Co dát vedle kompostu: Praktické tipy a nápady

Kompost je na zahrádce naprosto nezbytná, základní výživa půdy, něco jako cukry a bílkoviny pro člověka. Kompost zakládáme na zastrčeném koutě zahrady, protože ať už ho ohradíme jakkoli, žádná paráda to rozhodně není a určitě bych ho nechtěl mít vedle bazénu nebo letního posezení s krbem. I když jde spíš o to estetické hledisko, protože správný kompost vůbec nesmrdí, je cítit trochu jako lesní půda po dešti a nevím jak pro vás, ale pro mě je to docela příjemná vůně. Zastínění je také důležité, biomasa stále pracuje a v letních vedrech by mohla vysychat a zastavit rozkladný proces. Sice se praví, že je možno za horka zalévat, proč se ale snažit víc, než je třeba?

Co patří do kompostu?

Na kompost dávám úplně všechno, co není toxické a je schopné se rozložit. Ze zahrádky posečenou trávu, kterou nepoužiji na mulč, shrabané listí (ale až na jaře, přes zimu ho nechám ležet pod stromy), drny, vyplety plevel (ovšem bez květú a semen, které by se nemusely rozložit a vyklíčily by nám další rok na záhonech a ty vytrvalé houževnaté plevely s kořínky raději předem předsuším, aby mi v kompostu znovu nevyrostly). Z domácího „bioodpadu" jsou to téměř veškeré zbytky z kuchyně - slupky brambor (ale jenom ty vařené, syrové slupky se špatně rozkládají, je třeba je nejdříve předsušit), zbytky po čištění zeleniny, lógr z kávy, nahnilé ovoce, pytlíčky s čajem a vyluhované bylinky, ale třeba i zbytky vařeného jídla (brambory, rýže, zelenina, pečivo, jenom maso ne, to by asi opravdu smrdělo).

Krom toho můžeme přidat i popel z ohniště, pokud je ovšem z přírodního dřeva, čili ne natřeného či jinak chemicky ošetřeného a z uhlí už vůbec ne. Dále piliny a hobliny (včetně podestýlky od domácích mazlíčků - křečků, králíků a morčat), čistý papír (nebo znečištěný od potravin), noviny, protože tiskařská čerň už dnes neobsahuje olovo ani další toxiny, ovšem ne časopisy s barevnými obrázky, tam už nějaké ty jedy určitě najdeme. Bez problémů můžeme přidat kusy lepenkových krabic zbavených izolepy, papírové sáčky, ruličky toaletního papíru nebo použité ubrousky, všechno samozřejmě opět bez barevného potisku.

Výbornou službu nám prokáží i slepičince a hnůj - od králičího přes ovčí, kozí, kraví až ke koňskému trusu. Logické je, že kompost ke své rozkladné činnosti potřebuje kyslík. Pokud tedy navršíme na sebe metr čerstvě posekané trávy, asi to nebude zrovna ono. Když ale trávu ze sekačky nejdříve trochu předsušíme nebo proložíme třeba popelem, papírem či pilinami a mezi to průběžně přihazujeme kuchyňský odpad, je to přesně to, co po nás mnoha odbornými výrazy požadují moudré příručky.

Jednodruhové komposty

Pokud máme trochu místa navíc, můžeme si vyrobit i jednodruhové komposty. Stačí někde vedle hlavního kompostu umístit dřevěnou bedýnku bez dna, nebo prostě vyrobit zmenšeninu toho opravdického kompostu, do které skládáme pouze jeden druh „materiálu", např. Listový kompost je výhodné založit především tam, kde rostou ořešáky, protože je známá věc, že ořechové listí v kompostu netleje a dokonce zpomaluje zrání, proto se obvykle vyhazuje nebo pálí a to mi přijde dost škoda. Pokud se ale kompostuje zvlášť, samozřejmě může být smíchané s ostatním listím, problémy nejsou žádné a zraje docela dobře. Listy je vhodné před kompostováním nakrouhat nadrobno, stačí je vysypat na zem a přejet přes ně sekačkou. Potom je naskládáme do bedýnky, vždy vrstvu listí a tenkou vrstvu zeminy.

Čtěte také: Průvodce instalací drenáže u odpadu

Dalším zajímavým druhem je rajčatový kompost. Přebytečné listy a postranní výhonky rajčat vrstvíme společně s listy kostivalu a kopřivami, opět každou vrstvu zasypeme menším množstvím země. Tento kompost velice chutná rajčatům, rostou po něm jako divá, rostlinky jsou statnější a úrodnější a téměř netrpí škůdci ani chorobami. Můžeme ho ale dopřát i rostlinám, kde hrozí invaze mšic. Rostliny „nasají" svými kořeny z půdy právě ty vonné látky, které mšice odpuzují a ony se prostě usadí jinde. Obvykle se napadené rostliny stříkají rajčatovým výluhem, toto je pohodlnější varianta pro ty línější.

Určitě je možné experimentovat s dalšími druhy jednodruhových kompostů, např. přeslička s kopřivou by se mohly použít tam, kde je třeba půdě dodat především křemík a zároveň rostliny preventivně chránit před houbovými chorobami a nebo třeba k přihnojení trávníku, další možností je kozlíkový kompost pro zlepšení růstových podmínek slabších a nemocných rostlin, nebo ke květáku a brokolici, u kterých napomáhá vytváření větších a kompaktnějších hlaviček, nepohrdnou jím ale ani rajčata nebo cibuloviny.

Urychlení zrání kompostu

Pro urychlení zrání kompostu se doporučuje kompost až 2x za sezónu přeházet, aby se lépe provzdušnil a už zralý naočkoval ten méně zralý. K urychlení můžeme i bez námahy použít tzv. „urychlovače kompostu", které se dají koupit v podobě bílého prášku (a nebojte, není to žádná pro zahrádku nebezpečná chemie, všechno se do jara rozloží). Vyrobíme jíchu z bylinek (kopřivy, heřmánek, pampeliška, jitrocel, kozlík). Zároveň vyrobíme i medový roztok - 1 díl medu na 4 díly vody (z 10 dkg medu půl litru roztoku). Když je to všechno hotové, smícháme jíchu s medovým roztokem v poměru 8:1 a máme zásobní přípravek hotov. Před použitím mícháme s vodou 1 dl na 10 l vody, tímto proléváme každou vrstvu kompostu.

Používám logicky opět léčivé rostliny, jejichž seznam najdete na konci této kapitoly. Z těch připravuji buď jíchu (zákvas, postup u ekologického hnojení), kterou naředím jako na hnojení a prolévám jednotlivé vrstvy, nebo prostě rozhodím do každé vrstvy usušené bylinky. Funguje to stejně dobře jako koupené urychlovače, je to čistě přírodní a navíc to vznikající zemině přinese i další oboha cení o živiny z použitých rostlin.

Co do kompostu nepatří

Samozřejmě žádné chemikálie, barevné časopisy nebo lakované dřevo. Ale ani všechny zahradní odpady. Například větvičky thůjí, tisů a cypřišků, které často pěstujeme jako živý plot, brzdí rozkladnou činnost kompostu. Vylučují totiž látky, které nesnáší žížaly a další obyvatelé kompostu, kteří se potom houfně stěhují jinam. Stejně se chovají i všechny druhy pelyňků - pravý, pontský, brotan, Černobýl, i estragon, který používáme jako bylinku v kuchyni.

Čtěte také: Jak se vyhnout pokutám za odpad

Podobné je to i s vytrvalými plevely - svlačec, bršlice nebo pýr. Pokud je po vypletí jen tak pohodíme nahoru na kompost, obvykle se nerozloží, znovu se uchytí a i z malých kousků vyrostou zase nové rostlinky. Můžeme je buď předsušit a teprve poté zkompostovat, nebo je přidat do kopřivové či kostivalové jíchy a nebo také spálit a popel použít stejně jako popel z pelyňků či thůjí. I když plevelový popel má ještě jedno specifikum - když se s ním posype místo s tímto druhem plevele, působí jako přírodní herbicid.

Pěstování na kompostu

Pokud se to týká i vás, ale máte k dispozici alespoň částečně zaplněnou kompostovací ohradu, zkuste ji osadit zeleninou. Některé druhy výhřevnost a výživnost tohoto místa ocení a porostou jako z vody. Kompostér můžete osadit různými okrasnými dýněmi, ale proč nevysadit dýni, která bude nejen atraktivní, ale navíc jedlá? Takových druhů je vícero, vyzkoušejte třeba dýni Hokkaido.

Dýně Hokkaido roste a plodí velice bujně. A speciálně z výživné půdy kompostu klidně jedna rostlina vyroste do délky i deseti metrů. Kolem malých rostlinek je praktické položit suchou slámu, pokud máte možnost si ji sehnat. Stačí pár hrstí, které ztíží cestu plzákům, kteří by si na mladé sazeničce pochutnali. Proto je lepší vysadit po deseti centimetrech pár semínek. Kdybyste o jednu dvě rostlinky přišli, budete mít další. Hokkaido můžete nechat „táhnout“ po zemi, svými „zelenými úchytkami“ se rádo bude plazit i po plotu. Velké žluté květy nabízí při růstu pěknou podívanou, speciálně, když do nich vlítne včela. Dýni často zalévejte. Čím vydatnější bude zálivka, tím bude růst a dozrávání plodů rychlejší.

Pěstovat na kompostu můžete i okurky nakládačky. Stejně jako dýně je můžete sázet až nyní po zmrzlých. Času, aby vyrostly a už v červenci plodily, mají dost. Pokud chcete zvýšit výnosnost, udělejte si v kompostu nějakou oporu. Vhodně poslouží třeba již vyřazený sušák. Fantazii se meze nekladou. Okurka se po nízké opoře ráda poplazí a nasadí více plodů. A v neposlední řadě se tak sníží riziko plísně v reakci na zalévání. Ideální pro pěstování na kompostu je cuketa. Stejně jako okurky a dýně ocení i tato rostlina jeho teplé a výživné zázemí. I zde se vyplatí okolí rostliny mulčovat slámou, nebo pokud ji nemáte, alespoň usušenou trávou. Rozměrné plody cuket díky tomu nebudou uhnívat.

Na malých zahrádkách se spousta lidí z důvodu nedostatku místa vyhne pěstování brambor, které se rády „roztahují“. Ale není nad to si v létě vychutnat vlastní vypěstované brambory, třeba jen s máslem a solí. Proto si zkuste alespoň pár rostlin vypěstovat na kompostéru. A do spodní vrstvy položte brambory s malými klíčky, nebo alespoň s jejich zárodky. A občas během růstu zalévejte. O více se starat nemusíte. Po dvou třech týdnech ukážou první listy. A můžete se pak už jen s dalšími členy rodiny sázet, jak velká bude na přelomu léta a podzimu sklizeň. Jak kdy, nečekejte zázraky, ale pár brambor to určitě bude.

Čtěte také: Informace k petici proti drtičce

Kompostování v bytě a na balkoně

Bydlíte v domě nebo v bytě a stýská se vám po přírodě? Vypěstujte si ji na vašem balkoně či parapetu. Můžete tam mít jak rozkvetlé květiny, tak bylinky, ovoce i zeleninu a stačí k tomu jen pár obyčejných truhlíků. Ty pak můžete vyživovat třeba podomácku vyrobeným kompostem. „Nejpříhodnější pro pěstování rostlin je západ či jihozápad. Květináči s rostlinami je dobré zaplnit náš balkon až tehdy, když máme jistotu, že je nezničí chlad. Ještě před tím si ale můžeme v bytě za oknem vypěstovat sazenice. „Já třeba používám na předpěstování kartonové krabice od vajec, ruličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek - ty se ale, na rozdíl od toaletního papíru, kde je velikost ideální, musí nastříhat na menší kousky. Do nich nasypete zeminu nebo substrát a semínka zasadíte. A když vám vyklíčí, můžete je zasadit do květináče i s tou kartonovou ruličkou, která se tam v průběhu roku rozpadne,“ radí Anita Blahušová.

Na balkoně můžete s přehledem pěstovat jak květiny, tak bylinky, zeleninu a ovoce. „Výborné jsou měsíční jahody, vedle toho bych vysázela třeba salát. Tady ale doporučuji spíše listové saláty než hlávkové, které můžete postupně odtrhávat a případně i dosázet,“ tvrdí Anita Blahušová s tím, že zelenina se dá na balkóně pěstovat zcela bez problémů, jen jsou volit ty druhy na to určené. Anita Blahušová upřednostňuje pěstovat v jednom truhlíku více druhů rostlin. „Je zajímavé, že spolu hodně fungují například i ty rostliny, které spolu fungují i na talíři. Třeba bazalka a rajčata nebo kmín a brambory. Takové univerzální rostliny, které prospívají vždy a hodí se ke všemu, jsou měsíček zahradní a aksamitník neboli afrikán. Navíc pomáhají udržovat ostatní rostliny zdravé, pomáhají proti škůdcům apod.,“ tvrdí Anita Blahušová s tím, že například aksamitník je velmi užitečný i proto, že vylučuje do půdy látky, které ji ozdravují a odpuzuje háďátka.

V každém případě je ale podle Anity Blahušové třeba dodávat do květináčů průběžně rostlinám další živiny. Ty totiž rostlina z takto uzavřené půdy brzy vyčerpá. Ideální může být kompost. Stačí si pořídit žížalí kompostér, tedy vermikompostér. Nepoužívají se tady ale naše obyčejné žížaly, ale tzv. žížala kalifornská, která zpracovává odpad podstatně rychleji. Její nevýhodou je to, že musí být v teplotě vyšší než 18 st. C, tedy nemůžete ji mít venku. „Já se přiznám, že mám vermikompostér v kuchyni,“ směje se Anita Blahušová a dodává: „Počáteční obavy, že to bude nehygienické a cítit, se velmi brzy rozplynuly. Žížalí kompostér si můžete běžně koupit, ale také vyrobit. Jsou to jen tři nádoby s víkem na sobě položené, kde to víko musí být proděravělé.

Žížaly vám tak zpracují odpad z kuchyně - slupky, zbytky ovoce, zeleniny, rostlin, skořápky od vajíček, pytlíky s čajem atp. Z toho vám udělají žížaly blahodárný kompost. „Když už budete mít prostřední díl plný kompostu, stačí začít dávat žížalám potravu do horního dílu, ony vám tam brzy přelezou a vy můžete kompost vysypat a použít. A tak stále dokola,“ říká Anita Blahušová s tím, že do dolního dílu kompostéru pak odtéká přebytečná vlhkost, která je ale také velmi užitečná.

Založení kompostu

Správné umístění kompostu je pro úspěšný proces rozkladu rostlinných zbytků zcela klíčové. Najít byste proto měli místo, které je chráněné před přímým slunečním zářením a větrem. Výběr vhodného kontejneru pro kompostování by se měl odvíjet od velikosti prostoru, který máte k dispozici. Na větších zahradách se můžete do jeho stavby pustit i sami. Stačí vám pár dřevěných prken, ze kterých postavíte čtvercovou ohradu. Nezapomeňte však nechat mezi prkny mezery, aby mohl dovnitř proudit vzduch. Pokud si netroufáte na trochu toho kutilství, vsaďte raději na již hotové kompostéry. Kompostéry se nejčastěji dělí na otevřené a uzavřené modely s víkem. Do druhé zmíněné kategorie se řadí také domácí kompostéry, které se hodí do kuchyně nebo na balkon. Pro kompostování v bytě skvěle poslouží ale i vermikompostér, v němž zpracovávají uložený odpad žížaly.

Jak správně kompostovat?

Jádro pudla spočívá v udržení kompostu v podmínkách, kdy není ani příliš suchý a ani příliš vlhký. Pokud vidíte, že vám kompost začíná na povrchu šednout, prolijte ho dešťovou vodou. Následně ho překopejte a přidejte vlhké komponenty. Během tlení dochází k sesypávání kompostu, kvůli čemuž nemají mikroorganismy dostatečný přísun kyslíku. Alespoň jednou za měsíc proto kompost přeházejte a promíchejte zelené s hnědým. V případě, že kompost teprve zakládáte, můžete přidat urychlovač. Během letních měsíců můžete kompost přikrýt netkanou textilií.

Pro mulčování můžete kompost využít už po 9 týdnech od založení. Zralý je ale až v momentě, kdy má tmavě hnědou barvu a voní jako les. Záleží ale také na tom, kolik kompostu máte a co vše jste do něj přidali.

Co nikdy (ne)patří na kompost

Hnědé zlato, jak se kompostu také někdy říká, je poklad pro každého zahrádkáře. Malá ohrádka nebo nádoba dokáže během roku přeměnit kuchyňský a zahradní odpad na výživnou půdu pro rostliny. Zadarmo a bez větších nároků na vaši pozornost. Doma totiž s velkou pravděpodobností neposkládáte kompost tak, aby uvnitř vzniklo dostatečné teplo, které by zničilo patogeny chorob nebo semena plevelů. Proto do svého domácího kompostu nikdy nedávejte rostliny napadené plísní (obzvlášť pozor si dejte u rajčat a okurek) nebo nakvetlý plevel.

Co do kompostu patří

• Ovoce a zelenina: všechny zbytky z ovoce a zeleniny mají ideální poměr sušiny a vody, takže se v kompostu velmi rychle rozloží a obohatí ho.
• Listí a tráva: tráva ze sekačky, shrabané listí, drobné i větší větve (včetně dřevěných pilin nebo štěpky) do kompostu patří a budou ku prospěchu rozkladných procesů.
• Vaječné a jiné skořápky (např. z vlašských ořechů): všechny druhy skořápek můžete do kompostu bez obav přidávat, konkrétně ty vaječné ho obohatí o cenný vápník.
• Kávová sedlina a čajové sáčky: kávový lógr je skvělým hnojivem sám o sobě a čaj vašemu kompostu také prospěje a můžete ho do něj házet i s papírovými sáčky, obojí obohatí kompost o dusík.
• Papír a karton: papírovou složku bude váš kompost milovat. Nasaje do sebe přebytečnou vodu a kompost pěkně provzdušní.
• Trus býložravých zvířat: slepičí a králičí podestýlka včetně trusu, případně třeba kravský nebo koňský hnůj jsou pro váš kompost cennou složkou.
• Dřevěný popel: skvělá uhlíkatá složka dokáže kompost nadlehčit, provzdušnit a přispěje k rychlé přeměně na výživnou půdu.

Co do kompostu nepatří

• Nakvetlý plevel a nemocné rostliny: důvod je jednoduchý - v domácím kompostérů nebudete mít téměř jistě tak vysokou teplotu, aby zničila zárodky nemocí a nežádoucí semena.
• Trus masožravých domácích zvířat: i když by do kompostu přijít mohl podobně jako lidské výkaly, nedávejte ho tam. Může obsahovat zárodky bakterií nebo cizopasníků, takže by hrozilo, že to ve vašem kompostu bude žít víc než je zdrávo.
• Chemikálie a léky: jde o vysloveně nebezpečný odpad, který rozhodně nepatří ani do výlevky ve dřezu nebo toalety. Půdu ve vaší zahradě byste si jimi mohli nenávratně zničit.
• Čistící prostředky a saponáty: láká vás vylít do kompostu vodu po mytí podlahy? Rychle na to zapomeňte, tedy pokud nepoužíváte jen lehký roztok vody s octem.
• Popel z kamen: do kompostu patří pouze popel ze dřeva, všechny ostatní jsou tabu.
• Dětské pleny, vlhčené ubrousky nebo dámské hygienické potřeby: do kompostu nedávejte nic z uvedeného, a to ani v případě, že kupujete “kompostovatelné” výrobky.
• Rozložitelné plasty: toto je pro všechny třídírny odpadu velká neznámá a ani velké firmy zatím moc nevědí, jak s tímto druhem plastu nakládat.

Tohle do kompostu může, ale…

• Kosti: důvod, proč do kompostu neházet kosti, je stejný jako u zbytků z kuchyně. Negativem navíc je to, že se kosti opravdu extrémně dlouho rozkládají (pokud je nenasekáte nebo nenamelete).
• Oleje a tuky: zde jsou dva důvody, které mluví proti používání olejů v kompostu. První je tentýž jako v případě bodu 1, druhým je to, že oleje snadno protečou až do půdy, kde můžou znečistit podzemní vody.

tags: #co #dát #vedle #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Služby rozmetání
• Tok Života
• Nakládání s živnostenským odpadem
• Rizika spojená s klíšťaty v přírodě
• Dotace na úsporné bydlení v chatách a chalupách