Projevy globálních klimatických změn, jež byly dříve považovány spíše za abstraktní riziko, můžeme nyní pozorovat téměř každý den. Projevují se např. nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, teploty oceánů či poklesem biodiverzity. V České republice se nyní setkáváme s jejich důsledky jako například:
V České republice je průměrná roční teplota v posledních letech vyšší o 2 °C a během posledních 5 letech spadlo v průměru o 15 % méně srážek. Když už byl rok srážkově průměrný, tak rozložení srážek během roku bylo pro lesy nepříznivé.
České lesy jsou dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu a mají naprosto změněnou druhovou skladů stromů. Přirozeně by byly tvořeny převážně buky, duby a jedlemi a však dnes dominuje smrk s borovicí. Smrk je dřevina uzpůsobená na život vysoko v horách, kde vydatně prší a smrky tam mají dostatek vláhy. Vzhledem k tomu, že se rozsáhlé smrkové monokulturní oslabené lesy vyskytují i v mnohem nižších nadmořských výškách než je jejich přirozený výskyt, tak jsou klimatickou změnou oslabeny ještě více a snadno podlehnou škůdcům.
Lesní ekosystémy jsou jednou z klíčových složek životního prostředí. Ve vztahu ke změně klimatu mají lesy jedinečné postavení - na jedné straně jsou lesy vystavené změnám klimatu a na straně druhé průběh těchto změn ovlivňují. Zásadní roli hrají především z pohledu akumulace a uvolňování uhlíku, ovlivňování vodního režimu a dalších regulačních mechanizmů, které ovlivňují klimatický systém Země. Kvůli častějším a extrémnějším klimatickým jevům (vichřice, sucho apod.) jsou české lesy s výrazně změněnou dřevinnou druhovou skladbou pod větším tlakem. Tato kombinace vede v některých regionech například k plošnému a kalamitnímu rozpadu smrkových a borových porostů.
V současnosti lesy pokrývají zhruba třetinu rozlohy České republiky a hrají tak i v našem prostředí (a v lokálním ekosystému) nezastupitelnou roli - kořeny zpevňují půdu proti erozi, půda zadržuje vodu a působí jako protipovodňová ochrana, čímž porosty vytváří specifické mikroklima. Některé další mimoprodukční funkce zase přispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti, která pozitivně ovlivňuje vitalitu lesa a ozdravení půd.
Čtěte také: Smog v Přerově
Lesy nám poskytují dřevo - krásnou obnovitelnou surovinu, zároveň také příznivě ovlivňují klimatické podmínky prostředí. Aby byly lépe připravené čelit změnám klimatu a mohli poskytovat široké spektrum mimoprodukčních funkcí a ekosystémových služeb, musí dosahovat vysoké ekologické stability. Jako jedno z řešení a zmírnění negativních dopadů klimatických změn uvádějí i české strategické dokumenty (např. Národní lesnický plán II. či Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR) posun k přírodě blízkým a šetrným formám lesního hospodaření. Ty prosazuje i certifikační systém FSC (Forest Stewardship Council), který definuje pravidla pro vlastníky a správce lesů a zaručuje, že dřevo pochází z šetrného lesního hospodaření. Takto obhospodařované lesy jsou tedy více připraveny na důsledky klimatických změn a zlepšuje se jejich adaptabilita.
V roce 2017 vydala Komise pro životní prostředí AV ČR stanovisko, ve kterém píše: „Na půdorysu ekonomických, environmentálních a sociálních zájmů vytvořilo FSC pravidla, která požadují pěstování odolných, prostorově a druhově bohatých lesů neohrožujících půdu a dbajících na vodní režim v krajině, vázání uhlíku a biodiverzitu. FSC tak může na rozdíl od jiných existujících nástrojů garantovat zlepšení stavu lesů a lépe je připravit na změny klimatu tak, jak to i odpovídá opatřením schváleným pro lesy v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (usnesení vlády č. 34 ze dne 16.
FSC je však pro vlastníky lesa také prestižním oceněním a nástrojem jak nezávisle doložit, že hospodaření na daném lesním majetku je zodpovědné. Certifikace FSC znamená i ekonomickou příležitost pro všechny typy a velikosti lesních majetků a pro navazující dřevozpracující průmysl. Rozloha FSC certifikovaných lesů v Česku i v letošním roce opět narostla.
Den otevřených dveří ČHMÚ: Zveme vás na Den otevřených dveří ČHMÚ, který se uskuteční v sobotu 21. března 2026 od 9:00 do 14:00 hodin. Navštivte naše pracoviště po celé České republice a nahlédněte do zákulisí meteorologie, klimatologie, hydrologie i monitoringu kvality ovzduší.
Zpravodaj ČHMÚ: K dispozici je 1. číslo „Zpravodaje“ roku 2026 s informacemi o počasí, teplotách, srážkách, hydrologické situaci a přehledu úrovně znečištění ovzduší v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji v měsíci lednu. V lednu 2026 byla nejnižší minimální teplota naměřena na stanici Kvilda-Perla, a to −30,6 °C. Nejnižší minimální teplota v nižších polohách byla naměřena na stanici Turnov, Sedmihorské mokřady, a to −25,2 °C. Nejteplejší noc měla minimální teplotu 6,4 °C, a to 16. 1.
Čtěte také: Climate policy in the Czech Republic
Čtěte také: Zdeněk Kučera a teologická ekologie
tags: #chmi #informace #o #klimatu