CNB: Lednová Emise a Měnová Politika

Od minulého týdne známe ostře sledovaný předběžný odhad lednové inflace.

Nová Prognóza ČNB

Česká národní banka ve své nové prognóze nese dobré zprávy. Česká ekonomika by letos měla růst rychleji - o 2,9 namísto 2,4 procenta -, než podle poslední prognózy z loňského podzimu. A to navíc při pomalejší než dosud předpokládané inflaci - ta by měla celoročně činit 1,6 namísto 2,2 procenta. Reálné mzdy tak letos porostou rychleji, než se dosud mínilo. Jejich růst by se mohl opět pohybovat kolem úrovně 4,5 procenta, která se obecně předpokládá také za loňský rok.

Nová prognóza ČNB i její interpretace na setkání s analytiky na nás působí lehce jestřábím dojmem. Hlavní zprávou je, že přes revizi hospodářského růstu i inflaci směrem lehce dolů a souběžnému posílení výhledu pro korunu, vidíme i tak prognózu ukazující v základním scénáři na vyšší úrokové sazby než v letních měsících - po stabilitě sazeb v příštím roce ukazuje spíš na možnost jejich lehkého růstu v roce 2027. Pravděpodobnost dlouhodobé stability sazeb (což je náš základní scénář) po jejím uveřejnění v našich očích vzrostla.

Ve své nové prognóze centrální banka pro letošní i příští rok očekává mírně nižší inflaci i růst ekonomiky, trajektorie úrokových sazeb je však naopak nepatrně vyšší. Z důvodu předpokladu o více expanzivní fiskální politice očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou delší dobu beze změny.

Úrokové Sazby a Měnová Politika

Úrokové sazby ČNB zůstaly v souladu s očekáváními beze změny. Překvapení nepřenesla ani tisková konference guvernéra Michla. Ten nadále zdůrazňoval proinflační rizika. Další kroky centrální banky jsou ale podle něj možné oběma směry a budou záviset na nově zveřejněných datech.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Česká národní banka dnes zveřejnila písemný záznam ze svého posledního měnověpolitického zasedání, které se konalo minulý čtvrtek 6. února. Na tom bankovní rada rozhodla o snížení úrokových sazeb o 25 bb a po prosincové pauze tak obnovila proces snižování úrokových sazeb. Základní repo sazba klesla na současných 3,75 %.

Česká národní banka po předchozích čtyřech sníženích úrokových sazeb o 50 bb dnes zmírnila tempo uvolňování měnové politiky. Základní repo sazba klesla o 25 bb na 4,5 %, pro což hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Ta nadále zdůrazňuje obavy spojené s rychlým růstem cen služeb a mezd. Z důvodu obezřetnosti chce tudíž měnovou politiku udržovat přísnější po delší dobu. Pokles inflace pod 2 % by podle slov guvernéra Michla bankovní radě nevadil, naopak by byl vítaný. Na všech zbylých zasedáních v letošním roce očekáváme snížení úrokových sazeb o 25 bb a na jeho konci by tak repo sazba měla dosáhnout 3,75 %. Přestože nová prognóza ČNB ukazuje repo sazbu na konci roku mírně nad 4 %, předpokládáme, že slabá ekonomická data nakonec povedou k mírně rychlejšímu poklesu úrokových sazeb.

V tomto týdnu pro ni budou určující statistikou mzdy za první kvartál (úterý), které byly jedním z důvodů, proč nová prognóza ČNB předpokládala o poznání vyšší trajektorii úrokových sazeb než prognóza únorová. Páteční setkání analytiků v ČNB a detaily nové prognózy ještě “přitvrdily” jestřábí vyznění čtvrtečního zasedání ČNB.

Podle jeho slov v ČNB zatím panuje dilema, kdy ke snížení sazeb přistoupit. Prosincové zasedání bude podle jeho vyjádření o tom, jak jednotliví centrální bankéři budou vnímat bilanci rizik a zda si budou jisti tím, že se nová prognóza ČNB naplní. Zároveň dnes centrální banka zveřejnila termíny zasedání na příští rok. První velké zasedání (tedy včetně nové prognózy) se uskuteční 8. února, tedy ještě před zveřejněním lednové inflace (15.12.). Na něm očekáváme první 50bodové snížení úrokových sazeb. Na prosincovém zasedání (21.12.) změnu v nastavení měnové politiky neočekáváme.

Centrální banka ponechala v souladu s našimi očekáváními úrokovou sazbu beze změny na úrovni 7,00 %. Většina trhu počítala s poklesem sazby o 25bps, a i proto česká koruna v reakci na rozhodnutí posílila o více než 15 haléřů. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 5 členů bankovní rady, zatímco 2 členové se vyjádřili pro pokles o 25 bps. Navíc tisková konference se nesla opět na jestřábí vlně a nově tak počítáme s prvním poklesem sazeb v prosinci pouze o 25bps na 6,75 % (původně -50 bps).

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Bankovní rada ČNB navzdory tržním očekáváním ale v souladu s naší prognózou dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Ta se podle něj týkají hlavně vlivu stále vysoké meziroční inflace, která navíc oproti září v posledních třech letošních měsících vlivem nižší srovnávací základny zrychlí, na mzdová vyjednávání a úpravy cen. Tato rizika do konce roku nepominou, a proto i nadále očekáváme, že k prvnímu snížení sazeb dojde až v únoru příštího roku. Jestřábím dojmem vyzněla tisková konference guvernéra Michla, na které zmínil především proinflační rizika. Následně sazby půjdou vlivem pouze pozvolného oživení ekonomiky poměrně rychle dolů.

Na středečním zasedání ČNB sice zřejmě nedojde ke změně nastavení úrokových sazeb, mohlo by však nabídnout zjevnější signály ohledně načasování začátku snižování sazeb. Značnou část trhu ovšem zaskočila formálním ukončením intervenčního režimu oznámeného v květnu 2022, což bylo riziko na něž jsme v souvislosti se srpnovou prognózou upozorňovali. Česká národní banka ponechala úrokové sazby podle očekávání beze změny. Koruna v reakci na oznámení oslabila a to přibližně o 1 %. I když se po krátkodobých ztrátách může měnový pár stabilizovat, koruna po odstranění “garance” ze strany ČNB bude do budoucna zranitelnější.

Úrokové sazby zůstaly i po květnovém zasedání ČNB beze změny. Ten zmínil řadu proinflační rizik. Uvedl také, že sazby vydrží vyšší po delší dobu, než očekával finanční trh či než ukazuje nová prognóza ČNB. Jestřábím dojmem však působil překvapivě těsný poměr hlasů i komunikace guvernéra Michla. Úrokové sazby na příštím zasedání podle něj buď zůstanou beze změny nebo opět vzrostou.

Úrokové sazby ČNB ani po dnešním zasedání nedoznaly změn. Na následujícím květnovém zasedání podle guvernéra A. Michla sazby buď zůstanou beze změny nebo vzrostou. Poslední příznivec zvyšování sazeb však již tentokrát hlasoval pro nárůst „pouze“ o 25 bb, zatímco ještě minule jestřábí menšina navrhovala 50 bb.

Čeká nás týden, kdy poprvé letos bude zasedat ČNB - i když změnu sazeb nečekáme, k dispozici budou mít centrální bankéři novou prognózu, která může hodně napovědět o tom, co čekat od měnové politiky v tomto roce. Na jedné straně předpokládáme, že oproti poslední prognóze by měla ta únorová ukázat v roce 2023 na o něco rychlejší HDP, mírnější nárůst nezaměstnanosti a vyšší průměrnou inflaci.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nadále také přetrvává závazek centrální banky bránit případnému oslabení koruny. Podle naší prognózy zůstane základní repo sazba na současných 7 % do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Rizika naší prognózy stále hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb.

Česká národní banka pokračuje ve své politice stabilních úrokových sazeb, když ani prosincové zasedání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Základní repo sazba tudíž zůstává na 7 %. Bankovní rada dává prostřednictvím svých vyjádření nadále najevo, že je se současnou úrovní úrokových sazeb spokojena a ta by podle ní měla přispět ke snížení inflace zpět k inflačnímu cíli.

Česká národní banka dnes podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Na dalším zasedání podle guvernéra Michla úrokové sazby buď vzrostou nebo zůstanou beze změny, vše bude záviset na nově zveřejněných datech. Zatímco nová prognóza ČNB ukazuje na potřebu jejich dalšího výrazného zvýšení, většina bankovní rady preferuje pokračující stabilitu. Guvernér zároveň připustil, že sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu. Oproti prognóze ČNB neočekáváme, že by bankovní rada sazby dále zvyšovala. To se projeví ve vyšší inflaci a slabší koruně.

CNB WP 4/2026 - Social Media as a Monetary Policy Tool? Do únorového průzkumu Inflačních očekávání finančního trhu zaslalo svůj příspěvek šestnáct domácích a jeden zahraniční analytik. Z výsledku průzkumu vyplývá, že na pozadí vyššího očekávaného domácího ekonomického růstu v letošním roce se roční prognóza inflace zvýšila. Tříletá prognóza inflace ani vyhled růstu HDP na příští rok se nemění. Zároveň většina dotázaných analytiků předpokládá, že základní úrokové sazby se na nadcházejícím zasedání BR ČNB měnit nebudou a jejich stabilita by podle většinového názoru měla vydržet i v průběhu zbytku letošního roku.

Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně, výjimečně též na mimořádných zasedáních. Na ní je zveřejněno prohlášení bankovní rady obsahující poměr hlasování bankovní rady o rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb. Po skončení měnověpolitického jednání je ve 14.30 hod. zveřejněno rozhodnutí bankovní rady o nastavení měnové politiky, v 15.00 hod. následuje tisková konference.

Hlavním nástrojem měnové politiky ČNB jsou úrokové sazby. O jejich nastavení rozhoduje bankovní rada na měnověpolitických jednáních. V současnosti činí základní úroková sazba ČNB 3,5 %. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle.

Lednová Inflace a Klíčový Týden pro České Sazby

Startuje týden, který může českými trhy zamávat. Čekají nás totiž hned dvě velmi důležité události. Za prvé lednová inflace, kterou je tradičně velmi složitě predikovat a která současně nastaví cenovou laťku pro zbytek roku. A pak zasedání České národní banky, která bude mít v ruce kromě lednové inflace také zbrusu novou makroekonomickou prognózu.

Investoři s lehkým poklesem sazeb v tuto chvíli v zásadě počítají, což potvrzuje postupný pokles dvouletých a tříletých swapových sazeb viditelně pod úroveň základní sazby (CZK 2 roky je aktuálně lehce pod 3,40 %).V posledních týdnech přitom na trhu přibylo “holubičích” signálů, které vrací do hry v tomto roce scénář dalšího mírného snížení základní úrokové sazby. Jak moc brát scénář dalšího poklesu vážně by měly napovědět právě události tohoto týdne. Na co tedy konkrétně zaměřit svoji pozornost?

V lednové inflaci půjde o dvě věci - jak výrazně nakonec poklesne celková inflace pod hranici 2 % a zda v segmentu služeb zůstane zvýšené inflační momentum (aktuálně lehce přes 5 %). Celková inflace může pod tlakem zejména nižších cen elektrické energie a některých potravin poklesnout ještě o něco výrazněji, než předpokládá trh (náš odhad 1,5 % versus tržních 1,6 %). Ceny služeb (tradičně v lednu přeceňovaných) však dál porostou velmi svižně - ať už se jedná o pohostinství, hoteliérství nebo nájmy (předpokládáme, že se momentum udrží v blízkosti 5 %). V takovém případě by ČNB měla zůstat dál “obezřetná” a výrazný pokles inflace v roce 2026 “ignorovat” jako čistě dočasný fenomén. Situace se může vyvinout jinak, pokud bychom viděli, že zvolňuje i momentum v segmentu služeb - s tím sice v tuto chvíli kvůli napjaté situaci na trhu práce nepočítáme, ale vyloučit to samozřejmě nelze (v případě kultury a rekreace již momentum na konci uplynulého roku lehce zvolnilo).

Druhým důvodem pro změnu hodnocení by mohl být ještě daleko výraznější pokles celkové inflace, než předpokládáme (k 1,3 % a níže), a to zejména v důsledku výraznějšího zlevnění vybraných potravin (které se odhadují jen velmi složitě). Věcně vzato, by sice takové překvapení bankovní radu nemělo “rozhodit” - výkyvy v potravinách jsou z povahy věci dočasné, stejně tak jako v případě cen energií. Na druhou stranu tak nízká celková inflační laťka by na psychologii centrálních bankéřů bezesporu působila, zvlášť na přelomu jara a léta, kdy bude meziroční inflace nejnižší.

A právě postoj bankovní rady k velmi nízké letošní inflaci a vyznění prognózy budou klíčové věci, které budeme sledovat na únorovém zasedání ČNB. Je možné, že někdo z členů bankovní rady již v únoru zvedne ruku pro snížení sazeb, ale skutečně “vážnou” debatu nad dalším poklesem sazeb čekáme spíše až v květnu nebo eventuálně v srpnu. Z komentářů guvernéra Michla (před novináři) a viceguvernéra Fraita (před analytiky) budeme pak chtít vyčíst především to, jak moc se posunulo hodnocení rizik od pro-inflačních k proti-inflačním a jak silná panuje aktuálně shoda uvnitř bankovní rady.

Speciální Oběžné Bankovky k 100. Výročí Založení NBČ

Česká národní banka (ČNB) vydá k 100. výročí založení Národní banky Československé speciální oběžné bankovky v nominální hodnotě 5000 Kč s holografickým přítiskem. Ten bude na české oběžné bankovce použit vůbec poprvé a ponese mimo jiné logo „100 let NBČ“.

„Nová bankovka naváže na tradici vydávání oběžných bankovek s přítiskem v letech 2019 (výročí 100 let československé koruny) a 2023 (výročí 30 let ČNB a české měny),“ upřesnil ředitel komunikace ČNB Jakub Holas.

Unikátní holografický přítisk bude proveden formou aplikace folie s nanoefekty horkou ražbou na lícní okraj bankovky. Holografický prvek ponese logo „100 let NBČ“, jehož autorem je akademický malíř a autor písma na českých bankovkách Jan Solpera. Jeho součástí bude i QR kód vedoucí na tematické stránky ČNB, portrét prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka a dvě mikrografiky určené k pozorování v mikroskopickém měřítku.

„Ty jsou symbolickým mostem mezi minulostí a současností. Na počátek historie samostatné centrální banky poukazuje vyobrazení T. G. Masaryka, který jmenoval prvního guvernéra a následně členy bankovní rady NBČ. Na holografický prvek budou použity speciální technologie, některé z nich podle banky vůbec poprvé. Emise bankovky s přítiskem je plánována na konec března 2026.

Jaký je rozdíl mezi bankovkami s přítiskem a pamětními bankovkami?

Bankovky s přítiskem jsou běžné oběžné bankovky obohacené o dodatečný motiv - napřílklad výroční logo či kolkový přítisk - přitom zůstávají plně zákonným platidlem. Pamětní bankovky jsou zvláštní emise nových bankovek s novým motivem, vydané k určité události (výročí apod.), zpravidla v omezeném množství.

Bankovky s přítiskem Česká národní banka neprodává, jen vyměňuje na svých pobočkách za obnos rovný jejich nominální hodnotě. Za příležitostné bankovky si sběratel proti nominálu připlatí, kupují se u specializovaných prodejců.

Jaké bankovky s přítiskem ČNB vydala?

První bankovku s přítiskem vydala ČNB 30. ledna 2019. Druhou bankovku s přítiskem vydala ČNB v lednu 2023, námětem přítisku bylo 30 roků od rozdělení koruny československé na českou a slovenskou korunu. Na rok 2026 se plánuje pětitisícovka s přítiskem ke stu let České národní banky. Jde o stokorunu vzor 2018 s přítiskem „100 let měnové odluky“. Přitskovalo se na tiícikorunovou bankovku vzor 2008.

Jaké pamětní bankovky ČNB vydala?

Oproti pamětním mimcím se pamětní bankovky vydávají zřídka. Všechny patří do jedné „série“ Budování československé měny. Na první, vydané 31. ledna 2019 v počtu 20 000 kusů, je Alois Rašín. Druhá stovka nese portrét Karla Engliše, vyšla 30. března 2022, opět v počtu 20 000 kusů. Na leden 2026 chystá ČNB třetí pamětní bankovku ze série, bude na ní Vilém Pospíšil. Česká národní banka zatím vydala dvě pamětní stovky a třetí připravuje.

Kde seženu pětitisícovku s přítiskem?

Pětitisícovky s přítiskem si můžete vyměnit kus za pět tisíc korun na pobočkách České národní banky v Praze, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Výměna bude možná v den emise, který bude někdy na konci března 2026, a další dny do vyčerpání zásob, ke kterému podle dřívějších zkušeností dojde druhý nebo třetí den po emisi.

Další Aktivity ČNB

Česká národní banka zveřejnila Research and Policy Note č. 1/2026 Balancing Volatility and Returns in the Czech National Bank’s Foreign Exchange Portfolio: Update on Gold and Bitcoin. Článek rozšiřuje původní analýzu s ohledem na realizaci nové strategie zvyšování zlatých rezerv a rozšiřuje ji o kvantitativní hodnocení možného zařazení digitálních aktiv do portfolia devizových rezerv.

ČNB varuje před obchodními praktikami některých subjektů nabízejících na internetu nebo na sociálních sítích „půjčky bez doložení příjmů“. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet dluh je jednou ze základních zákonných povinností každého poskytovatele spotřebitelského úvěru.

Inovační hub ČNB Lab je platformou zastřešující aktivity centrální banky v oblasti inovací a moderních technologií.

Česká národní banka bude mít do roku 2028 v devizových rezervách 100 tun zlata - nejvíce ve své historii. Postupně tím obnovuje náš zlatý poklad.

Platby jsou dnes nedílnou součástí našeho života a díky okamžitým platbám je můžeme provádět bez zbytečného čekání. Jak přesně fungují a co všechno vám mohou usnadnit?

ČNB prostřednictvím nastavení úrokových sazeb usiluje o to, aby se inflace pohybovala v blízkosti 2 %. Nízká, stabilní a předvídatelná inflace je jedním z předpokladů pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Napomáhá tomu, že lidé ve správné míře utrácejí, firmy investují a poptávka po zboží a službách roste. To má pozitivní vliv na zaměstnanost, růst životní úrovně a celkovou podporu hospodářského růstu.

Inflaci v oblasti spotřebitelských cen v Česku měří Český statistický úřad jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen (CPI). Nejčastěji se můžeme setkat s mírou inflace, která je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku.

Reálné úrokové sazby jsou kladné, tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci.

V České republice byla obnovena cenová stabilita. Potvrzují to statistiky za uplynulé období i předpovědi dalšího vývoje.

Česká národní banka se také každý měsíc ptá analytiků velkých bank a brokerských firem, jaká podle nich bude inflace za 12 a 36 měsíců.

POZOR: Inflace publikovaná Českým statistickým úřadem (meziroční změna indexu spotřebitelských cen, CPI) se může odlišovat od inflace publikované Eurostatem (meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, HICP). Hlavní rozdíl mezi indexy CPI a HICP pramení z odlišného přístupu k tzv. imputovanému nájemnému, které odráží náklady na vlastnické bydlení, a částečně tedy i vývoj cen nemovitostí.

tags: #cnb #lednova #emise

Oblíbené příspěvky:

• Princip čerpání odpadu
• Životní prostředí Liberecký kraj
• Aukce OZE v Polsku a ČR
• Wolfsburg: Ekologické zóny
• Znečišťovatelé ovzduší