Dělení nebezpečných odpadů: Druhy a klasifikace

Nebezpečné odpady představují látky a předměty, které svými vlastnostmi mohou ohrozit bezpečnost osob, zvířat, majetku nebo životní prostředí. Tyto látky a předměty mohou mít různé nebezpečné vlastnosti, jako je výbušnost, hořlavost, toxicita, infekčnost, radioaktivita, žíravost nebo karcinogenita.

Pod pojmem nebezpečné věci je nutné chápat nejen látky, jako je např. palivo pro spalovací motory, kyselina dusičná či hydroxid sodný, ale též předměty obsahující nebezpečné věci, jako např. tlakové nádoby, náboje pro zbraně, plniče nafukovacích vaků, lithiové baterie, akumulátory apod. Látky pak mohou být ve skupenství tuhém, kapalném či plynném.

Definice odpadu je vymezena v dohodě ADR, jako látka, roztok, směs nebo předmět, který nemůže být použit jako takový a který je přepravován k dalšímu zpracování, k uložení na skládku odpadů nebo k likvidaci spálením nebo jiným způsobem.

Dohoda ADR pracuje při zařazování nebezpečných věcí s jinými pojmy než například zákon o odpadech. Proto není totožný pojem "nebezpečný odpad" podle zákona o odpadech s pojmem "nebezpečná věc jako odpad" podle Dohody ADR. Obdobně nelze klást rovnítko mezi "chemickou látku" registrovanou podle zákona o chemických látkách a "nebezpečnou věc" podle Dohody ADR. Každý z těchto předpisů má svá vlastní kritéria pro zařazení a též částečně rozdílný způsob třídění nebezpečných vlastností.

Klasifikace nebezpečných věcí podle ADR

Klíčovou částí předpisu je tabulka A: Seznam nebezpečných věcí. Každý řádek v tabulce A se týká zpravidla látky (látek) nebo předmětu (předmětů), které jsou zahrnuty pod určité UN číslo. Jestliže však látky nebo předměty, které náležejí ke stejnému UN číslu, mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a /nebo přepravní podmínky, může být pro toto UN číslo použito více po sobě jdoucích řádků.

Čtěte také: Dělení lesa a stanovisko orgánu ochrany přírody

Každý ze sloupců tabulky A je věnován určitému tématu. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace týkající se tématu, o kterém se v tomto sloupci pojednává, pro látku nebo předmět tohoto řádku: první čtyři buňky slouží k identifikaci, následující buňky udávají platná zvláštní ustanovení, buď ve formě úplné informace, nebo ve formě kódu. Jednotlivé buňky neobsahují odvolávky na platná všeobecná ustanovení.

Stručný obsah jednotlivých sloupců tabulky A:

• Sloupec (1) "UN číslo": Obsahuje UN číslo.
• Sloupec (2) "Pojmenování a popis": Obsahuje pojmenování látky nebo předmětu.
• Sloupec (3a) "Třída": Obsahuje číslo třídy, pod niž spadá nebezpečná látka nebo předmět.
• Sloupec (3b) "Klasifikační kód": Obsahuje klasifikační kód nebezpečné látky nebo předmětu.
• Sloupec (4) "Obalová skupina": Obsahuje číslo (čísla) obalové skupiny (I, II nebo III).
• Sloupec (5) "Bezpečnostní značky": Obsahuje číslo vzoru bezpečnostních značek / velkých bezpečnostních značek.
• Sloupec (6) "Zvláštní ustanovení": Obsahuje číselné kódy zvláštních ustanovení.
• Sloupec (7a) "Omezená množství": Obsahuje maximální množství na vnitřní obal pro balení jako omezená množství (používá se zkratka LQ).
• Sloupec (7b) "Vyňatá množství": Obsahuje alfanumerický kód pro balení jako vyňatá množství.
• Sloupec (8) "Pokyny pro balení": Obsahuje alfanumerické kódy příslušných pokynů pro balení.
• Sloupec (9a) "Zvláštní ustanovení pro balení": Obsahuje alfanumerické kódy použitelných zvláštních ustanovení pro balení.
• Sloupec (9b) "Ustanovení o společném balení": Obsahuje alfanumerické kódy vztahující se na společné balení.
• Sloupec (10) "Pokyny pro přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky": Obsahuje alfanumerický kód, který je přiřazen pokynu pro přemístitelné cisterny.
• Sloupec (11) "Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky": Obsahuje alfanumerické kódy zvláštních ustanovení pro přemístitelné cisterny.
• Sloupec (12) "Kódy cisteren pro cisterny ADR": Obsahuje alfanumerické kódy odpovídající typu cisterny.
• Sloupec (13) "Zvláštní ustanovení pro cisterny ADR": Obsahuje alfanumerické kódy zvláštních ustanovení pro cisterny ADR.
• Sloupec (14) "Vozidla pro přepravu v cisternách": Obsahuje kód specifikující vozidlo (FL, AT).
• Sloupec (15) "Přepravní kategorie / (Kód omezení pro tunely)": Obsahuje číslici udávající přepravní kategorii a kód omezení pro tunely.
• Sloupec (16) "Zvláštní ustanovení pro přepravu kusů": Obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmenem "V", příslušných zvláštních ustanovení (pokud jsou) pro přepravu v kusech.
• Sloupec (17) "Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu": Obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmeny "VC" a "AP", příslušných zvláštních ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu.
• Sloupec (18) "Zvláštní ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci": Obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmeny "CV", příslušných zvláštních ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci.
• Sloupec (19) "Zvláštní ustanovení pro provoz": Obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmenem "S", příslušných zvláštních ustanovení pro provoz.
• Sloupec (20) "Identifikační číslo nebezpečnosti": Obsahuje číslo, složené ze dvou nebo tří číslic (v určitých případech s předřazeným písmenem "X").

Třídy nebezpečných věcí v ADR

V ADR je definováno 13 tříd nebezpečných věcí. Třída je skupina nebezpečných věcí, které mají stejnou hlavní nebezpečnou vlastnost obsaženou v názvu třídy.

Určité látky mohou být přiřazeny (pro účel balení) na základě svého stupně nebezpečnosti do skupin balení. Tyto obalové skupiny mají následující význam:

• obalová skupina I: látky s vysokým stupněm nebezpečí
• obalová skupina II: látky se středním stupněm nebezpečí
• obalová skupina III: látky s nízkým stupněm nebezpečí

Obalové skupiny jsou přiřazeny látkám třídy 3, 4.1 (mimo samovolně se rozkládající látky), 4.2, 4.3, 5.1, 6.1, 8 a 9.

Každé látce či předmětu je přiřazeno též identifikační číslo látky, neboli UN číslo či UN kód. Toto číslo je vždy čtyřmístné, začínající jednou z číslovek: 0 . . . 1 . . . 2 . . . 3 . . . Příklady: UN 1202 Nafta motorová, UN 1203 Benzín, UN 1263 Barva.

Čtěte také: Řešení znečištění půdy

UN číslo je ekvivalentem čísla OSN přiřazeného látce či předmětu experty OSN. UN čísel je více než 3500 a kromě výbušných látek a předmětů třídy 1, u kterých vždy začíná UN číslo číslovkou 0, jsou čísla přiřazena látkám a předmětům nahodilým výběrem.

Pro jednoznačnou identifikaci nebezpečné věci je nutné znát UN číslo, číslo třídy a číslo obalové skupiny. Každému UN číslu je v předpise ADR přiřazeno oficiální pojmenování, které se v řadě případů liší od obchodních názvů.

UN číslo se mimo jiné uvádí bezpečnostních listů. Zde jsou uvedena omezení pro přepravu. Látky a předměty, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, UN číslo neobsahují.

Příklad zápisu nafty motorové UN 1202 v přepravním dokladu: UN 1202 NAFTA MOTOROVÁ, 3, III, (D/E).

Třída 1: Výbušné látky a předměty

Hlavní nebezpečí: výbušnost v důsledku ohřevu, úderu či tření, plamenem nebo jiným zápalným zdrojem. Vedlejší nebezpečí: teplo, světlo, zvuk, plyn, mlha či kouř.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu pro obce

Rozdělení látek a předmětů třídy 1:

• 1.1 Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu
• 1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem
• 1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm spojeným s malým nebezpečím tlakové vlny nebo malým nebezpečím rozletu či oběma těmito účinky bez nebezpečí hromadného výbuchu
• 1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu
• 1.5 Velmi necitlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká
• 1.6 Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem

Výbušné látky a předměty třídy 1 jsou dále tříděny do skupin snášenlivosti, označovaných velkými písmeny A - S. Tato písmena spolu s číslem podtřídy tvoří tzv. klasifikační kód. Příklad: 1.4S UN 0337 Výrobky zábavné pyrotechniky.

Příklady: výbušniny, třaskaviny - například třaskavá rtuť, střeliviny, rozbušky, roznětky.

Pozn.: Látky a předměty třídy 1 nemají stanoveny obalové skupiny. Povinným zápisem do přepravního dokladu je klasifikační kód.

Třída 2: Plyny

Hlavní nebezpečí: tlak plynů. Vedlejší nebezpečí: výbušnost, hořlavost, toxicita, podpora hoření, ohrožení zdraví, žíravost, nestálost plynů.

Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně (číslice 1 až 7 je součástí klasifikačního kódu na první pozici):

1. Stlačený plyn
2. Zkapalněný plyn
3. Hluboce zchlazený zkapalněný plyn
4. Rozpuštěný plyn
5. Aerosoly a malé nádobky s plynem
6. Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem
7. Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů)
8. Chemické látky pod tlakem: kapaliny, pasty nebo prášky natlakované s hnací látkou, která splňuje definici stlačeného nebo zkapalněného plynu a jejich směsí.
9. Adsorbované plyny

Látky a předměty třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin (mimo aerosoly):

• A Dusivé (dusík)
• O Podporující hoření (kyslík)
• F Hořlavé (propan-butan, acetylen)
• T Toxické (brommethan)
• TF Toxické, hořlavé (svítiplyn)
• TC Toxické, žíravé (čpavek)
• TO Toxické, podporující hoření (perchloryfluorid)
• TFC Toxické, hořlavé, žíravé (dichlorsilan)
• TOC Toxické, podporující hoření, žíravé (fluor, chlor)

Aerosoly (UN 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností. Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.

• A Dusivé
• O Podporující hoření
• F Hořlavé
• T Toxické
• C Žíravé
• CO Žíravé, podporující hoření
• FC Hořlavé,...

Klasifikace skládek odpadů

Rozlišujeme tři základní typy skládek. Skládky inertních odpadů S-IO, skládky ostatních odpadů S-OO a skládky nebezpečných odpadů S-NO.

Skládky se dělí na:

• skupina S-inertní odpad - určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a).
• skupina S-ostatní odpad - určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO.
  • S-OO1 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 2.
  • S-OO2 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 7 písm. c) přílohy č. 3.
  • S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7.
• skupina S-nebezpečný odpad - určená pro nebezpečné odpady.

Nebezpečné odpady a jejich vlastnosti

Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Mezi nebezpečné odpady patří např. odpady polychlorovaných bifenylů (PCB), odpady perzistentních organických polutantů (POPs), infekční odpady ze zdravotní a veterinární péče, odpady obsahující rtuť či odpady nebezpečných chemikálií převážně z výrobních procesů.

Mezi nebezpečné odpady řadíme odpady, které vykazují alespoň jednu nebezpečnou vlastnost (označováno písmeny HP a číslem) uvedenou v příloze nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Celkově se určuje 15 nebezpečných vlastností (HP 1 až HP 15). Mezi nebezpečné vlastnosti odpadu patří toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další.

MŽP se zabývá nebezpečnými vlastnostmi odpadů: HP 1 (Výbušné), HP 2 (Oxidující), HP 3 (Hořlavé), HP 12 (Uvolňování akutně toxického plynu), HP 14 (Ekotoxický), HP 15 (Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl).

Zařazování odpadů do kategorie nebezpečné

Podle § 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech je odpad nebezpečný, pokud:

1. vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností, uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x),
2. se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů) přiřazena kategorie nebezpečný odpad, nebo
3. je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b) nebo je jím znečištěn.

Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x) a v případě nebezpečných vlastností HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních hodnot a kritérií, tyto jsou stanoveny vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Problematika hodnocení nebezpečných vlastností odpadů je vymezena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů).

Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.

Výsledkem hodnocení je vždy jedna z následujících dvou možností:

• Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu - na základě Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů může být s odpadem nakládáno jako s odpadem kategorie - ostatní odpad.
• Sdělení o tom, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností - v případě vydání Sdělení se musí s odpadem nakládat jako s odpadem kategorie - nebezpečný odpad.

Osvědčení a Sdělení se vydávají elektronicky prostřednictvím systému HNVO.

Nakládání s odpady s nebezpečnými vlastnostmi

Nakládání s odpady s nebezpečnými vlastnostmi musí zahrnovat následující činnosti:

• odpady vzniklé při výrobní činnosti musí být po svém vzniku původcem odpadů roztříděny podle druhů a roztříděné uloženy do označených nádob, opatřených vždy identifikačním listem a katalogovým číslem nebezpečného odpadu,
• shromažďovací prostředky musí být označeny katalogovým číslem, názvem shromažďovaného odpadu, jménem a příjmením osoby zodpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku,
• nebezpečné odpady musí být shromažďovány pouze v odpovídajících shromažďovacích prostředcích (kontejnery, sudy, záchytné vany, polyethylenové pytle apod.),
• původce může odpady pouze shromažďovat, nesmí odpad dlouhodobě skladovat, přepravovat ani ho likvidovat jiným způsobem (např. s komunálním odpadem),
• po naplnění nádob musí odpad předat oprávněné osobě k jeho přepravě a následnému uložení či likvidaci.

Provozní deník

V provozním deníku musí být řádně vedeny tyto záznamy:

• průběžná evidence odpadů v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která se vede při každé jednotlivé produkci odpadů, za niž se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě, v případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, vede se průběžná evidence v týdenních intervalech; při periodickém svozu komunálního odpadu v měsíčních intervalech,
• zápisy o řešení ekologické problematiky v provozech a v případě havárie záznamy o likvidaci jejích následků,
• zápis o kontrole provozního deníku.

Povinnosti pracovníka odpovědného za nakládání s odpady

Pracovník, odpovědný za nakládaní s odpady, průběžně zajišťuje a pravidelně kontroluje:

• shromažďování ostatních a nebezpečných odpadů tak, aby bylo v souladu s provozním řádem, přičemž dbá na řádné třídění odpadů a trvalé označení shromažďovacích prostředků,
• odpovídající technický stav shromažďovacích obalů, přičemž dbá na řádné uzavření a vhodné umístění těchto obalů (popelnic, kontejnerů, sudů),
• záznamy do provozního deníku při každém odvozu odpadů (datum, kód, název odpadu, kategorie a množství),
• čistotu obalů a manipulačních ploch (znečištění a různé úkapy je povinen okamžitě odstranit),
• bezpečnou manipulaci s prázdnými obaly, jejich čištění, recyklaci či likvidaci.

Skládkování odpadů

Skládkování, neboli odstranění odpadu, je nejstarším způsobem, jak se odpadu trvale zbavit. Jedná se však o metodu, při které se naprostá většina odpadu nevyužije a skončí uložená v zemi.

V ČR je velké množství moderních skládek, která začaly vznikat po roce 1990 a v řadě případů slouží dodnes. Je potřeba si uvědomit, že bez skládek se nikdy zcela neobejdeme, je však třeba dbát na to, aby na nich končily pouze takové odpady, které se již nedají žádným způsobem využít.

Samotná skládka je obvykle budována po etapách, vždy se jedna připravuje, plní a při jejím uzavírání a rekultivaci se chystá další. Při provozu skládky se musí jímat voda, která se zachycuje v tělese skládky a také skládkový plyn, který vzniká rozkladem bioodpadů. Naprostá většina skládek tento plyn používá pro výrobu elektrické energie.

Katalog odpadů

Katalog odpadů je uveden v příloze č. (1) Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu.

(3) Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu.

(6) Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu.

(1) Odpady z vozidel s ukončenou životností se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst.

(2) Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností zařadí přijaté vozidlo s ukončenou životností pod katalogové číslo 16 01 04* a v případě vozidel z jiných druhů přepravy pod katalogové číslo 16 01 04 01*.

(3) Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20.

(5) Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování. Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.

(2) Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm.

(3) Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) nebo doplňujícími limitními hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č.

(4) Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3) jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách5) nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č.

(6) Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu.

(1) Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č.

tags: #dělení #nebezpečných #odpadů #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Tvořivý přístup ke krajině
• Česká energetika a obnovitelné zdroje
• Postupy likvidace odpadního oleje v ČR
• Ekoznačení a jak se v něm vyznat
• Změny klimatu: Přehled