Čerpací stanoviště u HZS: Definice a význam

V systému požární ochrany České republiky jsou zařazeny vybrané jednotky se specializací na určité konkrétní úkoly, pro jejich plnění je určuje tzv. předurčenost. Z diskuzí mezi - především dobrovolnými - hasiči a rovněž při provádění jejich odborné přípravy dlouhodobě vnímáme neznalost této části problematiky plošného pokrytí.

Laicky a zjednodušeně ji tedy při našem vzdělávání dobrovolných jednotek vysvětlujeme na policejním příkladu: Úkolem každého policisty je potírat zločin, každý může nosit zbraň. Ale jen vybrané skupiny řeší dopravní nehody, jiné zasahují při demonstracích, další skupiny řeší hospodářskou kriminalitu a jiné zase vraždy.

Stejně tak všichni hasiči hasí požáry a jezdí v hasičských vozech. Ale jen některé jednotky zasahují u dopravních nehod, jen vybrané jednotky likvidují uniklé provozní náplně, jen některé jednotky jsou vybaveny automobilovým jeřábem. Už letmým pohledem do pokynu generálního ředitele HZS ČR číslo 16/2017 jsme tedy schopni odpovědět na velkou část otázek, se kterou se v této oblasti setkáváme.

Nejrozšířenější, nejúčinnější, nejefektivnější a nejlevnější hasivo vždy byla, je a bude voda. Hasičská jednotka může být sebelépe vybavena, výborně vycvičena, může mít nejmodernější a nejvýkonnější techniku, ale bez vody nenadělá nic. Co budou platné hasičům krásné nové cisterny, zásahové oděvy, dýchací přístroje a moderní vysílačky, když nebudou mít čím hasit? Význam požadavků právních předpisů na zabezpečení požární vody je tedy větší, než se na první pohled zdá.

Zákon o požární ochraně rozděluje povinnost zabezpečit požární vodu do dvou základních okruhů, které je třeba důsledně rozlišovat. Tím prvním je povinnost právnických a podnikajících fyzických osob - tedy zajištění požární vody „pro sebe“ - pro soukromou firmu, areál, výrobní závod nebo budovu.

Čtěte také: Role distributora v provozu čerpacích stanovišť

Tím druhým a zásadnějším okruhem dané problematiky je zabezpečení „veřejných“ zdrojů vody k hašení požárů. Tedy těch, které jsou k dispozici všem firmám i občanům. A tato povinnost je uložena zcela jednoznačně, jako úkol v samostatné působnosti obce - § 29 odstavec 1 písm. k) zákona o požárníochraně. Jedná se zejména o požární hydranty, požární nádrže, odběrní místa na vodních tocích a pak dále tzv. „další“ zdroje, tak jak jsou v nařízení zmíněny.

Obce jsou rovněž povinny zabezpečit jejich trvalou použitelnost - to znamená, zajistit jejich pravidelné, minimálně roční, kontroly provozuschopnosti. Byť se uvedené úkoly zdají být celkem jednoduché a jasné, v mnoha případech se neplní a velké procento obcí a měst nemá zabezpečeny zdroje požární vody tak, jak to vyžadují navazující právní a technické přepisy, tedy tak, aby vyhovovaly podmínkám pro včasné a účinné zdolávání požárů.

Pokud obec není přímo vlastníkem nebo správcem vodovodu nebo jiného zdroje vody k hašení požárů, je třeba důsledně a přesně vymezit úkoly a povinnosti jednotlivých zúčastněných stran (obec / vlastník / správce vodovou / hospodář rybníka / správce povodí) např. smlouvou tak, aby byla vždy trvale zajištěna jejich použitelnost pro hašení požárů.

Pokud obec chce využívat tento zdroj požární vody, musí oslovit majitele (případně jeho statutárního zástupce) a sjednat s ním podmínky použití a zabezpečení provozuschopnosti tohoto zdroje. Odpovědnou osobou za provozuschopnost zdrojů vody pro hašení je vždy starosta obce a zabezpečení trvalé použitelnosti je přímo úkol obce, který má daný zákonem (§ 29 zákona o požární ochraně), podmínky trvalé použitelnosti musí být uvedeny v požárním řádu (nařízení vlády č. 172/2001 Sb., § 15 odst. 1 písm.

Musíme si uvědomit že: U požáru není vidět, zda má hasič správný zásahový oděv, není vidět, zda cisterna je či není v bezvadném technickém stavu, ale když není požární voda, tak to vidět je. V konečném důsledku je třeba si uvědomit odpovědnost obcí v tomto směru, včetně trestněprávní odpovědnostijejich zástupců, a problematiku v oblasti zabezpečení požární vody nepodceňovat.

Čtěte také: Komponenty čerpacích stanic pro dálkovou dopravu vody

Vyhláška o požární prevenci v § 2 odst. 4 uvádí, že zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů jsou také požárně bezpečnostním zařízením, proto musí splňovat i legislativní požadavky pro tato zařízení. V § 41 odst. 2 tato vyhláška uvádí, co je obsahem požárně bezpečnostníhořešení stavby a i tady (v písm. i) musí být uvedeny zdroje vody pro hašení požárů. I projektant musí mít již ve fázi projektování stavby znalosti o zdrojích vody pro hašení požárů.

Jak již bylo dříve uvedeno, funkčnost zdroje vody pro hašení požárů (také odběrního místa požární vody) je prokazována „Dokladem o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení“, ke kterým zdroj požární vody patří. Co obsahuje tento doklad je uvedeno v § 7 odst. 8 této vyhlášky.

Zdrojem vody pro hašení požárů není celá hydrantová síť, celý vodní tok nebo celá vodní plocha, ale jen ty, které jsou určeny požárním řádem obce nebo slouží podnikovým areálům apod. Tato norma stanoví zásady pro požární zdroje k zásobování požární vodou pro nově budované stavby i pro změny objektů stávajících.

Zdroje požární vody mohou být přirozeného původu (podzemní a povrchové) nebo umělé (požární vodovody sloužící výhradně k požárním účelům, požární studny, požární vodní nádrže).

Požární nádrž

Velikost požární nádrže je dána potřebnou zásobou požární vody podle ČSN 73 08 73. Požární nádrž může být otevřená nebo krytá. Nádrže musí umožňovat napouštění a doplňování požární vody nejdéle do 36 hod. Dále musí umožňovat odběr požární vody, vypouštění vody a čištění nádrží. Požární nádrž se doporučuje plnit čistou vodou, která nepůsobí nežádoucími chemickými účinky a neobsahuje písek a jiné splaveniny nebo plovoucí látky. Požární nádrž musí být označena požární tabulkou s nápisem „POŽÁRNÍ VODA“ a údaji o objemu vodního zdroje, maximální sací hloubce, popř. v l/s.

Čtěte také: O čerpací stanici

Čerpací stanoviště

U zdrojů požární vody musí být umístěno čerpací stanoviště, které umožňuje odběr vody požárním čerpadlem se sací hadicí o největší délce 10 m. Má mít nejmenší půdorysný rozměr 12 × 5 m, musí mít dostatečnou únosnost. Na konci čerpacího stanoviště musí být zřízena betonová nebo jiná zarážka, zabraňující sjetí vozidla nebo čerpadla do vodního zdroje. Musí být označeno tabulkou stejnou jako požární nádrž. Místo čerpání musí být trvale udržováno v pohotovém stavu, tj.

Provozní kontroly

Pro každou požární nádrž musí být vlastníkem, provozovatelem, popř. správcem požární nádrže určena zodpovědná osoba zabezpečující kontrolu provozního stavu, doplňování a výměnu vody, kontrolu a jakosti požární vody.

Pro většinu bytové zástavby a zástavby rodinných domů a drobných provozoven postačí potrubí DN 100 při odběru Q = 6 l/s při statickém (zásobovacím) přetlaku 0,2 MPa nebo nádrž o objemu minimálně 22 m3. Pokud odběrní místo tvoří vodní tok, musí být zajištěn (po dobu celého roku) nejmenší odběr podle tabulky č. 2 (pro rychlost v = 1,5 m/s).

Přinášíme materiál HZS ČR, který představuje koncepci Jednotného vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami pro následujících několik let.

Cílem jednotného vybavení cisternovými automobilovými stříkačkami (dále jen „CAS“) je: unifikace technických a taktických požadavků (dále jen „TTP“) na CAS, optimalizace rozmístění CAS na stanicích HZS krajů ve vztahu k plošnému pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany (dále jen „plošné pokrytí“) a k charakteristice zásahového obvodu.

Záměrem unifikace TTP na CAS u HZS ČR je také, aby se zmenšil počet typů CAS. Velký počet různých typů požární techniky, někdy s minimálními rozdíly, klade různé požadavky na výrobce, zmenšuje možnosti sériové výroby a v konečném důsledku CAS zdražuje.

Jednotné vybavení jednotek HZS krajů CAS se bude odvíjet od následujících zá­sad:

• CAS je pro požární družstvo, které představuje zároveň základní zásahovou jednotku, hlavním pracovním prostředkem s možností reagovat na většinovou škálu druhů zásahů (požáry, záchranné práce u havárií, technická pomoc) a zabezpečit tak technickou podporu pro činnost této jednotky až do likvidace běžně rozsáhlých událostí nebo po dobu, než dojde na místě zásahu k navýšení (posílení) prostředků dalšími jednotkami PO (co do množství nebo kvality) ve smyslu plošného pokrytí nebo speciální technikou HZS kraje; v tomto smyslu jde o tzv. „hlavní“ CAS;
• Počet hlavních CAS odpovídá počtu organizovaných výjezdů (tzn. počtu družstev), které stanice v rámci plošného pokrytí zabezpečuje;
• Další CAS na stanicích HZS kraje, nad počet hlavních CAS, budou systemizovány tak, aby zabezpečovaly: speciální úkoly v systému plošného pokrytí celého kraje s ohledem na požární nebo jiná rizika území (hašení v průmyslových nebo obchodních areálech, lesní požáry, hašení speciálními hasivy, doprava vody v případě sucha, likvidační práce po záplavách a povodních) tedy tzv. CAS ve speciálním provedení nebo zálohu hlavních CAS.

Technické a taktické požadavky na hlavní CAS

Unifikace TTP na hlavní CAS:

• počet členů osádky - družstvo 1+5,
• vybavení pro: hašení požárů - nádrž na vodu, požární hadice B, C, proudnice a další armatury pro dva útočné proudy, přívodní a dopravní vedení, hašení pěnou se zásobou pěnidla na dva objemy nádrže na vodu CAS, hašení vysokotlakou vodou, přetlakový ventilátor,
• zásah na nebezpečné látky - vybavení CAS prostředky pro typ předurčenosti „Z“ na nebezpečné látky (ohrazení, snížení rizika, zachycení do absorbentu a jeho sběr - 4 protichemické oděvy, detekce RaL, detekce výbušné koncentrace, rychlá jednoduchá dekontaminace),
• dopravní nehody - vybavení pro jednotky předurčené na dopravní nehody (hydraulické vyprošťovací zařízení),
• technickou pomoc - ženijní nářadí, prostředky pro vnikání a otevírání konstrukcí,
• osvětlení místa zásahu - osvětlovací zařízení (např. elektrocentrála, osvětlovací stožár),
• čerpání znečištěné vody - plovoucí čerpadlo, kalové čerpadlo, ejektor,
• pomoc raněným - prostředky pro transport a stabilizaci zraněné osoby, lékárnička, přikrývka, záchranný kyslíkový přístroj, popř. defibrilátor pro laické použití,
• práce ve výšce a nad volnou hloubkou, jištění - vybavení pro dva lezce a 60 m lano.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozsahem vybavení hlavní CAS bude, ve smyslu řádu strojní služby a vyhlášky č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, odpovídat CAS v provedení technickém označené zkratkou „T“ na konci kódu jejího označení.

Odlišnosti TTP hlavních CAS

Objem nádrže na vodu - z průzkumu u HZS krajů a z údajů statistického sledování událostí vyplývá, že existují, zhledem k zásahovému obvodu stanice, dva rozdílné požadavky dané:

• charakterem požárů (přírodní a průmyslové x převážně bytové),
• zásahovým územím stanice (intravilán x extravilán, velká města x běžné obce),
• možností využití hydrantové sítě na místě zásahu (např. fungují jen některé hydranty nebo není hydrantová sít vůbec),
• terénními podmínkami pro dojezd k místu zásahu, dopravní situace,
• zásobování vodou dalšími jednotkami SDH obcí v případě společného zásahu (do doby dojezdu další jednotky PO musí mít ta první možnost vést požární zásah alespoň jedním proudem bez přerušení dodávky vody).

Stanovíme-li, že objemy nádrže na vodu nad 6000 l jsou spíš věcí nadlimitní a tyto CAS jsou určené především pro dopravu vody, vyplývají z předešlých průzkumů u HZS ČR dva zásadní objemy vody pro hlavní CAS dle charakteru zásahového obvodu stanice HZS kraje:

• od 1800 do 2500 l vody - jde o tzv. provedení „městské“, s převládajícími bytovými požáry, s možností využití hašením vody vysokotlakým proudem s délkou hadice 60 m s postačujícím množstvím vody v nádrži na likvidaci bytových požárů, umožňující autonomní zásah po dobu do 10 minut při modelu na jeden proud C = 200 l.min−1. Počítá se s možností doplňování CAS z vnějšího vodního zdroje spolehlivé městské hydrantové sítě, popř. CAS další jednotky stejné kategorie (JPO I), a se zásahovým obvodem,
• 4000 l vody - jde o tzv. provedení „standard“, umožňující autonomní zásah po dobu do 20 minut s jedním proudem C při modelu na jeden proud C = 200 l.min−1, tedy doby postačující pro soustředění a bojové rozvinutí posilových dobrovolných jednotek PO, vytvoření dopravy vody hadicemi ze vzdálenějšího vnějšího otevřeného vodního zdroje. Tato CAS by mohla být i využita na efektivní kyvadlovou dopravu vody nebo doplnit při zásahu CAS v městském provedení svým větším objemem nádrže na vodu, může sloužit i vydatnějšímu rozvozu pitné nebo užitkové vody za jiných mimořádných událostí než je požár.

Hmotnostní třída CAS - tedy i celková velikost požárního vozidla, kde do:

• intravilánu zejména velkých měst je vhodnější hmotností třída do 14 t (označovaná jako střední třída „M“), kladoucí nároky na větší dynamické vlastnosti podvozku automobilů, s ohledem na požadavek velmi dobré manévrovatelnosti, častější akcelerace a brzdění. S tímto požadavkem lze autentizovat požadavek na objem nádrže na vodu 2000 l. K dalším vlastnostem podvozku by měla patřit automatická nebo poloautomatická (robotizovaná) převodovka. Z hlediska průchodnosti terénem je přípustná varianta jen pro silniční provoz se zadní hnací nápravou, počítá se s běžnými terénními podmínkami, avšak se zhoršenou propustností dopravy a komunikací. Vozidlo by tedy nemělo být širší než 2,2 - 2,3 m a mělo by mít poloměr zatáčení ne vyšší než 15 m.
• extravilánu měst, intravilánu menších měst a vesnic, průmyslových areálů, zemědělských objektů, přírodního prostředí, kde je omezenější nebo žádné zásobování vodou z hydrantové sítě, je vhodnější CAS s objemem nádrže vody 4000 l. Vzhledem k požadavkům na vybavení věcnými prostředky pro škálu různých zásahů, předurčuje objem této nádrže hlavní CAS do hmotnostní třídy automobilového podvozku nad 14 t (hmotnostní třída vozidla těžká „S“) a celkové hmotnosti této hlavní CAS cca 18 t. Dalším požadavkem je vyšší akcelerace a výkon motoru, s ohledem na potřebný včasný dojezd k dopravním nehodám a časový normativ na dojezd jednotky v rámci plošného pokrytí. Počítá se s méně frekventovaným zatížením brzdové soustavy, oproti automobilům určených jen do intravilánu velkých měst. Předpokládá se zásahový obvod stanice, kde lze počítat s jízdou po zpevněných komunikacích, lesních a polních komunikacích za složitějších meteorologických podmínek, různých stavech stavu sjízdnosti vozovek, což hovoří ve prospěch pohonu všech náprav automobilu. S ohledem na co nejnižší cenu CAS je možné akceptovat manuální převodovku.

Výsledné TTP hlavních CAS

Hlavní CAS v provedení „městském“

• Označení: CAS 15/2000/120 - M1T (alternativně CAS 15/2000/120 - M2T)
• kabina osádky pro družstvo 1+5,
• jmenovitý výkon požárního čerpadla 1500 l.min−1, s možností vysokotlakého režimu, vysokotlaká hadice dlouhá minimálně 60 m,
• objem nádrže na vodu 2000 l (± 200 l),
• objem nádrže na pěnidlo 120 l (3% roztok na dva objemy vodní nádrže),
• hmotnostní třída “M“,
• pro silniční provoz s uspořádáním náprav 2×4 (hnací zadní náprava), alternativně pro smíšený provoz,
• provedení (vybavení věcnými prostředky) - technické,
• hnací soustava - automatická nebo poloautomatická
• zadní část účelové nástavby některých CAS může být uzpůsobená pro případnou montáž úchytného prvku pro uložení vyjímatelného kolového hadicového navijáku, určeného pro tvoření dopravního hadicového vedení B o délce nejméně 200 m.

Hlavní CAS v provedení „standard“

• Označení: CAS 20/4000/240 - S2T
• kabina osádky pro družstvo 1+5,
• jmenovitý výkon požárního čerpadla 2000 l.min−1, s možností vysokotlakého režimu, vysokotlaká hadice dlouhá minimálně 60 m,
• objem nádrže na vodu 4000 l (± 200 l),,
• objem nádrže na pěnidlo 240 l (3% roztok na dva objemy vodní nádrže),
• hmotnostní třída „S“ cca do 18 t,
• pro smíšený provoz (je nutno přejíždět i obrubníky chodníků, nástupní plochy jsou jen zpevněné, pohyb i po polních nebo lesních cestách) uspořádání náprav 4×4,
• provedení (vybavení věcnými prostředky) - technické,
• hnací soustava - manuální nebo poloautomatická (robotizovaná) převodovka, měrný výkon motoru 15 kW.1000kg−1.

Systemizace hlavních CAS na stanicích

Systemizace hlavních CAS pro stanice HZS krajů odpovídá počtu organizovaných výjezdů podle typu stanice. Tabulka č. 1 zahrnuje většinu stanic HZS krajů, jejichž zásahové obvody pokrývají jak intravilán, tak extravilán měst a obcí.

Tabulka č. 2 uvádí systemizaci hlavní CAS pro stanice HZS krajů na území Brna, Ostravy a Prahy, které jsou z hlediska demografického považovány za „velká města“ a kde zásahové obvody stanic zahrnují zejména intravilán těchto měst.

Vzhledem k stávajícímu počtu dvoj- a trojvýjezdových stanic HZS krajů a podmínkách ve velkých městech, je třeba systemizovat 129 kusů CAS 15/2000/130 - M1(2)T. Nyní jich je u HZS krajů 117 s ohledem na investiční program č. 114 230 „Program periodické obnovy hlavní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí“.

Pokud se zahrnou jiné dřívější nákupy CAS podobného provedení, např. CAS na podvozku Dennis (Praha, Ostrava, Kolín, U. Hradiště, Děčín aj. - 1800 l vody), CAS K25 na podvozku Liaz 110 zahrnuté do hmotnostní třídy „M“, je těchto hlavních CAS celkem 189 kusů. Potřebný počet CAS 20/4000/240 - S2Z by při výše navrhované systemizaci měl být 219.

Celkový počet hlavních CAS obou provedení (městské, standard) je tedy 348 při existenci stávajících 240 stanic HZS krajů.

K takto systemizovaným celkovým početním stavům je nutno připočítat tzv. zálohu hlavních CAS - jejich počet se vypočítává z celkového počtu hlavních CAS u HZS kraje. Minimální počet hlavních CAS v záloze je stanoven právním předpisem4 počtem stanic HZS kraje následovně:

• do 10 stanic - 2 CAS,
• od 11 do 20 stanic - 3 CAS,
• nad 20 stanic - 4 CAS.

Celkem je záloha hlavních CAS u HZS krajů 45 kusů na celou ČR. Praxe ukázala, že je potřebná jak u nové (garanční opravy, reklamace), tak u starší techniky (opravy). Je také téměř lhostejné, zda zálohou bude CAS 15/2000/130-M2T nebo CAS 20/4000/240-S2T.

Celkový početní stav hlavních CAS u HZS krajů včetně zálohy je 393 kusů.

TTP na CAS v provedení speciálním

Stávající stav

Stávající systemizace CAS na stanicích HZS krajů je založena na tom, že kromě stanic typu P0, jsou na všech stanicích nad počet organizovaných výjezdů (družstev) většinou další CAS jako záloha hlavní CAS (viz výše), CAS především pro dopravu vody ve vybavení redukovaném o objemu nádrže 8 000 l vody - je zejména u stanic, kdy je na prvním nebo druhém výjezdu hlavní CAS s objemem nádrže vody do 2500 l. Tato CAS je velice výhodná pro tzv. kyvadlovou dopravu vody a má svůj význam pro doplňování CAS s menším obsahem vody.

Svoji rozhodující roli může taková CAS sehrát i při nouzovém zásobování obyvatelstva vodou, což je hrozba nyní ne tak aktuální, ale prognózovaná, CAS pro hašení lesních požárů - buď je jím CAS 32/6000/600 - S2R na podvozku T148 udržovaná především pro svůj objem vody a malou výšku vozidla, podvozek pro smíšený provoz nebo je jím CAS do lesů na terénním podvozku MB Unimog, Renault - Camiva s nádrží na vodu o objemu do 3000 l, aby kromě lepšího pohybu na lesních cestách sloužila i pro kyvadlovou dopravu vody.

Kombinovaný hasící automobil pro hašení plynným hasivem CO2/práškem/vodou /pěnou - prakticky je toto provedení vázáno na specifiku nebezpečí na území zásahového obvodu stanice nebo je spjato s předurčeností pro zásahy na nebezpečné látky typu „O“, kde je požadavek tzv. trojnásobné požární obrany (voda, prášek, pěna). Ukazuje se, že plně postačuje kombinace plynné hasivo CO2 a prášek ABC pro hašení elektrických rozvodů, trafostanic apod.. Tyto automobily pak již nejsou svojí podstatou CAS. Dosavadní varianty těžkých kombinovaných hasících automobilů prášek/pěna/voda jsou spíše vhodné do vybavení jednotek podnikových, zejména v chemickém a petrochemickém průmyslu.

Rychlého zásahu (RZA) předurčená pro zásahový obvod stanic s historickými centry měst nebo centra velkých města s hustým provozem - jde o koncept vozů hmotnostní kategorie L (do 7,5 t) obsahem nádrže vody kolem 1000 l, s vysokotlakým proudem s hadicí 60 až 80 m, s menšími vnějšími rozměry (zejména šířka do 2000 mm), s očekávaným ziskem rychlejší dopravy na místo zásahu zmenšeného družstva (1+3). Uvedená jednotka má za cíl provedení průzkumu, odvětrání únikových cest budov, záchranu osob, omezení šíření požáru.

CAS - rychlý zásahový automobil nezasahuje na rozdíl od konceptu „základní“ CAS autonomně, ale vždy s další jednotkou, která se na místo zásahu dostaví o něco později a provede doplnění vody a další rozvinutí hasebních proudů. Rovněž tato zásahová technika není svojí podstatou CAS, s ohledem objem nádrže na vodu a vybavení věcnými prostředky. Takový automobil je v Č. Budějovicích, Táboře (zde je přednostně spíš využíván na hašení kontejnerů odpadů na sídlištích a v historické zástavbě a při dopravních nehodách).

Navrhovaná CAS v povedení speciálním

CAS v provedení speciálním na stanici je třeba vázat na:

• potřebu hasebního obvodu stanice a území kraje pro podporu zásahů jednotek zohledňující vyšší potřebu vody, jako je CAS v provedení speciálním pro velkoobjemové hašení (doprava vody na místo rozsáhlých požárů, doprava vody pro likvidační práce při povodních, v oblastech zasažených suchem, chlazení apod.).
• Označení: CAS 20/8000/480 - S2R až CAS 30/9000/540 - S3VH
• kabina osádky nejméně pro operační skupinu 1+2,
• jmenovitý výkon požárního čerpadla 2000 až 3000 l.min−1, vysokotlaký režim práce čerpadla není nutný u rekonstrukce starších vozů,
• objem nádrže na vodu od 8000 do 9000 l (±200 l),
• objem nádrže na pěnidlo od 480 do 540 l (3% roztok na dva objemy vodní nádrže),
• hmotnostní třída S ,
• pro smíšený nebo terénní provoz,
• provedení (vybavení věcnými prostředky) redukované - ve smyslu vyhl. č. 34/2008 Sb., o technických podmínkách požární techniky a dále plovoucí čerpadlo pro doplňování vody z méně vydatných zdrojů vody,
• hnací soustava - manuální, poloautomatická (robotizovaná), měrný výkon minimálně 13 kW.1000kg−1.

CAS pro velkoobjemové hašení nebudou umístěna na stanicích: typu P0 v případě dodržení n...

tags: #cerpaci #stanoviste #u #hzs #definice

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa z roku 1996 a znečištění zemin
• Dopady potápění na životní prostředí
• Česká Recyklace a Těžba
• Průvodce výběrem keramických košů
• Skrytá realita ohrožených plodů