Znečišťuje Metan Ovzduší: Vliv na Životní Prostředí

Metan je plyn, který se běžně vyskytuje v přírodě. V pomyslném žebříčku skleníkových plynů je ale po oxidu uhličitém (CO2) hned druhý nejnebezpečnější. Když se ho do ovzduší vypouští moc, přispívá to k ohřívání atmosféry. Jakýkoliv metan zahřívá atmosféru víc než kterýkoliv jiný plyn, zároveň ale jen na relativně krátkou dobu. Zatímco CO2 vydrží v atmosféře stovky let, většina metanu se rozloží do deseti let. To by znamenalo, že omezení vypouštění metanu může efektivně zpomalit oteplování planety. Jenže se to nedaří, množství metanu v atmosféře naopak rychle roste.

Původ Metanu v Atmosféře

Dosud se v souvislosti s ním soustřeďovala pozornost na zemědělství. Hovězí maso je celosvětově třetí nejoblíbenější. Není to jenom vina krav, za vypouštění metanu do vzduchu může především člověk. Nová studie ukázala, že se lidský podíl na produkci metanu dosud vážně podceňoval. Průmysl, především produkce ropy a plynu, je větším zdrojem nebezpečného plynu, než se předpokládalo. Metan také do vzduchu přirozeně prosakuje z půdy a mořského dna, proudí z bahenních sopek a podobně.

Existují dva druhy metanu, jeden pochází z biologických zdrojů, což jsou například zmíněné krávy, a druhý, velmi starý, pochází z fosilních zdrojů hluboko v zemi. Ten se uvolňuje jak přirozeně, tak i těžbou.

Výzkum a Zjištění

Jde o významné zjištění vzhledem ke snahám omezovat množství látek, kterými lidstvo znečišťuje životní prostředí a přispívá k oteplování klimatu. Vědci z Univerzity v Rochesteru došli k objevu tím, že zkoumali vzduchové bubliny v ledových příkrovech v Grónsku a na Antarktidě. V nich je velmi dlouho uzavřený vzduch, některé vzorky sahají až do poloviny 18. Když tento vzduch prozkoumali, zjistili, že obsahuje jen velmi málo "přirozeného" metanu. Přesto je dnes atmosféra metanu plná. Musel ho tedy uvolnit člověk svou činností. Zpráva by ale v sobě mohla skrývat i určitou naději.

Oxid Uhličitý (CO2) a jeho Vliv

Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez zápachu. Při nadýchání ve větším množství působí štiplavě na sliznicích a vytváří kyselou chuť, která je způsobena jeho rozpouštěním na vlhkých sliznicích a ve slinách za vzniku slabého roztoku kyseliny uhličité. Při ochlazení na -78 °C oxid uhličitý přechází do tuhého skupenství a vzniká bílá tuhá látka, tzv. suchý led. Kapalný může existovat jen za tlaku vyššího než přibližně 500 kPa (~5-ti násobek atmosférického tlaku). Jedná se o látku nepříliš reaktivní a nehořlavou. Je konečným stupněm oxidace uhlíku (organických látek) a výsledkem hoření za dostatečného přístupu kyslíku.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Role recyklace skla

Stlačený nebo tuhý oxid uhličitý je využíván v potravinářském průmyslu a jako chladivo zejména při přepravě mražených výrobků. Dále je využíván pro výrobu šumivých nápojů a sodové vody. Oxid uhličitý je některými výrobci přidáván do piva a šumivých vín, přestože je zde obsažen díky přirozeným fermentačním pochodům. Rovněž je využíván jako ochranná atmosféra. Nehořlavost oxidu uhličitého je využívána v podobě hasicích přístrojů plněných kapalným oxidem uhličitým.

Přirozeným zdrojem emisí oxidu uhličitého je dýchání aerobních organismů, zatímco procesem vedoucím k jeho přirozenému úbytku je fotosyntéza zelených rostlin a absorpce oceány. Tyto přírodní pochody působí protichůdně a výsledkem by byl v podstatě vyvážený stav. Do koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zásadním způsobem promlouvá člověk, konkrétně spalování fosilních uhlíkatých paliv, které představuje velmi významný zdroj emisí.

Oxid uhličitý v atmosféře absorbuje infračervené záření zemského povrchu, které by jinak uniklo do vesmírného prostoru, a přispívá tak ke vzniku tzv. skleníkového efektu a následně ke globálnímu oteplování planety. Oxid uhličitý není toxický v pravém slova smyslu, ale je nedýchatelný, avšak jeho dopady na globální klima jsou skrze skleníkový efekt velmi závažné.

Světová meteorologická stanice varuje, že koncentrace skleníkových plynů za rok 2018 dosáhlo nového maxima (408 ppm CO2). Ohlašovací práh 100 000 000 kg, tedy 100 000 tun ročně, je tak velké množství, že pravděpodobně nebude mnoho jiných procesů než spalování, u kterých by mohl být práh překročen.

Navzdory tomu, že jeho koncentrace v atmosféře je velice nízká, je oxid uhličitý velice důležitou složkou, protože přispívá k intenzifikaci skleníkového efektu a oteplování planety. Současný problém spočívá v tom, že např. spalování fosilních paliv člověkem emituje do atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého, množství větší, než jsou schopny přirozené pochody zpětně odstranit. Proto koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře od průmyslové revoluce neustále stoupá.

Čtěte také: Dopady znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí

Vývoj Koncentrace Oxidu Uhličitého v Ovzduší

Za posledních 50 let se průměrná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila z hodnoty 0,0316 % obj. na uvedenou hodnotu 0,0380 % obj. v roce 2004.

Prudký nárůst emisí oxidu uhličitého s rozdělením podle jeho původu během posledních 200 let je evidentní.

Do vývoje obsahu oxidu uhličitého v atmosféře nepříznivě promlouvá i mýcení deštných pralesů, které mají obrovskou schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry fotosyntézou.

Existují návrhy projektů, které berou uvedené skutečnosti vážně v úvahu a navrhují například systém, ve kterém cílené probublávání speciálních nádrží spalinami (tzn. oxidem uhličitým) podporuje intenzivní růst řas (tím je odstraňován oxid uhličitý), ze kterých by byla následně vyráběna bionafta.

Od roku 2014 mapuje výskyt oxidu uhličitého družice NASA. Situace je natolik závažná, že musí dojít k řadě opatření. V Madridu se konala 2. - 13. prosince Konference OSN o změnách klimatu (COP25), jejímž tématem byly způsoby uplatňování pařížské klimatické dohody z roku 2015 a obecně boj proti globálnímu oteplování.

Čtěte také: Dopad lodní dopravy na kvalitu ovzduší

Podíl Skotu na Znečišťování Ovzduší

Někteří málo seriózní „experti“ přeceňují podíl skotu na znečišťování ovzduší, ve skutečnosti se chov skotu podílí na objemu skleníkových plynů pouhými 2,9 %. Po letech paniky vyvolané chorobou BSE, kdy byla konzumace hovězího masa některými informačními zdroji označována za nebezpečnou, si vysloužil chov skotu negativní nálepku jako „zabiják klimatu“. Proto je nutné vysvětlit skutečný vliv populace skotu na klimatické změny.

Při degradaci buněčných stěn krmiv bohatých na celulózu dochází k tvorbě metanu, nejedovatého plynu, který je znám jako hlavní součást zemního plynu. Z bachoru se metan uvolňuje do atmosféry (asi 5 výronů plynu v průběhu 10 minut), což přispívá k oteplování klimatu (působí přibližně 20x silněji než oxid uhličitý).

K důležitým zdrojům uvolňování metanu náleží bažinatá území, vypalování lesů a travnatých ploch, velmi silně rozmnožené populace termitů působící ve vykácených tropických pralesích, uhelné doly, skládky odpadků a celkem 1,3 miliard kusů skotu. To všechno dokládá, že se na produkci metanu také velkou měrou přímo podílí činnost člověka - mnohdy i nechtěně: v rámci revitalizace krajiny s vodními toky mohou nevhodným zásahem vzniknout bažinatá území.

Uvolňování Metanu v Chovu Skotu

Exaktní měření vyprodukovaného metanu skotem jsou prováděna kvůli enormním nákladům v celosvětovém měřítku pouze v několika vědeckovýzkumných zařízeních. Jedním z nich je skupina vědců Institutu Oskara Kellnera, spadající pod Výzkumný institut v Dummerstorfu (Německo). Tito odborníci za více než 3 desítky let uskutečnili přes 300 experimentů mapujících kvantitativní produkci metanu skotem.

Získané informace využili k dalším výpočtům - na kilogram strávené sušiny krmiva se uvolní do ovzduší 27 gramů metanu. Pro celosvětovou populaci skotu v počtu 1,3 mil. kusů při denní spotřebě 7 kg sušiny (např. 40 kg pastevního porostu) se roční produkce metanu odhaduje na 90 milionů tun. Vzhledem k 18,6 % podílu metanu na skleníkovém efektu se tedy skot podílí na tomto negativním jevu pouhými 2,9 %.

Je to naopak člověk, který tuto roli převzal.

Cíle Mléčné Produkce

Je možné produkci metanu v chovu skotu ještě dále snížit? Se stoupající spotřebou krmiva, která koresponduje s neustále narůstající mléčnou užitkovostí, klesá objem metanu uvolněného do ovzduší o 10 až 15 %, což je způsobeno vyšším podílem sacharidů v krmné dávce. V souladu s tímto by se měla produkce metanu na jeden kilogram vyprodukovaného mléka zavést jako kritérium.

Jak dokládají tyto výpočty, je kontinuální zvyšování mléčné užitkovosti reálnou možností, jak významně zredukovat množství metanu uvolněného do okolní atmosféry. V souvislosti s tím se naskýtá také otázka, zda krávy vedle nepopiratelného využití pro produkci hodnotných potravin nemohou mít dokonce i pozitivní přínos v oblasti klimatických změn. Přibližně 30 % energie přijaté prostřednictvím krmiva se transformuje do podoby exkrementů, které je možné v bioplynové stanici společně s jinými organickými látkami fermentovat podobně jako v kravském bachoru a vznikající metan využít k alternativní produkci elektrické energie.

Znečištění Ovzduší a Jeho Vliv na Zdraví

Téměř 2,5 milionů životů ročně si vyžádají nemoci dýchacího ústrojí a související choroby, které jsou důsledkem znečištěného vzduchu. Škodliviny obsažené ve vzduchu se nacházejí jak uvnitř domů, tak i venku. Antropogenními (lidské znečištění) zdroji znečištění jsou hlavně emise z automobilů a továren.

Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, mají různé nemoci a dožívají se kratšího věku. Trpí však i příroda. Plyny, které produkují továrny a uhelné elektrárny, reagují s vodou v atmosféře a vznikají takzvané kyselé deště, které ubližují vegetaci. Kyselé deště narušují povrch listů a jehličí a stromy jsou pak náchylné na poškození mrazem, nemocemi i škůdci. Poškozeny jsou i kořeny a strom pak nemůže přijímat tolik živin, kolik potřebuje, a chřadne.

Řešení do Budoucna

Stále je na čem pracovat. Zejména při získávání energií a vytápění musíme hledat nové zdroje a technologie a nespoléhat už se na spalování tzv. tuhých paliv jako jsou uhlí nebo dřevo. Pomoci ke zlepšení ovzduší můžeme i jako jednotlivci. Když budeme používat hromadnou dopravu, připadne na jednu naši cestu mnohem méně spalin, než kdybychom jeli autem. Pokud budeme dobře třídit, nebude tolik směsného odpadu ve spalovnách. Lidé by také měli přemýšlet při výběru nových spotřebičů a kupovat ty s menší spotřebou elektrické energie, výrazně přispívá i zateplení budov, ve kterých se nemusí tolik topit.

tags: #znečišťuje #metan #ovzduší #vliv #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický život: Průvodce
• Aktuality odpadové hospodářství Strakonice
• Kompostování krok za krokem
• Jihočeská recyklace stavebního odpadu
• Havířovské CEVYKO: Inovace v odpadovém hospodářství