Podnebí je dlouhodobý průměr atmosférických podmínek (teplota, srážky, vlhkost, sluneční záření, vítr atd.) v určité oblasti na Zemi. Podnebí může být popsáno v termínech klimatických zón, jako je například tropické, subtropické, mírné nebo polární podnebí. Podnebí může být charakterizováno jako průměr počasí po určité období, například po dobu několika desetiletí. Počasí se týká krátkodobých atmosférických podmínek na určitém místě a čase, jako jsou teplota, vlhkost, srážky, vítr a oblačnost.
Podnebí je ovlivňováno mnoha faktory, jak globálními, tak lokálními:
Podnebný pás je oblast na Zemi, která má charakteristické klimatické podmínky. Tyto podmínky jsou určeny geografickou polohou, nadmořskou výškou, vzdáleností od oceánů, hory a dalšími faktory. Podnebné pásy se od sebe liší především teplotou a srážkovými podmínkami, které jsou charakteristické pro danou oblast. Mezi nejznámější podnebné pásy patří rovníkový, subtropický, mírný, studený a polární pás.
Uhelný a ropný průmysl, politická lobby, mediální magnáti a řada jednotlivců strávili posledních třicet let vytvářením pochyb o globálním oteplování a změně klimatu. Zdá se ale, že jejich vliv na veřejné mínění klesá. Dva nedávné průzkumy uvádějí, že více než 75 % Američanů je přesvědčeno, že současnou změnu klimatu způsobují lidé. K tomuto posunu přispěly školní stávky za klima, protesty hnutí Rebelie proti vyhynutí, vlády členských států vyhlašující stav klimatické nouze, lepší informování médii a rostoucí počet extrémních povětrnostních událostí.
Spolu s veřejným míněním se ale mění i lobbing. Používá mnohem jemnější, ale i podlejší strategie. Začalo se jim říkat „klimatický sadismus“. Zdá se mi proto důležité, abychom byli schopni jednotlivé druhy popírání rozpoznat.
Čtěte také: Dramatický život ekologa
Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Nejsilněji teplota stoupá v polárních oblastech.
Voda uvězněná v ledu se tak dostává do oceánu. Oblasti jako Bangladéš, Florida nebo severní Evropa jsou bezprostředně ohroženy i při relativně malém tání. Kdyby roztál všechen polární led, zvedla by se hladina oceánu asi o sedmdesát metrů. To by například v Evropě poslalo pod vodu Londýn, Berlín, Stockholm nebo skoro celé Nizozemsko a Dánsko.
Už nyní vysychají Himálaje a Tibet, které jsou významným zdrojem vody pro velké řeky v nejhustěji osídlené oblasti Pákistánu, severní Indie a Číny. Sušší se stává také jižní Evropa, už tak nedostatkem vody trpící Blízký východ nebo hustě osídlené pobřeží Guinejského zálivu. To s sebou nese i hrozbu společenských a politických konfliktů o vodní zdroje.
Změny v teplotě a srážkách povedou i k posunu klimatických pásů. V Evropě by byl posun docela drastický: klima současné střední Evropy včetně Česka by se posunulo do Finska a severního Ruska a místo něj by tu zavládly subtropy s horkými léty typické nyní pro severní Itálii nebo Chorvatsko. Část Španělska by se proměnila v poušť. A poušť by ovládla ještě větší části Blízkého východu, střední Asie či jižní Afriky. Rozšířila by se také na západě USA. Ve velkých oblastech Kanady by místo celoročně chladného subpolárního klimatu zavládlo vlhké kontinentální klima s teplými a na jihu země i horkými léty. V části Amazonie by se pak podnebí tropického deštného pralesa proměnilo na klima typické pro savany.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
tags: #arktický #podnebný #pás #klimatické #změny #dopady