Není pravda, že by všechny dnešní děti jenom seděly u počítače a nic jiného je nezajímá. Těžko je ale přimějeme k nějakému dobrodružství, když jim žádné nedovolíme nebo neukážeme. Děti jsou totiž jako houby - nasávají všechno, co okolo sebe vidí a vnímají. A my máme možnost aspoň částečně ovlivnit to, co do nich „nasypeme“. Příklady totiž táhnou!
Sbalte proto sobě i dětem batoh (aspoň těm, co už samy chodí) a vydejte se na čerstvý vzduch. Tento článek nebude o tom, kam s dětmi vyrazit na výlet. Za prvé je takových článků všude plno, za druhé na takových místech nejspíš potkáte davy lidí, a to hlavně o víkendu. Nechat se zabavit atrakcemi zvládne každý. My vás naopak chceme povzbudit, abyste si našli svoje vlastní místo, objevili jeho kouzlo a zapojili fantazii. Nejkrásnější místa bývají totiž ta, kde „nic není“.
Nebojte se vyrazit s dětmi kempovat už teď na jaře. Pokud si ještě netroufáte na plnohodnotnou přespávačku nebo vícedenní přechod s přespáním venku, najděte si v přírodě pěkné místo a postavte si přístřešek aspoň přes den. Jestli se vám na jednodenní dobrodružství nechce nosit stan, vezměte si s sebou celtu nebo tarp a paracord či gumicuky a postavte si jednoduchý přístřešek mezi stromy. Na zem si rozprostřete karimatky.
Další možností je postavit si přístřešek z přírodních materiálů, kterých v lese najdete okolo sebe dostatek, tedy převážně z větví. V tomto případě si vybírejte spíš popadané stromy, které ale nejsou zetlelé, byla by škoda kvůli jednomu odpoledni porazit zdravý strom. Z delších a pevnějších větví postavte stabilní konstrukci (ideálně s oporou, např. mezi stromy), jako izolaci pak použijte celtu nebo jehličnaté větve. Na takovou stavbu přístřešku si přibalte sekeru, pilku na dřevo a paracord.
TIP: Napněte si v lese hamaku. Ta nikdy nezůstane dlouho prázdná. Přibalte si také aspoň jeden spacák pro děti, do kterého umístíte případného zmrzlíka. Na jaře se může velice rychle ochladit a když budete zůstávat déle na jednom místě, může dětem začít být rychle zima. A zmrzlé dítě je většinou nerudné dítě.
Čtěte také: STK a emise: Současný stav
Přibalte si s sebou aspoň jeden spacák na zahřátí. A nemusíte se vůbec omezovat na klasické špekáčky. Ty už jsou totiž tak trochu ohrané. Nechte se proto inspirovat naším článkem o vaření na ohni a udělejte si třeba steak na kameni nebo pánvičce, hermelíny v alobalu nebo krásně barevné špízy na roštu.
TIP: Jestliže chcete s dětmi vyzkoušet něco opravdu zajímavého, vygooglete si Setonův hrnec. Možná, že strávíte dost času přípravou a výsledek bude při prvním pokusu trochu nejistý, ale za ten zážitek to stojí.
Pokud se vám do rozdělávání ohně nechce, zkuste si uvařit čaj nebo polévku v Jetboilu nebo si opéct jablíčko, topinku či hada z těsta třeba nad malým dřívkovým vařičem - „krmit“ vařič klacíky děti určitě na chvilku zabaví.
POZOR: Chystáte se rozdělat oheň? Potom si s sebou nezapomeňte vzít dostatek vody na jeho uhašení. Asi nejpraktičtější varianta je jeden nebo více vaků na vodu. Odneste si s sebou všechno, co jste si do přírody přinesli a než odejdete, dejte místo zase do pořádku. Nezapomínejte, že jdeme příkladem.
Když už jsme u toho rozdělávání ohně, nebojte se do všech činností, které děláte, zapojit i děti (úměrně jejich věku a šikovnosti). Stejně by je nebavilo jenom sedět a koukat. A kolik dětí (ale i dospělých) se dnes může pochlubit, že dokáže rozdělat oheň křesadlem? Přitom je to skvělá dovednost.
Čtěte také: Vliv odpadu na lidské zdraví
Nestačí totiž jen škrtat jiskry volně do prostoru, klíčem k úspěchu je umět si všechno předem dobře nachystat - suchý troud (na začátku si můžete pomoct kouskem vaty nebo třeba menstruačního tamponu - ty totiž chytají rychle a spolehlivě), chrastí, dřevo. Pokud víte, jak na to, ale zatím vám to moc nejde, můžete si rozdělávání ohně natrénovat společně. Časem se v tom zlepšíte, což se vám bude hodit při dalších dobrodružstvích.
TIP: Sestavte dětem vlastní krabičku na rozdělávání ohně (jako na obrázku), kterou si budou nosit s sebou.
Další možnost je naučit děti zacházet s nožem, případně i se sekerou a pilkou. Že jim tyto věci do ruky nepatří? Bez dozoru a vedení určitě ne. Jenže… Věříme, že čím dříve se naučí tyto nástroje správně používat, tím více se sníží riziko úrazu.
TIP: Přibalte si lékárničku a náplasti. Zákon schválnosti říká, že se při práci s nožem poraní spíš rodič (s neustále roztříštěnou pozorností) než dítě.
Když jdeme na výlet z bodu A do bodu B, míváme často klapky na očích. Zkuste se jednou zastavit a pořádně se rozhlédnout. Všimněte si, co všechno kolem vás žije nebo roste. Kdo z vás uvidí nejvíc druhů hmyzu nebo ptáků? Poznáte nějaké po zvuku? Najdete blízko vás houby nebo stopy zvířat? Už jste letos viděli vodu plnou pulců (a ulovili si jednoho do sklenice)? Prošli jste se bosky ledovým potokem nebo si lehli do mechu?
Čtěte také: Lze kompostovat plesnivé věci?
TIP: Přibalte si s sebou dalekohled a knížku na rozpoznávání rostlin a zvířat. Nebo si do telefonu stáhněte aplikaci, která vám ušetří hledání.
Špekáčky jsou už trochu ohrané. Vyzkoušejte něco jiného.
Právě teď je pro to skvělá chvíle. Není navíc od věci dětem ukázat, co všechno je kolem vás k jídlu. Můžete si třeba natrhat mladé kopřivy nebo hluchavky a rovnou si z nich uvařit čaj. Pokud se vám ještě podaří najít louku plnou pampelišek, nasbírejte si květy na pampeliškový med. Zrovna teď je taky sezóna smrkových výhonků - když je doma ve sklenici proložíte vrstvami cukru a necháte uležet, za pár týdnů budete mít skvělý smrkový sirup proti kašli, vlastnoručně vyrobený.
POZOR: Nikdy neotrhejte celý strom nebo nevypleňte celou louku. Vezměte si s respektem jen to, co potřebujete.
Tvořit se dá i v přírodě a s minimem věcí. Z klacku, ostrého kamene a kousku paracordu si děti vyrobí oštěp na mamuta. Ostrým klackem namočeným v popelu se dá krásně kreslit po kamenech. Někdo si zase z mechu, větviček a kamení postaví domečky pro skřítky. Ti, co už to umí s nožem, si můžou zkusit vyřezat lžičku (pokročilí klidně dřevěný hrneček - kuksu). Anebo si s sebou přibalte jakoukoli cestovní hru - na čerstvém vzduchu se vám určitě bude hrát lépe než v obýváku.
Pokud chcete děti dostat z bodu A do bodu B, zpestřete jim to stezkou, na jejímž konci bude čekat poklad. Po cestě jim nezapomeňte nachystat několik stanovišť s úkoly, které je budou bavit. Starším dětem zase můžete nachystat noční bojovku nebo je nechat se orientovat podle mapy.
Ukažte svým dětem, že to, jak to kolem nás vypadá, je zásluha všech a že s tím každý může aspoň něco málo udělat. Vezměte si proto rukavice a pár pytlů na odpadky a udělejte kousek přírody hezčí.
Trávíte léto v přírodě, ať už v Česku nebo kdekoli jinde? Zpestřete si výlet do lesa či dovolenou na chatě zábavnými hrami. Překvapte vaše děti, pobavte je, motivujte je k pobytu venku. Vytvořili jsme pro vás seznam aktivit, které vám s tím pomůžou. Aktivity můžete vykonávat nezávisle od sebe, kdykoli nálada nebo motivace dětí klesá. Je jich ale také dostatek na to, abyste z nich vytvořili a zorganizovali celé lesní hry jako na dětském letním táboře. Vytvořte si scénář, mějte hru naplánovanou - je to zlaté pravidlo všech kurzů a školení v přírodě. Mějte v záloze více aktivit, buďte přizpůsobiví. Zvolte přiměřený počet a náročnost úkolů k věku a zájmům dítěte. Vycházejte z toho, co vaše dítě obecně zajímá. Variabilita úkolů je základem zejména u větších skupin o více dětech, které je třeba zapojit. V lesní hře by neměly chybět smyslové, fyzické, znalostní úkoly a také ty, které podporují komunikaci, důvěru, spolupráci. Dbejte na to, aby byly zastoupeny všechny typy úkolů a aby byly pro děti zábavné. Některé aktivity děti zaujmou více, jiné méně. Pokud hra nesklidí úspěch hned, neznamená to, že je špatná. Možná jste ji jen nevhodně načasovali, neodhadli náladu dětí nebo neodpovídala jejich momentálním potřebám. Úkoly si přizpůsobujte, zvyšujte či snižujte jejich náročnost podle potřeb skupiny. Vnímejte situaci a nastavení, jaké u vás momentálně vládne. Určitě vám doporučujeme aktivně využívat různé outdoorové hračky a pomůcky. Spojte tyto věci s poznáváním lesa, se sledováním přírody, s aktivitami, které pro děti na jednotlivých stanovištích připravíte. A ještě jedna rada - využívejte sílu knih. Podpořte zájem o přírodu knížkami. Najdete v nich spoustu inspirace na další úkoly, ale můžou se také stát součástí jednotlivých aktivit.
Toto je kategorie, pro kterou je prostředí lesa jako stvořené. Nepotřebujete si nic nosit s sebou. Všechno, co v lese přirozeně najdete, je možné využít pro různé fyzické hry a aktivity. Šišky, větve, potůček, pařezy, stromy, kamínky, posedy, lavičky… Vzpomeňte si na vaše dětství a hry, jaké jste vymýšleli. Najdete v nich spoustu inspirace, která se bude hodit. Využijte všechny klasiky jako hod šiškami, kamínky, klacíky, skákání přes potok či do dálky, závod v pytli, balancování s předměty, závody, přetahování, zdolávání překážek, lezení a další a další nenáročné aktivity.
Popis: Jsou to klasické závody netradičním způsobem. Hráči závodí na čtyřech, ale jsou otočeni zády k zemi a dívají se nahoru na oblohu. Pohybují se hlavou vpřed.
Popis: V této hře se její hráči promění v toreadory, kteří mají zasáhnout býčí srdce. Postup hry si ale můžete změnit. Vyznačíme startovací čáru a 10 až 15 metrů od ní umístíme balónek. Hráč si prostor prohlédne, potom mu zavážeme oči, případně ho i zatočíme a vykročí k balonku.
Popis: Stanovíme si krátkou trasu, po které mají hráči přemístit jeden předmět ze stolu/podložky až k dalšímu hráči. Je to vlastně klasická štafeta, ale bez použití rukou.
Popis: Hra je ideální pro větší skupiny, ale byla u dětí tak oblíbená, že vás o ní nemůžeme ochudit. Na začátku popovídejte dětem o hmotě, která je tvořena menšími částečkami - molekulami. Každá molekula je tvořena atomy, kterými budou jednotliví hráči. Jednotliví hráči se pohybují v prostoru, v určité vzdálenosti od sebe. Vedoucí hry zvolá konkrétní číslo, třeba „tři“. To je pokyn, aby se co nejrychleji vytvořily molekuly o třech atomech. Každý se snaží najít další volné hráče, v tomto případě dva, se kterými vytvoří molekulu se třemi atomy. Ti, kteří nejsou v žádné molekule, vypadávají. Ve hře pokračujeme s dalšími čísly.
Zrak je sice nejpoužívanějším smyslem, ale máme také další, velmi důležité smysly, které jsou často upozaděné. Příroda poskytuje spoustu možností, jak je podpořit a rozvíjet.
Popis: Hra je zaměřena na rozvoj hmatu. Hmat je smysl, který nám dává spoustu informací a dokáže převzít roli zraku a o to jde také v tomto úkolu. Do krabice uděláme díry na ruce. Vložíme do ní různé předměty z lesa: šišky, kaštany, žaludy, kůru, parohy, kus kůže, mech - cokoli, co se nachází v lese. Děti tak na předměty nevidí. Po té, co strčí do krabice ruku, mají hmatem zjistit, o jaký předmět jde. Své zkoumání si můžou zaznamenat a následně ověřit.
Popis: Role zaměřená na pozornost a vnímání sluchem. Zaposlouchejme se s dětmi do zvuků přírody, do zpěvu ptáků, šumění listí, bzukotu včel či do zurčení potoka. To a ještě mnohem více lze v lese rozeznat pouhým sluchem. Můžeme si jen popovídat o tom, co děti slyší, zaměřit na jejich pozornost a takto trénovat sluch nebo dát starším dětem papír a pero a později si porovnat, co jednotliví hráči slyšeli.
Podpořte zájem o les knihami. Hezkou knížkou, ve které se děti hodně dozví o lese je kniha Podívej se pod obrázek: Les. Menším dětičkám pořiďte knihu Rok v lese, při které se do lesa a jeho zvířátek určitě zamilují. Využijte přírodu pro rozvoj dětí. Čím menší dítě, tím větší potřebu má objevovat svět kolem sebe a tím důležitější je, aby si vybudovalo pozitivní vztah ke svému životnímu prostředí. Příroda nabízí téměř nekonečné množství příležitostí pro nové zážitky a objevování. A nemusíte zbytečně kupovat nové hračky či dlouze cestovat do super heren! Ušetříte nejen peníze, ale také přírodní zdroje jako materiál a energii.
Zdánlivě obyčejné kameny nabízí mnoho her i rozvoj tvořivosti a koordinace. Otestujte staré pravidlo: čím jednodušší hračka, tím víc nabízí možností, jak si s ní hrát. Navíc kameny jsou všude kolem nás, ve městech, podél cest, u potoka i na zahradě.
Vyberte si pro výlet místo, kde jsou kameny tak akorát pro Vaše děti. Kameny a malé skalky jsou skvělé prolézačky, které děti určitě využijí. Nechte je pod dohledem lézt a seskakovat z kamenů, dávat si výzvy a posouvat hranice toho, co zvládnou.
Co si zkusit venkovní zkoušku rovnováhy? Úkol je jednoduchý: během výletu si každý najděte svůj oblázek a zkoušejte, kdo udrží kamínek nejdéle při chůzi, otáčení, podřepu, na hřbetu ruky či na rameni. Je to hra, při které někdy malí zvládnou víc než ti velcí.
když už jste objevili mnoho různých kamínků, šutrů, oblázků a kamenů možná si děti některé oblíbí a vezmou je do hry jako své panáčky. Nemusíme tak kupovat žádné hrací figurky, stačí si ven přibalit tužku nebo pastelky. Na kameny výborně chytají akvarelky či progresky. Děti si pomalují svůj kamínek, dají mu jméno, tím se z něj stane jejich postavička, pan Kamínek, a můžou pro něj vymýšlet různé příběhy, postavit mu dům, vzít ho na výpravu mechem, výlet po pařezech či ve větvích. Malování a hledání kamínků v přírodě je teď velmi oblíbené.
Klidně to taky vyzkoušejte, jen vždy myslete na to, kde jste. V chráněných oblastech nechte kameny na svých místech. Pro malování doporučujeme používat co nejvíc přírodní barvy: tužky, pastelky, případně voskovky.
Vítr je skvělý spoluhráč. Vždy je po ruce. I když nefouká, stačí se rozběhnout a hned se dostaví radost i vítr ve vlasech. Přibalte si na výlet pár šátků. Dovolí Vám rozehrát mnoho her plných pohybu, řádění a uvolnění. Děti se skvěle vylítají, pročistí hlavu a o to víc pak budou objevovat krásy a tajemství okolí a upevní to jejich vztah ke krajině a přírodě.
Děti si najdou suchou větývku, která jim padne do ruky. Nechte děti přivázat nebo přikolíčkovat na větev šátek nebo látku. A hurá na testování. Děti vyběhnou a zkoušejí, jak látka vlaje, jak mění směr, co s ní dělá zrychlení nebo zpomalení běhu. Nechte popustit uzdu jejich fantazii. Děti, které rády prožívají hry plné fantazie na vlastní kůži, ocení, když jim někdy narostou křídla.
Pro rozvoj přirozeného vztahu k přírodě je zásadní si věci doslova osahat a děti rádi sahají na všechno kolem, tak proč tohoto nevyužít i pro přírodu. Vyrazte společně na místa, kde se můžete přírody dotknout a užít si každý den novou zásobu materiálů, přírodnin a objevů pro rozvoj hmatové citlivosti. Pro děti je to zásadní fáze smyslového rozvoje a vztahu k přírodě.
Objevujte společně s dětmi různá (i známá) místa rukama. Jaká je kůra, větvička, šiška, tráva, oříšek, mech, ulita atd. Společně si ukažte, co kdo objevil a zjistěte, jak moc to bylo příjemné.
Sesbírejte pár bezpečných přírodních materiálů v okolí, vložte je do neprůhledného pytlíku, každý postupně vložte ruku do pytlíku, zašátrejte, něco chyťte, ohmatejte, vytáhněte prázdnou ruku ven z pytlíku a napište si na papír, co to bylo, aniž byste to ukazovali ostatním. Nakonec odkryjte výsledky a určete nejlepšího hmatáka 😉 Pokud všechno poznáte, přidejte další záludnosti jako jsou ulity, choroše, pírka, listí atd.
Nechte děti prozkoumat svět zvířecíma očima a rozvíjejte tak jejich cit a respekt ke zvířátkům i k přírodě.
Pokud se výlet zdá Vašim dětem už moc dlouhý a nebaví je jít dál, zkuste chodit jako zvířata, například zajíc hopsá, vrabčák poskočí a začne mávat křídly, čáp dělá dlouhé kroky, rak chodí pozadu, rys se maskuje a potichu našlapuje. Každý si vymyslete nějaké zvíře a vyrazí jeho chůzí. Kdo udělá delší krok? Kdo je rychlejší? Nebo zkuste napodobovat chůzi druhých a hádat, koho představují. Klidně zapojte i zvířata z daleka.
Během odpočinku na svačinu a doplnění tekutin a energie kakaovým mlíčkem Grankem 😊 si najděte chvilku času na stavbu pelíšku. Děti se mohou proměnit ve zvířata a postavit si své doupátko nebo využít skrýš v okolní zeleni. Co a kde bude zvíře venku dělat? Jak se pohybuje? Skáče, leze, létá? Kde hledá potravu a kde úkryt? Pokud padnou otázky, na které neznáte odpověď, tak je to skvělá příležitost k učení.
Užijte si pocit zklidnění v dnešním hlasitém a rušném světě. Zbystřete své smysly a poznávejte místa jinak. Pro poznávání nejčastěji používáme zrak, ale zkuste to jen sluchem. Najděte místo, kde budete sami a nechte děti zaposlouchat se do dění okolo sebe. Až oči otevřou, jejich úkolem je zaznamenat, co a odkud slyšely. Mohou kreslit jen barvy, nebo přímo štěkajícího psa, ptáčky, vlak, podle toho, jaké zvuky a z kterého směru slyšely. Byl to zvuk zdálky nebo zblízka?
Když se díky sluchové mapě dostatečně nabažíte zvuků přírody, zkuste si na jejich základě s dětmi vyprávět příběhy, které kolem sebe slyšíte. Tato hra se dá hrát i během procházky. Vždy když někdo uslyší výrazný nový zvuk, může vymyslet, jak navazuje do společně vyprávěného příběhu. Procházka je najednou zábavnější a děti jsou víc pozorné ke svému okolí, protože naslouchají zvukům kolem sebe. Pokud chcete, můžete si zkusit obě hry zahrát v přírodě a ve městě. Jaký v nich bude rozdíl?
Zvuky přírody umí léčit. Čas v přírodě je pro nás uklidňující i díky zvukům přírody - foukání větru, zpěvu ptáků, šumění trávy, kapkám deště atd.
Chodíte rádi často na procházky do lesa, kde je krásná příroda a klid, ale vaše děti už to tak trochu omrzelo? My jsme na tom byli podobně, ale nakonec jsme to zvládli vyřešit. Potřebovali jsme pro naše dva kluky vymyslet, jakými novými podněty je do lesa nalákat a hlavně jak je udržet venku, na čerstvém vzduchu a v přírodě.
tags: #aktivity #pro #děti #v #přírodě