Péče o jahody v přírodě

15.03.2026

Přichází období, kdy se naše zahradnické úsilí konečně zúročí. Sklízíme plody své práce, a to doslova i obrazně - v podobě šťavnatého ovoce, křehké zeleniny a nádherně kvetoucích rostlin. Ale ani s příchodem léta nemůžeme polevit v péči o zahradu. Stále je spousta práce, která na nás čeká.

Ať už jde o údržbu, novou výsadbu nebo přípravu na nadcházející sezónu, zahrada vyžaduje naši pozornost i v teplých měsících. Neustále pokračujeme v okopávání záhonů a v boji s plevelem i škůdci, zvýšenou pozornost navíc věnujeme v tomto období dostatečnému přihnojování a zálivce.

Sklízíme konečně plody své práce a průběžně vyséváme saláty i další plodiny k podzimní sklizni. Speciální péči vyžadují v tomto období především rajčata a jahodníky.

Péče o jahodníky

Po dozrání a sesbírání jahod je důležité jahodníkům, které chceme na záhoně nechat i na příští rok, věnovat důkladnou péči. Jednou plodícím odrůdám odstříháme přebytečné výhony (této činnosti se prozatím vyhneme u stáleplodících druhů). Spolu s nimi odstraníme z rostliny i veškeré seschlé nebo skvrnitostí napadené listy, v některých případech je nutné obrat listy všechny a ponechat jen střed - srdíčko sazenice. Nebojte, i tak to jahodník zvládne.

Právě ono srdíčko je klíčové při dorůstání mladých, zdravých listů. Ošetřený jahodník lehce přihnojte a zalijte i přesto, že už neplodí.

Čtěte také: Vliv zrání a výchovy na vývoj

Pokud máte jahodníky na záhoně už třetím rokem, bylo by dobré záhon obnovit, ideálně v jiné části zahrady, ne na stejném místě. Po této době totiž ztrácejí svou sílu a přestávají dostatečně nebo úplně plodit. Je tedy na čase vysadit nové sazenice. Pokud je vysadíte na podzim, budou vám plodit už další sezónu.

Sazenice nemusíte kupovat - nové získáte snadno z výhonů starých jahod z vlastní zahrádky. Rozpínající se plazivé výhony, tzv. šlahouny, snadno zakořeňují do země.

Stanoviště a půda pro jahody

Stanoviště pro pěstování jahod by nemělo být na zastíněných místech. Naopak mírné zastínění např.: mladými stromky nebo řadami keřů je vhodné, chrání před přílišným žárem a větry.

Jahody půdu značně vyčerpávají a proto by měla být kultura dvouletá (nanejvýš tříletá). Doporučujeme po zrušení porostu, nejméně dva roky pěstovat jiné plodiny např.: rané zeleniny, cibuloviny a rané brambory.

Jahodníky chtějí lehce kyselou (pH 6-6,5) půdu, spíše s pískem a spíše propustnou. Stačí si vzpomenout, kde obvykle v přírodě rostou lesní jahody. Zahrady s těžkými a jílovitými půdami se ale jahod vzdávat nemusí, stačí je pěstovat ve vyvýšené spirále nebo vysokém záhonu. Lehké vyvýšení je navíc doporučováno i pro odborné pěstování jahod.

Čtěte také: Co patří do kompostu

Jakou odrůdu jahod vybrat?

Není od věci, když koupíte alespoň dvě odrůdy s různou dobou zrání. Prodlouží se tak sklizňové období. Z raných odrůd jsou vhodné Kamu, dále pak ranější odrůdy Gorella, Dukat aElvira, po nich dozrávají Karmen, Induka a Dagmar. Pozdní jsou Redgauntlet, Senga Sengana a nejpozdnější Bounty a Elista. Stále plodící odrůdy jsou Ostara a Lidka.

Mezi vybrané odrůdy patří:

Mara de Bois: Převislý jahodník, který se řadí mezi nejlepší stáleplodící jahodníky. Těšit se můžete na velké plody, které jsou přirozeně sladké, a navíc na pohled opravdu velmi hezké. Původem francouzské sazenice tvoří až 2 metry dlouhé šlahouny.
Ostara: Středně raná odrůda, která patří k nejvýnosnějším. Středně velké plody nejlepší kvality, výrazně červené a zvláště aromatické. Plodit začíná už v červnu a vydrží až do podzimu, takže sklízíte čerstvé jahody po řadu měsíců.
Lidka: První československá stáleplodící odrůda, která je do dnešních dní pro svoje plastické vlastnosti (hlavně odolnost k vymrzání) stále nejrozšířenější odrůdou v Česku a lze ji pěstovat ve všech oblastech naší země.
Everest: Vysoce odolná plísni šedé a daří se jí hlavně v polohách do 400 m n.

Výsadba jahod

Sadba musí být dobře vyvinutá a zdravá. Jahody se vysazují koncem léta, méně na jaře. Chlazená sadba, která se prodává bez listů, se většinou vysazuje v červnu při důkladné zálivce. Podzimní výsadbu provedeme co nejdříve, aby rostliny do zimy dobře zakořenily.

Množitelé začnou sadbu sklízet a prodávat většinou od druhé poloviny srpna až do začátku září.

Doporučujeme hnojit chlévskou mrvou rok předem na podzim, ale nejpozději v roce výsadby na jaře. Před výsadbou lze použít i kompost.

Čtěte také: Zlepšení půdy kompostem

Záhon pro výsadbu zryjte aspoň týden předem, aby půda slehla. Při sázení se musí půda kotem rostlin dobře přimáčknout, aby se kořeny s půdou spojily. Pomůže důkladná zálivka ke kořenům.

Nejvhodnější je sázení jahod do řádků, vzdálených od sebe 70 cm (vznikne vám manipulační cesta). V řádku je třeba dodržet vzdálenost 30 cm i více, podle druhu odrůd. Zabráníte tím hnití a při sbírání máte více prostoru.

Je dobré, aby řádky směřovaly od severu k jihu, aby během dne byly dvě strany řádku stejnoměrně osluněny. Do zakořenění pravidelně a vydatně zaléváme. Po dvou týdnech po výsadbě rostliny přihnojíme kombinovaným hnojivem.

Povrch půdy ošetřujeme mělkou okopávkou. Aby rostliny v zimě co nejméně strádaly, přihrneme k nim zem. Doporučujeme: mulčování rašelinou, slámou nebo jiným vhodným materiálem.

Všeobecný text: Je velmi důležité, abychom sazenice jahodníku zasadili ihned po dodání. Záhon pro ně, na kterém by neměl být jahodník po několik let předtím pěstován, je nutno předem připravit. Jahodníky spotřebují mnoho živin a vyžadují kyprou zeminu s dobrým obsahem humusu a bohatým bakteriálním životem. Hlubokou půdu je nejlépe v horní vrstvě obohatit kompostem, aby obsahovala organické zásobní hnojivo. Předpokladem pro dobré prospívání jahodníku je slunné stanoviště.

Úspěch pěstování jahodníků zavisí především na kvalitní zemině. Budete-li vysazovat jahodníky do volné půdy, pamatujte, že je třeba půdu připravit (hnojit) předem. Použijete-li na záhon kompost, zapracujte ho do záhonku buď již na podzim, nebo na jaře, nejpozději však cca 4 týdny před výsadbou. Používáte-li hnůj, navezte ho na záhon již na podzim. Cererit a jiná dlouhodobě působící hnojiva zapracujte do záhonku až na jaře (nejpozději 4 týdny před výsadbou).

Vždy je tedy třeba vysazovat jahodníky již do kvalitní, na výživové prvky bohaté zeminy. V každém případě by se mělo dodržovat pravidlo, že vysazené jahodníky se nemají hnojit 4 týdny před výsadbou a po ní. Dále při výsadbě dbáme na to, aby rostliny nepřišly do půdy příliš hluboko. Srdíčko rostliny má být v úrovni povrchu půdy. Rostliny dodávané v rašelinných kontejnerech namočíme před výsadbou do vody, dokud nejsou veskrz mokré. Zeminu ke kořenům jen lehce přitlačíme a silně zalijeme. Do té položte sazenici. Kořeny mají směřovat kolmo dolů. Místo zasypte a jemně přitlačte. Krček rostliny musí být zároveň s terénem. Po zasazení důkladně zalijte. Jahodníky sázejte do sponu 30 × 50 cm.

Na jaře je možné vysazovat jahodníky od března do května a na podzim od srpna do října, přičemž podstatné výnosy ale očekávejme až v příštím roce. Rostliny pak mají celý podzim čas dobře zakořenit.

Pro pěstování jahodníku je velmi užitečná mulčovací fólie, neboť zakrytím zůstane mezi rostlinami půdní vlhkost, lépe se udrží humózní složky půdy a neroste plevel. Navíc plody jahodníku nehnijí, protože nepřijdou do styku s půdou. Zpočátku zakryjeme fólii před příliš silným slunečním zářením slámou.

Výsadbu sazenic je vhodné provést do půdy pokryté netkanou textilií. Ta zabraňuje růstu plevelů a usnadňuje sběr plodů.

Péče o jahody

Pravidelně jej zalévejte, doporučujeme odstátou vodu. Nejlépe se pěstuje na černé textilii. Ta absorbuje větší podíl sluneční energie a urychluje zrání. Textilie zabraňuje růstu plevele, půda se nemusí kypřit a zároveň propouští vláhu i hnojivo. V neposlední řadě se jahody nešpiní. Sazenice vysazujte tak, aby srdíčko nebylo pod zemí, tedy zasypané půdou, ale ani příliš vytažené nad povrchem.

Za normálních okolností nepotřebuje jahodník dodatečnou závlahu. V období dlouhého sucha zaléváme zrána hadicí odspodu. Pnoucí jahodník a jahodníky v nádobách musíme zalévat denně. Zde je nutno udržovat substrát vlhký přes zimu.

K zajištění dobrého výnosu se doporučuje na jaře hnojit plným hnojivem nebo speciálním hnojivem na jahody. U pnoucího jahodníku přihnojujeme také během růstové periody 1x týdně tekutým hnojivem. Sazenice pravidelně přihnojujte kapalnými či peletovými hnojivy. Rostlinám zajistíte po celou sezonu dostatečnou zásobu živin. V letním období je dobré doplnit živiny přímo zálivkou, např. Kristalonem, vhodná je i kombinace hnojiva s Lignohumátem.

Jahody ve volné půdě nepotřebují zimní ochranu. V případě, že je zima velmi suchá, můžete jahody zalít během dní, kdy nemrzne.

Pěstování jahod v nádobách

Jahodám se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 20 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravého růstu, nádherné barvy, robustního vzrůstu a pravidelné plodnosti.

Potřebujete-li vytvořit oporu k sazenici v nádobě, je nejlepším řešením umístit do nádoby 3 bambusky o něco větší než kmínek, které nahoře svážete. Vytvoříte tak stan, který je nejen praktický, ale i esteticky vypadá velice pěkně. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody- nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně- ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů.

Ochrana rostlin

Nejlepší ochranou je výsadba na stanoviště, kde předtím nebyl jahodník delší dobu vysazován. Před sklizní rozprostřeme pod rostliny slámu. Za chladného a deštivého počasí je zvláště nebezpečná antraknóza (černé skvrny na řapících, květních stvolech i plodech).

Sklizeň jahod

Jahodník stáleplodící vás potěší především svou úrodou. Sklízet plody můžete od června až září nebo prvních mrazíků. Právě díky tomu jsou velmi oblíbené a lidé stáleplodící jahody pěstují v menších zahradách nebo i na balkoně v truhlíku. Těšit se můžete na bohatou úrodu zdravých a šťavnatých sladkých plodů. Po sklizni udržujte rostlinky bez plevele a již nepřihnojujte. Ostříhejte suché a poškozené listy.

Lesní jahody

Lesní jahody jsou drobné plody, které rostou na nízkých rostlinách v lesích, na loukách a při cestách. Na rozdíl od větších zahradních jahod mají intenzivnější vůni a chuť. Rostliny lesních jahod jsou trvanlivé byliny, které dorůstají výšky 10-20 cm. Mají třílisté listy, bílé květy a dlouhé, plazivé výhonky, které se zakořeňují a vytvářejí nové rostliny.

Sklizeň lesních jahod je nejlepší v letních měsících, zejména v červnu a červenci, kdy jsou plody plně zralé. Sklizeň je často dobrodružstvím, protože se často skrývají v husté vegetaci. Je důležité být jemný při sklizni, aby se plody nepoškodily.

Lesní jahody jsou nejen chutné, ale také mimořádně zdravé. Obsahují množství vitamínů, minerálů a antioxidantů. Lesní jahody mají všestranné využití v kuchyni. Můžete je konzumovat čerstvé, přímo z keřů, nebo je použít v různých receptech.

Džemy a zavařeniny: Lesní jahody jsou vynikající pro přípravu domácích džemů a zavařenin.

Dezerty: Můžete je přidat do koláčů, dortů, pudinků a zmrzliny.

Nápoje: Vyzkoušejte je přidat do smoothie, limonád nebo míchaných nápojů.

Lesní jahody jsou chráněny rostliny v mnoha zemích, což znamená, že jejich sklizeň je omezen. Je důležité sbírat je s ohledem na přírodu a nezničovat jejich přirozené prostředí.

Lesní jahody jsou jedinečné plody, které nabízejí nejen výjimečnou chuť, ale také řadu zdravotních benefitů. Sběr těchto drobných pokladů může být příjemným způsobem, jak strávit čas v přírodě a vychutnat si její dary.

Stáleplodící jahody

Stáleplodící jahody jsou skvělou volbou pro všechny, kdo chtějí mít sladké jahody po celou sezónu. Jsou perfektní volbou pro všechny, kteří chtějí mít čerstvé plody od začátku léta až do prvních mrazů.

Charakteristika Stáleplodících Jahod

Jahodník je trvalka, kterou řadíme do čeledi Rosaceae - růžovité. Jahody stáleplodící naopak plodí pozvolna. Napřed na začátku léta. Pak zhruba 3 až 4 týdny nabírají sílu. Poté jsou schopné plodit až do září. Sladkou úrodu si tak užijete i s příchodem babího léta.

Odrůda Jahodník Stáleplodící 'Buddy'

Jahodník stáleplodící 'Buddy' je silná, kompaktně rostoucí odrůda dorůstající do výšky 50 cm se zoubkovanými, vrásčitými, středně tmavě zelenými, opadavými listy. Kvete bílými, 5četnými květy od června až do září, po kterých následně dozrávají velké, lesklé, tmavě červené plody, které budete sbírat od začátku léta až do podzimu. Plody mají sladkou aromatickou chuť.

Využití v Zahradě

Je vhodný pro pěstování v záhonech. Vysadit jej můžete i do závěsných nádob nebo květináčů. Skvělý do užitkové i do okrasné zahrádky. Je skvělou podrostovou rostlinou.