Kvalita vzduchu, kterým denně dýcháme, má zásadní vliv na naše zdraví a pohodu. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že 9 z 10 lidí na celém světě vdechuje znečištěný vzduch a expozice znečištěnému ovzduší je odpovědná za 7 milionů úmrtí ročně.
Technologický pokrok sehrál hlavní roli ve znečišťování ovzduší a ohrožuje tím naše fyzické a duševní zdraví. To, že dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vážně poškodit plíce, srdce a cévy, je dobře známý fakt. Možná vás ale překvapí, že kvalita vzduchu má výrazně negativní vliv i na duševní zdraví, a to už od dětského věku.
Znečištění ovzduší představují emise způsobené člověkem, které se uvolňují do atmosféry. Vzhledem k tomu, že stavební průmysl významně přispívá ke znečištění ovzduší, mají organizace v tomto odvětví společnou odpovědnost za omezení množství, které produkují.
Mezi další zdroje znečištění patří:
Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde můžou napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.
Čtěte také: Špatná kvalita ovzduší a opatření
Pokud je člověk dlouhodobě vystavený znečištěnému ovzduší, nepoškozuje to jen dýchací orgány, ale zřejmě také inteligenci a intelektuální schopnosti. Ví se, že vede k mnoha nemocem nejčastěji spojeným právě s mozkem - ateroskleróze, Parkinsonově nemoci, Alzheimerově nemoci, ale také k chronickému únavovému syndromu nebo infarktu myokardu.
Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.
Špatná kvalita vzduchu může drasticky změnit náš život. Může vést k některým zásadním změnám životního stylu, a tím ovlivnit naše duševní i fyzické zdraví současně.
Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity.
V zájmu ochrany veřejného zdraví doporučuje WHO zachování úrovně znečišťujících látek v ovzduší dokonce na nižší úrovni, než pro kterou byly nepříznivé dopady na zdraví zdokumentovány. V září 2021 vydala WHO nové doporučené hodnoty pro kvalitu ovzduší pro šest znečišťujících látek (tzv. klasické polutanty, tj.
Čtěte také: Emise u Ford Ranger
| Znečišťující látka | Imisní limit | Povolený počet překročení |
|---|---|---|
| PM10 (denní průměr) | 50 µg∙m-3 | max. 35 |
| PM2,5 (roční průměr) | 20 µg∙m-3 | - |
| NO2 (hodinový průměr) | 200 µg∙m-3 | max. 18 |
| O3 (osmihodinový průměr) | 120 µg∙m-3 | max. 25 |
Nejnovější report Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) potvrzuje již devatenáct let trvající trend - klesají odhadované zdravotní dopady dlouhodobé expozice třem klíčovým znečišťujícím látkám: jemným prachovým částicím, oxidu dusičitému a přízemnímu ozonu. Report rovněž uvádí, že bylo v EU v roce 2023 více než 180.000 úmrtí spojeno s expozicí jemným prachovým částicím (PM2,5) v koncentracích přesahujících doporučení WHO. Předčasná úmrtí přičitatelná jemným prachovým částicím v EU mezi lety 2005 a 2023 klesla o 57 %. To znamená, že cíl akčního plánu EU pro nulové znečištění - snížit dopad o 55 % - byl pro rok 2023 splněn.
V České republice se podle odhadů snížil počet předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí jemným prachovým částicím o 68,7 % mezi lety 2005 a 2023. Vyjádřeno na 100.000 obyvatel starších 30 let klesl tento ukazatel z 202 na 63. V roce 2023 tak bylo této expozici přičítáno přibližně 4715 úmrtí (95% interval spolehlivosti: 3591-5263 - zdroj).
Přestože se jedná o pozitivní trend, je 95 % obyvatel evropských měst nadále vystaveno koncentracím znečištění, které výrazně převyšují doporučení WHO.
Podle odhadů EEA by snížení znečištění na úroveň doporučovanou WHO v roce 2023 mohlo v EU předejít 182.000 úmrtím přičitatelným expozici jemným prachovým částicím, 63.000 úmrtím souvisejícím s expozicí ozonu (O₃) a 34.000 úmrtím v důsledku expozice oxidu dusičitému (NO₂).
Nejvýraznější zdravotní dopady znečištění ovzduší jsou zaznamenány ve východní a jihovýchodní Evropě, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace znečišťujících látek.
Čtěte také: Analýza Kritiky Odboru Ochrany Ovzduší
tags: #spatna #kvalita #ovzdusi #priciny #dusledky