Znečištěné ovzduší představuje největší environmentální hrozbu pro zdraví v Evropě. Vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.
Podle Stálého výboru evropských lékařů (CPME) znečištění ovzduší v Evropě způsobuje:
Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence. To vše v konečném důsledku znamená nižší kvalitu života obyvatelstva, preventivní dny nemocenské, preventabilní návštěvy lékaře nebo pohotovosti, preventivní hospitalizaci, preventivní léky, preventivní náklady z veřejných a soukromých zdrojů.
Vědci tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jak znečištěné ovzduší vede ke vzniku rakoviny. Tým z londýnského Institutu Francise Cricka prokázal, že znečištění ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení starých poškozených buněk. Zásadní pak je, že se výzkumníkům podařilo zastavit vznik rakoviny u myší vystavených znečištěnému ovzduší pomocí léku, který blokuje zmíněný chemický alarm. Podle profesora Swantona jde o nejzajímavější zjištění, s nímž se jeho laboratoř setkala, protože "vlastně přehodnocuje naše chápání toho, jak jsou nádory iniciovány".
Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.
Čtěte také: Nemoci z povolání a zdraví
Podle této studie nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé.
Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy.
Senát ČR se však domnívá, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout. S námitkami souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které považuje návrh směrnice za příliš ambiciózní, a proto při vyjednávání jejího finálního znění prosazuje změny, které by zohlednily nedosažitelnost a obecně i neurčitost cíle nulového znečištění.
I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.
Dva z těch tří hlavních zdrojů znečištění jsou v rukou občanů a je třeba je přesvědčit, jak důležité je zdravé životní prostředí, aby byli ochotni tomu něco obětovat. Lidé, kteří myslí na své zdraví, se obvykle snaží lépe jíst, hýbat se a třeba se i vyhýbat stresu. Často ale zapomínají na další důležitou věc, která zásadním způsobem ovlivňuje aktivitu jejich genů, a tím i celkové zdraví: toxiny z prostředí.
Čtěte také: Právní aspekty HPV v ČR
Zdroje znečištění ovzduší se vždy uvádějí tři: průmysl, doprava a lokální topeniště. Poměr mezi nimi podle Jana Topinky vždy záleží na konkrétní lokalitě a k dosažení výrazného zlepšení je třeba se věnovat všem těmto oblastem.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Následky špatné kvality ovzduší pro zdraví jsou nepřijatelně rozsáhlé a lze jim do značné míry předcházet.
Kvalitu ovzduší, tzv. index kvality ovzduší, v jednotlivých státech Evropské unie znázorňuje následující tabulka:
Čtěte také: Nemoci z Povolání v ČR
tags: #nemoci #způsobené #znečištěním #ovzduší