Kdy volat tísňová čísla v České republice

Tísňovým voláním rozumíme volbu čísel, která jsou centrálně stanovena pro nahlášení událostí ohrožující naše zdraví, život, majetek nebo naši bezpečnost či veřejný pořádek. Přístup k těmto telefonním číslům je nepřetržitý a zcela bezplatný z pevných telefonních linek, mobilních telefonů i z veřejných telefonních automatů.

Každý stát používá svá vlastní tísňová čísla, která cizinec mnohdy nezná a při zavolání může mít jazykové problémy. Z důvodu usnadnění komunikace s tísňovými službami bylo v rámci Evropské unie ve všech členských státech povinně zavedeno jednotné evropské číslo tísňového volání. Pro přístup k tomuto tísňovému volání bylo stanoveno telefonní číslo 112.

Volání za jiným účelem než je ochrana zdraví, života, majetku nebo naši bezpečnosti či veřejného pořádku je označováno jako zlomyslné volání.

Co je potřeba udělat, než zavoláte na tísňovou linku, co říct do telefonu, aby byla pomoc vyslána včas a na správné místo, a co hrozí za zneužití tísňových linek?

Důležitá telefonní čísla v ČR

Jaká jsou čísla tísňového volání v České republice, existují nějaké pomůcky pro jejich snadné zapamatování, kdy volat evropské tísňové číslo (112) a kdy je lepší volat národní tísňová čísla (150, 155, 158)?

Čtěte také: Pomoc pro ohrožené děti v ČR

V České republice se setkáte také s linkami národního tísňového volání. Je dobré mít zapsaná i tato telefonní čísla pro ČR. Na všechna níže uvedená čísla lze volat 24 hodin denně.

• 150 Hasiči - číslo slouží k oznámení požáru, výbuchu, živelní pohromy, úniku nebezpečných látek, technických havárií, potřeby vyproštění osob atd.
• 155 Zdravotnická záchranná služba - toto číslo je třeba volat, dojde-li k náhlé poruše zdraví, úrazu nebo nehodě se zdravotními následky (např. neobvyklé tlaky či bolest na prsou, potíže s dechem, porucha vědomí, bezvědomí, křeče, otrava léky, chemikáliemi atd.).
• 158 Policie ČR - na číslo volejte tehdy, došlo-li k narušení veřejného pořádku a bezpečnosti, krádeži, násilí, nálezu mrtvé osoby, nálezu podezřelého předmětu (např. opuštěné zavazadlo, nevybuchlá munice).

Po celé České republice funguje i jednotné číslo 1210 na Horskou službu. Na rozdíl od linky 112 a ostatních výše uvedených čísel není volání bezplatné. Služba je zřízena v mobilních a pevných sítích všech českých operátorů jako přístup na tísňové linky.

TIP: V případě, že potřebujete zásah zdravotnické záchranné služby, je lepší volat přímo linku 155 namísto linky 112, kterou v ČR provozují hasiči. Obsluha linky 155 jsou odborníci na záchranu při náhle vzniklém ohrožení života nebo závažném zhoršení zdravotního stavu.

Evropská linka tísňového volání 112

Tísňová linka 112Pomocí tísňové linky 112 se dovoláte pomoci záchranářů ve všech členských státech EU. Je dostupná jak z pevných linek, tak z mobilních telefonů. Je zdarma na celém území EU. Umožňuje určení polohy volajícího.

Linka 112 je určena pro jakéhokoliv člověka, který se na území Evropské unie a některých dalších států ocitne v nouzové situaci a potřebuje urgentní pomoc záchranných či bezpečnostních složek (hasiči, policie, zdravotníci). Můžete volat z jakéhokoliv telefonu, i když nemáte kredit nebo SIM kartu nebo je v daném místě omezený signál.

Čtěte také: Záchranná služba: Nejen pro život ohrožující stavy

Číslo 112, stejně jako všechna ostatní tísňová čísla v ČR, jde volat i bez SIM karty a také z místa, kde nemá pokrytí váš operátor, ale jiný ano. Alternativou je tísňové číslo 112, které vede do tzv.

Na tísňovou linku 112 lze volat i bez SIM karty v mobilním telefonu, operátorky a operátoři mohou s Vámi komunikovat i v angličtině, protože se jedná o univerzální tísňovou linku pro celou Evropskou unii.

Linku 112 pro nouzová volání provozuje Hasičský záchranný sbor České republiky a operátorky a operátoři mají k dispozici někdy "lepší technologie", než zastaralé dispečinky národních linek 150, 155, 158, 156 a jsou schopni Vás přepojit na národní linku tísňového volání.

Číslo 112 je určeno především pro cizince, kteří neznají národní tísňová čísla, a dále pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu národní tísňová čísla volat nemohou.

Volání na linku 112 vždy vede k určitému zdržení, protože hovor musí být následně přepojován na operační středisko záchranné služby.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání bylo nejen pro Českou republiku jednou z mnoha podmínek členství v Evropské unii. Na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu proto bylo uvolněno telefonní číslo 112, na kterém byla do roku 1998 provozována služba informace o přesném čase.

Telefonní čísla tísňového volání 112 jsou v rámci České republiky hlasově i datově propojena. To znamená, že v případě přetížení nebo výpadku v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání do jiného kraje, takže to volající nepozná ani na rychlosti ani na kvalitě odbavení.

ZAJÍMAVOST: Věděli jste, že když cizinec v Česku zavolá tísňovou linku svého státu, je přepojen automaticky na místní tísňovou linku, kde jsou vyškolení operátoři znalí hlavních světových jazyků? Systém umí zároveň vygenerovat, odkud hovor přichází a pomoc bude poskytnuta z nejbližšího možného střediska. Platí to ale pouze při hovoru uskutečněném z mobilního telefonu (tzn. neplatí u pevných linek).

ZAJÍMAVOST: Věděli jste, že s telefonním číslem 112 se pojí významný bezpečnostní prvek, a to k posílení silniční bezpečnosti ve všech 28 členských státech? Jedná se o zavedení systému eCall do aut, který v rámci celé EU využívá linku tísňového volání 112. Všechny nové modely automobilů a dodávek uvedené na trh po 31. březnu 2018 musí být vybaveny zařízením tísňového volání eCall, které v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky.

Kdy volat linku 155?

Linka 155 je národní číslo tísňového volání k řešení zdravotních problémů, tzn. zdravotnická záchranná služba. Na linku 155 je správné zavolat i v případě, kdy si závažností stavu pacienta nejste zcela jisti. Operátoři této linky jsou kvalifikovaní pracovníci se zdravotnickým vzděláním a pomohou vám situaci vyřešit.

Záchranná služba má v celé ČR jednotné číslo tísňového volání 155, které se vytáčí z jakéhokoliv telefonu veřejné telefonní sítě (včetně mobilních sítí) bez předvolby, volání je bezplatné.

Záchrannou službu volejte vždy, pokud jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví. Volejte i tehdy, pokud si třeba i jen nejste jisti, zda se o takový stav nejedná.

Linku 155 volejte také VŽDY, když si nejste jisti, jestli nejde o závažný stav. Zkušený operátor vám poradí, jak postupovat.

Jak volat na tísňovou linku

Je samozřejmě mnohdy těžké v tíživých situacích, které se vás bezprostředně týkají, zachovat klid. Hasiči, záchranáři a policisté jsou 24 hodin denně připraveni vyjet a poskytnout pomoc v nesnázích. Každý zásah začíná a končí na operačním středisku.

Pro účinnou pomoc při požárech a jiných mimořádných událostech je velmi významné včasné zavolání na tísňovou linku. Tísňové linky slouží výhradně pro příjem oznámení o mimořádné události.

Obsluha těchto linek je speciálně proškolena zvládat přijímaní hovorů od lidí ve stresu, jsou naučeni od volajících získat maximum informací potřebných pro vyslání adekvátní pomoci. Pokud si člověk osvojí základní pravidla této komunikace a pokusí se zachovat při volání „chladnou hlavu“, může tak usnadnit (a hlavně urychlit) vyslání pomoci.

Při vytáčení tísňového telefonního čísla si rychle ujasněte co je potřeba říci.

Co se stalo?

(Je třeba popsat událost, rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob.

Kde se to stalo?

(Uveďte pokud možno přesnou adresu nebo popište místo události. Pokud je třeba, popište i nejvhodnější cestu k tomuto místu - v zahrádkářské kolonii, chatové oblasti apod.

PŘÍKLAD: Hlásím požár dvoupatrového rodinného domu v Boskovicích, okres Blansko, na ulici Lidická číslo popisné 205" (vzhledem ke shodným názvům ulic v mnoha obcích ČR je nutné uvádět i název obce, ve které se nacházíte, popř. i okres!).

Orientace v místě a adresa je pro nahlášení krize důležitá. V České republice a v Praze jsou všechny ulice značeny na cedulích každého bloku domů. Každý dům má také číslo popisné a evidenční. Nevíte-li rychle, kde se nacházíte, v Praze můžete využít číselné označení lamp veřejného osvětlení, které slouží právě k lokalizaci místa krizové události. Případně vás operátor lokalizuje i prostřednictvím GPS.

Ještě než zavoláte, ujistěte se proto, že dokážete popsat, kde se nacházíte. Je dobré znát adresu a čísla domu (jsou důležitá obě čísla, popisné (zpravidla červené) i orientační (modré), patro a jméno majitele bytu, popis, jak najít dům (hlavně na sídlištích či na vesnici). Na veřejné komunikaci nebo na volných prostranstvích patří mezi užitečné údaje např. typická budova poblíž, park, křižovatka, poslední vesnice, odbočka, kilometrovník na dálnici, správné číslo dálnice, číslo přejezdu, „traumatologický bod“ v terénu apod.

Pokud je krizová událost na nějakém odlehlém místě, např. někde na samotě u lesa co nejpřesněji operátorovi cestu, protože operátor sedí na krajském operačním středisku v krajském městě a Vaši vesnici nezná.

Člověk má kolem sebe mnohem více orientačních bodů, než si myslí. Ve městech je situace jednodušší. Každá ulice je označena cedulí se svým názvem, stejně tak je každý dům označen číslem popisným, případně také číslem orientačním. V menších obcích bývají domy označeny zpravidla pouze číslem popisným, bez názvu ulice. V některých městech (např. v Praze) existuje číselné označení sloupů veřejného osvětlení.

Na dálnici je umístěn každého půl kilometru označník, podstatné je rovněž zmínit směr jízdy (např. dálnice D1, 105,5 kilometr, směr z Prahy na Brno). Pokud budete volat z dálniční hlásky, ta je označena, na kterém kilometru se přesně nachází. Silnice I. třídy jsou označeny číslem (např. I/49). Na silnicích nižších tříd jsou značeny číslem podjezdy, mosty (např. 148‑005). Rovněž každý železniční přejezd má zezadu na výstražném sloupku umístěno písmeno P a za ním číslo (např.

V přírodním prostředí je určení přesné polohy složitější. Je možné využít turistického značení, nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. Památná místa (pomníky, kaple), vysílače, rozhledny, železniční viadukty, mosty mohou také posloužit k orientaci v neznámém terénu.

Většina dispečinků dokáže zjistit vaši polohu, pokud operátorce sdělíte zeměpisné souřadnice, které udává vaše turistická nebo autonavigace.

Použití aplikace „Záchranka“ má tu výhodu, že současně s voláním automaticky odesílá zeměpisné souřadnice, kde se volající nachází, čímž výrazně usnadňuje určení místa událostí, zejména ve volném terénu. I zde je ale nutné místo události ověřit - může se stát, že volající v době volání není přímo na místě události.

Dále bude pracovník dispečinku pravděpodobně zjišťovat určité podrobnosti o tom, co se na místě děje. Proto si ještě před zavoláním ujasněte, proč vlastně voláte záchranku - v čem je hlavní problém postiženého. Volající by měl sdělovat především fakta - co vidí nebo slyší, případně co nepřesněji reprodukovat to, co se dozvěděl od někoho jiného.

Co dělat po zavolání na tísňovou linku?

Po ukončení hovoru nechte v každém případě přístupný/zapnutý telefon, z něhož jste volali. Nikdo pravděpodobně nebude ztrácet čas „ověřováním“, zda nejde o plané volání, nicméně může se stát, že posádka sanitky nebude moci najít místo zásahu, narazí na zamčené domovní dveře, nebo dojde k jiné komplikaci a dispečink záchranky bude potřebovat s vámi ještě hovořit.

Pokud voláte záchranku za někoho, kdo se nachází v jiném místě (např.

Je možné, že vás bude operátor zpětně kontaktovat za účelem zjištění dalších informací nebo poskytnutí dalších rad.

Může se také stát, že budete požádáni o zprostředkování videohovoru z místa události aktivací odkazu, který vám operátor zašle SMSkou. Významně tím můžete ulehčit orientaci operátora a usnadnit správné rozhodnutí o vyslání pomoci zejména u závažnějších mimořádných událostí, nehod apod. Cílem videohovoru však není (až na výslovně odsouhlasené výjimky) zjišťování detailů o konkrétním pacientovi, ale získání celkového přehledu o situaci na místě (například rozsah nehody apod.).

Moderně pracující operační střediska běžně poskytují volajícím instrukce, jak postiženému (postiženým) pomoci do příjezdu záchranky, a to zejména ve stavech bezprostředního ohrožení života (zástava oběhu, dušení, tepenné krvácení), ale třeba i v případě náhlého porodu.

Nebojte se, že tím dochází ke zdržení výjezdu záchranky - technologické vybavení moderních zdravotnických operačních středisek dovoluje předat informace posádce datovým přenosem, bez nutnosti přerušit hovor s volajícím. Zatímco tedy hovor pokračuje, posádka záchranky je již na cestě na místo zásahu.

Po ukončení hovoru nechte v každém případě přístupný/zapnutý telefon, z něhož jste volali.

Je možné, že Vás operátor požádá pouze o poskytnutí dodatečných informací nebo upřesnění informací o události a ukončí hovor.

Důležitá rada - nikdy nezavěšujte jako první! Operátor se vás může zeptat na upřesňující informace, např.

Co dělat, než záchranka dorazí?

Pokud je potřeba, je samozřejmě prioritní poskytnou postiženému první pomoc. Základní návod, jak na to, obvykle poskytne operátorka záchranné služby.

Pokud jde o událost v uzavřeném místě a na místě je více osob, vyšleme někoho na ulici, aby zajistil optimální přístupovou cestu (odemknul všechny dveře „v cestě“, přivolal výtah apod.

Pokud na místo přilétá vrtulník záchranné služby, je třeba dodržovat některá základní bezpečnostní opatření: pohybujte se vždy v zorném poli pilota, při přistání a vzletu si chraňte zrak nebo se otočte zády (proud vzduchu pod vrtulníkem vystřeluje všemi směry kamínky, prach a další drobné předměty) a nepřibližujte se k vrtulníku, pokud k tomu nejste vyzváni. Pokud existují pochybnosti o správném místě události, můžete požadavek na přistání posádce vrtulníku potvrdit tím, že se postavíte s pažemi vztyčenými nad hlavou do tvaru písmene Y.

tags: #co #volat #pri #ohrozeni #čísla

Oblíbené příspěvky:

• Řeky Olomouckého kraje a znečištění
• Dopad na Agrofert
• Znečištění moči: Co dělat?
• Více o slunečním záření
• Definice udržitelnosti