Česká hymna: Vznik a příroda v národní písni

První sloka písně Kde domov můj je česká státní hymna. Užívá se od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace.

Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb.

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Státní hymna je vlastně velmi slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Můžeme ji slyšet třeba o půlnoci ze Silvestra na Nový rok, před projevem prezidenta na státní svátek anebo při mezinárodních sportovních utkáních.

Slova naší státní hymny bychom měli znát, abychom ji mohli zpívat. Text naší státní hymny oslavuje naši zemi - řeky, hory, louky i lesy. Říká všem, jak je u nás krásně. Autorem textu naší státní hymny je spisovatel a dramatik Josef Kajetán Tyl. Text se mu opravdu povedl. Dokázal v něm vyjádřit bohatou krásu naší přírody.

Vznik a autoři hymny

Ale vždycky to hymna nebyla. Nejdřív to byla písnička, ke které napsal slova Josef Kajetán Tyl do představení Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu k ní složil František Škroup a lidé ji poprvé slyšeli krátce před Vánocemi v roce 1834. A protože to byla písnička, která se všem moc líbila, vybrali si ji lidé v roce 1918 za první část hymny nově vzniklého Československého státu.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr.

Fidlovačka, divadelní hra Josefa Kajetána Tyla, měla premiéru 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze. Píseň Kde domov můj, která se později stala českou hymnou, ale měla mnohem větší úspěch než hra samotná. Autorem hudby byl uznávaný hudebník a skladatel František Škroup, který také mírně upravil Tylův původní text.

Hra se po premiéře dočkala jediné reprízy, zato píseň Kde domov můj se hlavně kvůli závěru první sloky „…a to je ta krásná země - země česká - domov můj…“ lidem líbila a záhy se zpívala po celé Praze. Zatímco Tyla prý k veršům písně inspirovaly procházky údolím Vrchlice u jeho rodné Kutné Hory, literární historik Ferdinand Strejček se ve svém rozboru zaměřil na skutečné dějiště Fidlovačky.

Píseň Kde domov můj zpíval poprvé v roli slepého houslisty Mareše pěvec Karel Strakatý, bylo to v prosinci roku 1834, tehdy ještě nikdo netušil, že si píseň Češi spontánně vyberou jako svou národní a později i státní hymnu.

Cesta k hymně

Historie písně Kde domov můj se začíná psát ve třicátých letech 19. století. Přesto ale byla doba, kdy vznikla píseň, která se později měla stát českou národní hymnou, velmi zajímavým desetiletím, "rušným a mnoha ohledech přelomovým", míní jeden z autorů publikace historik Robert Sak.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Píseň Kde domov můj se oficiální státní hymnou stala v roce 1918, v roce 1930 se k první sloce připojila coby druhá sloka slovenská hymna Nad Tatrou sa blýska. Po vzniku České republiky v roce 1993 zůstala pouze první sloka.

Kde domov můj se jakožto neoficiální česká hymna zpívala už od 60. let 19. století. K popularitě písně, která se v 19. objevila i ve formě četných regionálních nebo humorizujících obměn, paradoxně přispěl i její zákaz v období Bachova absolutismu v 50. letech 19. století.

Ústavně zakotvená nebyla až do vzniku České republiky v roce 1993. Ústavně zakotvené byly pouze ostatní státní symboly, jako je státní znak, vlajka atd. O hymně nepadlo ani v ústavě první republiky, ani v komunistických ústavách z roku 1948 a 1960 vůbec nic.

Příroda v hymně

Možná je ale potřeba si některá slova naší hymny trochu vysvětlit. Pak ale písnička pokračuje: "Bory šumí po skalinách.". Víte, co jsou to bory? Zákeřně se může v české hymně tvářit také slovo skví se. Když se něco skví, tak to vyniká, vystavuje se všem na odiv. V případě písně Kde domov můj se v sadě skví z jara květ. Autor obdivuje krásu rozkvetlých stromů v ovocných sadech. Tak se snažme, aby taková zůstala a abychom na ni mohli být všichni i nadále hrdí.

Ve druhé polovině 19. století z ní její obliba učinila jakousi neoficiální českou hymnu. Na konci roku 1834 zazněla ve Stavovském divadle při premiéře hry Fidlovačka poprvé píseň „Kde domov můj.“ Složil ji skladatel František Škroup na slova Josefa Kajetána Tyla. Skladba oslavuje krásu naší vlasti a není divu, že se postupně stala velmi oblíbenou.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Snahy o změnu hymny

Už vícekrát jsme zmiňovali, že se píseň Kde domov můj Čechům líbila, ale známé úsloví že není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem, platí i o písních. Ani hymna neměla jen své příznivce, našli se lidé, kteří ji chtěli z různých důvodů změnit. Patřil mezi ně i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Ne všude se však Kde domov můj setkal s přijetím. Své výhrady, především proti textu této písně, měli Jan Neruda, Edvard Beneš, ale dokonce i Tomáš Garrigue Masaryk. Nakonec však, vyjma malých úprav, zůstala slavná Škroupova a Tylova píseň nezměněna.

První sloka písně funguje jako česká státní hymna o v nezměněné podobě od vzniku Československa v roce 1918. Návrh nové verze české hymny, který představil Český olympijský výbor, znovu rozproudil debatu, která už se v české historii několikrát vedla. O úplné změně melodie se uvažovalo už v 19. století. Zkomponovat novou skladbu měl dokonce Bedřich Smetana. Ten to ale odmítl s odůvodněním, že nechce předělávat to, co si lidi sami zvolili za národní píseň.

tags: #česká #hymna #vznik #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Modernizace výjezdových stanovišť ZZS Zlín
• Ptačí a rostlinné říše
• Freyja Mathews a její koncept
• Vzdělávací program Za Oborou
• Nebezpečný odpad Ostrava