Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ): Vysvětlení a význam

BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) určuje kvalitu zemědělské půdy v ČR. Jedná se o kód, kde existuje 2 278 unikátních kódů, vznikajících kombinací pěti charakteristik půdy a stanoviště. Bonitní rozdělení zemědělské půdy v České republice si můžete najít například v katastru nemovitostí. BPEJ je „bonitovaná půdně ekologická jednotka“ a vyplatí se ji znát v případě, že se rozhodujete o koupi nebo prodeji zemědělské půdy.

Bonita BPEJ je bodové hodnocení ekologické stability půd a je přidělena každé zemědělské půdě, která se nachází na území ČR. Zatímco samotná charakteristika půdy (kód BPEJ) zůstává v čase většinou stabilní, úřední cena zemědělské půdy, která je na tento kód navázána, se pravidelně aktualizuje každý rok vyhláškou Ministerstva zemědělství. Bonita půdy (BPEJ) slouží k hodnocení kvality půdy v rámci zemědělského půdního fondu (ZPF), který zahrnuje veškerou půdu určenou k zemědělskému využití. Čím vyšší je bonita BPEJ, tím vyšší je obvykle produktivita půdy, tržní hodnota i nabídky na propachtování.

Systém BPEJ hodnotí kvalitu zemědělské půdy nejen podle jejích vlastností, ale také podle toho, kde se nachází a jaké jsou podmínky v oblasti, kde leží. Zahrnuje například i to, zda je pozemek orientován na sever nebo na jih. Nejvyšší bonitu BPEJ a současně nejvyšší tržní ceny mají pozemky v tradičně zemědělských oblastech s příznivým klimatem a kvalitními půdami. Jedná se o oblasti Polabí, kde se nacházejí úrodné černozemě a hnědozemě v kombinaci s příznivým klimatem. Díky tomu se jedná o ucelený systém, který nabízí přehled o tom, jakou má pozemek hodnotu, ale také jak může být využíván. Z hlediska bonitace je v České republice přibližně 40 % orné půdy nadprůměrně úrodných.

Základní informace o BPEJ

BPEJ vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty určitých částí zemědělského území. Objektivně vyjadřuje efektivnost zemědělské výroby ve velice rozdílných přírodních podmínkách a také respektuje základní, v podstatě neovlivnitelné faktory, jakými jsou např. klima, půdní typy, svažitost, skeletovitost a také hloubka ornice konkrétního pozemku - a z nich plynoucí rozdíly v úrodnosti půdy.

Bonitované půdně ekologické jednotky jsou evidovány v katastru nemovitostí u parcel zemědělských pozemků, které jsou charakterizovány vlastnickým vztahem, tzn. že je u nich zapsán vlastník pozemku. Každý se s nimi může seznámit ve výpisu z katastru nemovitostí v samostatné části F listu vlastnictví, označené jako “Vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám”. U každého parcelního čísla je evidována nejen BPEJ, ale také výměra parcely.

Čtěte také: BMW a emise: Co dělat při zhoršení?

Podrobný rozbor kódu BPEJ

BPEJ je charakterizována pětimístným číselným kódem:

• první číslice: značí příslušnost k jednomu z 10 klimatických regionů (0 - 9);
• druhá a třetí číslice: určují příslušnost k určité hlavní půdní jednotce - černozemě, hnědozemě, lužní půdy atd. (01 - 78);
• čtvrtá číslice: stanoví kombinaci svažitosti pozemku od 0° do 25° a jeho expozici ke světovým stranám S - J - Z - V;
• pátá číslice: vyjadřuje devět kombinací hloubky a skeletovitosti půdního profilu.

Na území České republiky je v současné době vymezeno celkem 2199 bonitovaných půdně ekologických jednotek a výše jejich ceny se pohybuje v rozmezí od 0,70 Kč/m2 do 14,81 Kč/m2 (viz příloha č. 19 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.). Správcem celostátní databáze těchto bonitovaných jednotek je ministerstvo zemědělství a jejím vedením je pověřena organizace - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy se sídlem ve Zbraslavi u Prahy. Údaje o BPEJ předávají katastrálním úřadům (katastrálním pracovištím) pozemkové úřady.

Systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) je sofistikovaný nástroj pro hodnocení kvality půdy na území České republiky. Jeho hlavním účelem je klasifikovat jednotlivé pozemky podle jejich schopnosti produkovat zemědělské plodiny. Klasifikace BPEJ je výsledkem podrobného průzkumu, který se provádí na základě geologických, klimatických a ekologických podkladů. Pozemky se zkoumají podle výše uvedených kritérií, přičemž odborníci hodnotí nejen aktuální stav půdy, ale i její dlouhodobé vlastnosti.

Význam jednotlivých číslic kódu BPEJ:

• Klimatický region - označuje jej první číslo. Je v rozmezí 0-9. Teplejší a sušší místa jsou přiřazena k číslům v rozmezí 0-5, 6-9 jsou pak oblasti s nižší teplotou a vyšší vlhkostí.
• Půdní jednotka - označuje druhé a třetí číslo. Jedná se o HPJ (hlavní půdní jednotka klasifikační soustavy) 01-78.
• Sklonitost a expozice - označuje čtvrté číslo. Je v rozmezí 0-9. Oba faktory mají vysoký podíl na kvalitě výsledné BPEJ. Sklonitost má vliv na obhospodařování půdy a využití různých zemědělských strojů. Vyjadřuje i riziko eroze půdy. Expozice má zase vliv třeba na vegetační podmínky pozemku v souvislosti s teplotou, osvitem a srážkami.
• Skeletovitos a hloubka půdy - páté číslo. Opět je v rozmezí 0-9.

Kde zjistit BPEJ pozemku?

Zjistit bonitu (BPEJ) vašeho pozemku není žádná věda, pokud víte, jak na to. Máte v podstatě tři možnosti.

Čtěte také: Ekologie: Definice a vysvětlení

1. Katastr nemovitostí: Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak zjistit BPEJ daného pozemku, je prostřednictvím Katastru nemovitostí. Po vyhledání parcely se zobrazí základní informace o pozemku, včetně toho, zda je evidovaná BPEJ. Nejsnazší cestou je oficiální portál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (cuzk.cz). Zvolte sekci Vyhledat parcelu. Zde zadejte název katastrálního území (obec) a parcelní číslo. Jakmile se vám zobrazí detail parcely, sjeďte na stránce úplně dolů. Dobré vědět: Jeden pozemek může mít i více kódů BPEJ. Stává se to v případě, kdy je půda na jedné parcele proměnlivá.
2. ÚKZÚZ: Pokud potřebujete podrobnější nebo oficiální údaje o BPEJ, můžete kontaktovat ÚKZÚZ. Tento úřad má podrobné informace o půdách a jejich bonitaci.
3. Zemědělští odborníci: Pokud potřebujete detailnější analýzu půdy nebo odborný posudek, můžete se obrátit na zemědělské odborníky, pedology nebo konzultanty v oblasti půdního hospodářství.

Další možnosti:

• Geoportál SPUCR (Mapa BPEJ): Zde si můžete prohlédnout bonitu přímo na mapových podkladech.
• eKatalog BPEJ (bpej.vumop.cz): Máte už svůj kód? Zadejte ho do tohoto vyhledávače.
• Pokud dáváte přednost úředním dokumentům a máte po ruce svůj list vlastnictví (LV), nemusíte nic hledat online.

Praktické využití BPEJ

Systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) má široké praktické využití v různých oblastech - od zemědělství až po realitní trh. Jeho hlavní přínos spočívá ve schopnosti poskytnout přesné informace o kvalitě a potenciálním využití půdy. To umožňuje efektivnější rozhodování při plánování hospodaření, nákupu nebo prodeji půdy, a zároveň slouží jako důležitý nástroj pro různé instituce a investory.

• V zemědělství: BPEJ hraje klíčovou roli při plánování produkce plodin. Na základě BPEJ lze určit, které plodiny budou na daném pozemku nejlépe prosperovat. BPEJ poskytuje zemědělcům informace o riziku eroze a dalších faktorech, které mohou ovlivnit výnosy. BPEJ je často základem pro zemědělské dotace a podpůrné programy.
• Při oceňování zemědělské půdy: BPEJ je také důležitý nástroj při oceňování zemědělské půdy, což hraje zásadní roli při jejím nákupu a prodeji. Realitní kanceláře a investoři využívají BPEJ k určení tržní ceny pozemků. Půdy s vysokým bonitním hodnocením jsou ceněné nejen zemědělci, ale i investory, kteří v nich vidí vyšší potenciál návratnosti investice.
• Stanovení daní z nemovitostí: BPEJ slouží také jako podklad pro stanovení daní z nemovitostí.
• Ochrana půdy: Systém BPEJ poskytuje důležité informace o ekologické kvalitě půdy, které mohou být využity pro ochranu citlivých oblastí před zneužitím nebo degradací.
• Plánování infrastruktury: Při plánování infrastruktury, jako jsou silnice, budovy nebo průmyslové zóny, se BPEJ využívá k určení, které oblasti jsou nejvhodnější pro ne-zemědělské využití.

Co dělat, když parcela nemá evidované BPEJ?

Pokud parcela nemá evidované BPEJ (bonitovanou půdně ekologickou jednotku), může to být z různých důvodů. Nejčastěji se to stává u parcel, které nejsou primárně určeny pro zemědělskou produkci, nebo se nacházejí v oblastech, kde nebylo provedeno podrobné mapování půdy.

Postup, pokud parcela nemá evidované BPEJ:

1. Zjistěte, proč není BPEJ evidována.
2. Zkontrolujte údaje v katastru nemovitostí.
3. Kontaktujte příslušný úřad (pozemkový úřad nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský - ÚKZÚZ).
4. Nechte si zpracovat odborný půdní posudek. Odborníci na zemědělství nebo pedologové mohou analyzovat vlastnosti půdy.
5. Využijte alternativní metody oceňování.
6. Zvažte, zda BPEJ je pro váš účel klíčová. Pokud plánujete využít pozemek k nezemědělským účelům, například pro stavbu nebo rekreaci, nemusí absence BPEJ hrát zásadní roli.

Katastrální území a jeho vliv na ocenění půdy

Katastrální území je základní územní jednotka katastru nemovitostí. Je to úředně určené území, ve kterém jsou evidovány nemovitosti a jejich vlastnické vztahy. Každé katastrální území má svůj název. Tato území jsou typicky menší než obce. Jedna obec může zahrnovat několik katastrálních území, případně se jedno katastrální území může rozkládat ve více obcí (to se ale děje spíše výjimečně).

Čtěte také: Ochrana životního prostředí právní cestou

Průměrná cena zemědělských pozemků je úředně stanovená hodnota půd podle jednotlivých katastrálních území. Ministerstvo zemědělství zveřejňuje oficiální seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků. V tabulce najdete průměrnou cenu za dané katastrální území v Kč/m2.

Jak zjistit katastrální území pozemku?

Chcete-li zjistit, do jakého katastrálního území spadá váš pozemek, nejjednodušší cestou je využít online službu Nahlížení do katastru nemovitostí, kterou provozuje Český úřad zeměměřický a katastrální.

Zemědělský půdní fond (ZPF) a BPEJ

Území Česka je rozděleno podle svého funkčního využití. Jednou z kategorií je půda zařazená do ZPF, kam patří zemědělsky obhospodařované pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a dočasně neobdělávaná půda), rybníky, nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (polní cesty, technická protierozní opatření, hráze apod.). Půda v ZPF je chráněna proti jejímu znehodnocení, do kterého se řadí i zastavění půdy stavbami. Aby mohla být půda zastavěna, je třeba ji nejprve ze ZPF vyjmout. V případě půdy náležející do třídy ochrany I. a II. je toto vynětí možné pouze ve výjimečných případech.

Třídu ochrany nám indikuje rozdělení do tzv. BPEJ ( bonitované půdně-ekologické jednotky). Na stavební pozemky se však uplatňuje trochu jiný režim. Pokud totiž obec ve svém územním plánu označí plochu jako určenou k bydlení, zařadí ji také územním plánem mezi zastavitelné plochy. Zemědělská půda se odnímá z půdního fondu prioritně na zastavitelných plochách. Omezení týkající se I. a II. třídy ochrany, kdy pro odnětí musí existovat veřejný zájem převyšující zájem na zachování půdy, se u zastavitelných ploch neuplatňuje (§ 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu).

Cena za vynětí ze ZPF

Klasifikace BPEJ a zařazení do tříd ochrany má významný vliv na cenu za vynětí. Cena za vynětí se v případě stavby rodinného domu nebo rekreačního objektu počítá podle vzorce (základní cena pozemků dle BPEJ) x (koeficient dle třídy ochrany) x (zastavěná plocha v m2). Koeficient stanoví pro jednotlivé třídy ochrany příloha zákona o ochraně ZPF:

• I. třída - koeficient 9
• II. třída - koeficient 6
• III. třída - koeficient 4
• IV. třída - koeficient 3
• V. třída - koeficient 3

V případě standardního postupu (kdy neexistuje pro pozemek regulační plán nahrazující územní rozhodnutí) je souhlas příslušného úřadu podkladem pro územní a stavební řízení.

Legislativa

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č.

1. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou jednotně vedeny v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek.
2. Pozemkový úřad do 2 měsíců od uplynutí lhůty pro vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyhodnotí připomínky veřejnosti a případně vyhotoví změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek na mapovém podkladu uvedeném v § 5 odst. 1 písm.
3. Pozemkový úřad písemně informuje o ukončení aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, včetně data platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, správní orgány uvedené v § 5 odst.

Půdní a klimatické podmínky jsou vyjádřeny pětimístným kódem, který se skládá z více než 2000 různých kombinací. Tyto kombinace slouží k popisu specifických charakteristik zemědělské půdy na různých stanovištích, z pohledu různých faktorů, jako jsou půdně-ekologické, genetické, geologické, klimatické, hydrologické a geomorfologické.

Klimatické podmínky jsou označeny prvním číslem pětimístného kódu a jsou rozděleny na teplejší a sušší oblasti s čísly 0-5 a na chladnější a vlhčí oblasti s čísly 6-9. Tento kód označuje klimatický region, který je důležitý pro pěstování zemědělských plodin. Druhé a třetí číslo pětimístného kódu označují hlavní půdní jednotku klasifikační soustavy a seskupují genetické půdní typy.

Kvalita každé zemědělské půdy je popsána pětimístným kódem bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Primárním účelem bonitace zemědělského půdního fondu byla kategorizace půd podle produkčního potenciálu pro potřeby zemědělské výroby. V současnosti je však systém BPEJ nenahraditelným nástrojem mimo jiné pro ochranu půdy, její oceňování, ale i jako základ dotační politiky státu.

Každý systém však po čase vyžaduje aktualizaci a výjimkou není ani tento, bonitační. V letošním roce se do legislativy podařilo implementovat výsledky řešení výzkumných projektů zaměřených na aktualizaci systému BPEJ. Těmito novinkami se zabývá Ing. Tomáš Khel a kolektiv z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. Jak uvádějí, v letošním roce byla vyhláškou ministerstva zemědělství č. 33/2024 Sb. aktualizována vyhláška č. 227 z roku 2018 „o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci“.

Konkrétně byly do výčtu hlavních půdních jednotek (HPJ) doplněny skupiny půd koluvizemí (HPJ 79-81) a antropozemí (HPJ 82-89). HPJ pro tyto půdy doposud v systému BPEJ nebyly, což s nárůstem jejich výměry často v bonitační praxi způsobovalo problémy. Pro připomenutí - koluvizemě jsou půdy vznikající ve spodních částech svahů sedimentací erozního sedimentu. Jedná se o půdy hluboké, kterým dominuje >50 cm mocný naakumulovaný horizont na původním humózním horizontu. Vzniku koluvizemí tedy člověk napomáhá nevhodným hospodařením, naproti tomu antropozemě člověk zcela vytvořil. Jedná se o půdy navrstvené v rámci rekultivací v místech těžby, nebo zahlazování následků lidské činnosti v krajině (např. rekultivace skládek, popílkovišť apod.). Do této skupiny půd tedy nepatří půdy antropicky ovlivněné, které ve svém profilu nesou pouze známky lidského ovlivnění (typicky půdy intravilánu, zahrad či parků). Stejně tak metodika mapování a aktualizace BPEJ neumožní mapování antropických půd horší kvality v místě, kde byla původní zemědělská půda poškozena, či narušena nepovoleným zásahem (navážky, překryvy, skrývky apod.).

Pomocí prostých úvah dospějeme snadno k závěrům, že veškeré klasifikace, které člověk kdy vytvořil, jsou násilné, umělé a nepřesné. Ale stejně prostou úvahou se utvrdíme v přesvědčení, že tyto klasifikace jsou nutné a nezbytné, a především nevyhnutelné, neboť jsou v souladu s přirozenými tendencemi našeho myšlení. Vždyť hlavním úkolem vědy je mimo jiné i přehledné vydělování a opětovné seskupování zjišťovaných skutečností: množství faktů se umělým oddělováním a účelovým zařazováním zpřehledňuje a stává se pochopitelnějším.

Bonitace půdy (z lat. bonitas - dobrota, šlechetnost, úrodnost) je hodnocení půdy podle její historicky nejdůležitější vlastnosti, kterou je produkční schopnost. Současně používaná soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek České republiky bezvýhradně vychází z někdejšího osvědčeného rakousko-uherského Birmbaumova-Kraftova bodového oceňování pozemků. Výchozí základnou pro tuto soustavu se stal Komplexní průzkum zemědělských půd (KPP), který se na celém území tehdejšího Československa uskutečnil v letech 1961 až 1970.

Základním agronomizovaným oceňovacím a mapovacím normativním standardem soustavy bonitovaných půdně ekologických jednotek je bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ).

1. číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu. 2. a 3. číslice určuje příslušnost k tzv. hlavní půdní jednotce (HPJ), což je účelové seskupení půdních taxonů, které jsou si povětšinou příbuzné svými agroekologickými vlastnostmi.

4. číslice vyjadřuje sklonitost území a jeho expozici ke světovým stranám. 5. číslice je kombinací údajů objemového zastoupení skeletu (o velikosti zrn 4 až 300 mm) a hloubky půdního profilu.

A ještě si pro úplnost uveďme, že právním předpisem, podle kterého se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je vyhláška Ministerstva zemědělství č.

V současné době v ČR dochází k postupné přebonitaci zemědělských pozemků, které byly bonitovány v sedmdesátých letech minulého století. Příčinou je především znepokojivě neuspokojivá kvalita provedené tzv. primární bonitace zemědělských pozemků, což vyvolává zcela oprávněné požadavky vlastníků na změnu stávajícího vymezení BPEJ. Úředním označením současně uskutečňovaných oprav a změn primární bonitace je aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. To navzdory skutečnosti, že potřeba zachytit a znázornit zásadní změny půdních vlastností je v porovnání s rozsahem nezbytných oprav a odstraňování existujících chybných mapových vymezení BPEJ zcela malá.

tags: #bonitovane #pudne #ekologicke #jednotky #vysvetleni

Oblíbené příspěvky:

• Odpady a SVJ: Kdo nese náklady?
• Atmosférická depozice v Krkonoších
• Recyklace skla v ČR
• Měření emisí Pardubice a okolí
• Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší