Cíle v ochraně ovzduší MŽP

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) plánuje v září předložit vládě novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Součástí návrhu zákona budou i změny, které podpoří plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Vyplývá to z plánu legislativních prací vlády na rok 2026 a výhledu na další roky.

V březnu má ministerstvo vládě předložit novelu chemického zákona. Tato úprava reaguje na nové nařízení Evropské unie z června 2024, které zpřísňuje pravidla pro nakládání s rtutí. V dubnu ministerstvo vládě předloží novelu zákona o odpadech. Důvodem je nové evropské nařízení z dubna 2024 o přepravě odpadů, které nahrazuje dosavadní pravidla a mění některé povinnosti při přeshraničním pohybu odpadu. V červnu má ministerstvo vládě předložit novelu zákona o obalech. Ministerstvo počítá také s novelou vodního zákona, kterou plánuje předložit v září. Chce tak naplnit vládní slib o vodním hospodářství a reagovat na evropské předpisy.

V prosinci má ministerstvo předložit další návrh zákona o odpadech, který má zjednodušit či snížit cíle pro obce v případě předcházení vzniku odpadu, upravit nakládání s odpady a zjednodušit procesy. Úřad tím chce zefektivnit přístup k odpadovému hospodářství.

Ohlašovací povinnosti a provozní evidence

Provozovatelé stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší mají povinnost ohlašovat údaje z hlediska agendy ovzduší související s jejich provozem prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Údaje se ohlašují za předchozí kalendářní rok a za celou provozovnu. Aktuální informace ohledně ohlašování včetně postupů jak podat hlášení jsou uvedeny na webových stránkách ČHMÚ nebo ISPOP.

Povinnost ohlašovat údaje SPE má provozovatel každého stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší s výjimkou chovů hospodářských zvířat (kód 8 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší). MŽP každoročně zveřejňuje ve Věstníku MŽP aktualizované kódové označení vybraných údajů, tzv. číselníky, které jsou uvedeny podle označení v příloze č. 11 vyhlášky č.

Čtěte také: Cíle ČR 2050

Poplatky za znečišťování ovzduší

Provozovatel/poplatník má povinnost podat poplatkové přiznání za provozovnu, u které je celková výše poplatku za poplatkové období 50 000 Kč a více. Sazby poplatků jsou zákonem stanoveny pro čtyři zněčišťující látky - TZL, SO2, NOx a VOC a jsou stanoveny za tunu vypuštěné znečišťující látky za rok. Zpoplatnění podléhají pouze znečišťující látky, jejichž emise musí provozovatel podle zákona měřit nebo počítat.

Kvalita paliv

Povinnost ohlašování údajů o kvalitě paliv se vztahuje na všechny osoby uvádějící na trh v ČR těžký topný olej, plynový olej a pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW, pro která jsou v příloze č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb. stanovena kvalitativní kritéria.

Sdělení prezentuje možné situace, které by mohly nastat při přechodu z oznamování termínů provedení měření a předkládání protokolů o měření elektronicky inspekci (do 31. 12. 2025) na ohlašování termínů provedení měření a ohlašování údajů z JME v ISPOP (od 1. 1. 2026) a jejich řešení. Rovněž stanoví přechodnou dobu, během níž bude od 1. 1. 2026 akceptováno oznamování termínů provedení měření a předkládání protokolů o měření elektronicky inspekci, a to do 24. 5. 2026.

Datový standard pro účely ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí do informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší včetně příslušných číselníků a vzorových souborů json. Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., publikované ve Věstníku MŽP v prosinci 2025, určené pro výpočet emisí za rok 2025 a následující období.

Metodiky a stanoviska

Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší ke sčítání technologických (ostatních) zdrojů znečišťování ovzduší, zohledňující legislativní stav platný od 1. Dne 14. října 2025 byla nahrazena předchozí publikovaná verze z důvodu nutné opravy neaktuálních údajů v Tabulce 1: Emisní faktory pro účely výpočtu projektovaných emisí amoniaku z chovů hospodářských zvířat.

Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie

Podle § 13a zákona o ochraně ovzduší krajský úřad rozhoduje v případě pochybností, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu, nebo o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji či zkoušení nových výrobků a procesů. Toto rozhodnutí může být učiněno buď na základě žádosti provozovatele, nebo z moci úřední.

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu v České republice nahrazuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR z roku 2004. Definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská dohoda a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie). Tato strategie v oblasti ochrany klimatu se zaměřuje na období 2017 až 2030, s výhledem do roku 2050, a měla by tak přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR.

Vyhodnocení Politiky ochrany klimatu v ČR bylo zpracováno a předloženo vládě v roce 2021 a aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR je v návaznosti na přezkum závazků v rámci Pařížské dohody naplánována do konce roku 2023. Vyhodnocení ukazuje, že cíl pro rok 2020, odpovídající snížení emisí o 20 % oproti roku 2005, se s největší pravděpodobností podařilo naplnit. Cíle Politiky ochrany klimatu pro rok 2030 (snížení o 30 % oproti roku 2005) je možné dle aktuálních scénářů dosáhnout jen při naplnění scénáře s dodatečnými opatřeními. Ve scénáři se současnými politikami a opatřeními chybí k jeho naplnění zhruba o 2,5 %. Rovněž dosažení indikativního cíle k roku 2040 předpokládá pouze scénář s dodatečnými opatřeními.

Politika ochrany klimatu obsahuje celkem 41 opatření, od průřezových témat a politik, přes opatření v jednotlivých sektorech až po výzkum a vývoj, monitorování a opatření v oblasti mezinárodní ochrany klimatu a rozvojové spolupráce.

Nové cíle a opatření v oblasti ochrany ovzduší

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Zákon začne platit od 1. ledna 2026.

Čtěte také: Udržitelnost v silničním stavitelství

Firmy budou muset nově minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, a omezovat šíření prachu. Kromě toho zákon také rozšiřuje kontinuální měření emisí a nová opatření především v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky budou přicházet jen digitálně a do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ.

Další důležitou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se podle návrhu bude muset pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů. Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2026, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně.

Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do zavedené zóny nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně bude možné jejich vjezd zpoplatnit. Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu.

Zpráva o životním prostředí 2024

Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. V řadě dalších oblastí ale ochrana stagnuje nebo dochází ke zhoršování stavu. Aktuální situaci hodnotí Zpráva o životním prostředí 2024, kterou dnes projednala vláda.

Česká republika setrvale snižuje využívání fosilních paliv pro výrobu elektřiny, již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 % celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo jen 36 % vyrobené elektřiny, podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stoupl na 16,7 %. Díky energetickým úsporám a snižování podílu fosilních paliv v energetickém mixu ČR poklesly emise skleníkových plynů podle nejnovějších dat o 47 % vůči roku 1990. Česká republika tak splní, a dokonce zřejmě překoná cíl snížit emise o 55 % do roku 2030.

Stejně tak se snižuje spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel.

Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat a národní emisní závazky pro vybrané látky znečišťující ovzduší, stanovené k roku 2030, se s velkou pravděpodobností podaří splnit. Výjimku představují emise amoniaku pocházejícího především ze zemědělství. Klesá i podíl území s překročenými imisními limity. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzo[a]pyren. Jeho dominantním zdrojem je lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu.

Z pohledu kvality ovzduší je tak urgentní pokračující podpora výměny kotlů pro vytápění domácností za moderní bezemisní způsoby nebo za emisně méně náročné technologie a dále snižování energetické náročnosti budov.

Kvalita vod v posledních letech stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Hlavní příčinou zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a plošné znečištění ze zemědělství.

tags: #cíle #v #ochraně #ovzduší #MŽP

Oblíbené příspěvky:

• Více o tématu: Environmentální průřezové téma
• Svoz odpadu Liberec
• Úvod do půdní ekologie
• Požadavky na vozidlo k ekologické likvidaci
• Klimatické změny a lidstvo