Česko se bojí vedra. Města už trávu nesekají po anglicku, nechávají ji růst


24. 6. 2020

V louky s trávou sahající vysoko nad kotníky se mění čím dál víc měst v Česku. Postupně přibývá obcí, které ve jménu prevence sucha a nesnesitelného letního horka sekají trávu méně často a také nikoliv až u země.

„Správa lázeňských parků přizpůsobila péči o městskou zeleň nezbytnému boji s přetrvávajícím suchem a rostoucí potřebě zadržovat vodu. Změnou v přístupu k údržbě zelených ploch Karlovy Vary následují trend, který již v minulých sezonách nastolila mnohá česká města,“ potvrdilo nyní lázeňské město.

Ve městě začnou sekat trávu jen dvakrát až třikrát ročně. V bezprostřední blízkosti domů, chodníků, stezek, silnic trávu posekají nakrátko, jinde ale ponechají vyšší trávníky. „Vycházíme z doporučení ekologů, že je to důležité pro dobrou kondici travnatých ploch a tím i pro jejich důležitou funkci – regulaci teploty a vlhkosti ve městě. Porost pak zadržuje více vláhy a ochlazuje ovzduší. V období sucha navíc menší frekvence sečení snižuje prašnost,“ dodal magistrát.

Český svaz ochránců přírody skutečně doporučuje omezit frekvenci sekání trávníků. „Trávník, který se seče na krátko a často, sucho zhoršuje. Krátce sečený trávník ztrácí schopnost zadržovat vodu z mnoha důvodů. Řídký porost nezadrží sluneční paprsky. Ty dopadají na mnohých místech přímo na půdu, kterou vysušují,“ konstatují odborníci. „Voda po holé zemi snadno steče pryč, místo aby se vsakovala. Poraněné rostliny přitom potřebují pro zacelení ran více vody. Pokud ji nemají, jsou náchylnější k uschnutí. Trávník tak v důsledku zbytečného pokosení pomalu usychá, až může zmizet úplně. Nakonec situace eskaluje do stavu, kdy je místo trávníku jen holá zem, která ještě více odvádí vodu, udusává se, vysušuje se a eroduje. Místo trávníků, které pomáhají s regulací teploty a vlhkosti a činí tak své okolí i ve velkých vedrech snesitelnější – čím vyšší tráva, tím lépe –, tak vytváříme plochy, kde je horko nesnesitelné a teplo se zde akumuluje.“

Uvědomují si to například v Kladně, kde založili několik prvních lučních porostů, případně přiseli směsi bylin do stávajících trávníku. „Jetelotravní směs má složení padesát procent trávy, čtyřicet jeteloviny a deset procent bylin. Nektarodárnou směs tvoří letničky a trvalky, jako jsou například vikev, vičenec, pohanka, kmín, svazenka, štírovník či řebříček,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.

Ve Frýdku-Místku se již potvrdilo, že méně sečená tráva promíchaná navíc lučním kvítím je pro město přínosná. „Takové trávníky přilákají včely a další užitečný hmyz, který je důležitý pro zachování ekologické rovnováhy,“ vědí ve městě.

„Kromě snížení počtu sečí, ke kterému jsme přistoupili již loni, budeme i letos pokračovat v sečení trávníků mulčováním, který jsme zkušebně zahájili také v loňském roce. Tento způsob, kdy se tráva nesbírá, ale zůstává v rozmělněném stavu ležet na trávníku, což ho obohacuje o živiny a zabraňuje jeho vysoušení, se osvědčil. Koseny tak budou zejména plochy v parcích a také arboretu,“ řekl primátor Michal Pobucký.

Město chystá i letos novinku. „V některých místech, zejména pod stromy, a to jak na sídlištích, tak i mimo ně, nechá trávu vyrůst opravdu vysoko. Cílem je jednak zadržet vodu v půdě a přispět tak k ochlazení okolí, protože je dokázáno, že stromy plní funkci přírodní klimatizace a pokud i plocha pod nimi nebude vyprahlá, bude účinek o to vyšší, a to je v horkých letních dnech, kterých je čím dál víc, velmi žádoucí,“ dodal Pobucký.

V Čáslavi začali s takzvanou mozaikovitou sečí. K té vede několik nezbytných kroků: je nutné umožnit růst i dvouděložným rostlinám – již zmíněnému „lučnímu kvítí“, a zvýšit výšku kosení. Ideálně na deset až dvanáct centimetrů. „Ve městě se nově na některých místech setkáme s mozaikovitou sečí, kdy část ploch bude ponechaná neposečená, aby měly rostliny možnost vykvést a vysemenit se. A bude posekána až v dalším cyklu sečení, kdy se naopak nepokosí porost kosený v cyklu předešlém. Několik ploch bylo vybráno také pro vznik květnatých luk a lučních porostů, které budou koseny pouze dvakrát ročně,“ uvedla radnice.

V Příbrami se seče tráva třikrát ročně, na některých místech dokonce čtyřikrát až pětkrát podle aktuální potřeby. A na dětských hřištích až sedmkrát ročně. „Letos nastane změna, protože některá místa budou sečena omezeně,“ informovala mluvčí radnice Eva Švehlová.

S druhým kolem sekání trávy začali v Příbrami 15. června. Vynechali již travnaté plochy v ulicích Školní, Podbrdské, Politických vězňů – S. K. Neumanna, Boženy Němcové – Bratří Čapků, Legionářů, dále u Hořejší Obory, v sadě u Svaté Hory a v lesoparku Litavka. Všechna místa budou upravena tak, aby tráva nezasahovala do chodníků a budou navíc osazena vysvětlujícími cedulkami, proč tráva není posečena. Některé plochy ve městě, podobně jako v Čáslavi, budou technické služby sekat mozaikovitě, tedy po částech, které budou při každé seči jiné.

Vysoká tráva a nižší frekvence sekání trávy dělá problémy především dvěma skupinám lidí – alergikům a pejskařům. Například ve Frýdku ale věří, že ke zvýšení alergenních pylů sice dojde, ale jen minimálně. „Pyly jsou v ovzduší přítomny téměř neustále, a to především z luk, pastvin a lesů v okolí města, které prouděním vzduchu putují i několik desítek kilometrů. Rozkvetlé trávníky to zásadním způsobem neovlivní.“

Pejskaři se zase obávají, že ve vysoké trávě chytí zvířata snáze klíště. S čímž lze ale také alespoň částečně něco dělat. „Majitelé psů by měli počítat s tím, že ve vyšší trávě se budou vyskytovat klíšťata. Vysokým trávníkům – označeným cedulí – by se tedy při venčení svých mazlíčků měli raději vyhnout a preventivně je ošetřit přípravky proti klíšťatům,“ radí ve Frýdku-Místku.

V Karlových Varech zase budou pejskařům prosekávat pěšiny. „Pro zachování rekreačního charakteru budou v mnoha lokalitách prosekávány průchody pro pejskaře nebo chodce,“ slibuje město. „Správci městské zeleně věří, že na nový způsob sečení budou obyvatelé města nahlížet pozitivně, s vědomím toho, že trávníky ve městech nejsou jen plochou pro venčení psů, ale také živé organismy plné různých druhů rostlin a živočichů.“

Na to odkazuje i Český svaz ochránců přírody. „Pokud budeme zelené plochy sekat třeba s poloviční frekvencí, vznikne vyšší trávník, který je bohatší na druhovou skladbu rostlin. Je tím stabilnější a snadněji odolává výkyvům počasí. Hustý porost zadrží sluneční paprsky, udrží delší dobu ranní rosu a poskytuje životní prostor i potravu mnohým živočichům, především bezobratlým. Přímo v půdě je chladněji, protože zemina není tolik udusaná a mohou zde žít živočichové, kteří zeminu dále zkypřují. Pokud zaprší, lépe udrží vodu přímo na místě a pomalý odpar ochlazuje nejbližší okolí. Je tak nakonec větší šance, že trávník zůstane zelený i během letních měsíců. A v jeho okolí se i v letních měsících bude lépe žít.“

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-se-boji-vedra-mesta-uz-travu-nesekaji-po-anglicku-nechavaji-ji-rust-110229#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=iNfDIQAj9cq-202006231927&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelená Hrabová, z.s.

zelenahrabova@seznam.cz
IČ: 06145655
Paskovská 664/31
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Václavíková, DiS.

tel. 774 854 456
vaclavikova.jana@gmail.com

Jana Batelková, MBA

tel. 733 195 735
Jajka.b@seznam.cz