Čistý vzduch: Klíčový faktor pro zdraví a životní prostředí

Čistý vzduch je základní podmínkou pro zdravý život a fungující ekosystém. V dnešní době, kdy čelíme rostoucímu znečištění ovzduší, je důležité si uvědomit jeho složení, vliv na zdraví a možnosti, jak ho chránit a zlepšovat.

Složení a vlastnosti ovzduší

Ovzduší je plynný obal Země, směs plynů charakterizovaná svým složením a rozprostraněností v prostoru. Na složení atmosféry má vliv celá řada dějů, jako sopečná činnost, vymývání oxidu uhličitého a existence fotosyntetizujících rostlin.

Mezi stálé složky atmosféry patří dusík (asi 78 objemových procent) a kyslík (asi 20 %). Kromě nich se v ovzduší nacházejí další komponenty přirozeného původu, jejichž koncentrace značně kolísají, jako například vodní pára, oxidy dusíku, ozón, oxid siřičitý a prachové částice.

Stejně jako jakákoliv jiná látka má vzduch svou hmotnost, která se projevuje měřitelným tlakem. Je poměrně značný - 1,033 kg. cm-2

Oxid uhličitý (CO2) a skleníkový efekt

Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, který je běžnou součástí zemské atmosféry (0,04%). Je tvořen jedním atomem uhlíku a dvěmi atomy kyslíku. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje uhlíku patří jakékoliv spalování uhlíkatých látek (od dopravy, průmysl, k domácím topeništím) a jeho úniky z výrobků, ve kterých je obsažen.

Čtěte také: Čistý vzduch v interiéru

V atmosféře oxid uhličitý pohlcuje infračervené záření a přispívá tak ke vzniku tzv. skleníkového efektu. Běžné koncentrace oxidu uhličitého jsou neškodné, krátkodobá expozice větším dávkám může způsobit bolest hlavy, závratě, dýchací potíže, třes, zmatenost a zvonění v uších. Oxid uhličitý je v podstatě jediným přirozeným zdrojem uhlíku pro veškerý život; v před-průmyslových dobách byl obsah tohoto plynu regulován především fotosyntetizujícími organizmy (bakterie, rostliny). Tito tzv. producenti jsou schopni utvářet složité uhlovodíky z oxidu uhličitého a vody.

Oxid uhličitý se uvolňuje do ovzduší při každém spalování. Právě spalovaní fosilních paliv jako je uhlí a ropa, vede k jeho značnému nárůstu v atmosféře. Od počátku průmyslové revoluce vzrostla koncentrace CO2 přibližně o 30%. Zdrojem oxidu uhličitého je také dýchání většiny živých organismů.

Oxid uhličitý, společně s dalšími látkami jako jsou metan, oxid dusný, freony a ozon, patří mezi takzvané skleníkové plyny, které mají schopnost absorbovat tepelné (IR) záření Země, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch. Pro zmíněný proces se používá termín skleníkový efekt.

Dle nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování č. 368/2003 Sb. je ohlašovací práh pro zařazení provozu do IRZ pro emise a přenosy emise CO2 do ovzduší 100000000 (kg/rok). Přípustný expoziční limit (PEL) a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) pro oxid uhličitý v ovzduší pracovišť činí dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu - Mezinárodní smlouva uzavřená na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, která se uskutečnila v roce 1992 v Riu de Janeiru.

Čtěte také: Odstraňování nebezpečných odpadů

Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č.

Vzdušné ionty a ionizátory

Pravděpodobně už jste v obchodech narazili na čističky vzduchu, zvlhčovače či odvlhčovače s ionizátorem nebo přímo samostatné ionizátory. Na začátek je potřeba si trochu zopakovat chemii. Molekuly vzduchu mohou být buď kladné (tzv. kationty) anebo záporné (anionty), jejichž poměrné zastoupení se vlivem kvality ovzduší a působením elektrických výbojů mění.

Čistý vzduch například v horských oblastech anebo po dešti je plný záporných iontů, které způsobují, že se nám dobře dýchá. Vzduch plný kladných iontů způsobuje potíže s dýcháním, pocit únavy, bolesti hlavy, zhoršené soustředění, úzkosti, a problémy se spaním. Mimo to mají kladné ionty také vliv na oxidaci buněk celého těla, oslabují nervový a imunitní systém, což vede k předčasnému stárnutí organismu.

Mezi účinky záporných iontů patří snadné dýchání, zvýšení výkonnosti, lepší soustředěnost, snížení únavy a tím i celková duševní i fyzická pohoda. V ovzduší mají záporné ionty ještě další příznivé účinky - potlačují výskyt mikrobů v ovzduší a díky své svěžesti dokáží také neutralizovat pachy. Kromě toho na sebe záporné ionty vážou velmi jemné škodlivé částice.

Záporné ionty se vyskytují v přírodě zcela přirozeně. Vznikají především tam, kde je vysoká vlhkost vzduchu. Ke vzniku záporných iontů přispívají elektrické atmosférické výboje (blesk) a vyskytují se také v místech, kde dochází k tříštění vody. Největší koncentraci záporných iontů ve vzduchu proto můžeme pozorovat po bouřce anebo v blízkosti gejzírů a vodopádů, kde se kapičky vody rozptylují i do vzduchu.

Čtěte také: BULDOK Čisté odpady 0,75 kg

Působení elektrických spotřebičů, prach, smog či kouř vede k přeměně záporných iontů na kladné a koncentrace ve vzduchu se tím snižuje. Úbytek záporných iontů je způsoben také používáním syntetických materiálů v domácnosti - škodí jim například záclony, koberce, čalounění či tapety.

Záporné ionty lze dodat za pomocí speciálních přístrojů s ionizátory. Tuto funkci, zvanou jako ionizace, mají čističky vzduchu s ionizátorem, ale také zvlhčovače vzduchu či odvlhčovače vzduchu s ionizátorem. Ionizátor funguje na principu elektrického nabíjení molekul vzduchu. Tyto záporně nabité částice se váží na kladně nabité škodlivé částice, jako je například prach, pyl či jiná částice a vytvoří společně shluky, které padají na zem, kde je možné je vyluxovat a nadobro se jich tak zbavit. Ionizátor je také velmi účinný v boji s pachovými stopami, dokáže vyčistit prostor od pachu od kouře i alergenů.

Při ionizaci sice opravdu vzniká ozon, avšak pouze v zanedbatelném množství, které nijak neovlivňuje zdraví člověka nebo ovzduší. Pokud i přesto budete váhat, zda si pořídit čističku s ionizátorem, udělejte kompromis a vyberte si takovou, kde lze ionizátor v případě potřeby vypnout. Nabídka čističek bez ionizátoru nebo s vypínatelným ionizátorem v našem eshopu je také bohatá.

Městská zeleň a kvalita ovzduší

Ukázalo se totiž, že ne každá zeleň lemující ulice znamená přínos. Finské hlavní město by se do dalších let rádo stalo ekologickým lídrem mezi evropskými metropolemi. Stromy lemující ulice tu považovali za jeden z nejspolehlivějších nástrojů k dosažení ambiciózního cíle. Ještě než začali se sázením, podrobili tuto ideu zkoušce. Naštěstí.

Do startu začneme otázkou. V jakých ulicích města bude čistší vzduch? V těch, kde rostou podél vozovek stromy, anebo tam, kde vegetace úplně chybí? Je to chyták a poněkud nepříjemný. Přirozeně bude vzduch výrazně čistší tam, kde „kaňony“ ulic může volně provívat vítr a vyfoukávat znečištění pryč. Tedy tam, kde žádné stromy nerostou. Vědci u Institutu pro výzkum atmosféry a zemských systémů (INAR) při univerzitě v Helsinkách to samozřejmě tušili.

Mimochodem, onou nejhoríš variantou bylo vysazení čtyř stejně vysokých řad stromů, tedy linie podél každé krajnice. Byť by právě tento přístup k výsadbě stromů dal městu nejvíce zeleně, znečišťující látky unikající z komunikace by „uzavřel a zadržel“ ve městě nejdéle a zdraví lidí okolo by zrovna neprospěl. Neméně překvapivé je i zjištění, jak se to má s funkčností živých plotů (v helsinském příkladu metr vysokých), vysazených pod stromy lemující vozovky. Jejich přínos pro zachycování nečistot a zdraví chodců je nulový. „Nemají žádný praktický dopad na kvalitu ovzduší na chodníku,“ říká Järviová.

A jak se to má se zachycováním nečistot, prachových polétavých částic, na vegetaci? „Ano, vegetace jejich koncentraci v ovzduší snižuje, ale ten efekt je menší, než by se intuitivně očekávalo. Vegetace totiž snižuje rychlost větru a celkovou ventilaci v kaňonu ulice. Menší znečišťující částice se sice na vegetaci navážou, ale na úkor větších. Při měření čistoty vzduchu nad zelení tak zjistíte vyšší koncentraci znečištění.“ Přesněji, s jednotnou výškou řad stromů koncentrace částic PM10 v ovzduší narostla o 88 % a PM 2,5 o 42 % (ve srovnání s ulicí zcela bez vegetace). Řešení, které vyšlo jako nejlepší, zvýšilo koncentrace PM 10 „jen“ o 75 % a PM 2,5 o 35 %.

Město Helsinky v současnosti plánuje několik příjezdových zón nahradit zelenými bulváry, vytvořit z několika silnic městské koridory zeleně a celkově omezit vjezd vozů do centra, teď hodlá výstupy studie zvážit a zasadit je do přepracovaného rámce výsadby.

Čistý stlačený vzduch (CDA)

CDA znamená čistý suchý vzduch a je standardem kvality stlačeného vzduchu pro polovodičový průmysl. Úrovně kvality ovzduší, které jsou v tomto odvětví zapotřebí, přesahují úrovně většiny ostatních aplikací. Z dobrého důvodu. Neexistuje téměř žádný jiný průmysl, kde by kontaminace mohla mít tak zničující a drahé důsledky.

Kromě toho, zatímco některé aplikace vyžadují bezolejový, bezprašný nebo suchý stlačený vzduch, v polovodičovém průmyslu musí být všechny tři. Je to proto, že jakákoli vlhkost, částice/prach nebo olej v čistém prostoru může zničit celou řadu polovodičů a co je důležitější, komponenty z nerezové oceli strojů, které je vyrábějí. To může stát miliony eur a dolarů.

Tato norma definuje, kolik ze tří typů kontaminantů může vzduch obsahovat. Čím nižší je třída, tím vyšší je kvalita vzduchu. Vše začíná správným vzduchovým kompresorem. Dále speciální filtry odstraňují prach nebo jiné částice ze stlačeného vzduchu a udržují je mimo čisté prostory. To se stará o "čisté", ale co "suché"? K tomu budete potřebovat vysoce výkonnou sušičku , která může dosáhnout tlakového rosného bodu (PDP) pod -70°C. tohoto druhu PDP lze dosáhnout pomocí adsorpčního sušiče s adsorpčním prostředkem.

První je bezolejový kompresor. Vzhledem k tomu, že výroba polovodičů vyžaduje hodně energie, má smysl investovat do energeticky účinného modelu. Následuje předfiltr. Jeho úkolem je zachytit většinu částic ve stlačeném vzduchu. Tímto způsobem je vzduch, který dosáhne sušičky, již mnohem čistší, což pomáhá snížit jeho potřeby údržby. Zatímco adsorpční sušička dělá skvělou práci při sušení vzduchu, může produkovat nějaký adsorpční prach. Proto je nově vysušený vzduch veden dvěma po filtrech. V této fázi jsou ponechány jen ty nejmenší částice. Nyní musí vzduch projít ještě jedním filtrem.

Vliv znečištění ovzduší na zdraví

Dýchací systém je branou, jíž do organismu vstupují nejen plyny tvořící normální ovzduší, ale i plynné imise, které se dostanou do ovzduší jako znečišťující látky škodlivé až toxické pro organismus. Do organismu se dostávají tuhé imise (prach, popílek, saze) a mikroorganismy (baktérie, viry, spory plísní apod.). Při tom mají velký význam také fyzikální vlastnosti ovzduší (teplota, vlhkost, ionizace, barometrický tlak aj.).

Při normálním tlaku vzduchu se nedostatek kyslíku začíná projevovat zřetelnými obtížemi až tehdy, když koncentrace kyslíku klesne na 10-12 objemových procent.

V atmosféře sídlišť a průmyslových zón je lehkých iontů poměrně málo. Zde je zvýšeno množství těžkých iontů (20-30 tisíc na m3). Těžké ionty jsou nestabilní součástí ionizace ovzduší. Rychle se usazuji a ztrácejí svůj náboj. Lehké ionty jsou nad hladinou oceánů kolem 400-500 tisíc na m3, zatímco ve znečištěném atmosféře klesají na 100 v m3. Vykouření jediné cigarety v místnosti výrazně snižuje jejich koncentraci na dobu několika hodin.

Několik odborných prací ukázalo, že existuje kladný vliv lehkých negativních iontů na hypertenzi, Basedowovu chorobu, bronchiální astma, revmatismus, tuberkulózu a také na celkové ladění organismu. Na základě pozitivních zkušeností s působením lehkých negativních iontů byly vyvinuty ionizátory ovzduší.

Sekundární emise a smog

Skupina látek vytvářených v atmosféře reakcemi mezi znečištěninami buď za pomoci fotoaktivace (hlavně UV záření), nebo i bez ní - někdy označované jako sekundární emise, mohou byt dokonce škodlivější než látky výchozí. Nejznámější z těchto reakcí jsou ty, při nichž vzniká oxidační (dnes označovaný jako letní) smog.

V souvislosti s rostoucími problémy ve znečišťování atmosféře se tradičně používá název smog, často však nesprávně a v nevhodných souvislostech. Redukční typ smogu, tzv. londýnský smog, je směsí kouře, oxidů síry a dalších plynných spodin spalování uhlí při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a je obvykle doprovázen hustou mlhou. Oxidační typ smogu, tzv. losangeleský, dnes označovaný jako letní smog, vzniká na základě zplodin spalování kapalných a plynných paliv a jeho vznik je spojován s masivním znečišťováním ovzduší výfukovými plyny automobilů.

Kouření a kvalita ovzduší

Kouření má podstatně negativní účinek na zdraví z toho důvodu, že ani v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším a za nepříznivých povětrnostních podmínek se obvykle nesetkáváme s takovou mírou expozice člověka, která by byla srovnatelná s expozicí silného kuřáka. Přitom významného zlepšení zdravotního stavu téměř poloviny populace by bylo možné dosáhnout radikálním omezením spotřeby cigaret bez jakýchkoliv investic. Pro odvykání kouření by mělo sloužit vedle poraden také správně zaměřené působení hromadných sdělovacích prostředků.

tags: #čistý #vzduch #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace stavebních materiálů
• Postup OSPOD
• ČSOP a příspěvky
• Požadavky na likvidaci autovraků
• Moderní čištění odpadu Tišnov