Naše legislativa je složitá. Vrství se, mění se, novelizuje se, zpřesňuje. A ve výsledku mnoho lidí žije v přesvědčení, že některé situace jsou přece „banální“, „běžné“ nebo „přece nemůžou být problém“. Až do chvíle, kdy zaklepe úředník. Nebo přijde výzva k podání vysvětlení.
Jednou z oblastí, kde si většina lidí neuvědomuje právní rizika, je nakládání s odpady. Nejde o nic vzdáleného, abstraktního či technického. Jde o věci, které děláme doma dnes a denně. Třídíme. Vyhazujeme. Odnášíme karton ke kontejnerech. Vyhazujeme vysloužilou rychlovarnou konvici či starý mobil. Děláme to rutinně, aniž bychom přemýšleli, že každé z těchto rozhodnutí má svůj právní rámec. Jenže ten rámec je poměrně jasně daný.
Správné zacházení s odpady je nejen otázkou určité etiky k životnímu prostředí, ale je samozřejmě také upravováno příslušnými zákony. S těmi jsou navíc spojeny i sankce, které mohou představovat až mnoho milionů korun!
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. stanovuje povinnosti i sankce. A zatímco většina lidí tuší, že odkládat odpadky do lesa není dobrý nápad, málokdo si uvědomuje, že pokutu může dostat i za věci mnohem obyčejnější. A že tato pokuta může běžně dosahovat až 50 000 Kč. Je to něco, co je dobré vědět. A možná ještě důležitější je vědět i to, jak může úředník postupovat, jak se celý proces rozběhne a jaké dopady to může na člověka mít.
Legislativní úprava nakládání s odpady je také řešena na úrovni Evropské unie, nejčastěji formou směrnic, které mají státy povinnost v rámci stanovené lhůty implementovat do svých vnitrostátních právních řádů. Klíčovou směrnicí pro oblast odpadů je Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, která sjednotila dříve roztříštěnou úpravu nakládání s nebezpečným odpadem, s odpadními oleji a odpady obecně do jednoho dokumentu.
Čtěte také: Chybná emise a EGR
Třídění odpadů je v Česku víceméně bráno jako samozřejmost a patří k naší kultuře. Barevné kontejnery stojí na každém rohu a podle statistik v třídění patříme dlouhodobě na evropskou špičku. To je však jen polovina pravdy. Druhou polovinou je, že třídění má své jasně definované povinnosti.
Podle zákona o odpadech má fyzická osoba povinnost odděleně soustřeďovat odpady, které jsou k tomu určeny obecním systémem, typicky pak papír, plasty, sklo, bioodpad, kovy, ale i elektroodpad. Porušení této povinnosti může být kvalifikováno jako přestupek podle § 117 odst. 1 písm. d) zákona. A sankce? Pro fyzickou osobu až 100 000 Kč, pokud se jedná o nebezpečný odpad.
Odpadové hospodářství se týká celé řady subjektů - od soukromých osob přes kraje a obce až po firmy. Zákon o odpadech pochopitelně pamatuje na všechny.
Odpadem je dle § 3 každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Ke zbavování odpadu dochází vždy, když osoba předá movitou věc k využití nebo odstranění, nebo věc předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Zákon zde zakotvuje vyvratitelnou domněnku, že úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo.
Na druhé straně osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu (např. vyhlášky č. 18/2025 Sb. od oleje) jako kontaminovaný odpad.
Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních
Na první pohled je to jasné. Vyhodit plast do směsného odpadu. Odložit papírovou krabici vedle kontejneru. Vhodit sklo do žluté nádoby. A přece existují i méně zjevné situace, které mohou vést k přestupkovému řízení.
Jednou z nejčastějších chyb je vyhazování elektroodpadu do běžných kontejnerů. Typicky jde o starý mobil, nabíječku, žárovku, drobné elektro. Lidé mají pocit, že když jde o malou věc, nezáleží na tom. Ale právě elektroodpad má zvláštní režim. A jeho špatné odložení je právně posuzováno jako závažnější porušení než špatné vytřídění papíru.
Další častý problém nastává, když člověk odloží odpad mimo určené místo. Když například vedle kontejnerů nechá velkou krabici s tím, že „se to přece nevešlo“. Nebo odstaví k nádobám starou skříň. V některých obcích se to toleruje, jinde ne. Pokud se obec rozhodne systém zpřísnit, může to být kvalifikováno jako porušení § 66d odst. A přitom jde o věci, které mnoho lidí dělá v dobré víře, že přece „jen pomáhají“ tím, že odpad donesou ke kontejnerům. Jenže zákon nic takového neříká.
Moment, kdy se přestupek dostane pod ruce úředníka, nebývá náhodný. Obce často pracují s oznámeními občanů, s kamerovými záznamy, v některých místech i s kontrolami technických služeb. Pokud je zjištěn podezřelý stav, tedy odložený odpad, nevhodně vytříděný obsah nádoby, elektroodpad ve směsném odpadu, věc se může začít řešit.
Nejprve dojde ke shromáždění podkladů. Fotografie, výpovědi svědků, kamerové záznamy, identifikace osoby, jíž odpad patří. Typicky se využívá například jmenovka či faktura nalezená v odloženém odpadu. Poté obecní úřad vyzve dotyčného k podání vysvětlení. Člověk často teprve v této fázi zjistí, že se stal účastníkem řízení. Pokud vysvětlení nevyvrátí podezření, může nastat správní řízení.
Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu
Úředník posuzuje míru zavinění, závažnost, opakovatelnost a také situaci, v níž k pochybení došlo. Rozsah sankce podle § 117 může být široký, ale praxe bývá mírnější. Typické pokuty u běžných pochybení se pohybují v řádu tisícovek Kč. Přesto však existují případy, kdy sankce dosáhne horních mezí. A to už může způsobit další komplikace. Exekuce, záznam v registru, zvýšená kontrola ze strany obce.
V posledních letech se objevilo několik případů, které ukazují, že pokuty nejsou jen teoretickou možností.
Samozřejmě že existuje celá řada pokut, které mohou být uděleny, proto se na tomto místě zaměříme pouze na ty nejčastější. Nyní se už ale podívejme na nejčastěji udělované pokuty, a to od nejnižších částek po ty nejvyšší.
Z výše uvedeného je jasně patrné, že překročení zákona o odpadu může vyjít velmi draho. Abyste se podobným postihům mohli vyhnout, je pochopitelně nutné znát příslušné zákony. Jen tak Vám nebudou hrozit sankce, jež jsou zcela zbytečné.
Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale třeba také na životní prostředí. A tak není divu, že roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití. Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale každý neseme obrovský podíl na tom, jaká bude další cesta odpadu.
Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady. V opačném případě se totiž může stát, že i když odpad vytřídíme do sběrných nádob, k recyklaci nedoputuje…
Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem. Záleží na dohodě mezi obcí a svozovou firmou a technickém vybavení třídících linek v okolí.
Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů.
Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. „Do plastů patří tento obal až po pečlivém vymytí teplou vodou a přípravkem na mytí nádobí. Pokud někdo nechce lahev od oleje vymývat, ať ji raději dá do směsného odpadu,“ doporučuje Lucie Paseková, zastupující odpadovou společnost REMA Systém. Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu. Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží. Obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec.
Patří tam i polystyren, ať už jde o termoobaly, do kterých vám v restauraci zabalí jídlo, nebo o výplně krabic pro spotřební elektroniku. Pokud je na něm omítka, pak do plastů nepatří a měl by se vyhodit jako stavební odpad.
PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem. Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty.
Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné. Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin (např.
Poznat, jaký obal je ze skla, asi nedělá problém nikomu. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy. Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.
Čiré sklo patří do bílých kontejnerů, barevné sklo do zelených sběrných nádob. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Před tříděním skla do sběrných nádob nemusíme odstraňovat víčka, ani etikety, obaly není třeba vymývat.
Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu. Nebo ještě lépe zkompostovat. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití.
Podobné je to s roličkami od toaletního papíru. Papír lze totiž recyklovat pouze sedmkrát. Poté už je jeho vlákno příliš krátké a nelze z něj papír opět vyrobit. Papírové kapesníčky jsou sice z kvalitního papíru, po jejich použití ale do do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Recyklaci papíru navíc ztěžuje jakékoli znečištění, a proto není vhodné do modrého kontejneru obecně vhazovat mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. Nepatří do něj ani laminovaný a voskovaný papír. Papírové pleny většinou kromě papíru obsahují také plast. Proto do kontejneru na papír nepatří ani ty nepoužité.
Naopak, sběru papíru nijak nevadí obálky s fóliovými okénky ani papír s kancelářskými sponkami, během dalšího zpracování vytříděného papíru dojde k jejich oddělení. Akorát z bublinkové obálky je dobré odstranit plastový vnitřek.
Plata od vajec a ruličky od toaletního papíru můžeme třídit do sběrných nádob na třídění papíru.
Při třídění papírového odpadu nevadí sponky používané k sešití listů třeba u časopisů či knih. Naopak u knih nelze třídit pevnou vazbu - tu je potřeba oddělit od měkké části, kterou můžeme vytřídit.
Do kontejnerů na papír netřídíme fotografie, které obsahují chemické příměsi. Na závěr základní zásada: netřídíme mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír!
Kontejnery na kovový odpad jsou určeny zejména k třídění drobnějšího kovového odpadu, jako jsou nápojové plechovky, plechové obaly od potravin, kovová víčka z láhví apod. Hlavním místem pro sběr rozměrnějšího kovového odpadu jsou sběrné dvory a výkupny surovin.
Tak jako v předešlých případech třídíme kovové obaly bez zbytku obsahu - ten stačí důkladně vytřít či vyškrábat, v případě tub vymačkat. I v tomto případě se snažíme zmenšit velikost tříděného odpadu, je-li to možné.
Plechovky, konzervy a další drobný kovový odpad patří samosebou do šedého kontejneru!
Do kontejnerů na kovy nepatří kombinované obaly (např. pokovený papír a plast, výjimkou jsou nápojové kartony, které třídíme do nádob určených k jejich sběru), plechovky od barev a laků, spreje a tlakové nádobky se zbytky obsahu, obaly od nebezpečných látek, těžké nebo toxické kovy, jako jsou olovo a rtuť, elektroodpad a baterie.
Tak jako v případě jiných druhů odpadů i zde platí, že obaly musí být řádně vyprázdněné a sešlápnuté, nesmí být mastné. Při třídění do sběrných nádob na nápojové kartony nevadí víčka.
Nápojové kartony jsou z více něž 75 % z velmi kvalitního papíru, proto je důležité je třídit!
Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.
„Ty prozradí, zda je konkrétní věc či látka toxická, žíravá, hořlavá, dráždivá, výbušná či jinak škodlivá. K takovým a v domácnostech běžně se vyskytujícím nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo nedobrané či prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo v záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu. Ani čistírny odpadních vod si totiž s kontaminovanou vodou nemusejí stoprocentně poradit. Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál. Nebezpečným odpadem jsou také zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel i jejich obaly. Často mají hned několik nebezpečných vlastností. Dráždivé či jedovaté látky obsahují i některé čisticí a úklidové prostředky. Nejčastějším doporučením je odložení na místo sběru nebezpečného odpadu. Tím jsou především sběrné dvory. Nebezpečné odpady ale můžete odevzdat i v rámci mobilního sběru, pokud je ve vaší obci organizován.
Pokud si nejste jistí, raději házejte odpad do směsi než do špatného kontejneru.
Třídění odpadů spadá pod pojem úprava odpadů, kterou se dle § 4 odst. 1 písm. o) zákona o odpadech myslí každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností, včetně jejich třídění, za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností.
Obecné pravidlo tedy zní, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními prováděcími předpisy vydanými na ochranu životního prostředí, tedy i třídit jej v souladu s tímto zákonem a předpisy přijatými k jeho provedení. I na úseku odpadové legislativy najdeme sankce za neplnění povinností zde stanovených.
Mnozí lidé stále tápou, jak správně třídit obaly od oleje nebo mastných potravin. Neznalost pravidel jim ale nepomůže, naopak může znamenat nepříjemnou pokutu až 20 tisíc korun. A nejde jen o peníze.
Dle míry přestupku hrozí fyzickým osobám za nesprávné třídění či odkládání odpadu mimo vyhrazená místa pokuta až 20 tisíc Kč. Obce za nesprávná plnění stanovených kvót třídění komunálního odpadu mohou dostat pokutu až 200 tisíc Kč. Při nesprávném třídění hrozí pokuta až několik tisíc korun.
Pro lepší orientaci při třídění odpadu odborníci doporučují řídit se návodnými samolepkami na barevných kontejnerech, které uvádějí, jaký odpad do nich patří. Pokud si nejsme jisti, kam konkrétní odpad vyhodit, můžeme využít online rádce, jako je například web jaktridit.cz, kde po zadání názvu odpadku zjistíme správný kontejner.
Staré elektrozařízení by mělo být odevzdáno ve sběrných dvorech, nebo speciálních kontejnerech na elektroodpad. Do nich patří mobilní telefony, IT zařízení, hobby nářadí, kuchyňské spotřebiče, elektronické hračky, baterie, stejně jako jakákoli drobná vysloužilá elektrozařízení s rozměry do 51 × 36 × 40 cm. Někteří prodeji také nabízejí možnost zpětného odběru starého zařízení při nákupu nového. Zvláštní kategorií jsou žárovky a zářivky. Ty totiž do kontejneru na elektroodpad nepatří. Proto je zavezete do sběrného dvora.
Podle dostupných dat se do třídění zapojují zhruba tři čtvrtiny všech Čechů. V roce 2023 dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 %, což bylo o 1 milion tun odpadů méně. Meziročně mírně rostl objem vyprodukovaného komunálního odpadu na úroveň 5,4 milionu tun.
tags: #chybné #třídění #odpadu #pokuty