Cílová skupina a studie odpadového hospodářství

Problematika úklidů a odpadového hospodářství je na jednu stranu významně bagatelizována (z pohledu vrcholového vedení organizací), na druhou stranu však významně ovlivňuje výkonnost organizací. Nespokojenost s prostředím je častou příčinnou sníženého výkonu či dokonce nemocnosti.

Mezinárodní studie „udržitelných budov“, které kladou vysoký důraz na kvalitu pracovního prostředí ukázaly, že nižší kvalita prostředí, včetně úklidu a čistoty způsobuje o 2 dny vyšší nemocnost zaměstnanců. Přepočítáte-li si to na ztrátu zisku organizace, nejedná se o nemalé částky.

Obdobně i nakládání s odpady je obor, kde sice „kralují“ společnosti se speciálními licencemi, ale běžné nařízení a předpisy musí znát každý facility manažer organizace a s těmito společnostmi musí úzce spolupracovat. V obou oborech je potřeba dodržovat mnoho předpisů a nařízení, jejichž pochybením se organizace či sám facility manažer vystavují značným postihům kompetentních úřadů.

Úklid vnitřních i venkovních prostor výrazně ovlivňuje prostředí ve kterém se pohybujeme. Kvalitní úklid je dnes velice odborná profese, která je neustále pod tlakem zlevňovat, avšak současně je nezbytné implementovat nové prostředky. Doba pandemie umocnila význam čistoty i o nezbytnou sanitaci prostor v tomto nestandardním období.

Cílová skupina a obsah kurzu odpadového hospodářství

Cílová skupina: pracovníci firem, kteří jsou nebo budou pověřeni vedením odpadového hospodářství ve firmě.

Čtěte také: Odpadové hospodářství a cílová skupina

Obsah Kurzu:

• Úvod do problematiky odpadového hospodářství (zákon č. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech)
• Výklad legislativních požadavků ČR
• Výklad pojmů z oblasti odpadového hospodářství
• Používaná dokumentace a formuláře v odpadovém hospodářství
• Praktické vedení odpadového hospodářství v organizaci
• Povinnosti odpadového hospodáře v organizaci
• Výkon státní správy a samosprávy na úseku odpadového hospodářství
• Kontrolní dohled České inspekce životního prostředí

Po absolvování kurzu účastník obdrží OSVĚDČENÍ o účasti.

Projekt monitoringu zaplněnosti odpadových nádob v Praze

Tento nástroj zajistí efektivní směřování výdajů v oblasti nastavování optimální frekvence svozu v závislosti na vytíženosti jednotlivých nádob, možné kontroly skutečně provedených svozů, případně i svoz na základě aktuální zaplněnosti.

Cíle projektu v bodech:

• Postupná instalace a provoz senzorů na měření hladiny zaplněnosti a detekci svozů u nádob se spodním výsypem na celém území Prahy.
• Využívání dat ze senzorů pro efektivnější směrování finančních prostředků do oblasti svozů tříděného odpadu.
• Zajištění kvalitnější služby svozu tříděného odpadu pro obyvatele Prahy.
• Snižování enviromentální zátěže způsobené svozem nezaplněných nádob.

Cílové skupiny projektu:

• Primární cílová skupina: Odbor ochrany prostředí Magistrátu HMP (OCP MHMP), Městské části - oblast odpadového hospodářství
• Sekundární cílová skupina: Veřejnost - obyvatelé hl. m. Prahy

Kvalitativní výstupy projektu:

Komplexní nástroj pro monitoring vybraných parametrů (primárně detekce skutečně provedeného svozu a hladina zaplněnosti odpadu včetně historie zaplnění) u všech nádob na separovaný odpad se spodním výsypem na celém území hl. m. Prahy.

Projekt vznikl na základě potřeb primární cílové skupiny (OCP MHMP), kdy byla mj. Data ze senzorů jsou zasílána do datové platformy Golemio, kde jsou dále ukládána, zpracovávána a vizualizována primárním uživatelům v aplikaci Golemio BI.

Čtěte také: Výzvy ekologické obnovy

Co se týče sekundární cílové skupiny, tedy veřejnosti, ta má možnost používat městskou aplikaci Moje Praha, kde se může nejen seznámit s výstupy projektu, ale i používat je v každodenním životě, tedy sledovat zaplněnost nádob na tříděný odpad v okolí svého bydliště.

Projekt má vysoký potenciál dosažení úspor. Při výpočtu předpokládaných úspor jsme vycházeli z dat, která jsme získali při předchozím provozu senzorů v rámci pilotního projektu. Jeden osazený senzor po odečtení provozních a investičních nákladů generuje „teoretickou“ roční úsporu 1261 Kč bez DPH.

Výsledná částka počítá s tím, že senzory, které budou instalovány v nádobách na kovy, nápojové kartony a sklo, budou generovat vyšší úspory, protože u těchto komodit bylo zjištěno nadhodnocení frekvence svozu oproti tomu, jak je to ve skutečnosti potřeba. Na druhou stranu od toho odečítáme náklady na svoz papíru a plastu, který je potřeba vyvážet častěji.

Projekt se vzhledem k jeho přínosům setkal se zájmem zúčastněných stakeholderů. V rámci spolupráce s britskou agenturou FutureGov došlo mj. realizaci strukturovaných rozhovorů s primárními uživateli: zástupci OCP MHMP, zástupci 3 městských částí a zástupci svozových společností.

OCP MHMP z pozice provozovatele, pro kterého OICT projekt realizuje, v této záležitosti komunikuje s dalšími subjekty veřejné správy, konkrétně s těmi městskými částmi, na jejichž území aktuálně dochází k realizaci monitoringu stavu zaplněnosti odpadových nádob. Průběžně probíhá sdílení dobré praxe i s dalšími městy v ČR.

Čtěte také: Více o cílech Domy přírody

Aktuálně jsou s ohledem na výstupy projektu využívány tyto kanály:

• Nejaktuálnější stavová data jsou nabízena formou open dat na Datové platformě Golemio, ve formě výstupní API - vhodné k dalšímu zpracování či vizualizaci.
• Nejaktuálnější stavová data o zaplněnosti odpadových nádob jsou vizualizována v městské aplikaci Moje Praha.
• Data na provozně-servisní úrovni jsou s ohledem na potřeby primárního uživatele zpracována a vizualizována s pomocí BI nástroje vytvořeného na míru pro tento komunikační kanál.
• Data na informační úrovni jsou s ohledem na potřeby sekundární cílové skupiny zpracována a vizualizována s pomocí BI nástroje vytvořeného na míru pro tento komunikační kanál.
• Data jsou formou výstupní API dále komunikována se systémy stakeholderů.

Data, která představují největší přínos nejširší cílové skupině (obyvatelům Prahy), tedy aktuální data o zaplněnosti odpadových nádob na tříděný odpad, jsou koncipovaná otevřenou formou.

Náročnost realizace spočívá především (ale nejen) v:

• Vhodné instalaci senzorických zařízení v odpadových nádobách s ohledem na typ (rozdílné konstrukce) a množství (aktuálně je výhled navýšit počet senzorů ze 460 kusů na více než 6000).
• Potřebě zajistit komunikaci, počínaje volbou vhodné komunikační sítě s ohledem na pokrytí v konkrétní lokalitě, konče úspěšným předáváním/získáváním dat v požadované kvalitě a množství.
• Integraci řešení/dat s ohledem na škálovatelnost a spolehlivost.
• Servisní a pozáruční servisní úkony u HW ve vlastnictví HMP.

Zajištění instalací v rámci rozsahu původního pilotního projektu bylo řešeno primárně dodavatelsky, nicméně s ohledem na rostoucí úlohu Realizátora projektu (OICT), jakožto integrátora řešení pro HMP, se díky získanému know-how ukázalo jako důležité do budoucna zajistit i provozně-servisní aspekty s ohledem na minimalizaci případných rizik. Této problematice se věnuje relativně málo měst a lze konstatovat, že Praha v tomto ohledu patří mezi leadery.

V základním principu se jedná o škálovatelné řešení, kdy se bude v rámci rozšíření rutinního provozu navyšovat počet senzorických řešení v odpadových nádobách na tříděný odpad řádově o více než desetinásobek oproti pilotnímu provozu. Prakticky budou zohledněny všechny zkušenosti z pilotního provozu i v rozšířeném rutinním provozu.

Určité specifikum do tohoto rozšíření vnáší samotná konstrukce a typy odpadových nádob, například v kontextu způsobu uchycení senzorického řešení tak, aby bylo dosaženo co možná nejspolehlivějších dat o hladině zaplněnosti.

Pilotní projekt v rozsahu 420 senzorů probíhal v letech 2018-2020, v červnu 2020 byl Radou HMP schválen rutinní provoz (celkem 460 senzorů).

Případová studie Kokoza a zvýšení povědomí o bioodpadu

Společensky prospěšná firma Kokoza v roce 2018 připravovala kampaň, jejíž účelem bylo zvýšení povědomí o hodnotě bioodpadu a o možnostech jeho zpracování. Cílem online focus group pak bylo identifikovat hlavní motivace a překážky, které vedou právě ke změně tohoto chování.

Tato případovka je zajímavá hlavně v tom, že můžeme ukázat kompletní report z internetové diskuze, tak jak jsme ho odevzdávali klientovi, a dokonce i zpracované segmenty. Tuto případovou studii píšeme s dostatečným odstupem, takže vám také můžeme ukázat, jak finální kampaň vypadala.

Celou diskuzi jsme uvedli tématem třídění jakéhokoliv typu odpadu. Prvním překvapivým zjištěním bylo, jak velké téma může odpad v domácnosti být. I lidé v jedné domácnosti mohou mít na třídění odpadu naprosto odlišný názor. Pozitivní na tomto zjištění bylo, že mají snahu se dohodnout.

Třídění odpadu bylo pro lidi hodně neprůhledné. Nejde jen o to rozdělit správně odpad do popelnic. Lepší vztah by lidé podle účastníků diskuze měli, pokud by znali celý proces zpracování odpadu.

Jedním ze zajímavých vhledů pak bylo, že se názor na třídění odpadu u respondenta změnil v momentě, kdy měl možnost potkat se se například se skládkou.

V diskuzi jsme se dále posunuli přímo k tématu bioodpadu. Lidé by třídili bioodpad mnohem více, kdyby měli v dosahu hnědé popelnice. Situaci nepomáhá ani fakt, že účastníci diskuze často neznali někoho ze svého okolí, kdo by bioodpad třídil.

Jedním z důležitých zjištění bylo, že začít s tříděním bioodpadu může být pro lidi složité - často neví, která z možností třídění bioodpadu je pro ně vhodná, neví, co a jak lze třídit, a mají různé další obavy (bude to zapáchat?).

„Vim ze existujou nejake domaci kompostery nebo vermikompostery? ale moc toho o nich nevim.

V návaznosti na realizaci online focus group jsme měli za úkol rozdělit lidi, kteří mají potenciál pro třídění odpadu (tj. Ke každému ze segmentů jsme přidali detailní popis, problémy a řešení, argumentaci pro komunikaci a kontaktní místa.

Celá kampaň stála na myšlence hnutí (umístěné na webu ZijuKompostyl.cz), ke kterému se mohou lidé, kteří už třídí bioodpad, přihlásit. Do této aktivity se zapojili hlavně lidi okolo Kokozy, ale i různí ambasadoři, např. zpěvačka Klára Vytisková, herečka Bára Poláková, zahradník architekt Ferdinand Leffler, blogerka Kitchenette nebo hudebník Milan Cais z Tata Bojs.

Kluci z Makevisionu se na šlechtění značky Kokoza podílí už několik let a online výzkum k připravované kampani na kompostování nám jen potvrdil, jaká je spolupráce radost. Mohli jsme reakce respondentů sledovat v průběhu výzkumu a díky tomu ho i zpřesňovat, výstupy jsou jasné a kampaň tak byla lépe zacílena a měla jasné argumenty.

Cirkulární ekonomika a startupy v zemědělství

Přechod zemědělsko-potravinářského sektoru na cirkulární ekonomiku je klíčový pro udržitelnost a startupy v něm hrají zásadní roli. Na základě analýzy byli startupy rozděleny do tří hlavních skupin.

• První jsou biotechnologicky orientovaní udržitelní producenti, kteří se zaměřují na počáteční fáze dodavatelského řetězce.
• Druhý typ představují digitální tvůrci cirkulární ekonomiky.
• Třetí kategorií jsou průkopníci v oblasti cirkulárních obalů, kteří se specializují na inovace eliminující jednorázové obaly.

Výsledná typologie tak poskytuje cenný rámec pro pochopení tohoto dynamického ekosystému.

Citace: Ranjbari, M., Kuděj, M., Kubálek, J., & Ferraris, A. (2025). A Typology of Circular Economy Startups in Agri‐Food Supply Chains: An Analysis of 79 Innovative Startups. Business Strategy and the Environment.

Participace veřejnosti ve veřejných zakázkách

Příprava projektové dokumentace, urbanisticko-architektonické studie, zpracování strategických, finančních a komunitních dokumentů, či při pořizování komodit přímo využívaných cílovými skupinami, je ideální příležitostí k participaci koncových uživatelů. Participativní proces si vyžaduje důsledný a odborný přístup, proto je nezbytné, aby zadavatele tímto procesem provedl expert s potřebnou kvalifikací, ideálně i s facilitační zručností.

Prvním krokem na straně zadavatele by mělo být stanovení si cílů a okruhů participace, od kterých závisí požadavky na zajištění i samotný participační proces. Třeba si však uvědomit, že se jedná spíš o spolupráci, či partnerství mezi dodavatelem a týmem zadavatele.

Existuje řada předmětů plnění, kde lze začlenit participaci. Může být součástí zadání na zpracování projektové dokumentace jako podklad pro zpracování dokumentace v souladu s potřebami cílových skupin, dále jako podklad pro vypracování urbanisticko-architektonické soutěže, či zajištění zpracování různých strategických dokumentů anebo při pořizování komodit, které budou využívány přímo cílovou skupinou.

Aktivní zapojení zadavatele, či už v rámci předpřípravní fáze definováním cílů a témat anebo v souvislosti s poskytnutím strategických podkladů a dokumentů potřebných ke zpracování studie (územní plán, parkovací politika apod.) je nezbytné. Rovněž je důležité aktivní zapojení zadavatele i v rámci průběžného sdílení postupů a dalších nezbytných informací od dodavatele pro zajištění udržitelnosti participativních procesů po skončení plnění veřejné zakázky (vytvoření sítě, navazující, příp.

Při přípravě veřejné zakázky neexistuje žádný univerzálně použitelný model zapojení veřejnosti a požadavky se liší s ohledem na předmět veřejné zakázky, proto je nutné níže zpracované návrhy přizpůsobit konkrétnímu zadání. Jiné požadavky bude mít zadavatel při revitalizaci sídliště a jiné při vypracování strategického dokumentu.

Zadavatel může zvolit multikriteriální hodnocení a hodnotit i kvalitu realizačního týmu, či návrh způsobu plnění veřejné zakázky (podrobný popis participativního procesu a navazujících činností). V případě realizačního týmu jde o hodnocení nad rámec stanovených minimálních požadavků jako jsou pracovní zkušenosti, či dosažené vzdělání. V případě hodnocení kvality návrhu způsobu plnění zakázky lze hodnotit kvalitu a komplexnost zpracování (především konkrétní návrh podoby participace, facilitace a deliberace), popis vhodných metod zapojení cílových a zainteresovaných skupin, technické řešení, průběh a popis zpracování očekáváním výstupů.

Ministerstvo životního prostředí ve své zakázce na Zajištění participace a facilitace při realizaci projektu Mechanismy prosazování udržitelného rozvoje ve státní správě hodnotilo i stupeň a obor dosaženého vzdělání vedoucího realizačního týmu, a to v relevantním studijním oboru týmu, který zadavatel shledává jako relevantní k plnění předmětu veřejné zakázky.

Příklad MČ Praha 12 „Otevřené zahrady Uhříněves - zajištění participace a zpracování PD“ ukazuje způsob, jak zpracovat projektovou dokumentaci se zajištěním participace. Dokumentace vychází ze studie, která byla řešena metodou sdíleného navrhování veřejných prostor tzv. Codesign.

Příkladem může být MČ Praha 6, která před samotným zahájením architektonické soutěže na rekonstrukci Polikliniky pod Marjánkou zjišťovala názor zdravotnického personálu a veřejnosti. Cílem bylo získat informace, s čím jsou návštěvníci polikliniky spokojeni, jaké dosavadní služby by chtěli rozšířit a co je potřebné doplnit. V případě zdravotnického personálu bylo cílem získat informace o potřebách poskytovatelů zdravotnických a dalších služeb. Výstupy tohoto procesu poslouží radnici jako datové podklady k vyhlášení architektonické soutěže. Do ankety se zapojilo 385 respondentů z řad široké veřejnosti a do souběžné ankety pro lékaře se zapojila téměř polovina oslovených lékařů.

Z příkladu Prahy 6 vyplývá, že cílových skupin z hlediska komunikace může být několik, proto je důležité si určit, zda postupovat z pohledu územního, tematického/odborného, komunitního apod., nebo jejich kombinace. S každou cílovou skupinou je potřebné nastavit osobitou komunikaci, specificky se znevýhodněnými skupinami (pomoct mohou zájmové skupiny, či jiné společenství a organizace zastřešující cílové skupiny). Rovněž výstupy participace budou různé, jinak dané místo využívají návštěvníci polikliniky, jinak zdravotnický personál a z jiného uhlu pohledu na dané místo nahlížejí obyvatelé přilehlých částí (např.

Participativní zapojení může být přínosné i při rekonstrukci školy a okolního prostředí. I při nakládání s odpady lze zapojovat veřejnost. Slovenské město Partizánske realizovalo dvouletý projekt participace v rámci přípravy strategického dokumentu „Stratégia nakladania s komunálnymi odpadmi v meste Partizánske“.

Inspirativním příkladem participace zaměstnanců či interních uživatelů předmětu plnění zakázky je zakázka na pořízení nábytku organizací Public Health Wales, či Evropského parlamentu.

Zadavatel se dále může zapojit do iniciativy Transparency International ČR Pakty integrity, která spočívá v zapojení externího nezávislého monitora do zadávacího řízení. Zapojení zadavatele do Paktu integrity je na úrovni konkrétní veřejné zakázky, příklady z praxe ukazují vhodnost využití tohoto monitorovacího nástroje při investičních akcích. Podstatou je aktivní sdílení požadovaných informací, jako je seznam fyzických i právnických osob, které se podíleli na přípravě zadávací dokumentace, zadávacím řízení, a na realizaci veřejné zakázky na straně zadavatele i dodavatele. Dále seznam členů hodnotící komise a jejich zprávy a zápisy z jednání komise, veškerou dokumentaci k veřejné zakázce, ale např.

Pakty integrity tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace a účastníci zadávacího řízení se formou čestného prohlášení zavazují k účasti v případě, že se stanou vybraným dodavatelem. Vybraný dodavatel v průběhu plnění poskytuje seznam externích poskytovatelů služeb, které využil při přípravě nabídky a účastí v zadávacím řízení a případně v jiných řízeních souvisejících se zadávacím řízením a s realizací veřejné zakázky.

Ze zkušenosti zahraničních kanceláří Transparency International vyplývá, že strategie zadávání veřejných zakázek založené na otevřenosti, participaci veřejnosti a zapojení externího monitorování mohou snížit pravděpodobnost výskytu korupce a podvodů při zadávání veřejných zakázek. Platí také, že pokud je do veřejné zakázky zapojen externí nezávislý subjekt požívající důvěru, lze veřejnosti celý proces zadání a realizace veřejné zakázky lépe vysvětlit a zároveň zvýšit jeho důvěru.

tags: #cilova #skupina #odpady #studie

Oblíbené příspěvky:

• Délka práce v českém klimatu
• Revitalizace krajiny Ústeckého kraje
• Příčiny znečištění vodovodního řadu
• Ekologie a pěstování smrku ztepilého
• SEZ v ČR