Daň z nemovitých věcí v České republice: Osvobození a úprava v oblasti odpadového hospodářství

Daň z nemovitých věcí je daní přímou majetkového typu, která postihuje konkrétní majetek - nemovitou věc. Daň z nemovitých věcí je upravena zejména zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDN"). Tento zákon byl významně novelizován s účinností od 1. 1. 2024 zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Kromě ZDN je nutné se řídit i celou řadou souvisejících právních předpisů, zejména zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OZ"), a také důležitou vyhláškou č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 298/2014 Sb."), která byla naposledy zásadně novelizována vyhláškou č. 369/2024 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2025.

Jak vyplývá z § 498 OZ, nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Dále § 506 OZ stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

Jedná se o zásadu superficies solo cedit, podle které je zásadně věcí nemovitou pouze pozemek a stavba na něm umístěná je součástí tohoto pozemku. Vlastník pozemku je tak zásadně též i vlastníkem stavby umístěné na tomto pozemku. ZDN však tuto zásadu zakotvenou v OZ v podstatě opouští, protože daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek. Výslovným uvedením jednotek se respektuje jejich specifická právní úprava v OZ. Jak vyplývá z § 1159 OZ, jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá. V případě daně z nemovitých věcí platí základní zásada, že nemovité věci této dani podléhají bez ohledu na to, zda jsou využívány k podnikání či nikoliv, na rozdíl např. od silniční daně. Skutečnost, že je nemovitá věc využívána k podnikatelské činnosti, se projeví pouze ve výši daňové povinnosti.

Pro úplnost ještě doplňme, že daň z nemovitých věcí je významným příjmem rozpočtu obcí. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb. je výnos daně z nemovitých věcí daňovým příjmem rozpočtu obcí, přičemž příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitá věc nachází. Toto pravidlo zůstalo zachováno i přes velké diskuze, které byly vedeny v rámci přijímání konsolidačního balíčku. V daňovém přiznání se samostatně počítá daň z pozemků i daň ze staveb, jejich součet pak představuje celkovou daňovou povinnost poplatníka.

Čtěte také: Práva a Povinnosti Ohledně Odpadu

Novela zákona o dani z nemovitých věcí

Na úvod uveďme, že novela zákona o dani z nemovitých věcí provedená konsolidačním balíčkem zavádí § 1a ZDN, který provazuje zákon o dani z nemovitých věcí na stav evidovaný v katastru nemovitostí a vymezuje pojmy používané v tomto zákoně. Uvedené ustanovení nově definuje některé druhy zdanitelných staveb, konkrétně budovu garáže a budovu pro rodinnou rekreaci. Z této nové úpravy vyplývá, že u garáží není nově rozhodující, zda je zdanitelná stavba užívána jako garáž, ale zda je evidována v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž. V tomto případě tak mohla vzniknout povinnost podat daňové přiznání z důvodu zařazení budovy do jiné sazby daně. Podobně jako u garáží se postupuje i v případě budov pro rodinnou rekreaci, kterou se rozumí zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci. Nezáleží tedy na tom, zda způsob využití stavby evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu.

Dále § 1a odst. 1 ZDN definuje jednotlivé pojmy ve vztahu k pozemkům. U většiny pozemků je při jejich definici uvedena jednoznačná vazba na druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, a to s ohledem na odstavec 4 předmětného ustanovení, dle kterého se druhem pozemku rozumí druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo se druhem pozemku rozumí druh pozemku podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku. Druh pozemku není evidován zpravidla u pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány v tzv. zjednodušené evidenci, kdy se může jednat o pozemky odpovídající druhu pozemku orná půda, trvalý travní porost nebo lesní pozemek.

Dále je zde nově definován pojem zemědělský pozemek, za který je považován zemědělský pozemek podle katastrálního zákona. Zemědělskými pozemky se tedy rozumí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 1a odst. 1 ZDN dále nově definuje pozemky, které byly ve znění zákona o dani z nemovitých věcí před novelou specifikovány v § 6 ZDN. Jedná se o stavební pozemky a zpevněné plochy pozemků. Nedošlo zde ale k pouhému přesunutí definic z § 6 ZDN věcí před novelou, ale dochází zde k věcným změnám.

V případě stavebního pozemku dochází k vypuštění podmínky, že se musí jednat o pozemek dosud nezastavěný zdanitelnou stavbou. Dále se potvrzuje, že je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. V případě zpevněných ploch pozemku dochází oproti stávající právní úpravě k vypuštění vazby na druh pozemku, takže zpevněná plocha pozemku se může nacházet na jakémkoliv druhu pozemku, který je předmětem daně. I tady se potvrzuje skutečnost, že je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

Daň z pozemků

Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Z toho tedy vyplývá, že předmětem daně nejsou pozemky, které nejsou na území ČR, a pozemky, které nejsou evidované v katastru nemovitostí. Vymezení pozemku je obsaženo v § 2 písm. a) KTZ, stejný zákon vymezuje i katastr nemovitostí. V katastru nemovitostí jsou pozemky evidovány v podobě parcel; parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Předmětem daně z pozemků je také pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem ve smyslu § 8 písm. b) KTZ.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a hodnota nemovitosti

Naopak předmětem daně nejsou zejména pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb. Mezi pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků, jsou zahrnuty i pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. Jednotka zahrnuje byt a podíl na společných částech nemovité věci, do které patří i pozemek. Pokud je pozemek součástí jednotky, předmětem daně je jednotka a pozemek není předmětem daně z pozemků.

Z předmětu daně z pozemků jsou vyňaty i pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek. Pokud by šlo o pozemek užívaný společně s jednotkami, ale ve spoluvlastnictví pouze některých vlastníků jednotek, bude takový pozemek samostatně předmětem daně z pozemků. Jedná se o: lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, pozemky, které jsou vodní plochou, s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, pozemky určené pro obranu České republiky, pozemky odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek bytového domu a jiné pozemky ve spoluvlastnictví zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich.

Na pozemek, který je součástí jakékoliv jednotky, se hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní jednotku.

Poplatníci daně

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku.

U pozemků ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně z nemovitostí:

Čtěte také: Ochrana nemovitosti před povodněmi

• Organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu.
• Právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky.

Svěřenský fond - podstata svěřenského fondu spočívá v tom, že jeho zakladatel vyčlení ze svého majetku určitou jeho část a svěří ji správci ke stanovenému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Správa svěřenského fondu se zapisuje do katastru nemovitostí. Tím vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce, avšak tento majetek není vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím svěřenského správce, ani osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

Podílový fond - podílový fond není právnickou osobou a nemá právní osobnost, tj. způsobilost mít v zemích právního řádu práva a povinnosti. Majetek v podílovém fondu je ve vlastnictví všech podílníků, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů.

Fond obhospodařovaný penzijní společností - obdobné jako podílový fond.

Stavebník - je poplatníkem daně z pozemků, je-li pozemek zatížen právem stavby. Právo stavby podle NOZ je věcné právo stavebníka mít stavbu na pozemku jiného vlastníka. Zahrnuje buď právo stavbu na pozemku ještě nezastavěném nově vybudovat, anebo již zřízenou stavbu převzít a "mít" za účelem rekonstrukce, modernizace a dalšího využití.

Nájemce nebo pachtýř.

Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li:

• evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,
• s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv,
• převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.

Osvobození od daně

Zákon o dani z nemovitostí osvobozuje od této daně značné množství pozemků, jak je níže uvedeno:

• pozemky ve vlastnictví České republiky,
• pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,
• pozemky užívané diplomatickými zástupci požívajícími diplomatických výsad imunity,
• pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku,
• pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů,
• pozemky tvořící jeden funkční celek s budovou nebo jednotkou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací,
• pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku, poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání, muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury, knihovně vedené v evidenci knihoven, veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zařízení sociálních služeb, fundaci (právnické osoby fondového typu) nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti,
• pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící výlučně k úpravě odpadů pro jejich další využití podle právních předpisů upravujících odpady, k asanaci a rekultivaci skládek odpadů podle právních předpisů upravujících odpady, k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů, pro třídění a sběr odpadů, pro tepelné, biologické, chemické nebo fyzikální zneškodňování odpadů, pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady, k provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, k provozu výroben elektřiny využívajících energii větru, k provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům, pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům, pro čistírny odpadních vod, rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona,
• pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona upravujícího pohřebnictví,
• pozemky v rozsahu, v jakých se na nich nachází:
• 1. skupina - krajinný prvek evidovaný jako ekologicky významný prvek ("EVP") = skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad (který nejprve musí vymezit Agentura ochrany přírody a krajiny), musí být součástí evidovaného zemědělsky užívaného pozemku, nebo k tomuto evidovanému zemědělsky užívanému pozemku přiléhat. Evidence EVP se neřídí katastrálními parcelami, proto nemusí být celá výměra parcely zahrnuta do prvku EVP.
• 2. skupina - příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž (poplatník tyto prvky prokazuje podle skutečného stavu - nejsou zahrnuty mezi EVP), musí být na pozemku zaevidovaném v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, musí se nacházet mimo zastavěné území obce a nesmí být užíván k podnikání.
• pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,
• pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny,
• pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech,
• pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat,
• pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,
• zemědělské pozemky na dobu 5 let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,
• v rozsahu zastavěné plochy uvedených staveb pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona upravující vodní tok, přehrady, sloužící ochraně před povodněmi, sloužící k závlaze a odvodňování pozemků, vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i určenou k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, nebo přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,
• pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu,
• části pozemků, na kterých je zřízena měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole a pásy pozemků v lesích, vyčleněné pro rozvody elektrické energie a plynů,
• pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů,
• pozemky určené k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení,
• pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu,
• pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí,
• pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a ...

Přehled osvobození od daně z pozemků v letech 2023-2026

Následující tabulka shrnuje osvobození od daně z pozemků v letech 2023 až 2026, včetně změn platných od 1. 10. 2025.

Ekologické daně a poplatky

Za ekologické daně označujeme daně, které kromě svého primárního fiskálního účelu (příjem státního rozpočtu) zahrnují taktéž motivační funkci ve vztahu k ochraně životního prostředí. V ČR se jako ekologické daně označují energetické daně - daň z minerálních olejů a daně vzniklé transpozicí směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny, které se v ČR uplatňují od roku 2008, tj. daň z pevných paliv, daň ze zemního plynu a daň z elektřiny. Jedná se o klasické spotřební daně, které jsou příjmem státního rozpočtu a mají tedy především fiskální funkci. Vzhledem k tomu, že znečištění vzniklé spalováním paliv je úměrné spotřebě paliv, mají tyto daně významnou spojitost s ochranou životního prostředí, resp. se změnou klimatu, znečištěním ovzduší a energetickou efektivností. Legislativní úprava energetických daní v sobě obsahuje řadu konkrétních ustanovení, která mají cílený environmentální podtext. Se znečištěním ovzduší a změnu klimatu má dále souvislost silniční daň skrze zdanění nákladní dopravy a dopravy ve spojitosti s podnikatelskou činností, a další daně a poplatky v oblasti dopravy. V podobě daňových úlev a osvobození má environmentální rozměr taktéž úprava ostatních daní - např. u daně z příjmů, DPH a daně z nemovitostí.

Poplatky placené podle jednotlivých zákonů k ochraně životního prostředí jsou povinné platby postihující využívání přírodních zdrojů, znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a životů lidí, zvířat a rostlinstva. Tyto poplatky sice naplňují znaky daně (nemají konkrétní protiplnění), nicméně od daní se odlišují zejm. svým primárním stimulačním - regulatorním environmentálním cílem. Výnosy z poplatků jsou oproti rozpočtovým daním většinou vázány na opětovnou ochranu životního prostředí a nesměřují do státního rozpočtu, nýbrž do zvláštních fondů nebo místních rozpočtů.

Stimulační (motivační) funkce představuje zásadu „znečišťovatel platí“, neboť přispívají k promítnutí (alespoň částečnému) negativních externalit* do nákladů původců. * O negativních externalitách hovoříme v situaci, kdy subjekt provádějící určitou ekonomickou činnost přesouvá část nákladů spojených s touto činností na jiné subjekty bez jejich souhlasu. Znehodnocování životního prostředí je typickým příkladem negativní externality. Např. vypouštění škodlivých látek do ovzduší působí mnoha lidem zdravotní problémy, jejichž léčení se promítne jak do osobních nákladů, tak do zatížení systémů (spolu)financovaných veřejnou sférou (zdravotnická péče, pracovní neschopnost, atd.). Pokud znečišťovatel nemá „představu“ o nákladech ostatních v souvislosti s vypouštěním škodlivých látek, nemá dostatečnou motivaci tento nežádoucí dopad své činnosti minimalizovat.

tags: #daň #z #nemovitosti #osvobození #úprava #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Nouzový Stav na Slovensku
• Vzpomínka na povodeň s radioaktivními kaly v Nejdku
• Normy Euro pro emise NOx
• Výlety do přírody v ČR
• Recyklace suti