Investice do průmyslové výroby a snižování emisí v České republice

14.12.2025

Návrh Evropské komise (EK) snížit emise do roku 2040 o 90 procent je podle zástupců energeticky náročných odvětví českého průmyslu nesplnitelný a bude snižovat konkurenceschopnost českých firem na světovém trhu. Návrh podle nich vychází z nerealistických předpokladů a opomíjí skutečnost, že v EU zatím nejsou podmínky nezbytné pro investice do zelené transformace průmyslu v jednotlivých zemích.

Pro ČR jako zemi s vysokým podílem průmyslu na HDP by podle zástupců firem byly dopady zvlášť negativní a dotkly by se krom jiného výroby ocele, vápna, skla, keramiky, papíru, cementu, cihel či chemického průmyslu. "České firmy připravují řadu projektů na snížení emisí.

Revize systému EU ETS a dopady na průmysl

Členské státy (ČS) pod vedením českého předsednictví dosáhly společně s Evropským parlamentem (EP) a Evropskou komise (EK) koncem loňského roku shody nad podobou zásadní revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Výsledkem trialogu je navýšení ambice redukovat emise v sektorech spadajících pod EU ETS o 62 % oproti roku 2005. Do systému bude nově plně zahrnuto letectví a postupně se připojí i námořní doprava či spalování odpadů. Nového cíle má být dosaženo pomocí několika nástrojů včetně rychlejšího odvodu povolenek do tzv. rezervy tržní stability a jednorázového zrušení určitého objemu povolenek. To povede ke snížení počtu povolenek v systému a navýšení jejich ceny.

Dále vznikne paralelní obchodovací systém (tzv. EU ETS II), jenž od roku 2027 zpoplatní emise z paliv na úrovni dodavatelů pro sektor silniční dopravy, budov či průmyslových zařízení. Tato zařízení doposud nespadala pod EU ETS, ať už z důvodu menší výrobní kapacity či nezahrnutí daného typu aktivity do emisního obchodování. Cena povolenky pro tento systém je dočasně zastropována na 45 eurech, tedy asi polovině ceny povolenky v původním systému.

Stávající dekarbonizační fondy pod EU ETS podporující investice do modernizace energetických systémů a snižování emisí v „chudších“ státech EU (Modernizační fond) a dekarbonizační inovace v celé EU (Inovační fond) budou finančně posíleny, a to i díky rostoucím výnosům z prodeje zdražujících se povolenek.

Čtěte také: Ohrožené čínské investice

Ačkoliv lze některé výše uvedené výsledky trialogových jednání považovat za pozitivní, průmysl a jeho nastartované dekarbonizační úsilí bude čelit obrovskému riziku v podobě pravidel pro přidělování bezplatných povolenek. Připomeňme, že bezplatná alokace má z hlediska průmyslu dvě zásadní a navzájem provázané úlohy: 1) chránit, tj. snížit náklady evropských výrobců za povolenky a udržet tak jejich konkurenceschopnost na světovém trhu (výrobci ze třetích zemí podobné náklady nenesou), a 2) motivovat, tj. podpořit přibližování emisí v daném zařízení k tzv. referenční hodnotě (benchmarku) odvozené od náročnosti „nejlepších“, tj. nejméně emitujících zařízení.

Zavedení CBAM a dopady na konkurenceschopnost

Výsledek revize směrnice EU ETS a zavedení CBAM povede k dramatickému snižování bezplatné alokace, a to již od roku 2026. Na většinu zařízení totiž významným způsobem dopadne změna hranic benchmarků v rámci EU ETS, které zahrnou např. alternativnější způsoby výroby či zohlední širší používání biomasy. To může způsobit okamžitý propad hodnoty benchmarku platného v období do roku 2020 až o 50 %. I emisně velmi efektivním zařízením se tak rázem může zkrátit alokace na polovinu.

Do hry navíc vstupuje CBAM, tedy systém zpoplatnění emisí dovážených ve vybraných produktech ze třetích zemí do EU. Po nástroji jako je CBAM průmysl v EU dlouhodobě volal, avšak od počátku požadoval zachování úrovně benchmarkové alokace, a to alespoň do doby, než bude jasně prokázána účinnost CBAM, a než většina zařízení v EU dokáže významněji snížit emise (spíše po roku 2030). Česká pozice toto reflektovala, nicméně finální kompromis bohužel požadavky průmyslu ignoruje.

Snižování alokace v případě výrob spadajících pod CBAM (v ocelářství jde o většinu kategorií výrobků a některé výrobní vstupy) začne od roku 2026, přičemž již v roce 2030 půjde o polovinu bezplatné alokace a v roce 2034 už nebudou přiděleny žádné povolenky.

Výrobci ve třetích zemích, kteří do EU vyváží jednotky procent celkové výroby, zaplatí pouze za emise v těchto produktech dovážených do EU. Náklady za CBAM si tak jednoduše rozloží na veškerou výrobu, zatímco výrobce v EU bude platit za veškeré emise z veškeré výroby.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v Německu: Investiční přehled

Dodejme, že alokace povolenek zdarma může být zařízením v EU plošně krácena i z důvodu celkového nedostatku bezplatných povolenek v systému EU ETS, což je ve světle schváleného posílení odběru povolenek pravděpodobný scénář. V této souvislosti je důležité zmínit, že řada firem dokáže z objektivních důvodů do roku 2030 realizovat dekarbonizační opatření jen na některých zařízeních, zatímco zbytek výroby bude nadále záviset na dosavadních technologiích. Takové firmy tedy budou platit vysoké částky za povolenky a další náklady související se zpřísňující se evropskou environmentální legislativou.

Co to pro evropský průmysl v kostce znamená? Bude více prostředků na investice, ale rychlý pokles bezplatné alokace povolenek a její postupné nahrazení nevyzkoušeným a rizikovým CBAM oslabí v kombinaci s rostoucí cenou povolenky konkurenceschopnost evropských firem. Riziko přesunu výroby mimo EU tedy existuje, což by vzhledem k většinou vyšší emisní intenzitě ve třetích zemích bylo z pohledu dekarbonizace a ochrany klimatu zcela kontraproduktivní.

Investice do ekologizace výroby v českých firmách

Průmyslové podniky v Česku dostanou 15 miliard korun na ekologizaci své výroby a snížení spotřeby. Cílem je omezení vypouštěných emisí. Stát k tomu vyhlásil novou dotační výzvu. Peníze použije z modernizačního fondu, získají je například výrobci oceli, stavebních materiálů nebo firmy z chemického či potravinářského průmyslu.

„Snažíme se podpořit naše firmy, které přecházejí na obnovitelné zdroje a investují do energeticky úsporných opatření a do snižování emisí. Nová výzva navazuje na ty předchozí, kterých bylo celkem pět. Průmyslové podniky z nich mohly čerpat přes dvacet miliard korun,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Peníze z modernizačního fondu dostanou výrobní podniky a další organizace, které patří k největším producentům oxidu uhličitého. Jde například o výrobce oceli a železa, stavebních materiálů, papíru, zástupce chemického či potravinářského průmyslu, ale i velká nemocniční zařízení. Dotaci podle ministerstva mohou firmy získat na modernizaci zdrojů energie i výrobních a zpracovatelských zařízení ke snížení spotřeby a omezení škodlivých emisí.

Čtěte také: Odpadové hospodářství v Polsku: Investice

„Jsou to takové technologie, které snižují celkovou spotřebu energie nejméně o 20 procent ve srovnání se stavem před poskytnutím podpory, nebo snižují přímé emise skleníkových plynů alespoň o 40 procent ve srovnání s předchozím stavem,“ popisuje podmínky ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Firmy dosud přihlásily do všech dotačních výzev ENERG ETS 37 projektů, na které žádají dohromady 37 miliard korun. To podle ministra výrazně převýšilo sumu, kterou k tomu dosud stát měl. „Nyní přichází velká injekce dalších 15 miliard. Modernizace průmyslu je nejen z pohledu životního prostředí naprosto zásadní. Jsme průmyslovou zemí a chceme jí také zůstat, ale potřebujeme modernizovat český průmysl a firmy, abychom si do budoucna udrželi také konkurenceschopnost,“ dodal Hladík.

Příklady investic do snižování emisí

Investice s maximálním využitím automatizace, snižování emisí CO2, úspory energií a první konkrétní kroky k udržitelné výrobě oceli charakterizují rok 2024 v Třineckých železárnách. „Důležitým mezníkem v procesu transformace hutní prvovýroby bude dokončení veškeré dokumentace potřebné pro zahájení přípravných prací projektu dekarbonizace výroby oceli, který bude do roku 2030 završen výstavbou nové elektrické obloukové pece,“ říká generální ředitel Třineckých železáren (TŽ) Roman Heide.

Největší strategická investiční akce letošního roku se dotkne výroby třineckých kolejnic. Nová technologie jejich tepelného zpracování s předpokládanými náklady zhruba 900 milionů korun vyvrcholí na podzim, spuštěna bude v listopadu. „Umožní rozšířit výrobkové portfolio a nabídnout výrobek s delší životností. S transformací výroby s cílem snížení uhlíkové stopy souvisí i připravovaná stavba železorudné briketační linky. Podstatou technologie je proces výroby vysokopecní vsázky studenou cestou. U tohoto projektu se huť uchází o dotaci z Modernizačního fondu. Zprovozněná by měla být do konce roku 2027.

Bc. Bohumínský závod ROCKWOOL, výrobce tepelně izolačních a protipožárních izolací z kamenné vlny, investoval 60 milionů Kč do snížení emisí oxidů síry a plynných složek spalin. Nové technologie a zařízení přispěly k poklesu hodnot emisí u některých složek spalin až o 50 %. „Nové technologie přinesly v praxi snížení hodnot emisí u některých složek spalin až o 50 %. Aktuální investice umožnila bohumínské společnosti modernizovat výrobní závod a zlepšit tak dopady výroby na životní prostředí.

Dohoda o čistém průmyslu (CID)

Dohoda je odpovědí na několik zásadních výzev. Evropa se dlouhodobě potýká s vysokými cenami energií, což negativně ovlivňuje konkurenceschopnost místního průmyslu. Současně čelí silné konkurenci ze strany USA a Číny, kde jsou podmínky pro podnikání často výhodnější. Dalším zásadním faktorem je klimatická politika Evropské unie, která jasně stanovuje cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Aby evropský průmysl obstál v těchto podmínkách, musí přejít na čistší a efektivnější způsoby výroby.

Hlavní cíle dohody

Snížení cen energií prostřednictvím reforem energetického trhu a podpory obnovitelných zdrojů.
Posílení investic do inovací a nových technologií.
Snížení administrativní zátěže spojené s přechodem na udržitelnou výrobu.
Zajištění energetické bezpečnosti.
Udržení pracovních míst v klíčových průmyslových odvětvích.
Rozšíření dotačních programů, které podnikům pomohou přechod na nízkoemisní ekonomiku financovat.

Konkrétní opatření dohody

Reforma trhu s elektřinou - Zajištění stabilních a konkurenceschopných cen energií prostřednictvím dlouhodobých smluv na elektřinu (PPA, CfD) a většího podílu obnovitelných zdrojů.
Zrychlení povolovacích procesů - Nová pravidla umožní zkrácení schvalování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů na méně než 6 měsíců.
Podpora inovací a průmyslové modernizace - Zvýšení veřejných i soukromých investic do dekarbonizace, digitalizace a udržitelných výrobních procesů.
Zajištění dostupných surovin - Plán na diverzifikaci dodavatelských řetězců, aby Evropa nebyla závislá na dovozu klíčových materiálů.
Rozvoj vodíkové ekonomiky - Podpora výroby a využití nízkoemisního vodíku pro průmysl a dopravu.
Zlepšení infrastruktury a síťového propojení - Investice do modernizace přenosových sítí a strategického rozvoje energetické bezpečnosti v EU.