Kdo je znečišťovatel ovzduší?

05.10.2025

Jádrem právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je jednoduchá, ale silná myšlenka: zásada „znečišťovatel platí“. Tato zásada je uplatňována v podobě daní, pokut a dalších opatření, kterými jsou kvóty pro emise znečišťujících látek a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí.

Čeho se týká zásada „znečišťovatel platí“? Znečišťovatel - což může být subjekt nebo činnost způsobující znečištění - by měl platit za nápravu způsobených škod. To může obnášet vyčištění znečištěné oblasti nebo pokrytí zdravotních nákladů postižených osob.

V minulosti se jednalo o velmi účinný koncept ke zmírnění negativních dopadů znečištění, který představoval morální a zákonný požadavek na přijetí opatření. V naléhavých případech uvedená zásada pomohla formulovat politiky a opatření, které umožnily rozhodné kroky k identifikaci zdrojů znečištění a odpovědnosti za ně, snížení úrovně znečištění a poskytnutí určité náhrady postiženým osobám.

Ale i v jednoduchých případech, kdy lze znečišťovatele identifikovat, může být implementace uvedené zásady obtížná. „Viník“ nemusí být schopen zaplatit a mateřská společnost nebo akcionáři nemohou být vždy zodpovědní za činnost dceřiné společnosti. Ne každá země má zavedený právní rámec pro řešení těchto případů. A i když jej má, je právní řízení často velmi zdlouhavé a nákladné.

Kromě toho byla tato zásada časem uplatňována ve složitějších případech trvalého a převládajícího znečištění, jako je znečištění ovzduší způsobené difuzními zdroji, kde je přisouzení odpovědnosti a implementace zásady ještě obtížnější.

Čtěte také: Statistiky znečištění ovzduší (Německo)

Hlavní znečišťovatelé v České republice

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů - více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Druhéým největším znečišťovatelem ovzduší v Česku jsou Tušimice II, další elektrárna ČEZ, se 4,7 milionu tun CO2. Třetím největší znečišťovatelem, byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné, která vypustila 3,9 tuny CO2.

Oproti loňsku vypustily Počerady o více než 700 tisíc tun CO2 méně. Tušimice II naopak o téměř 300 tisíc tun více. Obě elektrárny patřily k dvěma největším znečišťovatelům ovzduší i v loňské statistice. V minulém roce byla třetí elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy.

Elektrárna Chvaletice je první i v žebříčku toxických těžkých kovů. Meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce, kdy to bylo 2,1 tuny. V emisích rakovinotvorných látek je elektrárna na třetím místě.

Emise skleníkových plynů

Elektrárna Počerady je podle žebříčků největším zdrojem emisí skleníkových plynů, na druhém místě se umístila elektrárna Chvaletice. Počerady zvýšily meziročně emise skleníkových plynů o přibližně 700 tisíc tun, Chvatelice o zhruba 1,1 milionu tun. Celkově množství ohlášených skleníkových plynů do IRZ mírně pokleslo.

Čtěte také: Znečišťovatelé ovzduší Jihlavsko

“Uzavření plýtvavých uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by srazilo emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby v Česku přestaly jezdit čtyři miliony osobních aut. Přitom odstavit zastaralé elektrárny by pouze snížilo obří export elektřiny z ČR.

“Firma ČEZ může v následujících letech provoz elektrárny Počerady, která je největším zdrojem nejen skleníkových plynů, ale i nebezpečné a toxické rtuti, výrazně omezit. O nic jí nejde, elektrárnu prodala a ekonomicky je pro ni spíš zátěží. Místo toho si ale firma požádala o nesmyslně dlouhou výjimku z emisních limitů pro rtuť až do poloviny roku 2025, aby mohla elektrárnu používat dál při plném provozu," řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Ekologové uvedli, že Česko je v EU třetí největší znečišťovatel spalováním uhlí pro výrobu energie. Největším zdrojem CO2 v EU je polská hnědouhelná elektrárna Belchatów, která v roce 2019 vypustila 32,7 milionu tun CO2. V první desítce znečišťovatelů je osm hnědouhelných zdrojů (jeden polský, šest německých a jeden bulharský), jedna černouhelná elektrárna a na 9.

Emise nebezpečných látek v Česku podle ekologických organizací meziročně mírně klesly, jsou ale vyšší než v roce 2020. Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologů hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Uhelné elektrárny a teplárny jsou podle organizací ekologů největšími zdroji úniku rtuti do ovzduší, obsadily prvních devět míst žebříčku. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice společnosti Sev.En Energy, která v porovnání s předchozím rokem vypustila o 70 procent více rtuti. Na druhém místě se umístila elektrárna Počerady stejné společnosti.

Čtěte také: Ekologická politika v ČR a Sokolovsko

Nejvíce rakovinotvorných látek podle ekologů vypustila do životního prostředí Spolana Neratovice. Vypuštěno z ní bylo meziročně téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce. Spolana vede i žebříček mutagenních látek.

Za smutného skokana roku lze podle ekologů označit společnost Saint-Gobain Adfors v Litomyšli, která meziročně více než zšestinásobila množství vypouštěného formaldehydu do ovzduší. Saint-Gobain Adfors vyrábí stavební materiály, zaměřuje se na textilní technologie a technologie tužení.

Integrovaný registr znečišťování (IRZ)

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Znečištění nahlašují organizace do Integrovaného registru znečištění (IRZ) od r. Znečištění nahlašují organizace za provozy, nikoliv za celé organizace.

V Integrovaném registru znečišťování (IRZ) je v současné době zařazeno 93 chemických látek či skupin s různými dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Arnika již od roku 2005 zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů z průmyslových a zemědělských provozů právě na základě jejich hlášení úniků a přenosů škodlivých látek do IRZ. Aby takové hodnocení bylo možné, musíme látky seskupit podle toho, jak působí na životní prostředí a lidské zdraví. U většiny skupin látek vyhodnocujeme jejich celkové úniky do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v IRZ.

Nezapočítáváme přenosy látek v odpadech a odpadních vodách, protože z IRZ není zřejmé, zda pak dochází k jejich přímým únikům do životního prostředí anebo nikoliv. Většinou by k nim docházet nemělo.

Informace, kterou sestavené žebříčky poskytují je spíše orientační.

Skupiny látek sledované v IRZ

Rakovinotvorné látky
Reprotoxické látky
Mutagenní látky
Endokrinní látky
Skleníkové plyny
Látky způsobující kyselé srážky
Látky poškozující ozónovou vrstvu
Látky nebezpečné pro vodní organismy
Perzistentní organické látky (POPs)
Dioxiny

Globální kontext a snahy o snížení emisí

V listopadu 2016, vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu, který má v roce 2020 nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Evropská komise letos v červenci představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unie chce omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Komise také navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu.

Dalším ambiciózním cílem EU, na který ale nemají všechny země jednotný názor, je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Podle letošní zprávy pracovní skupiny Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) zaměřené na fyzikální dopady změny klimatu v případě, že nebudou přijata okamžitá a rozsáhlá opatření, průměrná globální teplota během příštích 20 let pravděpodobně překročí práh oteplení o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Podle loňské zprávy EU patří k deseti největším znečišťovatelům Čína (29,3 procenta všech emisí), USA (13,7 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta).

Emise CO2 v České republice v roce 2015 v porovnání se světem

Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru.

Přepočet emisí skleníkových plynů na obyvatele umožňuje srovnání zemí z určitého pohledu, avšak nezohledňuje rozdíly v životní úrovni jednotlivých zemí. Například Norsko má mírně vyšší emise na osobu než Česká republika (průměrný Nor vyprodukuje necelých 14 t ročně, průměrný Čech 12 t CO2eq), zároveň však obyvatelé Norska mají dvojnásobnou životní úroveň oproti České republice. Oproti tomu obyvatelé Běloruska mají ještě vyšší průměrné emise (15,6 t), avšak téměř poloviční životní úroveň v porovnání s obyvateli České republiky.

Níže je uvedena tabulka pro porovnání emisí CO2 na obyvatele v roce 2015 ve vybraných zemích a regionech: