Odpovědnost za změny klimatu: Fakta a postoje v České republice

Globální klimatická změna, její důvody, důsledky a možná řešení, patří k tématům, která dělí společnost. Co je ale skutečnou příčinou klimatické změny a jak jí čelit? Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí.

Vědecké poznatky jednotlivých vědních oborů naznačují, že studium procesů a jevů souvisejících s klimatickými změnami přesahuje rámec stávajících disciplín a vyvolává potřebu, aby byly propojeny. Problematice změny klimatu se AV ČR věnuje dlouhodobě, zvláště její brněnské pracoviště, někdejší Centrum výzkumu globální změny AV ČR.

Dopady klimatických změn

Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Podle materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí. Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů.

Vědci dokládají, že změny klimatu mají naprosto zřetelné dopady už nyní, a v některých místech světa jsou pro tamní populaci dokonce likvidační. Klasické příklady změny klimatu ukazované v médiích, jako jsou silné hurikány nebo lesní požáry na Sibiři, ale nejsou jedinou hrozbou.

Pro jasnější představu se hodí třídit je nejen podle klimatických faktorů a regionů, jak to běžně dělají vědecké zprávy, ale i podle toho, na jakou oblast lidského života dolehnou. Dopady jsou vlastně ohrožením podmínek pro život. Konkrétně jde třeba o nedostatek pitné vody nebo o překážky, které narušují dodávky potravin a potravinovou bezpečnost.

Čtěte také: Zákon o odpadech - průvodce

Dopady na Českou republiku

Dopadem, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Lidé ve městech si to možná moc neuvědomují, ale do mnoha vesnic v Česku se už musela voda dovážet, protože jim vyschly studny. Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek.

V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu.

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa.

Postoje české veřejnosti

Česká společnost má dlouholetou pověst klimatických skeptiků a konzervativních odmítačů výrazných společenských a ekonomických změn. To se ale zvláště v poslední dekádě výrazně proměnilo: dnes už je nejen zjevné, že si Češi a Češky hrozbu klimatické změny uvědomují, ale společně s tím také většina české populace volá po řešení tohoto problému, ať už dnes, nebo v blízké budoucnosti.

Ačkoliv ve vnímání závažnosti klimatické krize stále zaostáváme za průměrem Evropy, rozdíl už není tak markantní. Celkem 12 % Čechů považuje změnu klimatu za nejvážnější hrozbu dneška (ve srovnání s 18 procenty evropského průměru). Za vážný problém nicméně považuje klimatickou krizi 64 % Čechů (ve srovnání s evropským průměrem, který činí 78 %).

Čtěte také: Souhrn: Lidská zodpovědnost

84 % české veřejnosti souhlasí, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost a 9 občanů z 10 souhlasí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů apod. Veřejnost má obecně snižování emisí silně spojeno s ochranou životního prostředí v ČR. 87 % si totiž myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů.

53 % dospělých se v ČR s termínem uhlíková neutralita vůbec nesetkalo, i když je termínu uhlíková neutralita věnována poměrně velká pozornost. V obecné rovině česká veřejnost podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality (79 %).

8 z 10 občanů se zajímá o českou krajinu, 6 z 10 o změnu klimatu. Lidé v Česku podle Trendů, dlouhodobých časových řad STEMu, poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.

Odpovědnost a opatření

Tři čtvrtiny Čechů (vs. 81 % celosvětově) očekávají, že letos opět stoupne průměrná teplota, 68 % Čechů (vs. 71 % celosvětově) očekává více extrémních klimatických událostí, 30 % (vs. 51 % celosvětově) se obává přírodní katastrofy ve své zemi. Veřejnost očekává společné aktivní zapojení vlád, firem i jednotlivců.

Lidé chtějí být ve svém boji proti klimatickým změnám pozitivně motivováni. K větší aktivitě by 43 % Čechů (vs. 39 % celosvětově) motivovala finanční dotace nebo snížení daní, dále by pomohl snadný přístup k informacím o krocích, které mohou v běžném životě podniknout (34 % ČR vs. 37 % celosvětově).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Spotřebitelé očekávají zapojení značek do boje proti klimatickým změnám. Třetina Čechů říká, že když se firmy nezapojí do boje proti změně klimatu, zklamou své zákazníky a zaměstnance - na tom se shodují všechny generace.

Preferovaná opatření

Češi preferují zejména odstranění dotací na činnosti poškozující životní prostředí a poskytování podpory energeticky úsporným aktivitám. Podpora modernizace je o něco vyšší než ochrana pracovních míst, ovšem v době s historicky nejnižší nezaměstnaností.

Výrazná většina si naopak přeje rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především pak solární, větrné a vodní energie. Tradiční a výrazné podpoře se u nás ale těší i energie jaderná (60 % veřejnosti) a energie z biomasy. Naopak podporu energii z uhlí vyslovila pouze čtvrtina lidí, přičemž 41 % by ji chtělo omezovat.

„Lidé souhlasí v podstatě s čímkoliv, pokud se jedná o podpůrné opatření. Tedy o dotaci, příspěvek nebo jinou formu podpory. A naopak represivní opatření, ať už ve formě zákazů, nebo poplatků/daní, vykazují významně menší podporu.“

Shrnutí

Česká republika, podobně jako zbytek světa, čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami. Ačkoliv povědomí o hrozbě stoupá, shoda panuje spíše v obecných cílech než v konkrétních opatřeních. Podpora obnovitelných zdrojů a energetické úspory je silná, ale obavy z ekonomických dopadů přetrvávají. Klíčem k úspěšné transformaci je informovanost veřejnosti a motivace k aktivnímu zapojení, ať už ze strany vlád, firem nebo jednotlivců.

tags: #zodpovednost #za #zmeny #klimatu #cesi #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro chov slepic v ekologickém zemědělství
• Léčivé vlastnosti olše lepkavé
• Vliv přírody na zdraví
• Recyklace: Uzavřený Systém
• Virucidní přípravky a ekologie