53 miliard ročně externí náklady podle studie Greenpeace

Pokud bychom měli vybrat téma, které v poslední době v České republice zvlášť rezonuje, je to bezpochyby problematika EU ETS 2 - rozšíření systému emisního obchodování na další oblasti, které vzbuzuje horlivé diskuse na domácí i evropské úrovni.

Aktuálně média přinášejí zprávy, že v České republice narůstá počet instalací fotovoltaiky, ale nezvyšuje se kapacita větrných elektráren. Současně platí, že energie ze slunce a větru má být klíčovým opatřením na cestě k dekarbonizaci.

Jedním z důležitých faktorů pro navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je minimalizace administrativních bariér, a tedy optimalizovaný legislativní základ. Tím by měl být zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie rozeslaný v červenci 2024 do meziresortního připomínkového řízení (jedná se o společný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj společný).

Česko dál v EU výrazně zaostává za většinou států ve využívání solární a větrné energie. Zatímco v unii měla výroba elektřiny ze slunce a větru loni podíl dohromady 30 procent a poprvé překonala zastoupení fosilních zdrojů, v ČR tento podíl činil 6,6 procenta. Tempo růstu podílu solárů v Česku v poslední době zpomaluje, ještě horší je situace u větrné energetiky.

Česko podle Hnutí Duha zaostává v plnění cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména v rozvoji větrných elektráren. Hnutí to uvedlo ve zprávě, která vychází ze zveřejněné statistiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) mezi roky 2010 až 2024. Ministerstvo sdělilo, že údaje za loňský rok zveřejní až letos v prosinci. Dodalo, že do roku 2030 má být podíl obnovitelných zdrojů v Česku 30,1 procenta.

Čtěte také: Znečištěné ovzduší a zdraví

Dotační výzva ve výši 104 milionů korun podpoří obce a kraje při přípravě a vymezení akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny. Tyto zóny mají umožnit zjednodušené a rychlejší schvalování projektů obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo.

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech.

Stát poskytne minimálně jednu miliardu korun na další rozvoj energetických společenství v Česku. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spolu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) k tomu spustily novou dotační výzvu z evropského Modernizačního fondu pro komunitní projekty obnovitelných zdrojů energie. V případě potřeby jsou úřady připraveny dotace navýšit o další miliardu korun.

Evropská unie zvažuje možné kompromisy, jejichž cílem je prolomit patovou situaci ohledně schvalování nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Evropská komise navrhla již na začátku července snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Země jako Česko, Francie, Itálie či Polsko tento návrh odmítají jako příliš ambiciózní, nicméně jsou státy, pro které je naopak 90 procent minimum.

Čtěte také: Data o emisích CO2

Úpravy klimatických cílů EU podle analytiků sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech. Analytici také poukazují na to, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je ve skutečnosti upevněním Green Dealu.

V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.

Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce. Omezit svůj komfort či platit více za udržitelnější produkty je ochotno 12 procent z nich.

V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. Na briefingu to řekli odborníci z neziskové organizace Fakta o klimatu.

Z 57 projektů zaměřených na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu vybrala porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Ucházejí se nejen o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale také o Cenu sympatie, o které rozhodují lidé hlasováním na webu.

Čtěte také: Czech Republic Recycling

Téměř v každé druhé obci v Česku je alespoň jeden projekt podpořený z evropských dotací programu Životní prostředí (OPŽP). Od roku 2007 podpořil program více než 32.000 projektů zaměřených na ochranu přírody, hospodaření s vodou, snižování energetické náročnosti budov či zlepšování kvality ovzduší. V aktuálním období od roku 2021 do roku 2027 je pro program vyčleněno 53,9 miliardy korun.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Je nesporné, že změna klimatu je jednou z nejvážnějších globálních hrozeb, před nimiž svět stojí. V průběhu tohoto roku jsme byli svědky extrémních a různorodých klimatických jevů na celém světě. Abychom mohli změně klimatu účinně čelit, musíme jednat společně. Všechny smluvní strany se musejí na zajištění naší budoucnosti spravedlivě podílet a být součástí nového ujednání.

Zde v Paříži musíme dosáhnout právně závazné mezinárodní smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s předindustriálními hodnotami nepřekročil hranici 2 °C. Je také důležité, aby nám nová smlouva umožňovala v průběhu času navyšovat ambice. Nová smlouva musí být vyvážená, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost dalším zásadním otázkám budoucího klimatického režimu. Opatření pro snižování emisí skleníkových plynů musí být propojena s adaptačními opatřeními tak, aby vedla k omezování nepříznivých dopadů změny klimatu.

Přijetím účinné, trvalé a spravedlivé smlouvy zde v Paříži vyjádříme naši odpovědnost vůči současným i budoucím generacím.

tags: #53 #miliard #rocne #externi #naklady #greenpeace

Oblíbené příspěvky:

• Dopady klimatu na Česko
• Rododendrony a kompost
• Praktický průvodce tříděním odpadu
• Využití 40l odpadkového koše
• Koše na tříděný odpad: Jak vybrat ten správný?