Biodiverzita: Témata diplomových prací

Biologická diverzita neboli biodiverzita je druhová rozmanitost, genetická variabilita žijících organismů, jejich populací, společenstev a ekosystémů, která je důležitá pro zajišťování nezbytných funkcí existence života na Zemi, jako je produkce kyslíku, čištění vody a vzduchu, regulace klimatu, produkce potravin atd. (2). Péče o zachování biodiverzity je jedním z environmentálních témat dnešní doby.

Význam biodiverzity

Studium biodiverzity stále zaujímá zásadní postavení při studiu vlastností společenstev. Nejnovější experimentální studie však dokazují, že zastoupení ekologických vlastností jednotlivých druhů spíše než diverzita organismů má zásadní vliv na ekosystémy a společenstva.

Biodiverzita v zemědělské krajině

Dnešní zemědělská krajina postrádají v adekvátním měřítku funkční skupiny organizmů (např. opylovači, predátoři, dekompozitoři). To vede k narušení potravních sítí mezi organismy a k následným nepříznivým vlivům na bilanci nutrietů a vody v půdě, gradaci škůdců, síření invazních druhů. Řešením pro obnovu biodiverzity a s ní spojených ekosystémových služeb v krajině je navrhnout krajinné prvky, které by podporovaly co největší spektrum funkčních skupin organismů.

Podstatou realizace práce bude terénní experiment na vybraných lokalitách, které budou charakterizovat různé krajinné prvky. Na každé lokalitě budou k experimentům využity minimálně 4 plochy, s tím že na každé ploše budou rozmístěny pasti na odchyt různých taxonů hmyzu. Po dobu trvání projektu bude v průběhu vegetačního období (duben-říjen) probíhat sběr dat o diverzitě skupin důležitých pro ekosystémové funkce.

Metodika odchytu hmyzu bude záviset na ekologické skupině:

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

• a) opylovači (motýli, čmeláci) budou odchyceni pomocí žlutých misek;
• b) dekompozitoři (saproxyličtí, vrubounovití brouci a střevlíci) budou odchyceni pomocí zemních a oknových pastí a
• c) predátoři (střevlíci, mravenci a pavouci) budou odchyceni pomocí zemních pastí.

Zemní pasti a žluté misky budou na každé ploše rozmístěny v jedné linii po 3 pastech.

Vliv lesního managementu na biodiverzitu

Obnova tradičních forem lesního managementu se stále běžněji stává součástí managementových opatření v plánech péče chráněných územích. Jedním z důsledků aplikace tradičních forem managementu je vznik pařezin neboli výmladkového lesa. Pěstování pařezin je založeno na obrážení pařezu pokácených stromů, které se v krátkém horizontu (3, 7 až více let) znovu pokácí.

Méně se však ví, jakým způsobem tato forma lesního managementu ovlivňuje ekosystémové služby společenstev rostlin a živočichů, které plní dominantní úlohu v ekosystémových funkcích lesa. Jednou z důležitých ekosystémových služeb organizmů je bezesporu predace, která hraje zásadní roli při kontrole herbivorního hmyzu.

Terénní výzkum vlivu pařezení na predační tlak bude probíhat na lokalitě Pavlovské vrchy blízko města Mikulov. Výzkum by spočíval v aplikaci živých (larvy mouchy) nebo umělých návnad (plastelínové housenky) na různé části rostlin.

Herbivorní hmyz představuje jednu z nejrozmanitějších skupin organismů, vliv na jejich přežívání mají dominantně dva mechanismy: nutriční hodnota potravy a predační tlak v prostředí. Vliv těchto faktorů se projevuje ve specifické distribuci jedinců v prostoru. Tento ekologický mechanismus bude řešen na modelovém organismu, kterým je zavíječ (Pleuroptya ruralis).

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Pro zjištění relativního predačního tlaku bude na živnou rostlinu zavíječe (kopřiva) fixována návnada simulující potravní nabídku pro predátory. Návnada bude aplikována do různých výšek rostliny a exponována po dobu 30 minut. Po uplynutí stanovené doby budou návnady zkontrolovány a zaznamenána predace.

Prostorová a časová distribuce predace bude studována na dvou hierarchických úrovních: biotop a rostlina. Srovnávanými biotopy budou interiér a okraj lesa. V rámci rostliny se bude měřit její výška, počet a plocha listů.

Biodiverzita a vzdělávání

Už od mateřských škol by děti měly být vedeny k tomu, že v dnešní době je to právě člověk, který biodiverzitu nejvíce ovlivňuje. Jsme součástí ekosystému a jeho problémy jsou i naše (3). Biodiverzita je důležitá pro život, budoucnost lidí, zvířat i jejich prostředí.

Proto Dekáda OSN 2010-2020 upozorňuje, jak je nezbytné zvýšit povědomí o vlivu každého z nás na ztrátu biologické rozmanitosti. Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), jejímž členem je ZOO Brno, vyhlásila kampaň "Biodiverzita jsme MY“.

Informace a uvědomění si vlivu člověka na životní prostředí jsou v primárním vzdělávání zprostředkovány jako součást základního vzdělávání, vymezeného RVP ZV.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

S využitím akčního výzkumu bude praktická část zaměřena na tvorbu vzdělávacího programu pro žáky základních škol. Prostřednictvím samoobslužných listů a prostředí Zoologické zahrady Brno by žáci měli pochopit, co znamená „Biodiverzita jsme MY“(6).

Biodiverzita a mezinárodní spolupráce

Zvláště v rozvojových zemích, kde je bohatství biologické rozmanitosti největší, je třeba využívat zahraniční spolupráci k rozvíjení konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chile se především od 80. let začalo zapojovat do mezinárodních snah péče o biodiverzitu a od let 90. toto úsilí stále sílí. Stalo se signatářem všech hlavních globálních úmluv, spolupracuje se státy regionu a dohody o environmentální spolupráci podepsalo i v rámci některých smluv o volném obchodu.

V naplňování některých závazků plynoucích z podepsaných úmluv však má Chile jisté rezervy. Nedostatky jsou nacházeny zejména v kontrole dodržování platné legislativy. Regionální spolupráce probíhá úspěšně na multilaterální úrovni, v bilaterálních vztazích je však zejména s Peru a Bolívie potřeba nejdříve urovnat dlouhodobé neshody, aby mohla být započata efektivní spolupráce v oblasti životního prostředí.