Babiš, odpadkové koše a problém s čistotou v Praze

Nynější český premiér a vůdce svérázného politického hnutí ANO Andrej Babiš jde v komunikaci se svými voliči stále blíž a blíž “nejlidovějším masám” a naznačuje, že řeší i běžné problémy všedního dne. Babišovi se nelíbí to, že když šel se svou ženou Monikou z oběda v luxusním hotelu v centru Prahy, narazil nejen na směnárnu s nevýhodným kurzem eura, ale také na přeplněné koše. Ty dává za vinu vedení magistrátu i radnici Prahy 1.

Předseda vlády se v neděli vrátil k situaci, kterou medializoval v pátek odpoledne prostřednictvím svých sociálních sítí, kdy narazil na přeplněný odpadkový koš v centru Prahy. „Hned další věc, kterou jsem si vyfotil, byl přeplněný odpadkový koš, a nebyl jediný.

Podle Andreje Babiše se na jiných místech ve světě daří takové situace zvládat lépe než v centru Prahy. „Viděl jsem, jak pan primátor a jeho fanoušci tvrdí, že ty koše, přetékající odpadky, vlastně problém nejsou. Já vám teda nevím, ale kdybych byl primátor tak mě by taková věc štvala. Chodil bych to občas kontrolovat. No a vždycky, když bych to viděl, tak bych volal šéfovi Pražských služeb. To je ta firma, která uklízí v Praze odpadky, stoprocentně ji vlastní město, takže to s ní primátor může řešit.

Reakce primátora na páteční Babišovy statusy nenechala dlouho čekat. „P.S.: Vyřiďte panu premiérovi, že se mnou Prahu může řešit přímo. Číslo na můj mobil má, visí veřejně na webu. Praha se dlouhodobě potýká s masivním přílivem turistů, často řeší také nekázeň zahraničních turistů.

Praha postupně začne vyměňovat zelené odpadkové koše za nové. Nové koše odpovídající designu městského mobiliáře mají být levné, odolné a vzhlednější. Technická správa komunikací první koš umístí na v pátek na Praze 3.

Čtěte také: Česká republika a Green Deal

„Představujeme vám nový plastový koš pro Prahu. Je super odolný, je nízkonákladový, tiskne se jednoduše na 3D tiskárně. Jeho design je odvozený od nového pražského mobiliáře. Způsob, kterým Hřib koše Pražanům představil, však vyvolal rozporuplné reakce. Ve videu nový koš totiž rovnou podrobil zátěžové zkoušce.

Do diskuse se vložil i architekt Adam Gebrian: „Cokoliv, co je umístěno do veřejného prostoru, může být zničeno, a když je to podáno jako výzva, je ta pravděpodobnost myslím ještě o něco vyšší,“ podotkl architekt. „K ničemu jsem nevyzýval. A jak říkám, koš je super odolný, ale určitě ne nezničitelný.

Otazníky ale lidé zvedají i nad tím, zda se výroba pomocí 3D tisku skutečně vyplatí. „3D tisk je extrémně neefektivní, protože takový koš se tiskne několik dní! Tím pádem bývá velice drahý, ale taky energetický náročný pro výrobu jakékoli komerční využití. Je možné, že cena bude podobná jako u vstřikovaného plastu, protože se jedná o státní zakázku, nicméně energetická náročnost by se měla brát také v potaz,“ namítl Tom J.

Prvotní informace, že koše má vyrábět firma Prusa Research, firma vyvrátila. „Prusa Research koše pro Prahu nevyrábí a ani vyrábět nebude. Sériová výroba podobného produktu na 3D tiskárně by nedávala ekonomicky žádný smysl a předpokládáme, že koše jsou vyráběny klasicky vstřikolisem. Jediný kontakt, který jsme v této souvislosti měli, byl s TSK Praha, které u nás poptávalo vytištění jednoho kusu koše jako vzhledového prototypu.

„Výměna nevzhledných zelených odpadkových košů je dalším z kroků na cestě k modernizaci městského mobiliáře. Chceme, aby Praha byla městem, kde se lidé budou cítit dobře a kde budou mít k dispozici moderní a funkční služby,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib. Věří, že design košů přispěje k celkovému zkvalitnění veřejného prostoru.

Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?

„I proto bude mít každý koš také QR kód pro přímé hlášení závad v aplikaci Změňte.to,“ doplnil Hřib. V rámci projektu bude v průběhu listopadu instalováno celkem 150 nových odpadkových košů na vybraných místech v Praze 3. Tyto koše budou podrobeny důkladnému testování, které zhodnotí jejich funkčnost, odolnost a celkový přínos pro čistotu města. Nové koše se vyznačují moderním designem vycházejícím z pražského mobiliáře s vylepšenými vlastnostmi, jež usnadňují jejich obsluhu a údržbu.

Součástí koše je štítek, který umožní identifikovat vlastníka koše, případně nahlásit přes aplikaci Změňte.to jakékoli problémy. A nebude chybět ani piktogram a prostor pro típání cigaret.

„Obyvatelé města si určitě TSK nespojují s mobiliářem, ale TSK v Praze instalovala více než tisíc laviček a obsluhuje 6300 odpadkových košů a mnoho dalších mobiliářových prvků ve veřejném prostoru. Proto se soustředíme i na vývoj prvků nových. Vývoj i samotná výroba nového typu odpadkových košů byly náročným, ale vlastně i zábavným procesem, který se neobešel bez spolupráce mnoha lidí,“ řekl Filip Hájek, generální ředitel TSK.

Výroby nových košů se ujala česká firma Elkoplast. „Spojit naši snahu s českým výrobcem plastového mobiliáře byla trefa do černého. Zkušenosti s funkčností jednotlivých dílů a know-how, jak nejlépe přetavit naši vizi do funkčního výrobku, jsou nedocenitelné. Zaměřili jsme se nejen na vzhled a cenu, ale testovali jsme i funkčnost, kvalitu provedení a materiálu. Zvolená technologie nám umožňuje udělat velmi odolný koš, který doufáme vydrží mnohem více než současné koše,“ dodal nakonec šéf TSK Hájek.

Technická správa komunikací hodlá testovat 150 nových košů převážně na území Prahy 3. Pokud se koše osvědčí, budou postupně umisťovány v dalších částech Prahy.

Čtěte také: Změna klimatu v ČR

Výrobek je jednolitý a odolný vůči mnoha chemikáliím. Zároveň jej lze snadno zrecyklovat. Cena koše z testovací sady je 4300 korun bez DPH.

Města nejen na jižní Moravě se po zimě pustila do odklízení psích exkrementů. „My uklízíme, ale máme malé bobíky. „Tady býval odpadkový koš. Už není, tak si nosíme sáčky z domu,“ pokračuje paní s tím, že si také všímá toho, že jakmile roztaje sněhová pokrývka, na trávnících mezi domy se objeví to, co dosud skrývala.

„Vadí nám to, protože pak se člověk bojí stoupnout na trávník. „Není to jen po zimě. Myslím si, že je to pořád. Ale po zimě je to teda nejhorší,“ dodává jedna z obyvatelek sídliště. „Psí exkrementy jsou vidět, protože slezl sníh, tráva, která by je trošku schovala, neroste, takže jsou na chodnících, jsou na zelených plochách a jsou samozřejmě vidět.

V Blansku proto nedávno začala očista města, která se přibližně v tuto dobu opakuje každý rok. Do ulic vyrazil pracovník Technických služeb se speciálním vysavačem, který psí hromádky sbírá. To v Brně, konkrétně v jeho největší městské části Střed, problémy s psími exkrementy, které se objeví po zimě, nejsou.

„Obecně se však dá říct, že my máme ten úklid tak kvalitně pokrytý, že nějaké speciální akce dělat nemusíme, protože historické jádro se čistí denně a ostatní lokality městské části se uklízí dvakrát týdně. Úklid centra Brna od psích exkrementů stojí měsíčně skoro 160 tisíc korun.

„Největší potíže jsou v sídlištních celcích, kde je samozřejmě velká koncentrace obyvatel a s tím je spojené množství chovaných psů,“ uvádí zástupce ředitele Městské policie v Blansku Stanislav Sotolář. Povinnost majitelů uklízet je dána vyhláškou. „Pokud strážník zjistí porušení obecně závazné vyhlášky, tak projedná přestupek s přestupcem. To znamená, že posoudí, zda postačí domluva. Pokud podle jeho posouzení domluva nepostačí, tak potom přistupuje k uložení sankce. Na místě to lze řešit blokově do tisíce korun.

Zavřené hranice okresů jsou důvodem, proč do příměstské přírody vyráží daleko víc návštěvníků než obvykle. Platí přímá úměra: čím víc přijde návštěvníků, tím víc po sobě zanechají odpadků. Existuje přímá úměra také mezi počtem odpadkových košů a množstvím odpadků v lesích? Tuto hypotézu se krnovští lesáci rozhodli ověřit experimentem.

Lesní správa města Krnova hospodaří na turisticky atraktivních místech na Ježníku jako je rozhledna Vyhlídka, Ježečkův palouček, Senná bouda a Jelení studánka. „Někdy jsou koše poloprázdné, jindy takzvaně přetékají. Tehdy se stává, že si návštěvníci stěžují na nepořádek, protože často vítr tyto odpadky rozfoukává po okolí. „Tam hned od počátku žádné koše nebyly. Problémy s odpadky jsou tam pouze občasné. Tak jsme dospěli k názoru, že odpadkové koše z lesa odstraníme a budeme spoléhat na slušnost návštěvníků.

„K důvodu odstranit odpadkové koše nás dovedla také skutečnost, že například ve všech národních parcích v České republice to již udělali před námi. Nepočítáme, že tímto krokem se okamžitě zbavíme odpadu v lese, ale věříme v rozumné uvažování návštěvníků. Nikdo se přece nechce rekreovat v zaneřáděném prostředí.

Také v lese platí, že je potřeba rozlišovat různé typy odpadu. Nejčastějším problémem jsou zde PET lahve, plechovky, krabice od nápojů, jednorázové kapesníky a vlhčené ubrousky. Papírový kapesníček se dá ekologicky zlikvidovat zahrabáním nebo strčit pod kámen. Zatímco volně pohozený kapesník se rozkládá pět měsíců a hyzdí okolí, zahrabaný zmizí z přírody podstatně rychleji. Vlhčený ubrousek ale není z papíru, takže do přírody rozhodně nepatří. Pejskaři se už naučili po svých mazlíčcích uklízet hromádky.

Japonsko je země, ve které jen málokdy ve městech narazíte na odpadkový koš. Z veřejných míst zmizely hlavně kvůli bezpečnosti po útocích smrtelným sarinem v tokijském metru před dvaceti lety. I tak je ale v japonských ulicích čisto. Odpadky si lidé nosí do svých popelnic domů. Většina jejich obsahu se promění v teplo ve spalovnách. Pro některé kousky ale Japonci našli využití, které neznáme ani v Česku.

Podle vrchního ředitelem sekce ochrany životního prostředí českého ministerstva životního prostředí Davida Surého je Japonsko na zpracování kusů betonu, cihel, železa ale třeba i sádrokartonu a dalšího stavebního materiálu expert.

„Různé nečistoty při výrobě oceli mají tendenci pěnit. Abychom tomuto pěnění zabránili, dá se použít materiál zvaný Eco-Foam. Surovinami pro něj je prach z této továrny v kombinaci s plasty, papírovým odpadem a dřevním odpadem. Tyto suroviny se slisují a zpevní při teplotách přes 100 stupňů Celsia, tím vzniká materiál, který nazýváme Eco-Foam, který dodáváme různým výrobcům oceli,“ vysvětluje ředitel Kenta Kato.

Kousek od recyklační linky na stavební odpad stojí kovošrot o velikosti fotbalového hřiště. Ten už Čechy tak moc nepřekvapí. Kovový odpad tu recyklují podobně. Před pěti lety z něj ale vytvořili přeci jen dost netradiční výrobek.

„V roce 2020 se v Tokiu konaly olympijské a paralympijské hry. Pro sportovce se vyrobilo přibližně 5 000 zlatých, stříbrných a bronzových medailí,“ chlubí se mluvčí firmy Kenji Morita. „Jednalo se o světovou premiéru, protože medaile byly vyrobeny výhradně z recyklovaných materiálů pocházejících z použitých výrobků. Naše společnost RE-TEM spolupracovala při zpracování materiálu v tomto projektu,“ dodává.

Zaměstnanci ve speciálních oblecích s respirátory třídí ve velké hale s pavučinou modrých trubek a dopravních pásů mimo jiné i stavební odpad. Od té doby udržují vztahy s různými místními úřady a díky tomu zvýšili objem zpracovaného odpadu a rozšířili recyklované produkty.

Teď jim tu na dvoře mezi vysokými jeřáby roste hromada bankomatů. Japonsko totiž loni změnilo podobu bankovek s hodnotou deset tisíc, pět tisíc a tisíc jenů. A staré bankomaty je nerozpoznají. Banky je proto vyměňují a ty vysloužilé míří k recyklaci.

tags: #babis #hrib #odpadkovy #kos #problem

Oblíbené příspěvky:

• Současná ekologie v Česku
• Zdraví a pohoda díky přírodě
• Udržitelné alternativy v textilním průmyslu
• Kvalita ovzduší v Královéhradeckém kraji
• Krásné snímky přírody