Červená sypavka borovice, způsobená houbou Mycosphaerella pini, je onemocnění, které se v posledních letech stalo významným problémem v lesním hospodářství, zejména v souvislosti s pěstováním borovic.
Mycosphaerella pini napadá především borovice, ale může se vyskytnout i na jiných jehličnanech. Mezi nejčastěji postižené druhy patří:
Borovice lesní (Pinus sylvestris) je uváděna jako hostitelský druh ze zahraničí, ale v ČR nebyla na žádné z dosud zjištěných lokalit potvrzena.
Příznaky infekce se mohou lišit v závislosti na hostitelské dřevině a podmínkách prostředí. Mezi charakteristické projevy patří:
Infekce je velmi často patrná na borovici již z dálky, kdy dochází k nápadnému zrezavění jehlic ve spodní třetině koruny, zvláště pokud je v podrostu vysoká tráva.
Čtěte také: Klikoroh borový: podrobný článek
V některých případech nemusí být výskyt M. pini provázen poškozením hostitele. V řadě případů byla M. pini zjištěna až na odumřelém jehličí a v relativně malém počtu spolu s ostatními druhy sypavek.
Bionomie M. pini v našich podmínkách není dosud detailně prozkoumána. Konidie se tvoří v acervuli prakticky po celou vegetační sezónu jak na opadlých jehlicích, tak i na odumřelém pletivu jehlic na stromech. K infekci dochází od konce května do června. Významným vnějším faktorem je vysoká vzdušná vlhkost. Inkubační doba je zhruba 3 měsíce.
Poprvé byla Mycosphaerella pini zjištěna na borovicích importovaných z Maďarska v roce 1999, ve volné výsadbě pak v roce 2000. Největší rozšíření bylo dosud zaznamenáno v oblasti Vsetínska, ŠLP Křtiny a rovněž na lokalitě Březina na Svitavsku.
Mycosphaerella pini je považována za karanténní organismus podléhající ohlašovací povinnosti. Ochranná a obranná opatření proti infekci Mycosphaerella pini na území ČR nejsou prozatím ozkoušena. Jako účinný prostředek je udáván postřik měďnatými fungicidy. Jako vhodná doba aplikace se uvádí období, kdy rašící jehlice dosáhnou zhruba poloviny délky. V našich podmínkách je to období od poloviny do konce května. Po tomto prvním postřiku je vhodné jej ve školkách opakovat ve 14denních intervalech do konce července.
Je třeba odlišit červenou sypavku od jiných sypavek borovice:
Čtěte také: Více o bekyni velkohlavé
V roce 2001 byly povětrnostní podmínky pro vývoj zdravotního stavu lesa příznivější než v roce 2000. Poškození lesa abiotickými vlivy se proti roku 2000 dále snížilo. Celková výše nahodilých těžeb v důsledku působení abiotických vlivů činila 1 272 tis. m3. Celkový objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil včetně lapáků 179 tis. m3, což představuje pokles o 40 % proti roku 2000. V listnatých porostech bylo zaznamenáno přemnožení listožravého hmyzu na celkové ploše 1 300 ha.
Houbové choroby, včetně červené sypavky, byly v roce 2001 ovlivněny příznivými srážkovými poměry. Byl zaznamenán zvýšený výskyt listových skvrnitostí a sypavek jehličnanů. Karanténní červená sypavka borovic působená houbou Mycosphaerella pini byla prokázána ve výsadbách borovice černé na řadě míst na Moravě i ve Slezsku.
Tabulka: Přehled hostitelských dřevin a původců sypavek borovice
| Původce | Hostitelské dřeviny |
|---|---|
| Dothistroma septosporum | Borovice černá, borovice kleč, borovice lesní, smrk ztepilý |
| Lophodermium pinastri | Borovice lesní, borovice černá, borovice kleč |
| Cyclaneusma niveum | Borovice lesní, borovice černá, borovice kleč, borovice pokroucená |
Čtěte také: Informace o hnědé sypavce borovice
tags: #bionomie #červená #sypavka #brovice