Obsah zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 45

16.03.2026

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byl novelizován řadou zákonů a nálezů Ústavního soudu. Mezi ně patří:

Zákon č. 218/2004 Sb.
Zákon č. 349/2009 Sb.
Zákon č. 365/2015 Sb.

Tento zákon se týká ochrany přírody a krajiny, přičemž se zaměřuje na různé aspekty, jako jsou:

Udržení a obnova přírodní rovnováhy.
Ochrana rozmanitosti forem života.
Šetrné hospodaření s přírodními zdroji.
Vytvoření soustavy Natura 2000 v souladu s právem Evropských společenství.

Důležité definice

Zákon definuje několik klíčových pojmů:

Územní systém ekologické stability krajiny: Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
Významný krajinný prvek: Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Planě rostoucí rostlina: Jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
Volně žijící živočich: Jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně.
Biotop: Soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
Evropsky významná lokalita: Lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
Natura 2000: Celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření.

Ochrana a povinnosti

Zákon stanovuje povinnosti pro fyzické a právnické osoby při provádění různých činností, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a živočichů nebo ničení jejich biotopů.

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství.

Klidová území v národních parcích

K označení klidových území národních parků se používá tabulí s textem „klidové území národního parku“ a dále tabulí s textem obsahujícím informace o podmínkách pohybu osob v klidovém území; informační tabule musí být vyhotoveny v souladu s jednotlivými specifikacemi uvedenými v příloze č.

Zásady péče o zvláště chráněná území

Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území obsahují rovněž stanovení stupňů přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2. k této vyhlášce; stanovení stupňů přirozenosti v národních přírodních památkách a přírodních památkách se povinně provádí v případech, kdy lesní ekosystémy tvoří předměty ochrany těchto maloplošných zvláště chráněných území nebo v nich tvoří další významné ekosystémy podle § 2 odst. 4. této vyhlášky. Zjištěné stupně přirozenosti pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě, jako součást jejich popisu a v podobě grafické, jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch. Lesní porosty nacházející se ve stavu samovolného vývoje se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č.

Plány péče o národní přírodní rezervace a přírodní rezervace dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb umístěných v lesních porostech zařazených do národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, včetně orientačních zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch. Tabulkové přehledy těžeb obsahují slovní popis jejich plošného rozsahu, maximální výše intenzity zásahu uvedené v procentech zásoby a cíle, který má být jejich provedením dosažen, nebo sdělení, že se v těchto lesních porostech žádné úmyslné těžby neumisťují, a slovní popis způsobu a podmínek zalesnění ploch po těžbě, zejména určení plošného rozsahu umělé obnovy a stanovení druhů dřevin a jejich podílů použitých při umělé obnově lesa.

Čtěte také: Ochrana Přírody v České Republice - Novela

Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok a u chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku a u chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok před ukončením platnosti dosavadního plánu péče.

U nově vyhlašovaných maloplošných zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení záměru podle § 40 odst. 2. zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení záměru podle § 40 odst. 2. zákona.

V případě, že je potřeba schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče.

Ústřední seznam ochrany přírody

Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu.

Orgány ochrany přírody předávají provozovateli ústředního seznamu právní předpisy, opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy, zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, zásady péče a plány péče, uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) až g), do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu, nabytí účinnosti opatření obecné povahy, od podpisu smlouvy o ochraně území nebo památného stromu, nabytí právní moci rozhodnutí, schválení zásad péče nebo plánu péče nebo jejich změny nebo zveřejnění souhrnu doporučených opatření nebo jeho změny pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast na portálu veřejné správy.

Čtěte také: Status ochrany přírody: Definice a význam

Doklady o provedení zápisu nebo výmazu věcného břemene o ochraně území nebo památného stromu do katastru nemovitostí předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejich platnosti nebo ukončení jejich platnosti.

Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 12 odst. 2 písm. h) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 12 odst. 2 písm. i) až n) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin, jedná-li se o dokumenty dlouhodobého významu pro objekt ústředního seznamu nebo nezanedbatelné dokumentační hodnoty.

Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je úplný soubor dokumentů uvedený v příloze č. 5. k této vyhlášce. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje.

Provozovatel ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů podle přílohy č. 5. k této vyhlášce evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží provozovatel ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit oznámí tuto skutečnost Ministerstvu životního prostředí.

Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4. k této vyhlášce. Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin.

Stanovisko orgánu ochrany přírody

Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1, je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti.

Příklady průběhu hranic národních parků

Zde jsou uvedeny příklady průběhu hranic některých národních parků:

Národní park České Švýcarsko

A. část přírodovědecky nejhodnotnějšího území Labských pískovců.
B. lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč.
k elektrovodu za lokalitou Hájenky.
potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou.
osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová.
pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák.
které pokračuje vpravo na kraj lesa.
k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice.
levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú.
v k. ú. na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa.
Lípy.
až po křižovatku se Starou Českou silnicí.
"Na Bídě") doleva.
ozdravovně.
Chřibské.
Doubice.
cestě směrem na Vlčí Horu.
k Vlčímu potoku.
k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk.
po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú.
potoku.
až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú.
466 v k. ú.
Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú.
se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec.
číslo 366 a 390 v k. ú.
ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú.
parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec.
Mikulášovice a Kopec.

Krkonošský národní park (KRNAP)

A. přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš.
B. od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici.
přes Jakšín k potoku Bílá voda.
a 271) k Mumlavě.
které pokračuje až k Tesařovskému potoku.
nad Jizerou.
Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č.
Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1.
proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh.
ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km.
vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č.
na Daňkově vrchu.
východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č.
se silnicí 2. třídy č.
3. třídy č.
silnice 3. třídy č.
cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č.
na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze.
silnici 2. třídy č.
(červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému.
km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného.
lesa do údolí Černého Dolu.
ke státní silnici 2. třídy č. 297.
za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně.
na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov.
Úpy až ke stavidlu vodního náhonu.
2. třídy č.
svah.
hranici - Dolní Lysečiny č.
jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k. ú.
prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m.
dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně.
výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2.
až ke státní hranici mezi ČR a Polskem.
okraje silnice 1.
hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře.
na hranici národního parku.
asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku.
po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2.
vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou.
kde navazuje na hranici KRNAP.
až do Sytové po soutok s Jizerkou.
po soutok s potokem Hatina.
po místní komunikaci k "Finančníku", která se napojuje na silnici 1.
do obce Rudník.
a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1.
na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov.
za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č.
dál se napojuje na silnici 2.
silnici.
km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu.
po které vede až na Bedřichov.
až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín.
Špindlerova Mlýna.
orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská).
nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem.
Dolský potok.
západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky.
sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu.
až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská.
Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. č.
lesních a lučních porostů a dál na silnici č.
hranici lesa až k Hamerskému potoku.
asfaltovou komunikaci.
křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova.
294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci.
č. na Vysoký Svah.
po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu.
lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy.

Národní park Podyjí

A. údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů.
B. ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče.
hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci.
Podmyče-Vranov n. D.
státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. cca 300 m východním směrem.
Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389).
úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku.
počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky.
východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry.
okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D.
Vranov n. D. - Lesná.
uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje.
lesu.
hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obce Lesná.
po hranici lesních pozemků.
zvaného Čížovský nový. sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka.
nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce.
kapličky. jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu.
státních hranic. kde opět pokračuje po hranici lesa.
po hranici lesních pozemků.
potoka.
okraji obce Podmolí. p.p.č.
kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky.
odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa.
hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku.
lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti.
na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy.
pozemků zahrad. U kaple sv. a pokračuje stále po hranici lesa směrem západním a jihozápadním.
dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje.
účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř.
účelových komunikací na severním okraji obce Konice.
po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem.
severní hranici vinohradu.
hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic.
jihozápadním směrem k Havraníkům.
doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. a sleduje severozápadní hranici vinohradu.
až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304.
od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem.
státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmyče.

Intravilánem se rozumí zastavěná část obce vymezená k 1. 9. v mapách evidence nemovitostí [viz § 2 odst. 1 písm. d) zákona č.

Národní park Šumava

A. přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy.
B. Železná Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst.
na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru.
na Dobrou Vodu.
po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna.
po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří zámek.
se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni.
- Borová Lada.
ní až k mostu přes Vltavu na Polce.
kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou.
po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy.
až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece.
Dvůr a Zadní Zvonkovou.
Rakouskem k mezníku 1/34.

Přechodná ustanovení

Pro obsah plánů péče, které byly zpracované podle vyhlášky č. 64/2011 Sb., oznámené podle § 38 odst. 3. zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neschválené, se použijí ustanovení vyhlášky č.

Pro obsah záměrů na vyhlášení zvláště chráněného území nebo ochranného pásma zvláště chráněného území, které byly zpracované podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. a oznámené podle § 40 odst. 2. zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí ustanovení vyhlášky č.

Tabule označující zvláště chráněná území a památné stromy vyhotovené podle vyhlášky č. 64/2011 Sb.

Evidenční čísla existujících objektů zapsaných v ústředním seznamu podle vyhlášky č. 64/2011 Sb.