Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ): Vysvětlení a význam

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód související se zemědělskými pozemky. BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka je označení pětimístného kódu, který naleznete u parcel pro zemědělskou půdu. Řadí se mezi základní informační zdroje týkající se zemědělské půdy a stanoviště nacházející se na území ČR. BPEJ také udává zhodnocení a třídění půdy, které je závislé na její úrodnosti.

V 70. letech dvacátého století vznikl v Československu systém hodnocení a mapování zemědělského půdního fondu pomocí bonitovaných půdně-ekologických jednotek. V 70. a 80. letech byla prostřednictvím této metody zmapována veškerá zemědělská půda do „bonitních“ map v měřítku 1:5000. Tato klasifikace je s mírnými úpravami používána dodnes v České republice.

Tzv. bonitace zemědělského půdního fondu byla původně prováděna s cílem ocenění a vyhodnocení produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. Tzv. bonitace zemědělského půdního fondu byla zpracována podle Metodiky vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek z r. 1973 a z r. 1974. V roce 1984 byla metodika aktualizována o část týkající se užívání map BPEJ.

Přibližně od r. 2007 je při pořizování dat (např. při aktualizaci BPEJ) v terénu používáno přístrojů využívající GNSS k zaznamenávání polohy vyhodnocovaných sond a popisných informací nezbytných k aktualizaci plošného rozmístění BPEJ. Odpovědným správcem databáze BPEJ je od 1.1. 2016 Státní pozemkový úřad, do 31.12. 2015 jím byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP, v.v.i., v roce 2024 přejmenován na Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i).

Význam jednotlivých číslic kódu BPEJ

Pětimístní kód je označení půdních a klimatických podmínek. Existuje více, jak dva tisíce jeho kombinací. Ty mají za úkol popsat odlišné vybrané charakteristiky zemědělské půdy na různých stanovištích, z různých hledisek.

Čtěte také: Bonitovaná půdně ekologická jednotka

• Klimatický region - označuje jej první číslo. Je v rozmezí 0-9. Teplejší a sušší místa jsou přiřazena k číslům v rozmezí 0-5, 6-9 jsou pak oblasti s nižší teplotou a vyšší vlhkostí.
• Půdní jednotka - označuje druhé a třetí číslo. Jedná se o HPJ (hlavní půdní jednotka klasifikační soustavy) 01-78.
• Sklonitost a expozice - označuje čtvrté číslo. Je v rozmezí 0-9. Oba faktory mají vysoký podíl na kvalitě výsledné BPEJ. Sklonitost má vliv na obhospodařování půdy a využití různých zemědělských strojů. Vyjadřuje i riziko eroze půdy. Expozice má zase vliv třeba na vegetační podmínky pozemku v souvislosti s teplotou, osvitem a srážkami.
• Skeletovitost a hloubka půdy - páté číslo. Opět je v rozmezí 0-9.

První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (označeny kódy 0 - 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin.

Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78). Hlavní půdní jednotka je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, půdním typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území.

Čtvrtá číslice stanoví kombinaci sklonitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Je to z toho důvodu, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě dané výsledné BPEJ. Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti.

Praktické využití BPEJ

Systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) má široké praktické využití v různých oblastech - od zemědělství až po realitní trh. Jeho hlavní přínos spočívá ve schopnosti poskytnout přesné informace o kvalitě a potenciálním využití půdy. To umožňuje efektivnější rozhodování při plánování hospodaření, nákupu nebo prodeji půdy, a zároveň slouží jako důležitý nástroj pro různé instituce a investory.

V zemědělství hraje BPEJ klíčovou roli při plánování produkce plodin. Na základě BPEJ lze určit, které plodiny budou na daném pozemku nejlépe prosperovat. BPEJ poskytuje zemědělcům informace o riziku eroze a dalších faktorech, které mohou ovlivnit výnosy. BPEJ je často základem pro zemědělské dotace a podpůrné programy. BPEJ je také důležitý nástroj při oceňování zemědělské půdy, což hraje zásadní roli při jejím nákupu a prodeji.

Čtěte také: Více o aktualizaci BPEJ

Realitní kanceláře a investoři využívají BPEJ k určení tržní ceny pozemků. Půdy s vysokým bonitním hodnocením jsou ceněné nejen zemědělci, ale i investory, kteří v nich vidí vyšší potenciál návratnosti investice. BPEJ slouží také jako podklad pro stanovení daní z nemovitostí. Systém BPEJ poskytuje důležité informace o ekologické kvalitě půdy, které mohou být využity pro ochranu citlivých oblastí před zneužitím nebo degradací.

Při plánování infrastruktury, jako jsou silnice, budovy nebo průmyslové zóny, se BPEJ využívá k určení, které oblasti jsou nejvhodnější pro ne-zemědělské využití.

Kde najít BPEJ?

Pětimístný kód je zaznamenaný v listu vlastnictví. Naleznete jej v odstavci Seznam BPEJ a snadno zjistíte na v dálkovém náhledu katastru nemovitostí. Údaje jsou pravidelně aktualizované.

BPEJ vás bude určitě zajímat, pokud se chystáte stavět na pozemku, který historicky patří do zemědělského půdního fondu (ZPF). V takovém případě se nevyhnete podání žádosti o jeho vyjmutí a BPEJ určí, kolik zaplatíte.

Z kódu BPEJ lze odvodit potenciální retenční schopnost půdy, míru schopnosti půdy poutat kontaminanty, uhlík, apod., míru filtrační schopnosti půdy pro různé látky, erodibilitu (environmentálně, ekologicky, z vodohospodářského i ekonomického hlediska velice důležitá vlastnost), stupeň eroze apod.

Čtěte také: Využití BPEJ v ČR

Co dělat, když parcela nemá evidované BPEJ?

Pokud parcela nemá evidované BPEJ (bonitovanou půdně ekologickou jednotku), může to být z různých důvodů. Nejčastěji se to stává u parcel, které nejsou primárně určeny pro zemědělskou produkci, nebo se nacházejí v oblastech, kde nebylo provedeno podrobné mapování půdy.

Postup, pokud parcela nemá evidované BPEJ:

1. Zjistěte, proč není BPEJ evidována.
2. Zkontrolujte údaje v katastru nemovitostí.
3. Kontaktujte příslušný úřad (pozemkový úřad nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský - ÚKZÚZ).
4. Nechte si zpracovat odborný půdní posudek. Odborníci na zemědělství nebo pedologové mohou analyzovat vlastnosti půdy.
5. Využijte alternativní metody oceňování.
6. Zvažte, zda BPEJ je pro váš účel klíčová. Pokud plánujete využít pozemek k nezemědělským účelům, například pro stavbu nebo rekreaci, nemusí absence BPEJ hrát zásadní roli.

Legislativa

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č.

(1) Bonitované půdně ekologické jednotky jsou jednotně vedeny v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek.

(5) Pozemkový úřad do 2 měsíců od uplynutí lhůty pro vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyhodnotí připomínky veřejnosti a případně vyhotoví změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek na mapovém podkladu uvedeném v § 5 odst. 1 písm.

(3) Pozemkový úřad písemně informuje o ukončení aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, včetně data platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, správní orgány uvedené v § 5 odst.

tags: #bonifikované #půdní #ekologické #jednotky #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Nikl v přírodě
• Je kovový odpad lepší než plastový?
• Přírodní krásy Žďáru nad Sázavou
• Povolené přípravky
• Odpad v Brandýse: Analýza