Obdivovatelé přírody Jeseníků mají novou příležitost dozvědět se zajímavé informace o těchto horách. Na jednom místě mohou nalézt údaje o výjimečné i ohrožené přírodě Jeseníků, o aktuálním dění v oblasti ochrany přírody, o lesnickém hospodaření, o různých projektech vč. záměru Národního parku Jeseníky. To a řadu dalších věcí nabízí projekt „Divoká krása Jeseníků“, který během října spustila Společnost přátel Jeseníků.
„Chceme vytvořit místo se zajímavými informacemi o přírodě Jeseníků a usnadnit lidem pátrání po důležitých údajích. Rádi se podělíme o zkušenosti i o fakta získaná během naší činnosti a také o nevšední scenérie našich hor. Příroda Jeseníků je mimořádná i ohrožená. Je útočištěm pro poslední větší ostrovy divoké přírody na Moravě a ve Slezsku. Zaslouží si proto naši úctu a odpovídající péči.
Společnost přátel Jeseníků zve širokou veřejnost rovněž na aktuálně probíhající sérii přednášek o divočině, která čerpá ze zkušeností z výprav do Severní Ameriky a zároveň z mnohaletého pozorování přírody Jeseníků. Pozvánky na aktuální přednášky jsou publikovány na webu.
Na poutavých záběrech zachycuji jedinečnost jesenické přírody a nově dokonce umožňují nahlédnout do života divokých zvířat. Společnost přátel Jeseníků již totiž 2,5 roku realizuje projekt „Monitorování života v jesenické divočině“ a jeho výsledky se chystá v rámci současné kampaně zveřejnit. „Ochutnávky“ nevšedních záběrů jsou k dispozici již nyní.
Projekt "Život v jesenické divočině" realizuje Společnost přátel Jeseníků, z.s. již několik let v Jeseníkách zejména formou sledování stop zvěře v zimních měsících. Dne 7. 12. 2022 jsme zveřejnili dosavadní a jedinečné výsledky tohoto projektu s potvrzením výskytu velkých šelem a velkých dravců a celé řady dalších vzácných druhů zvířat. Informace měly velký ohlas v médiích.
Čtěte také: Česká stopa na Zakarpatské Ukrajině
Tento monitoring druhů zvířat na území CHKO Jeseníky organizujeme, aby veřejnost věděla, jaké živé klenoty jsou v Jeseníkách doma a abychom zajistili zvýšení jejich ochrany. Ve smyslu "Poznej a chraň!".
CHKO zahrnuje pohoří Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Nejvyšším bodem je Praděd (1492 m n. m.), nejnižší bod leží ve výšce 339 m. Téměř 80 % oblasti tvoří lesy, většinou přeměněné na smrkové monokultury.
V oblasti se vyskytuje řada vzácných živočichů a srnčí zvěř. Byl zde spatřen i rys ostrovid a jeřábek lesní, ze sov hlavně výr velký a sýc rousný.
Kromě vlků, rysa a různých druhů orlů uvidíte také nejmenší šelmu světa: lasičku kolčavu. Dále krásné jezevce, lišky, také sokola a vzácné sovy, např. výra a dokonce puštíka bělavého To vše se nám podařilo zdokumentovat v rámci projektu "Život v jesenické divočině".
Existence populace těchto šelem v horách je základním předpokladem pro fungování zdravého ekosystému, zlepšení podmínek pro zmlazení lesních porostů i pro úspěšnou existenci divočiny. Projekt je financován z vlastních zdrojů Společnosti přátel Jeseníků prostřednictvím cca 20ks fotopastí.
Čtěte také: Vlna a divoká příroda
Vliv člověka se projevil v minulosti vymizením reprezentativních druhů fauny, jako je medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus), kočka divoká (Felis silvestris) či orel skalní (Aquila chrysaetos). Aktuálně k nim přibyl tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a tetřev hlušec (Tetrao urogallus).
Perlou jesenické přírody je ledovcový kar Velké kotliny v NPR Praděd, tzv. Kotlina na východní straně hlavního hřebene Jeseníků.
Příkladem výskytu vzácné mineralizace tzv. černý.
Máte rádi divokou a nespoutanou přírodu? Chcete vidět divočinu na vlastní oči a vše si doslova osahat? Nic není nemožné, i u nás v České republice se najdou místa, která tohle všechno mohou nabídnout. Jednou z takových lokalit je Jesenická Niagara.
Přírodní rezervace Vysoký vodopád, čili Jesenická Niagara, je skutečným skvostem Hrubého Jeseníku. Trasa není nijak dlouhá, ale je plná přírodních krás, nespoutané divočiny pralesovitého charakteru a rovněž fantazie. Po návštěvě tohoto místa budete mít možná trochu unavené tělo, ale vaše mysl si dokonale odpočine. Jak se lidově říká, pročistíte si hlavu.
Čtěte také: Svět divoké přírody
Vysoký vodopád, jak zní oficiální název, leží na toku Studeného potoka (přítoku říčky Bělá). Překonává výšku z 1018 na 990 metrů nad mořem. Jeho celková délka je 28 metrů. Vysoký vodopád je nejvyšší v Jeseníkách a patří také k nejvyšším vodopádům v celé České republice.
Přírodní rezervace Vysoký vodopád se nachází v těsné blízkosti dvou velmi známých a hojně navštěvovaných turistických lokalit. Od chaty Švýcárna je to pouhé tři kilometry, a to po modré turistické značce a z obce Bělá pod Pradědem je vzdálenost v obdobné délce. I zde se jde po modré značce. Ze Švýcárny půjdete pořád dolů, z Bělé pod Pradědem zase musíte stoupat.
Rozloha Přírodní rezervace Vysoký vodopád je 142 hektarů. Směrem od rozcestí pod Švýcárnou sem vede soustava dřevěných chodníků a schodů. Přístup je tedy velmi pohodlný, bezpečný a neztrácí nic na zajímavosti. Po této soustavě mohou jít hravě i děti. Lokalita je plná skalních útvarů, mechového porostu a různých menších vodních toků.
Jestliže půjdete od Švýcárny do Bělé pod Pradědem, bude vás voda provázet po celou dobu vašeho pobytu v rezervaci. Uvidíte množství horských kaskád, malých vodopádů, vodních hrnců. Fotograficky se jedná o velmi vděčné území. Prakticky na každém kroku je co obdivovat.
Samotná Bělá pod Pradědem je také zajímavá. Obec se táhne 14 kilometrů údolím řeky Bělá až po Videlské sedlo. Nedaleko je zmíněná Švýcárna a rovněž oblíbené středisko Červenohorské sedlo. Bělá pod Pradědem sousedí s městem Jeseník a obcemi Lipová - lázně a Ostružná. Nedaleko je Vrbno pod Pradědem.
Vysoký vodopád a vůbec celá rezervace je vskutku nádherným přírodním divem. Rozmyslete si však, kdy se sem chcete vypravit. Vzhledem k množství vody je jasné, že s příchodem jara, kdy taje sníh, může být v některých úsecích problém projít suchou nohou. Léto, podzim i zima jsou bez problémů.
Z parkoviště Červenohorské sedlo po červené turistické značce až k rozcestníku Sedlo pod Vřesovkou. Tady se vydáme po zelené značce směrem na rozcestník U Vozky. Zde se napojíme na žlutou ve směru rozcestník Trojmezí. Jakmile žlutá skončí, napojíme se na červenou, po které dojdeme až na vrchol Keprník. Z vrcholu se budeme vracet po červené zpět až k Vřesové studánce. U studánky odbočíme vlevo a po zelené dojdeme na Kamenné oko.
Na úplný závěr nám tyto hory ukázaly svou jedinečnou tvář, tak typickou pro tento kout naší země.
tags: #divoká #příroda #Jeseníky #informace