Nepříznivé klimatické podmínky: Definice a dopady

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit.

Občas se v novinách dočtu, že nehody na dálnici způsobily nepříznivé klimatické podmínky. Při takových slovech klimatolog zaúpí.

Chceme-li se zabývat změnou klimatu, je třeba si jasně uvědomit, co je vlastně klima - nebo chcete-li krásněji česky - podnebí.

Definice říká, že klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí. Počasí je potom stav atmosféry, charakterizovaný meteorologickými prvky (teplotou, tlakem, množstvím srážek...) a jevy (sněžení, déšť, bouřka...) v daném místě a čase.

Rozdíl mezi počasím a klimatem je totiž málokomu úplně jasný. To znamená, že klima střední Evropy se vyznačuje střídáním čtyř ročních období, která přicházejí víceméně každý rok.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Ale počasí 22. května roku 2001 ve 12 hodin je docela jiné než ve 12 hodin 22. května roku 2000. Zjednodušeně se dá říci, že počasí v určitém místě a čase je jedním z mnoha stavebních prvků klimatu.

Právě tak z několika dnů nebo období, kdy je u nás mimořádné počasí nemůžeme říci přesně, jestli v celém klimatu dochází mimořádným změnám.

Kdybychom si porovnali třeba měsíční květnovou teplotu v období 1781-1810 a měsíční květnovou teplotu v období 1811-1840, zjistili bychom s největší pravděpodobností, že se liší.

A to i přesto, že tehdy se ještě o změně klimatu způsobené vlivem člověka nemluví. Klima na jednom místě totiž v historii nezůstává pořád stejné.

Tyto přirozené změny (variace) klimatu ale přicházely obvykle pomalu a zvolna, a přechody mezi nimi trvaly desítky až stovky let, což dokazují rozbory vrstev ledovců nashromážděných v dávných dobách i průzkumy starších vrstev půdy.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Změny, které v klimatu Země pozorujeme dnes, přicházejí ale mnohem rychleji než se stávalo dříve.

Pro účely smlouvy o dílo lze za nepříznivé klimatické podmínky označit vnější přírodní (povětrností, atmosférické) vlivy, které dočasně nebo trvale znemožňují zhotoviteli realizovat dílo smluveným způsobem.

Pojem nepříznivých klimatických podmínek smluvní strany ve smlouvách nejčastěji definují jejich demonstrativním výčtem, kterým se snaží pro účely daného závazkového vztahu vymezit, za jakého počasí nelze dílo objektivně realizovat, zejm. proto že nelze dodržet technologický postup výstavby, a z tohoto důvodu pak dochází k prodloužení doby plnění či k jejímu přerušení.

Nejčastěji je ve smlouvách zmiňován dlouhodobý déšť, přívalové deště, krupobití, sněžení, mráz nebo teploty pod 5 °C, silný vítr, vichřice atd. Velmi často je smluvními stranami rovněž vyžadováno, aby šlo o dlouhodobější stav (např. v délce trvání alespoň 7 dnů) a zároveň, aby tyto podmínky skutečně znemožňovaly pokračování v realizaci díla.

Soudy často v procesu dokazování budou vycházet z údajů nashromážděných Českým hydrometeorologickým ústavem.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Samotné posouzení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh výstavby bude s největší pravděpodobností předmětem znaleckého posouzení.

Podnebí (klima) je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy. Tedy je to dlouhodobý průměrný stav atmosféry v určitém místě.

Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav počasí (povětrnostních podmínek).

Je vypracována na základě aplikací meteorologických poznatků, jako jsou přízemní pozorování a měření na meteorologických stanicích, aerologická sondážní měření ve vyšších vrstvách atmosféry, družicová a radarová měření, výstupy z regionálních a globálních numerických předpovědních modelů, koncepčních modelů, statistických údajů apod.

Pomocí moderních telekomunikačních technologií, které umožňují rychlý přenos dat, výpočetní techniky a na základě naměřených dat, spočtených předpovědních výstupů, vlastní zkušenosti meteorologa, příp.

Úspěšnost předpovědi počasí klesá s délkou předpovědního období. Dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na 5 dní dopředu (v závislosti na meteorologické situaci), proto ČHMÚ denně vydává předpověď pro ČR na aktuální den a následujících 5 dní (členěné po dnech) s vyhlídkou na další 3 dny, které už po dnech členěny nejsou.

Předpověď na více než 10 dní může říci spíše jen předpokládaný charakter počasí, nikoli jak bude v konkrétní dny.

Na aktuální den a noc a následující tři dny jsou vydávány i regionální předpovědi pro jednotlivé kraje v ČR, které mohou více postihnout regionální odlišnosti počasí, než je možno uvést v předpovědi pro celou ČR.

Výstraha ČHMÚ je výstražnou informací ČHMÚ na nebezpečné meteorologické a hydrologické (povodňové) jevy, která se vydává v rámci tzv.

Pro každý nebezpečný jev jsou stanovena kritéria, na základě předpokladu jejich splnění je vydávána výstraha. Navíc je pro každý jev určen i stupeň nebezpečí, který představuje.

Nebezpečné jevy jsou všechny hydrometeorologické jevy, které mohou mít za následek materiální škody, újmy na zdraví nebo i životě.

V předpovědi počasí používají naši meteorologové přesně definované pojmy, které při správném porozumění pomáhají rychleji předat informaci o očekávaném počasí. Tyto pojmy také vyjadřují míru nejistoty, která je s předpovídáním počasí nerozlučně spojena.

Vliv nepříznivých klimatických podmínek na smlouvy o dílo

Ačkoliv není doba plnění podstatnou náležitostí smlouvy o dílo, v dnešní době již naprostá většina kontraktů ujednání o době plnění obsahuje. Postup při provádění díla si zhotovitel určuje obvykle sám (§ 2592 OZ).

Dílo zhotovitel provádí svým jménem a na svou odpovědnost. Odpovědnost nese i za to, že je schopen dílo realizovat v ujednaném čase, jde o jeho běžné podnikatelské riziko.

Pakliže nastanou nepříznivé klimatické podmínky, je oprávněn v realizaci díla po dobu jejich trvání nepokračovat. Obvyklé výkyvy počasí však nemají na délku realizace stavby vliv (neujednají-li smluvní strany jinak).

Zasáhne-li do způsobu provádění díla objednatel svým nevhodným příkazem (pokynem), např. požaduje provádění díla i za nepříznivých klimatických podmínek, je zhotovitel oprávněn postupovat podle ustanovení § 2594 a § 2595 OZ.

Vedle toho je však třeba upozornit na § 2006 odst. 1 OZ, který výslovně stanoví, že nejde o nemožnost plnění, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

Bude-li závazek zhotovitele provést dílo i přes nastání nepříznivých klimatických podmínek splnitelný, jeho závazek nezaniká a je povinen dílo dokončit, s výjimkou tzv.

Předně je třeba říci, že předvídatelné i nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky by si s ohledem na absenci právní úpravy v českém právním řádu měly smluvní strany v souladu se zásadou smluvní volnosti ošetřit předem ve smlouvě.

Pokud je předmětem díla realizace složitější stavby, která bude realizována v řádech měsíců až let, a lze tedy předpokládat, že do realizace výstavby zasáhne min. jedno klimaticky nepříznivé období (typicky zimní měsíce), je primárně na odpovědnosti smluvních stran, aby při ujednání doby plnění ve smlouvě tyto skutečnosti ošetřily, např. přiměřeným prodloužením celkové doby výstavby nebo možností přerušit provádění díla.

V rámci jednání o obsahu smlouvy by mělo být pamatováno i na nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky, čímž strany mohou předejít budoucím sporům nebo prodlevám při sjednávání podmínek dodatku.

V praxi ovšem mohou nastat problémy i v případě, že smlouva určitou výhradu obsahuje. Mnohdy totiž není v silách smluvních stran obsáhnout do smlouvy pestrou škálu situací, které mohou v průběhu výstavby nastat.

Problémy tak mohou vyvstat při posuzování naplnění smluvních předpokladů pro využití výhrady o možnosti prodloužení/přerušení doby plnění nebo při vzniku potřeby zohlednit i takové klimatické podmínky, které plnění smlouvy ovlivňují, ale nenaplňují podmínky sjednané výhrady.

Pokud jde o spory při výkladu smlouvy lze doporučit, aby se strany pokusily situaci vyřešit mimosoudně.

Zhotovitel bude (téměř vždy) právně jednat jako odborník podle § 5 OZ.

Bude-li jednat v konkrétním případě bez náležité odborné péče (např. pokud si nevyhradí možnost prodloužení doby plnění nebo možnost přerušení díla předem), jde to k jeho tíži.

Krátkodobé vs. dlouhodobé klimatické podmínky

Krátkodobost a dlouhodobost má pro realizaci díla význam do té míry, že krátkodobě nepříznivé klimatické podmínky, pokud jsou přiměřené danému ročnímu období a místu realizace díla, nemají obvykle žádný vliv na dobu plnění ujednanou ve smlouvě.

Zhotovitel je povinen s běžnými výkyvy počasí při realizaci díla počítat. Naopak dlouhodobější nepříznivé klimatické podmínky již vliv na plnění smlouvy o dílo mít mohou a pravidelně také mají. S těmito by smluvní strany měly počítat při jednání o obsahu smlouvy.

Nicméně nelze vyloučit, že i krátkodobé extrémně nepříznivé klimatické podmínky mohou ovlivnit stavbu natolik, že si tento stav vyžádá úpravu smluvního vztahu, např.

Stavební deník jako důkaz

Stěžejním důkazem o výskytu/trvání nepříznivých klimatických podmínek by měl být stavební deník, do nějž je zhotovitel povinen denně provádět záznamy o skutečnostech rozhodných pro provádění stavby a mj. také o skutečnostech důležitých pro věcné, časové a finanční plnění smluv, mezi něž výslovně vyhláška řadí také mimořádné klimatické vlivy.

Vedení deníku je povinností zhotovitele stavby. Jelikož bude stavební deník v případě sporu mezi stranami ohledně klimatických podmínek na staveništi jedním z klíčových důkazů, lze zhotovitelům vřele doporučit, aby záznamy prováděli vždy v daný den a vyvstane-li taková potřeba, tak i později v průběhu dne (např. při výskytu krátkodobě velmi nepříznivých klimatických podmínek, jejichž důsledky se na stavbě mohou projevit teprve dodatečně a které mohou v budoucnu představovat liberační důvod odpovědnosti zhotovitele za škodu).

Využívání dat shromážděných Českým hydrometeorologickým ústavem může mít svá úskalí, neboť nemusí postihnout lokálními odchylky a mohou tak vznikat (spíše menší) rozpory mezi stavebním deníkem s oficiálními daty hydrometeorologického ústavu.

Lze však konstatovat, že meteorologická data ústavu budou často jediným hodnověrným zdrojem informací o počasí v daném období v širší lokalitě realizace stavby, který lze opatřit zpětně.

V tomto ohledu lze zmínit také elektronické stavební deníky, které bylo možné fakultativně využívat již dříve, avšak po novele stavebního zákona účinné od 1. 1. 2021 je tato forma obligatorní pro stavby realizované v nadlimitním režimu dle ZZVZ.

Samotný postup prací pak bude často záviset na rozhodnutí stavbyvedoucího nebo jeho zástupce, kteří jsou odpovědní za odborné provádění stavebních prací.

Při rozhodování o tom, zda lze stavební práce v daný okamžik realizovat nebo ne, jsou povinni postupovat odborně, s využitím svých znalostí a s náležitou pečlivostí.

tags: #nepříznivé #klimatické #podmínky #definice

Oblíbené příspěvky:

• Historie Motolské Skládky
• Odvoz Odpadu v ČR
• Výzkum klimatu ZAMG
• Žaloby pro klima v ČR
• Recyklace a odpady v Černovicích