Biodiverzita a ekosystémové služby v České republice: Program CZ02

Úbytek biodiverzity je jeden z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti, v Evropě (stejně jako v České republice) patrně problémem vůbec nejzávažnějším. I proto byl v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti stanoven cíl zastavit v zemích EU pokles biodiverzity do roku 2010 ("Cíl 2010"), tento cíl se bohužel zdaleka nepodařilo splnit a úbytek nadále pokračuje.

Hlavním cílem Programu je zastavení ztráty biologické rozmanitosti prostřednictvím aktivit zaměřených na zvyšování kapacit pro efektivní řízení a monitorování lokalit Natura 2000. Další cíle jsou především zvyšování povědomí a vzdělávání veřejnosti o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, zlepšení integrace, zohlednění problematiky biologické rozmanitosti v právních předpisech a zamezení fragmentace ekosystémů.

Praha, 31. 3. 2014 - Ministerstvo financí jako Zprostředkovatel programu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí - Partnerem programu vyhlašuje dne 31. března 2014 1. výzvu k předkládání žádostí o grant na individuální projekty z EHP a Norských fondů 2009-2014 v rámci programu CZ02- Biodiverzita, monitoring a změna klimatu a programu CZ08 - Pilotní studie a průzkumy pro CCS technologie (zachycování a ukládání CO2).

Financování: Finanční prostředky z EHP fondů se poskytují v hodnotě 7 999 695 Kč, což představuje maximálně 80 % z celkových předpokládaných výdajů projektu. Celkový rozpočet: 9 999 619 Kč vč.

Doba trvání projektu: 1. 1. 2015-30. 4.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Kroky k zastavení úbytku biodiverzity

Projekt obsahoval tři zásadní kroky jak přispět k zastavení případně zpomalení úbytku biodiverzity v České republice:

1. Realizace a příprava záchranných programů bylo opatřením řešícím kritickou situaci nejvíce ohrožených druhů.
2. Realizace regionálních akčních plánů umožnilo regionální podporu významných a vážně ohrožených druhů, často ideálních kandidátů na záchranný program, pro něž ovšem záchranný program není schválen. Do těchto regionálních akčních plánů byly vybrány takové druhy, které slouží jako druhy deštníkové (tzv. „umbrella species“) a jejich ochrana zajistí ochranu dalších celoevropsky, celostátně či regionálně ohrožených druhů.
3. Sepsání nových Červených seznamů (návaznost na bod: „Tvorba červených seznamů ohrožených druhů a dalších odborných dokumentů“) bylo velmi potřebné, protože předešlé Červené seznamy již byly zastaralé (seznamy shrnují aktuální poznatky a informace o aktuálním stavu biodiverzity).

Příklady realizovaných projektů

Akční plán řešil koncepci dlouhodobého přežití tetřeva v CHKO Beskydy, včetně výběru nejvhodnějších míst, v nichž byly realizovány lesnické zásahy ve prospěch tetřeva (prosvětlení porostu a výsadba vhodných dřevin). Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je kriticky ohrožený druh hrabavého ptáka, vázaný na staré smrkové porosty. Přes přísnou zákonnou ochranu není možné zajistit přežití tohoto druhu bez ochrany vhodných biotopů, starých prosvětlených smrčin. Jeho kritický úbytek v prostoru (nejen) střední Evropy nezůstal stranou zájmu ornitologů a odborné veřejnosti. Území CHKO Beskydy je jedním z posledních míst v České republice, kde se tetřev dosud vyskytuje.

V rámci této části projektu byla realizována pastva a pro rozšíření vhodných biotopů i odstranění (výřez) náletových dřevin. Zajištění ochrany okáče metlicového tak podpoří populace mnoha dalších vymírajících druhů hmyzu, mj. Okáč metlicový (Hipparchia semele), vázaný na krátkostébelné stepní trávníky, patří mezi naše nejohroženější druhy denních motýlů. Kdysi běžný a plošně rozšířený druh doplatil na ústup extenzivní pastvy, vymizel na celém historickém území Moravy a Slezka a v Čechách přežívá jen několik posledních populací. Lokalita NPP Zlatý kůň v CHKO Český kras hostí nejpočetnější přežívající populaci tohoto druhu u nás, podobně jako na jiných stepních lokalitách je i zde problém se zarůstáním.

V rámci projektu byla stržena svrchní vrstva na části plochy Mohelnické pískovny a cihelny v Nemilanech pro vytvoření vhodných biotopů pro růst druhu. Za účelem získání podrobnějších informací o ekologii a stavu populací byl naplánován monitoring stávajících lokalit a prověření možného výskytu v okolí Litovelského Pomoraví a Olomouce. Stav populace ohrožuje přímá likvidace biotopů (stavební práce na pískovnách a lomech či změna využívání lokalit), sukcesní změny, změny vodního režimu (často vlivem poklesu hladiny podzemní vody) a eutrofizace stanoviště (dochází k masivnímu rozrůstání okolní vegetace). Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) je dalším druhem, který v rámci ČR prodělal značný úbytek. V červeném seznamu je zařazena do kategorie silně ohrožených druhů (C2b) a podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. patří mezi kriticky ohrožené druhy. Kdysi plošně rozšířený druh v minulých desetiletích z většiny potoků Vysočiny vymizel, v současné době je početnější populace střevlí známa jen z několika málo lokalit. Hlavní příčinou jsou jednak změny v prostředí střevle (regulace drobných vodních toků, jejich fragmentace, plošný nárůst obsahu živin ve vodě, který brání úspěšnému rozmnožování), jednak odchov pstruha obecného na horních úsecích potoků. Má vyšší nároky na světlo, vyžaduje specifický vodní režim a je konkurenčně slabým druhem.

V rámci tohoto projektu byly vhodně nastaveny ideální podmínky pro vývoj populací a jejich posílení. Pastarček dlouholistý moravský (Tephroseris longifolia subsp. moravica) je endemitem nejzápadnější části Karpat, jedná se o kriticky ohrožený taxon květeny, zároveň se jedná o evropsky významný druh uvedený v příloze II. směrnice o stanovištích soustavy NATURA 2000. Velikost populací vykazuje kolísavý až negativní trend. V České republice se nachází pouze v pohoří Bílé Karpaty a to v jeho severní části v okolí Brumova - Bylnice a Nedašovy Lhoty s historickými výskyty na čtyřech lokalitách.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Předmětem je aktualizace, zpřesnění a doplnění návrhu záchranného programu pro kriticky ohrožený druh, v souvislosti s přistoupením České republiky k Memorandu porozumění o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) v České republice a naplňování dalších bodů ZP pro dropa velkého, přičemž hlavní důraz byl kladen na monitoring stavu lokalit (a jeho změn), kde je a bude zajišťován speciální management ve spolupráci a vlastníky pozemků a hospodařícími subjekty na těchto pozemcích. Cílem připravovaného ZP je výhledově zajistit návrat dropů na území ČR (Jihomoravského kraje) pomocí aktivních opatření na vytipovaných lokalitách, především změnou skladby plodin a způsobu hospodaření ve spolupráci s místními zemědělci. K tomu bylo potřeba zajistit také odpovídající osvětu a vysvětlování ochranářských postupů a návrhů.

Tato část projektu řešila především záchranu místní subpopulace endemického poddruhu okáče menšího (Erebia sudetica sudetica), stejně jako řady dalších horských druhů. Horské bezlesí na Malém Dědu je v rámci České republiky velmi cenným biotopem s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Je však ohroženo zarůstáním vysazenou borovicí klečí, která se zde za poslední několik desítek let velmi rozšířila a zdejší unikátní faunu a flóru vážně ohrožuje.

V 90. letech byly na toku provedeny úpravy, které významně snížily členitost koryta a zmenšily plochu náplavů nutných pro vývoj mihulích larev (minoh), úsek s prokázaným výskytem larev se zkrátil z původních 2 km na pouhých 300 m. Česká republika tvoří západní okraj jejího areálu, jedinou známou lokalitou druhu v ČR je Račí potok (zvaný též Račinka) u Velkých Losin v povodí řeky Moravy, početnost mihulí v Račince od dob prvního nálezu (1968) však dramaticky poklesla. Mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae) je netažným (ne-anadromním) a neparazitickým druhem mihule.

Červené seznamy

Červené seznamy jsou zavedeným zdrojem informací o stavu druhů živočichů, rostlin i hub. Analyzují pravděpodobnost jejich budoucího vymření za použití standardních kategorií a kritérií. V českých červených seznamech jsou vyhodnoceny téměř všechny skupiny druhů. Červené seznamy jsou používány při vyhodnocování složení druhových společenstev, jako podklad pro návrhy rozmanitých ochranářských opatření či pro hodnocení vlivu projektů na životní prostředí. Na druhé straně není zcela dodrženo používání standardních kritérií a kategorií, což je důsledek chybějící centrální koordinace.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

tags: #cz02 #biodiverzita #a #ekosystemove #sluzby #co

Oblíbené příspěvky:

• Jak chránit studnu před znečištěním
• Definice a kontext ohrožení bezpečnosti státu
• Jak správně kompostovat
• Nízkoemisní Zóny v ČR
• Ochrana dřevin v Mnichovicích