastech, nadměrné čerpání vody kvůli bazénům a narůstající znečištění moře mikroplasty jsou problémy, které už není možné přehlížet. Národní parky čelí erozi stezek a přetížení návštěvníky, uměle upravované pláže narušují přírodní pobřeží.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Vedle toho mizí místní komunity. Ceny nájmů a nemovitostí rostou, klasické obchody nahrazují stánky se suvenýry, a mnohá města po sezoně připomínají opuštěné kulisy. Třeba v Hvaru je přes zimu zavřeno 80 % podniků. Turismus tvoří 20 % HDP země, což je na jednu stranu ekonomická jistota, ale zároveň velké riziko, když se nedaří.
Dubrovník se snaží situaci řešit projektem „Respektuj město“. Omezuje počet výletních lodí, upravuje pravidla pro autobusy, snižuje počet stánků a reguluje hluk. Zavedl i zákaz dalších krátkodobých pronájmů ve Starém Městě. Cílem je zlepšit život místních, aniž by se město úplně zavřelo turistům.
Na národní úrovni Chorvatsko zavedlo nový zákon o udržitelném turismu. Jde o první takový zákon v Evropě. Místní samosprávy díky němu získaly větší pravomoci, například omezit novou výstavbu ubytování nebo regulovat počet návštěvníků podle tzv. přijímací kapacity.
Od ledna platí v Chorvatsku nový zákon o cestovním ruchu, který dává městům a obcím pravomoc účinněji regulovat cestovní ruch. Cílem legislativy je řešit problémy spojené s rostoucím počtem turistů. Mezi těmito návštěvníky bylo 835 000 Čechů. Prudký nárůst cestovního ruchu je sice ekonomicky přínosný, ale zároveň přináší značné problémy. Zejména ve městech, jako je Dubrovník, počet ubytovacích kapacit pro turisty nyní převyšuje počet rezidencí pro místní obyvatele.
Obyvatelé vyjadřují frustraci z hluku, hrubého chování návštěvníků a zatížení místních zdrojů. Obavy o životní prostředí, včetně ohrožení kvality moře a degradace ekosystému, vyjádřily také organizace na ochranu přírody.
Cílem zákona je vytvořit model udržitelného řízení cestovního ruchu. Kritici tvrdí, že přísné předpisy by mohly turisty odradit, což by mohlo mít dopad na příjmy. Zastánci však zdůrazňují význam udržitelnosti pro zajištění dlouhodobých přínosů.
tags: #znečištění #vody #chorvatsko #příčiny #a #důsledky