Domácí kompostování je skvělý způsob, jak využít věci z ledničky, které již dosloužily, a snížit tak množství potravinového odpadu. Domácí kompostování může mít špatnou pověst. Mezi časté mylné představy o domácím kompostování patří, že je příliš složité, zapáchá a je nepořádné. To může být pravda, pokud kompostujete špatným způsobem, ale naučit se kompostovat správně je ve skutečnosti docela jednoduché. Jak již bylo řečeno, kompostování je vlastně velmi snadné.
Kompostem pak můžete vylepšit svou květinovou zahradu, přihnojit trávník, nakrmit rostoucí zeleninu a mnoho dalšího. Naštěstí bez ohledu na to, kterou cestu si vyberete, je domácí kompostování neuvěřitelně snadné a šetrné k životnímu prostředí. Navíc je to lahůdka pro vaši zahradu. I když to tak nevypadá, správně fungující kompost není jen náhodné seskupení ledajakých organických zbytků. Tato hromada má svůj řád, který podporuje proces rozkladu a přeměny biomateriálu na kompost.
Než začnete, je důležité vědět, že existuje několik typů kompostování.
Nejlepší je, pokud si do kuchyně umístíte speciální nádobu, kam můžete snadno shromažďovat kompostovací materiály při přípravě jídla. Pokud si takovou nádobu nechcete kupovat, můžete si vyrobit vlastní či použít nějakou starší, kterou již nevyužíváte na nic jiného.
Kdo by chtěl kompostovat pouze posečenou trávu ze svého anglického trávníku, kvalitního kompostu se nedočká. Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tzn. veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, roličky od toaletního papíru/ proložka od vajíček atd. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, tedy maso, kosti a mléčné výrobky - tyto materiály mohou obsahovat patogenní látky.
Čtěte také: Kulturní události v Litovli
Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N), aby kompostování probíhalo tak, jak má a vznikl nám kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté hnědé materiály jako např. dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček, roličky od toaletního papíru atp. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.
Kompostování je aerobní proces, to znamená, že potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2 x za rok na jaře a na podzim. Nejlepším nástrojem jsou zde vidle. Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se nám naopak po rozevřená dlaně materiál rozsype, je příliš suchý. Ideální je, aby kompost po rozevření dlaně zůstal kompaktní.
Při kompostování se materiál zahřívá - je to způsobeno činností mikroorganismů. Tzv. horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu až 50-70°C.
Tak si to shrneme. Do kompostu přidáváme jen organické zbytky rostlinného původu a snažíme se myslet na jejich pestrou skladbu. Nejen šlupky a odřezky od ovoce a zeleniny, ale nezapomínáme přidávat také suché a dřevnaté materiály. Hromadu alespoň jednou nebo dvakrát za rok proházíme. Výsledný kompost můžeme prosít přes síto a potěšit půdu na zahradě, v truhlíku nebo klidně někde v parku.
Každý zahrádkář je jiný, takže je na vás, abyste se rozhodli, která metoda kompostování nejlépe vyhovuje vašemu životnímu stylu.
Čtěte také: Dopad obrovské hromady odpadu na mořský ekosystém
Čtěte také: Kompostování: Průvodce
tags: #bigfarm #hromada #kompostu