Co si mohu nasbírat v přírodě: Jedlé rostliny

Máte už dost lidí, hluku i všeho sladkého? Co takhle na chvíli utéct z vánoční vřavy, vyrazit do lesa na čerstvý vzduch a ještě potěšit své chuťové buňky? Nejenže má les prokazatelně blahodárné a zklidňující účinky na naši nervovou soustavu, všímavým návštěvníkům navíc nabízí poklady divoké přírody, doslova nabité vitamíny. A to i teď v prosinci! Nečekejte proto na jaro, vyrazte ven, rozdělejte si oheň a uvařte si čaj z toho, co nabíráte!

I v zimní přírodě se dají nasbírat zdraví prospěšné rostliny. Se správným outdoorovým vybavením si je můžete zpracovat a vychutnat přímo v lese.

Proč sbírat divoké rostliny?

Vitamínový deficit bývá v zimě obzvlášť znát. Ne vždy je ale nutné kupovat drahé doplňky stravy, když nám pár superpotravin roste přímo pod nohama (či nad hlavou). A některé z nich je možné sbírat i v zimě - jen je potřeba o něco lépe hledat. Bylinky přes zimu hibernují, stahují si živiny do kořenů a jejich povadlé listy mnoho vitamínů neobsahují.

V jejich podrostech, ukryté pod suchou trávou a spadaným listím, ale můžete i v prosinci najít drobné mladé výhonky, které potřebnou sílu mají.Výhoda divoce rostoucích bylin je i ta, že neprošly šlechtěním, které by měnilo jejich původní vlastnosti. Naopak, každá z nich úspěšně prošla sítem jménem přirozený výběr (když přivřeme obě oči, můžeme to přirovnat k úspěšnému absolvování výběrovek ke speciálním jednotkám).

V naší přírodě je toho ale k nalezení mnohem víc. I v zimě se totiž dá dobře využít např. jehličí, pryskyřice, kůra stromů, a dokonce u nás rostou i některé druhy medicinálních hub. Tak proč něco z toho nevyzkoušet? Vždyť nějaké to vánoční cukroví a trocha svařáku na vás po návratu domů určitě zbude…

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Byliny, které můžete najít i v zimě

Kopřiva dvoudomá

Říká se, že kdyby kopřiva nebyla žahavá, lidstvo by ji pro její účinky už dávno vyhubilo. A také, že patří mezi nejléčivější rostliny, jaké u nás rostou. Kopřiva je velmi univerzální, obsahuje širokou škálu vitamínů a dalších prospěšných látek. Přisuzuje se jí mnoho léčivých účinků, mezi které patří např. čištění krve a podpora krvetvorby, podpora metabolizmu či posílení imunity. Dodává tělu energii a vitalitu, v zimních měsících tolik potřebnou.

Kopřivy uvidíte i v prosinci na mnoha místech - zkrátka všude tam, kde jste zvyklí je vídat. Nevypadají ale příliš vábně, většinou bývají uschlé a povadlé, listy jsou potrhané a přemrzlé. Když ale zkusíte prohrábnout trávu a spadané listí okolo větších kopřiv, pak určitě narazíte na drobné rašící výhonky - a to budou ty pravé, plné vitamínů. Z těchto výhonků si můžete uvařit čaj nebo je přidat do jídla (podobně jako např. lístky špenátu) či do polévky.

Pampeliška lékařská

Listy pampelišky pozná určitě každý. I tady se ale vyplatí zapátrat po drobných mladých lístcích uprostřed růžic, které se na začátku zimy ještě objevují. Období od podzimu do začátku jara ale především nahrává sběru kořenů a kořen pampelišky není výjimkou.

Pampelišky jsou tradičně součástí detoxikačních procedur, podporují trávení a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. To se o Vánocích docela hodí! Lístky je možné sníst jen tak, přidat je do jídla, nebo z nich udělat čaj. Z kořene se dá uvařit nálev, hodí se také např. do různých tepelně upravených zeleninových směsí.

Další byliny

Podobným způsobem najdete v zimní přírodě nespočet dalších bylin, jako je např. jitrocel kopinatý, kokošku pastuší tobolku, sléz, jahodník, dokonce i šťovík nebo třezalku. Vždy ale hledejte mladé lístky v podrostech.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Jednou z nevýhod zimního sběru je, že ne všechny byliny se v suchém a opadaném stavu dají snadno rozpoznat. To platí např. u třezalky - kdo by v tom nevzhledném tmavém trsu čehosi poznal rostlinu, která v létě zářila do okolí jasně žlutými kvítky? Pokud si pamatujete, kde v létě co rostlo nebo máte rovnou nějaké oblíbené místo, potom máte výhodu. Každopádně ale nesbírejte nic, co bezpečně nepoznáte. A nikdy nevysbírejte všechno najednou - nepřišli jsme do lesa plenit a trochu pokory je na místě.

Co dalšího se dá v zimě sbírat?

Jehličí

Čaj z jehličí znali už staří trampové. Jehličí je bohaté na vitamín C, vyzrálé obsahuje velké množství éterických olejů, ale také hořčin, tříslovin a pryskyřic. Pomáhají tehdy, když hrozí akutní prochladnutí a při začínajících virózách. Čaj z jehličí ale není vhodný k dlouhodobému užívání - příliš by zatěžoval ledviny. Tento lesní čaj můžete pít jen tak, nebo si do něj přidat lžíci medu, sušené ovoce a zimní koření, jako je skořice, hřebíček nebo badyán.

Pokud tedy po cestě potkáte spadané borovicové či smrkové větve, pár větviček si ulomte. Jehličí na konci větve bývá mladší a čerstvější. Není-li to vyloženě nutné, neotrhávejte ho ze zdravých stromů, alespoň ne ve větším množství. Strom nemůže bez jehličí dýchat a provádět fotosyntézu. Ani jehličí z vánočního stromku není dobrý nápad - jednak už je příliš staré a suché, hlavně ale není jisté, zda neprošlo nějakým chemickým ošetřením, které byste v přírodním čaji určitě mít nechtěli.

Dubová kůra

Dubová kůra je skvělý lék na kůži. Působí dezinfekčně a pomáhá při různých zánětlivých projevech a poraněních. Díky svíravým účinkům zastavuje krvácení a léčí mokvavé a špatně se hojící rány. Hledejte ji mezi mladými stromky. Ty poznáte celkem snadno podle listů, většinou totiž neopadávají úplně. Z mladých větví opatrně odřezávejte kousky kůry. Z každého stromku si odřízněte jen přiměřené, nikdy žádný strom neoholte úplně - mohli byste mu ublížit.

Kousky kůry je možné usušit a použít do koupele, nebo na výrobu hojivé masti. Málokdo ale ví, že se dá uvařit i jako čaj (častěji se ale používá jako kloktadlo). Kousky dubové kůry krátce povařte a nechte aspoň 15 minut odstát.

Čtěte také: Průvodce tříděním stavebního odpadu

Pryskyřice

Kdykoliv se v zimě vydáte na procházku do lesa, všímejte si kmenů jehličnatých stromů. Možná, že na některých z nich uvidíte ztuhlé kapky pryskyřice. V tom případě si jich neváhejte pár odloupnout a odnést domů. Pozor - nůž, kterým budete pryskyřici z kůry stromů odlupovat, se bude hůř čistit. Použijte proto místo vašeho nejnovějšího bushcraftového modelu raději obyčejný starý nožík.

Pryskyřici využívali staří pohané k vykuřování obydlí v období zimního slunovratu - věřili, že voňavý dým odhání zlé síly. Využití dýmu z pryskyřice má ale i praktičtější význam - uvolněné silice vzduch dezinfikují a pomáhají uvolnit dýchací cesty.

Léčivé houby

O léčivých účincích těchto dřevokazných hub bylo napsáno mnoho. Obsahují množství antioxidantů, minerálů a řadu prospěšných látek. I když se v minulosti hojně používaly, v dnešní době získávají znovu na popularitě a prodávají se v podobě drahých výživových doplňků. Dobrá zpráva ale je, že si některé druhy můžete nasbírat i v našich lesích, a to zcela zadarmo.

Zkuste pro změnu místo hříbků najít třeba hlívu ústřičnou, lesklokorku lesklou (reishi), březovník (který měl v kapse i zmrzlý pračlověk Ötzi) nebo jidášovo ucho. Léčivé a detoxikační účinky má také choroš, který z kmenů stromů „kouká“ poměrně často. Z hub můžete uvařit odvar, přidat je do jídla nebo nasušit.

Jarní tipy

Na jaře se vyplatí ochutnat ještě nerozkvetlé pupeny lípy, přimíchat je do salátů nebo naložit jako kapary. V kuchyni vás potěší i lipové listy - na jaře poskytují příjemnou chuť v salátech a smoothies, na chlebu s máslem nebo v dezertech. Sušené listí z lípy se také mele na mouku, která obohatí těsto na těstoviny, třeba na špecle.

Kromě zázračné mízy plodí bříza bělokorá lahodné mladé listí, které se přibližně od konce března do května míchá do salátů, pokládá na chleba, obaluje a smaží v těstíčku jako tempura nebo suší na čaj, případně se podrtí a poslouží jako koření. Pupeny břízy chutnají podobně jako lněné semínko, a tak se přidávají do müsli s jogurtem, smetanových omáček a těstovin nebo se melou na koření.

Hořkosladkou chutí vás na jaře osloví pupeny z topolů. Melou se do těsta na koláče a macerují v likérech či smetaně do základu sladkých dezertů.

Mladé listy buku mají příjemně nakyslou chuť, která osvěží zelená smoothies a saláty, chutné je i bukové „zelí“ na cibulce. Podobně se v receptech chová listí z lísky - můžete je tepelně upravit a servírovat jako špenát.

Listy javoru mléče (a dalších „jedlých“ stromů) se fermentují jako kysané zelí, nakládají nakyselo a plní jako vinné listy, které můžete dusit nebo zapékat, ale taky podávat syrové, s nádivkou z čerstvého smetanového sýra. Zároveň se z nich připravuje smetanový „špenát“ na cibulce.

Na jaře můžete najít i divoké javorové klíčky - ukryté převážně ve starších hnědých „nosech“ (nažkách), které je dobré namočit do vody, aby se z nich snáz vyloupaly semínka nebo klíčky. Čím větší jsou klíčky, tím víc obsahují hořčin, které nemusí být chuťově příjemné. V salátech je pro jistotu doplňte sladší zálivkou nebo třeba nakrájeným jablkem.

V květnu si všímejte ještě zelených nažek - stačí je omýt, osušit a opražit na oleji se solí, pepřem nebo česnekem. Výsledkem je křupavé mlsání a výtečný doplněk salátů, který vás osloví stejně jako nažky marinované v oleji. Květy javoru chutnají po medu a mají specifické aroma, které vyladí krémový dezert.

Jarní listy a poupata divoké třešně a některých dalších ovocných stromů nebo keřů přenesou do jídel (salátů, dezertů, smoothies) aroma plodů. Podobně fungují listy některých keřů, například ostružiníku a maliníku, se kterými se ve špičkových restauracích infuzují oleje a octy nebo aromatizuje cukr. Do octového nálevu se hodí naložit poupata a nezralé plody bezu černého.

Čerstvé, ještě uzavřené jehnědy si oblíbí milovníci sladkého - nasekané se přimíchávají do crumbles, čokolády nebo do směsi na křupavé karamelové krokanty.

Na jaře byste neměli minout nakyslé výhonky jehličnanů dlouhé 2 až 3 cm. Běžně se nakládají, rozvaří do želé a sirupu a využívají k přípravě hořčice, zelené soli, másla nebo kořenící směsi na maso. Čerstvé se konzumují syrové, například na chlebu se smetanovým sýrem a medem. Výhonky navíc skvěle dochutí oleje a octy, mohou se přiložit na grilované maso, lehce osmažit na másle nebo zkaramelizovat. Mezi oblíbené stromy kuchařů patří smrk a modřín. Jehličí skvěle aromatizuje sůl nebo cukr a dochucuje máslo. Dá se rozemlít, aby okořenilo těsto na pečivo, nebo se krátce povaří ve smetaně či mléku na přípravu dezertů. Do kuchyně si můžete donést i šišky - někdy se opékají na pánvi společně s masem či rybou, aby surovině dodaly přirozené lesní aroma. Semínka z borovice pinie jsou klasickou ingrediencí v italském pestu, stejným způsobem se však dají zužitkovat i semínka ze šišek dalších jehličnanů. Jen je poněkud náročnější je získat.

Zásady sběru

• Sbírejte jen rostliny, které bezpečně poznáte.
• Sbírejte jen tolik, kolik skutečně využijete.
• Neničte porosty a nenechávejte po sobě odpad.
• Vyhýbejte se chráněným oblastem, pokud sběr není povolen.
• Sbírejte co nejdál od pozemních komunikací, továren a výrobních hal.

Příklady méně známých bylinek a jejich využití

Příroda nás obklopuje neuvěřitelnou rozmanitostí a bohatstvím. Sběr divokých rostlin nás zároveň učí zpomalit, vnímat přírodu a chovat se k ní s respektem.

tags: #co #si #můžu #nasbírat #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování barevného PET
• Informace o stanovišti RegioJet Ostrava-Svinov
• Kvalita ovzduší v ČR
• Definice měrné výrobní emise
• Zajímavosti a TOP místa Irska