Diagnostika Třídního Klimatu Metodami Rizika

Mluvíme-li o třídním klimatu, máme na mysli náladu, atmosféru a vztahy mezi dětmi ve třídě nebo mezi třídním kolektivem a pedagogy. Příjemné, pozitivní, na společnou práci zaměřené klima má do velké míry vliv na efektivnější osvojování učiva. V podstatě všichni vyučující (nejvíce pak třídní učitelé) neustále sledují třídní klima a usilují o to, aby bylo co nejpříjemnější pro všechny.

Specifika Třídního Klimatu

Ve třídách, které navštěvují sociálně znevýhodněné děti, může mít skupinová dynamika specifický náboj. Už na prvním stupni základní školy děti vnímají odlišnosti jiné etnické skupiny nebo „společenské třídy“. V dětském kolektivu se může jakákoliv odlišnost stát příčinou konfliktu, problematické chování se přitom může objevit i ve zdánlivě bezproblémové třídě. Na chvostu třídy bývají děti chudší, děti cizinců, děti jiných minoritních skupin, i když to samozřejmě nemusí být pravidlem.

Že něco není úplně v pořádku, poznáme už podle toho, že dítě nemá ve třídě kamarády, o přestávkách je samo nebo se zdržuje v blízkosti učitele, je častým terčem posměchu, nezapojuje se do skupinového dění, škola jej příliš nebaví.

Důležitost Prevence a Práce s Kolektivem

Zdravé třídní klima znamená především to, že se každé dítě cítí ve třídě příjemně a není mu ubližováno (nemyšleno pouze fyzicky). Jediným řešením je prevence. Každý kolektiv je živým organismem, který se vyvíjí, a pouze systematická práce se vztahy ve třídě může mít za výsledek „prima partu“. V případě, že se se třídou nepracuje, může vést vyhrocení vztahů k šikaně. Doporučovány jsou pravidelné třídnické hodiny a práce v kruhu. Záleží ale na každém učiteli, zda se klimatem třídy takto otevřeně zabývá.

Jak Zjistit Stav Klimatu ve Třídě

Prvním krokem k prevenci i řešení konfliktů je diagnostika třídního klimatu. Zjistit, jaké je klima ve třídě, může učitel nejen každodenním kontaktem s dětmi, ale i standardizovanými metodami. Tyto poznatky pak umožní zvolit nejvhodnější postupy k řešení problému.

Čtěte také: Euro On Board Diagnose

Tipy pro Učitele

• Mějme oči otevřené. Mluvme s dětmi.
• Najít si chvilku na nezávaznou konverzaci je často v každodenním školním režimu velmi těžké. Přesto to zkusme. Z běžného neformálního rozhovoru můžeme vyzískat nejvíce.
• Věnujme pozornost rovnoměrně. Sami pro sebe si zhodnoťme, zda je ve třídě dítě (děti), které „máme méně rádi“. Děti jsou jako lakmusové papírky a cítí, když někoho přehlížíme.
• Nepodceňujme stížnosti. Každou stížnost od dětí (ač se nám může zdát jako prkotina) chápejme jako důležitou a věnujme jí pozornost. Vyslechněme dítě se zájmem a empaticky a snažme se společnými silami (i s celým třídním kolektivem) najít všem vyhovující řešení. Po čase se přesvědčme, jestli se společný plán podařil a potíže jsou pryč.
• Nezapomínejme se smát. Smějme se společně s dětmi. Plánujme společně. Chvalme se. Chvalme děti často, oprávněně a snažme se u každého najít něco, co pochvalu zaslouží. Sami se nechme od dětí pochválit. Naučme děti chválit jeden druhého - jmenovitě, adresně a konkrétně. Důležité je, aby pochvala byla slyšena a vyslyšena. Ideální je, když přitom děti sedí v kruhu.

Řešení Konfliktů ve Třídě

Děti se posmívají za chudobu nebo za etnický původ. Jak se k tomu postavit?

Metody Řešení Konfliktů

• Rozhovor: Nejvhodnější metoda, jak se dopátrat osobního výkladu situace dítěte. Měl by být veden ohleduplně, bez odsuzování a tvrdých výroků na adresu ostatních. V rozhovoru se soustřeďme na současnou situaci a současný problém, nediskutujme vlastnosti dítěte ani dřívější situace jeho sociálního chování, aby u něj nevznikl dojem, že mu nejsme ochotni pomoci.
• Naslouchejme aktivně: S vidinou vlastního řešení a v touze po rychlém nalezení východiska často nevnímáme, co vlastně děti o dané situaci říkají.
• Vyjednávejme s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran: Konflikt nemusím vyřešit sám/sama. Angažujme žáky do řešení problémů ve třídě, a rozvíjejme tak jejich sebepoznání a zodpovědnost.
• Konflikt nemusíme vyřešit teď hned: Ujistěme zúčastněné, že o konfliktu víme. Když se nám dítě s potíží svěří, ujistěme jej, že problému rozumíme, že si vážíme toho, že nám o situaci řeklo, a že ji společnými silami vyřešíme. Nebojme se přiznat, že momentálně nevíme, jak se situaci postavit, což ovšem neznamená, že se tomu nebudeme věnovat.

Bezprostřední řešení konfliktů výrazně ovlivňuje atmosféra ve třídě. Nedostatek času, negativní emoce žáků a učitelovy emoční stavy mohou vést ke zkratkovitému jednání a zabránit odhalení skutečných příčin konfliktu. Bezprostřední řešení vede spíše k odstranění nežádoucí situace než její příčiny. Často nevhodně užívanými prostředky jsou sankce, domluvy, výzvy, poučování a výhružky.

Řešení konfliktů s časovým odstupem naopak vede k objektivnějšímu pohledu, umožňuje vybavit si souvislosti vzniku a počáteční průběh konfliktu bez bezprostředních emočních prožitků. Obraťme se na své kolegy. Sdílejme konfliktní situaci s kolegy. Třeba se s obdobným problémem již setkali a mají návod, jak ho vyřešit. Nechme se obohatit různými pohledy. Když si nevíme rady, nebojme se kontaktovat odborníky.

Diagnostika Třídního Klimatu

O diagnostice třídního klimatu mluvíme tehdy, když chceme změřit - kvantifikovat nebo kvalifikovat - vzájemné vztahy mezi žáky. Diagnostika nám napomůže přesněji určit obtíže, kritické a zdravé vztahy, to, jakým způsobem a kde je třeba začít intervenovat. Na základě výsledků usoudíme, zda vůbec a jak vztahy řešit. Cílem diagnostiky je zmapovat situaci v kolektivu žáků. Důvody pro zmapování vztahů jsou různorodé. Nejčastěji je pedagogové využívají, když se v třídním kolektivu začnou objevovat konflikty, náznaky nezdravých vztahů nebo šikany. Potřebujeme se lépe zorientovat ve skupinovém dění. Potřebujeme potvrdit či vyvrátit naše domněnky.

Standardizované Metody Diagnostiky

Standardizované metody představují především dotazníky. K dispozici je široká škála podkladů od obecnějšího zaměření po sledování konkrétních jevů. Mezi často používané dotazníky patří:

Čtěte také: Třídy a metody diagnostiky klimatu

• Dotazník D-1, D-2 (Doležal): Vhodný pro druhý stupeň základní školy a především pro diagnostiku počínajících fází šikany.
• Dotazník MCI (Fraser): Určen pro žáky 3.-7. ročníků a zjišťuje pohled dětí na svou třídu. Jeho nespornou výhodou je rychlá administrace a rychlé vyhodnocení.
• Dotazník CES (Mareš): Sleduje sociální klima ve třídě, vychází z předchozího dotazníku MCI, porovnává mínění dětí a pedagogů o situaci ve třídě.
• Dotazník DSA (Juhás): Zaměřený na sociální adaptaci 1. a 2. tříd ZŠ je vhodný pro zjišťování toho, jak se dítě cítí ve třídě akceptováno druhými.
• SO-RA-D (Hrabal): Vychází z morenovské sociometrie. Zkoumá preference dětí, sympatie a atraktivitu.
• Dotazník B-4 a B-3 (Braun): Určen pro žáky ZŠ. Staví proti sobě kladné a záporné body z preferencí ve třídě a zároveň sonduje spokojenost dítěte se třídou.
• SOCIOKLIMA (Mikulková): Je metodou on-line mapování vztahů ve třídě.

Standardizované metody nejčastěji využívají externí organizace: pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, nestátní neziskové organizace.

Praktické Aspekty Diagnostiky

Diagnostika třídního kolektivu je týmovou prací. K diagnostice využíváme zmíněných nástrojů, pedagogické citlivosti a taktu. Je vhodné, když se závěry diagnostiky třídního kolektivu neopírají pouze o výsledky jednoho šetření, ale jsou souhrnem několika na sobě nezávislých procesů - pozorování, rozhovorů, standardizovaného dotazníku apod.

Běžně se diagnostikuje ve třídě v rámci vyučování nebo třeba na vícedenních školních výletech. Důležité je správné načasování. Ideální je, když jsou přítomni všichni žáci a jsou dostatečně motivováni se diagnostiky účastnit. Důležité je též zvážit načasování v průběhu školního roku a v průběhu školního dne. Obzvláště náročnější standardizované dotazníky vyžadují vyšší míru pozornosti a soustředění.

Příprava a Realizace Diagnostiky

• Příprava žáků, potažmo rodičů - při sběru dat standardizovaným dotazníkem je nutný informovaný souhlas rodičů.
• Zadání - standardizované diagnostické metody se řídí přesným zadáním. U nestandardizovaných metod záleží na pedagogickém citu a taktu.
• Vyhodnocení - obdobně jako u zadání mají standardizované metody přesné postupy i pro vyhodnocení. Se získanými informacemi musíme pracovat maximálně citlivě, veškeré údaje jsou důvěrné.
• Seznámení s výsledky je třeba provádět rovněž velmi citlivě jek ve vztahu k dětem, tak ve vztahu k ostatním vyučujícím. Děti budou na výsledky zvědavé - na tyto informace mají bezpochyby nárok. Je však důležité zvážit, jaké informace dětem a jejich pedagogům poskytneme.

Samotná diagnostika nikdy nesmí zůstat osamoceným činem. Diagnostiku je třeba vnímat jako užitečný nástroj, který nám umožní lepší orientaci v problému. Je na ni však třeba navázat dalšími postupy práce se třídou tak, aby získané diagnostické údaje skutečně napomohly zkvalitnění práce s třídním kolektivem.

Vliv Klimatu Třídy na Žáky

Ve třídách s pozitivním klimatem a dobrými vzájemnými vztahy mohou žáci lépe rozvíjet svůj vzdělávací potenciál. Z pozitivního psychosociálního klimatu ve třídě mají užitek všichni žáci, zvláště důležité je však pro žáky znevýhodněné, kteří jsou nejvíce ohroženi rizikem vyloučení z třídního kolektivu. V každé třídě se přirozeně formují sdílené hodnoty a normy, vymezují se pozice jednotlivých žáků, vznikají podskupiny. Role pedagogů je nezastupitelná v tom, že mohou tyto procesy vědomě ovlivňovat ve prospěch žáků. Smyslem nabízených metodických doporučení je poskytnout vedení škol náměty, jak podpořit vytváření dobrých vztahů mezi žáky, a poskytnout informace o možnostech diagnostiky třídních kolektivů. Bez vhodně provedené diagnostiky lze jen obtížně realizovat intervenci (opatření směřující ke zlepšení aktuálního stavu).

Čtěte také: STK a emise v ČR: Kompletní diagnostika

Adaptační Pobyty a Integrace Žáků se ZP

Při integraci žáka se často mění klima třídy, které má významný vliv na utváření osobnosti dítěte, sociální vztahy, mění se žákovské pozice, status a role ve školním kolektivu. Učitel si může na pomoc při práci se třídou přizvat výchovného poradce, školního psychologa nebo speciálního pedagoga. Práce se třídou může probíhat i mimo školu, např. na adaptačních pobytech. Adaptační po­byt spočívá v nabídce školy pro všechny žáky a studenty ve třídě s podporou účasti žáka se ZP. Aplikaci tohoto opatření předchází monitoring třídy (standardizované a nestandardizované techniky).

Adaptační pobyty (mimoškolní pobyty a výcviky) probíhají kdykoliv v průběhu vzdělávání žáků, např. po nástupu do první třídy, po zahájení prvního ročníku víceletých gymnázií nebo střední školy, při přechodu na jinou školu. Na základě rozhovoru s intaktními spolužáky je třeba domluvit způsob chování, tolerance a způsob pomoci žákovi se ZP.

Příklad: Žák s těžkým zrakovým postižením přichází do nově vznikajícího kolektivu.

1. Seznámit se s dokumentací dítěte.
2. Seznámit zákonné zástupce zdravých dětí s integrací žáka a jeho způsobem práce při vyučování.
3. Připravit třídu. Hovořit se žáky citlivě o zrakovém postižení. hovořit o jinakosti a odlišnostech. je dobré, aby žáci věděli o specifikách dětí a žáků se zrakovým postižením. prodiskutovat, s čím a jak by se jim dalo pomoci (např. orientace ve škole, pomoc s učením atp.).
4. Než začne proces integrace, měli bychom žákovi ukázat prostory školy, seznámit ho s ostatními pedagogy.
5. Důležité je sledovat proces adaptace žáka na nové prostředí v průběhu celého školního roku.

Pro prevenci je možné vyzkoušet alternativní program pro ulehčení jeho adaptace, roz­ptýlení možných obav a lepší akceptaci jedince skupinou. Klima třídy nezávisí na stupni zrakového postižení, s kolektivem pracujeme přiměřeně věku žáků. Proto toto podpůrné opatření není specifikováno v jednotlivých stupních podpory.

V oblasti zkoumání klimatu ve třídě a práce se třídou jsou hlavními nástroji: pozorování žáků při různých řízených a neřízených činnostech, rozhovor, dotazník, analýza produktů a školní výkonnosti žáka a třídy.

Tabulka Dotazníků pro Diagnostiku Třídního Klimatu

Doporučená Literatura

• ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima.
• FIALOVÁ, Martina. Metodika vedení třídnických hodin. Karlovy Vary: Pedagogicko-psychologická poradna Karlovy Vary.
• FRIEDLOVÁ, Karin, JUROVÁ, Lucia, LINDOVSKÁ, Lenka, MACKOVÁ, Petra a URBANCOVÁ, Martina. Práce s třídním kolektivem.
• HERMOCHOVÁ, Soňa a VAŇKOVÁ, Jana. Hry pro rozvoj skupinové spolupráce.
• HROUZEK, Petr, MARKOVÁ, Zdeňka a kol. Bezpečné klima ve třídě.
• KREJČOVÁ, Lenka. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících.
• LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy.
• Portál evaluačních nástrojů. Žák je účastníkem šikany. Popis technik a metod zaměřených na tvorbu a podporu zdravého třídního klimatu.
• BASLEROVÁ, P. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012.
• FRANC, D.. ZOUNKOVÁ, D.. MARTIN, A. Učení zážitkem a hrou. Praktická příručka pro instruktora. Brno: Computer Press, a. s., 2007.
• HANUŠ, R.. CHYTILOVÁ, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada Publishing, 2009.
• HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1. Praha: Portál, 1994.
• HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život, sociálně psychologické hry pro děti a mládež. Praha: Portál, 1994.
• LISÁ, E. A kol. Hry k rozvoji sociálních kompetencí žáků 1. stupně ZŠ. 1. vyd. Praha: Portál, 2010.
• MALACH, J. Základy didaktiky. Ústí n. L.: Pedagogická fakulta UJEP, 2003.
• PRŮCHA, J.. WALTEROVÁ, E.. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1998.
• SÝKORA, J. Zážitkové kurzy jako nástroj pedagoga volného času. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006.

tags: #diagnostika #třídního #klimatu #metody #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Strahovský tunel a kvalita ovzduší
• Škoda Felicia Trumf 1.3 MPi: Zkušenosti
• Měřítko a význam v krajinné ekologii
• Nakládání s Odpady ve Firmě
• Severočeská pánev a limity těžby