Důsledky Změny Klimatu

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka, čímž se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární Klima a Skleníkové Plyny

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Dopady Klimatické Změny

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje těžbu uhlí?

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Rok 2019 byl jak globálně, tak u nás druhým nejteplejším v historii měření. Rostoucí teploty mají dopady v prvé řadě na ekosystémy. Řada druhů je vystavena stresovým faktorům a jejich areály se posouvají do teplotně vhodnějších, tedy vyšších a severnějších poloh, kde pro ně mohou být nepříznivé ostatní podmínky. A pokud druh obývá vrcholové pásmo hor, může to být vůbec dost obtížné.

Zvláštní kapitolou jsou mořské ekosystémy. Oceány se oteplují a okyselují (absorpcí CO2 z atmosféry) a zdaleka ne všechny druhy se zvládají přizpůsobit, jak je možné sledovat na hynoucích korálových útesech. Přírodní systémy jsou velmi složité a jejich ohrožení změnami klimatu by se dal věnovat samostatný článek.

Předpokládá se ale, že při globálním oteplení o 2 °C oproti preindustriálním hodnotám může celosvětově vymizet 8 % všech druhů. Momentálně jsme globálně na oteplení o 1 °C.

Změny klimatu s sebou nenesou jen samotné zvýšení teploty, ale také změny atmosférických procesů. V některých oblastech je nižší úhrn srážek, jiné jsou častěji a silněji než dříve zasahovány náhlými přívalovými dešti a povodněmi. Objevují se častější a ničivější hurikány nebo delší a intenzivnější období sucha a extrémních veder, snižující výnosy zemědělské produkce a dostupnost vody nebo zvyšující rizika rozsáhlých požárů.

Čtěte také: Klimatické změny: Důsledky

Zasaženi jsou, ať už ztrátou domova, neúrodou, nebo jiným zhoršením životních podmínek, lidé v mnoha zemích světa. Nejvíce pak znevýhodněné skupiny obyvatelstva a obyvatelé zemí globálního Jihu, kteří přitom mají jen malý podíl na globálních emisích. Podle vyjádření Červeného kříže kvůli dopadům změn klimatu potřebovalo v roce 2019 každý týden humanitární pomoc 2 miliony lidí a jde o nejméně mediálně reflektovanou humanitární krizi.

Mezinárodní organizace pro migraci předpokládá, že půjdou-li dál změny současným tempem, v roce 2050 se desítky až stovky milionů lidí, v závislosti na konkrétním scénáři a míře mezinárodní pomoci, stanou „klimatickými migranty“.

Budoucí scénáře závisí především na míře omezení emisí. Zmiňované projevy se s vyššími emisemi a tudíž větším oteplením budou zhoršovat, a to nelineárně, tedy už mezi globálním oteplením o 1‚5 °C a 2 °C bude zásadní rozdíl. Nejhorším dopadům by mělo předejít udržení oteplení na hranici 1‚5 °C, což vyžaduje značné omezení emisí během následující dekády. V současnosti objem vypouštěných emisí globálně stále roste.

Při oteplování nad hranicí 1‚5 °C také významně stoupá pravděpodobnost překročení bodů zvratu, což jsou prahy oteplení pro řadu klíčových oblastí na Zemi, při jejichž překonání nezvratně dojde ke změně dále urychlující oteplování či zhoršující další dopady. Příkladem je situace, kdy se vývoj Země při určitém oteplení „přehoupne“ na trajektorii k úplnému roztání Grónského ledovce, což by trvalo sto až několik set let, nicméně by již nebylo možné tento proces zastavit snížením emisí. Úbytek plochy pokryté ledem by totiž zároveň snižoval odrazivost povrchu Země a ten by tudíž absorboval více tepla ze Slunce.

Dál hrozí mimo jiné narušení mořského koloběhu uhlíku, zodpovědného za pohlcování velkého množství oxidu uhličitého z atmosféry, změny mořských a atmosférických proudů, zodpovědných za specifické podnebí různých oblastí či tání permafrostu zadržujícího množství CO2 a metanu.

Čtěte také: "Věk nerovnováhy" a klima

Dopady v České Republice

V České republice nejsou dopady tak drastické, ale i tady se změny klimatu projevují. Za posledních 60 let u nás vzrostla průměrná teplota o 2 °C, tedy dvakrát víc, než je světový průměr. Při vyšších teplotách se rychleji odpařuje voda a srážek je přes teplejší měsíce podprůměrně, takže krajina trpí větším suchem. Minulý rok byl šestým zvlášť suchým v řadě.

Je to také dostatek vody, který potřebuje smrk ke tvorbě pryskyřice, schopné v případě napadení stromu zalepit vetřelce, jako je lýkožrout. Při dlouhodobém vystavení suchu ale schopnost efektivně se jim bránit ztrácí. Suchem a kůrovcovou kalamitou je zasažena značná část našich jehličnatých porostů. A nejde pouze o lesy hospodářské, Lesy ČR v souvislosti s kalamitou žádají o povolení kácet například i v bezzásahové zóně Boubínského pralesa. Kůrovec do lesa patří, nebýt několika extrémně suchých let, velmi pravděpodobně by k jeho takto drastickému přemnožení nedošlo.

Nejenom lesníkům, ale i zemědělcům dělají změny klimatu v podobě sucha starosti. Působí přímé škody a spolu s brzkým jarem vytváří příznivé podmínky pro škůdce, jako jsou například hraboši.

Zdroje Skleníkových Plynů

Nejvýznamnější skleníkový plyn vznikající činností člověka, oxid uhličitý, se uvolňuje při spalování fosilních paliv jako je uhlí, ropa a zemní plyn. Světově je za největší množství emisí zodpovědná Čína (27‚5 %), následovaná Spojenými státy (14‚8 %). Čína má ale také nesrovnatelně více obyvatel než menší země, jako ta naše. Když vztáhneme množství emisí na jednoho obyvatele, předhoní Česká republika Čínu a v EU obsadí čtvrté místo, jde tedy o významného emitora.

Nejvíce emisí má v České republice na svědomí energetika (41‚5 %), kde emise pocházejí především ze spalování hnědého uhlí, které se s dalšími fosilními zdroji podílí na více než polovině tuzemského energetického mixu. V Česku se elektrické energie vyrábí značně víc než spotřebovává a zhruba jedna její pětina, což odpovídá množství, které vyrobí dohromady dvě největší hnědouhelné elektrárny (Prunéřov a Počerady), se prodává do zahraničí.

Dále za energetikou, co do množství emisí, následuje průmysl (18‚8 %) a doprava (14‚8 %) - zejména osobní (8‚3 %), nákladní a autobusová (5‚5 %) a letecká (0‚7 %). Svůj podíl má také přímý provoz institucí a domácností (10‚3 %), jako ohřev vody a topení, a dále zemědělství (6‚5 %), kde jde zejména o emise metanu z chovu skotu a o využívání velkého množství hnojiv energeticky náročných na výrobu.

Značný podíl emisí tedy závisí na nastaveních systémové a ekonomické povahy, jako například jakými způsoby je vyráběna energie, kolik se jí exportuje či kterým směrem je rozvíjen dopravní sektor. Světově více než 70 % emisí skleníkových plynů pochází z činností pouze stovky velkých společností.

Dopady na Zranitelné Regiony a Migrace

Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Nedostatek potravin, vody a dalších faktorů vede miliony lidí k útěku ze svých domovů.

Obzvláště patrné jsou důsledky klimatických změn v regionu Blízkého východu a velké části Afriky. Tyto oblasti se oteplují rychleji než zbytek světa. Extrémní výkyvy počasí už teď způsobují výrazné rozdíly ve srážkách, což se bude nadále zhoršovat. Většina farmářů v Africe je přitom závislá na dešťových srážkách pro své zemědělství.

Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Právě farmáři ale silně pociťují dopady měnícího se klimatu. Na místech, kde se ještě před několika lety dalo díky drobnému zemědělství bez problémů uživit, je dnes těžké či dokonce nemožné s farmařením pokračovat. Kvůli nepředvídatelným změnám počasí nemohou farmáři spoléhat na srážky, a mají tak mnohem menší úrodu. Intenzivní deště zaplavují pole a ničí úrodu, málo srážek zase vede k suchu a nedostatku vody.

Až polovina světové populace trpí alespoň po část roku vážným nedostatkem vody. Očekává se, že se číslo bude zvyšovat. Kvůli nedostatku vody nemají lidé ve zranitelných regionech přístup k nezávadné vodě pro pití a základní hygienu, ať už v domácnostech, ve školách, ale i ve zdravotnických zařízeních. Nedostatek vody vede k selhání kanalizačních systémů. Čím je vody méně, tím je také dražší.

Obrovský dopad klimatických změn na zemědělství a nerovnoměrné srážky způsobují nedostatek úrody. To vede ke zvyšování cen potravin a k natlačení dalších milionů lidí do chudoby.

Klimatická krize už dnes znemožňuje život v řadě oblastech světa. Už nyní každoročně opustí své domovy kvůli přírodním katastrofám na 20 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2050 bude na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí své domovy, protože se kvůli měnícímu klimatu nedokážou uživit.

Afrika a Blízký východ, regiony výrazně zasažené měnícím se klimatem, se již potýkají s mnoha uprchlickými krizemi. Nedostatek vody, sucho a extrémní výkyvy počasí donutí k útěku další miliony lidí.

Měnící se klima nezpůsobuje jen uprchlické krize, ale přímo dopadá na bezpečnostní situaci ve zranitelných regionech. Rostoucí konkurence o zdroje, jako je úrodná půda a čistá voda, způsobuje či prohlubuje konflikty v daných oblastech.

Klimatické změny zvýšily riziko nákazy u téměř 60 procent všech známých infekčních onemocnění, včetně nemocí přenášených klíšťaty a komáry, jako je borelióza a horečka dengue, a dalších infekcí přenášených potravinami a vodou. Hrozí, že riziko se bude nadále zvyšovat s rostoucími teplotami a dalšími důsledky změny klimatu. Zejména rozvojové země také nemají dostatečné zdroje a často i fungující systém veřejného zdravotnictví, aby se s následky infekčních onemocnění dokázaly vyrovnat.

Globální Oteplování a Ekonomika

Pokud se globální klima oteplí o čtyři stupně, průměrný člověk výrazně zchudne. Ukazuje to nový výzkum, který tvrdí, že předchozí ekonomické modely podceňovaly dopad globálního oteplování i důsledky změny klimatu na narušení dodavatelských řetězců, píše britský deník Guardian.

Ekonomické modely systematicky podceňují, jak globální oteplování v budoucnu ovlivní bohatství lidí. Nová studie australských vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu zjistila, že oteplení o čtyři stupně udělá průměrného člověka o 40 procent chudším. To je podle některých odhadů až čtyřnásobný nárůst poklesu bohatství oproti předchozím hodnocením.

Nová studie uveřejněná v časopise Environmental Research Letters se zaměřila na jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a vylepšila ho o prognózy klimatických změn. To vědcům umožnilo zachytit dopady extrémních povětrnostních jevů napříč globálními dodavatelskými řetězci, vysvětluje povahu výzkumu Guardian.

Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální.

Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudnul o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů.

„Předchozí ekonomické modely, které neúmyslně dospěly k výsledku, že i vysoká míra globálního oteplení by měla jen mírné dopady na světové hospodářství, výrazně ovlivnily klimatickou politiku,“ upozornil Neal. Dodal, že tyto modely měly tendenci zohledňovat spíše měnící se počasí na regionální úrovni než to, jak by extrémní projevy počasí, jako jsou sucha nebo povodně, mohly ovlivňovat celé dodavatelské řetězce.

Neal také upozornil na to, že v teplejším klimatu můžeme očekávat kaskádovitá narušení dodavatelských řetězců vyvolaná extrémními povětrnostními jevy po celém světě.

Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota. „Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

Adrien Bilal z Harvardovy univerzity a Diego R. Känzig ze Severozápadní univerzity se podívali na ekonomické důsledky klimatické změny jiným pohledem. A jejich práce He Macroeconomic Impact Of Climate Change: Global Vs. Local Temperature říká, že zvýšení globální teploty o 1 °C vede k poklesu světového HDP o 12 %. Vědci ve své studii dokládají, že makroekonomické škody způsobené změnou klimatu jsou šestkrát větší, než se dosud předpokládalo.

Opatření a Strategie

Příčinou změny klimatu je dle nejnovějších vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti, tj. v důsledku nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů.

Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn.

Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. . V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Balíček tedy vytváří soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, který:

• zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
• zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
• podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.

Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.

V rámci iniciativy „Pakt starostů a primátorů v oblasti Klimatu a Energetiky“ (Covenant of Mayors) se již několik let sdružují klimaticky odpovědná evropská města a obce.

Důsledky pro Zemědělství a Lesnictví

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Voda a Města

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity.

tags: #důsledky #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Produkty Šetrné k Životnímu Prostředí
• Sběrný dvůr a kompostárna Nasavrky
• Analýza kvality ovzduší v Praze
• Norská výprava do hlubin duše
• Nebezpečný odpad Písek